17 C 36/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 za niž před soudem jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem o zaplacení částky 347 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 460 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala úhrady částky 310 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 310 350 Kč od 1. 3. 2024 zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soud v Praze pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen „předmětné řízení“ či „posuzované řízení“). V předmětném řízení vystupovala zdejší žalobkyně rovněž jako žalobkyně, přičemž požadovala úhradu částky 3 225 329 Kč s příslušenstvím. Předmětné řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne , datum, . Dne , datum, vydal Městský soud v Praze usnesení o schválení smíru č.j. , spisová značka, , toto rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti ve výroku I. dne , datum, a ve výroku II. a III. dne , datum, . Posuzované řízení tedy trvalo 11 let a 2 měsíce, došlo v něm k nepřiměřeným průtahům. Jako přiměřená se žalobkyni jeví částku 45 000 Kč za rok trvání řízení, celkem se tak jedná o částku 502 500 Kč, resp. po odečtení plnění poskytnutého žalovanou částka 347 810 Kč. Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované dne , datum, , a to v částce , částka, . Dne , datum, přiznala žalovaná žalobkyni částku , částka, , zbývající požadované částky , částka, se tedy domáhá v tomto řízení. Kromě částky , částka, požadovala žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně skutečně dne , datum, uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění, žalovaná její žádosti částečně vyhověla a poskytla jí zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaná ve svém vyjádření stručně shrnula průběh posuzovaného řízení, načež konstatovala nekoncentrovaný postup soudu I. stupně, k čemuž uvedla, že žalobkyně nepodala stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Řízení trvalo od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tedy 11 let a 2 měsíce. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval ve věci jednou. Procesně bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy. Řízení bylo složité po stránce skutkové i stránce právní, byly provedeny listinné důkazy, znalecké posudky, byli vyslechnuti svědci. Význam řízení byl pro žalobkyni běžný. Délka řízení byla tedy nepřiměřená. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela žalovaná z částky 16 000 Kč za rok, resp. 1 416 Kč za měsíc trvání řízení (s modifikací ohledně prvních dvou let trvání řízení, kdy je přiznáváno zadostiučinění v poloviční výši). Takto žalovaná dospěla k částce 162 832 Kč, tuto částku však ponížila o 5 % za opakované žádosti obou stran o odročení jednání a o dalších 10 % z důvodu složitosti řízení a naopak ji zvýšila o 10 % s ohledem na postup soudu.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila dne , datum, u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , žalovaná její žádosti částečně vyhověla a poskytla jí zadostiučinění ve výši , částka, .

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Dne , datum, byla Městskému soudu v Praze doručena žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po společnosti , právnická osoba, ., právnická osoba, . (dále v tomto odstavci též „žalovaná“) úhrady částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedená společnost se zavázala dodat žalobkyni zobrazovací systém a dále opravit stacionární rentgenové zařízení. Uvedený zobrazovací systém však vykazoval vady, stejně jako provedené dílo. Žalobkyně tedy odstoupila od smluv uzavřených s uvedenou společností, ta jí však nevrátila uhrazenou částku. Usnesením ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k upřesnění požadovaného úroku z prodlení, na což reagovala podáním doručeným soudu dne , datum, . Dne , datum, uhradila žalobkyně soudní poplatek. Dne , datum, byl ve věci vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná dne , datum, odpor. Odůvodnění odporu bylo soudu doručeno dne , datum, . Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, , žalovaná však požádala o jeho odročení z důvodu naplánovaného rozsáhlejšího vyšetření zástupce žalované. Jednání tedy bylo odročeno na , datum, . K žádosti zástupce žalobkyně, který v této době čerpal dovolenou, bylo jednání odročeno na , datum, . Dne , datum, se žalovaná vyjádřila k žalobě, zároveň vznesla námitku nepříslušnosti Městského soudu v Praze. Z důvodu pracovní neschopnosti žalované požádal zástupce žalované o odročení jednání, toto tedy bylo odročeno na , datum, . Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Zároveň byly účastnice vyzvány ke sdělení otázek na znalce. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně dne , datum, , žalovaná dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k úhradě zálohy na znalecký posudek, což učinila dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl ustanoven znalec k podání písemného znaleckého posudku do 30 dnů od doručení spisu, tento však podáním ze dne , datum, sdělil, že zadaný znalecký úkol nepatří do oboru jeho činnosti. Na to soud znalci sdělil, že na vypracování znaleckého posudku trvá, neboť věc byla se znalcem předem telefonicky konzultována. Znalecký posudek byl soudu předložen dne , datum, , dne , datum, byl zaslán účastnicím řízení k vyjádření, zástupce žalobkyně požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do , datum, . Dne , datum, se ke znaleckému posudku vyjádřila žalovaná, zároveň navrhla položení doplňujících otázek. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne , datum, se ke znaleckému posudku vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne , datum, byl ustanoven znalec k zodpovězení dalších otázek do třiceti dní od doručení spisu. Proti osobě znalce vznesla žalovaná dne , datum, námitky, toto své podání doplnila dne , datum, . Dne , datum, se původní znalec vyjádřil k návrhu na vypracování doplňku znaleckého posudku. Dne , datum, bylo rozhodnuto, že znalec není vyloučen z podání znaleckého posudku. Dne , datum, navrhla žalovaná změnu otázky položenou znalci. Dne , datum, požádal znalec o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku do konce září 2015, této žádosti soud vyhověl. Znalecký posudek byl soudu předložen dne , datum, , dne , datum, byl rozeslán účastnicím řízení. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne , datum, se žalovaná odvolala do usnesení o znalečném, dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu, který rozhodnutí soudu I. stupně usnesením ze dne , datum, potvrdil. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, , při tomto jednání bylo provedeno dokazování znaleckými posudky a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem mimosoudního jednání účastnic, přičemž těmto byla poskytnuta lhůta 30 dní k uzavření mimosoudní dohody. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, , z důvodu zahraniční dovolené požádal zástupce žalobkyně o odročení, jednání tedy bylo zrušeno a následně na základě referátu soudu ze dne , datum, nařízeno na , datum, . Následně požádal z důvodu jarních prázdnin o odročení zástupce žalované, jednání tedy bylo odročeno na , datum, . Při tomto jednání navrhl zástupce žalobkyně výslech znalců a svědka a jednání bylo odročeno na , datum, . Při tomto jednání bylo konstatováno, že bude zadán doplněk znaleckých posudků a jednání bylo odročeno na neurčito. Usneseními ze dne , datum, byli ustanoveni znalci k podání doplňku již dříve podaných znaleckých posudků do 30 dní od doručení spisu, zároveň bylo nařízeno jednání na , datum, . Z důvodu pracovní neschopnosti zástupce žalobkyně bylo jednání zrušeno a následně na základě referátu soudu ze dne , datum, nařízeno na , datum, . Z důvodu kolize zástupce žalované s dříve nařízeným jednáním bylo jednání odročeno na , datum, . Z tohoto jednání se z důvodu zahraničního kongresu omluvil znalec, další znalec byl vyslechnut a za účelem předvolání svědka bylo jednání odročeno na , datum, . Z důvodu závady v obeslání svědka bylo jednání odročeno na , datum, . Při tomto jednání byl vyslechnut svědek. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne , datum, byly účastnice vyzvány, ať sdělí, zda zvažují zahájení mimosoudních jednání, k čemuž tyto sdělily, že se smírnému řešení věci nebrání. Usnesením ze dne , datum, byly účastnice vyzvány ke sdělení mediátora, jehož si vybraly. Usnesením ze dne , datum, bylo účastnicím nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo na tři měsíce přerušeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dle sdělení mediátora proběhlo setkání dne , datum, , do , datum, měly strany mediátorovi sdělit, zda si přejí mediaci zahájit. Usnesením ze dne , datum, byly účastnice vyzvány ke sdělení stavu mimosoudního jednání. Na to bylo soudu sděleno, že odlišné postoje účastnic nemohou vést ke smírnému vyřešení věci. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, , ze zdravotních důvodů na straně zástupce žalované bylo odročeno na , datum, . Toto jednání bylo odročeno z důvodu dovolené zástupce žalované na , datum, . Při tomto jednání byla s ohledem na změnu věc projednávajícího soudce provedena rekapitulace spisu a jednání bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, byl soudu předložen návrh na schválení soudního smíru, usnesením ze dne , datum, tedy byl schválen smír mezi účastnicemi, toto usnesení nabylo právní moci ve výroku I. (znění smíru) dne , datum, a ve výrocích II. (povinnost k náhradě nákladů státu) a III. (vrácení soudního poplatku) dne , datum, (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ).

6. Soud pro nadbytečnost neprovedl dokazování výpisem z portálu infosoud.justice.cz, neboť průběh předmětného řízení byl dostatečně zjištěn ze spisového materiálu. Dále soud neprovedl dokazování uplatněním nároku ze dne , datum, včetně zprávy o přijetí podání a stanoviskem žalované ze dne , datum, , neboť skutečnosti těmito listinami prokazované byly mezi účastnicemi nesporné.

7. Co se týče závěru o skutkovém stavu, k tomu soud odkazuje na shora uvedená skutková zjištění.

8. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

12. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

16. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

18. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

19. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

21. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

22. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

23. Předmětné řízení trvalo od , datum, , kdy byla podána žaloba, do , datum, , kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí (usnesení o schválení smíru). Trvalo tedy celkem 11 let a 2 měsíce.

24. Předmětný spor nebyl právně ani procesně složitý, byl však složitý po skutkové stránce, když se jednalo o vady ze smlouvy o dílo a smlouvy kupní, pročež k vyřešení těchto otázek byly zadávány znalecké posudky, jejich doplňky a byly vyslýcháni znalci. Věc sama byla řešena na jednom stupni soudní soustavy, procesně rozhodoval jednou odvolací soud, a to ohledně přiznaného znalečného.

25. Žalobkyně k celkové délce řízení částečně přispěla, když celkem třikrát žádala o odročení jednání, za účelem návrhu doplňujících otázek znalci pak požádala o prodloužení lhůty do , datum, , své podání však předložila soudu až dne , datum, . Žalovaná pak rovněž opakovaně žádala o odročení jednání.

26. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení nebyl postup soudu plynulý, v řízení lze spatřovat průtahy, a to konkrétně od , datum, , kdy byla uhrazena záloha na znalecký posudek, do , datum, , kdy byl ustanoven znalec, dále od , datum, , kdy byl soudu předložen znalecký posudek, do , datum, , kdy byl tento rozeslán účastnicím, dále od , datum, , kdy se mělo původně konat jednání, toto bylo odročeno až na , datum, , dále od , datum, , kdy se konalo jednání, které bylo odročeno za účelem zadání doplňku znaleckých posudků, do , datum, , kdy byli ustanoveni znalci, dále od , datum, , kdy se konalo jednání, načež pak až dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném a následně až dne , datum, byly účastnice vyzvány, ať sdělí, zda zvažují zahájení mimosoudních jednání.

27. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích, žalobkyně ani zvýšený význam řízení pro svou osobu netvrdila, proto soud shledal význam tohoto řízení pro žalobkyni standardní.

28. Celkovou délku řízení trvajícího vůči žalobkyni 11 let a 2 měsíců je třeba považovat za nepřiměřenou, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, tím jí vznikla nemajetková újma. Současně není možno tuto újmu napravit jinak než zadostiučiněním v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva nelze dle názoru soudu v konkrétním případě považovat za dostačující satisfakci.

29. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

30. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 18 000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), přičemž soud neshledal důvod tuto navyšovat mimo rozmezí stanovené stanoviskem Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010, a to ani z důvodu růstu mezd, valorizace atd., kdy k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018 (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011. Základní částka odškodnění tak činí za řízení dlouhé 11 let a 2 měsíce celkem 183 000 Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk, která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit s ohledem na skutkovou složitost věci, a to o 10 %, a o dalších 5 % z důvodu chování účastníků. Současně je však vzhledem k postupu soudu na místě zvýšit základní částku o 20 %, když proporcionálně poměřováno to byl především postup soudu, který vedl k nepřiměřené délce posuzovaného řízení.

31. Základní částka přiměřeného zadostiučinění je tak zvýšena na 105 % a činí 192 150 Kč. S ohledem na to, že žalovaná již žalobkyni zaplatila částku 154 690 Kč, uložil soud žalované uhradit žalobkyni částku 37 460 Kč.

32. Soud přiznal žalobkyni dále úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 460 Kč od 1. 3. 2024 (den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku žalobkyně u žalované) do zaplacení, to vše na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

33. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného v délce 15 dní byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 větou za středníkem o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

34. Co se týče náhrady nákladů řízení, o této rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla plně úspěšná (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013), žalobkyni tedy byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 14 342 Kč, která je tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení – odměna advokáta dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) ve výši 9 300 Kč za tři úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání), 3x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s § 11 AT a náhrada za 21% DPH z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 2 142 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.