17 C 55/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO IČO sídlem adresa za niž před soudem jedná název státní instituce , IČO IČO sídlem adresa o zaplacení částky 908 974 Kč

I. Konstatuje se, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala úhrady částky 908 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 908 974 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 935 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 408 974 Kč a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, kdy uvedené újmy jí měly být způsobeny v rámci insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Dle tvrzení žalobkyně společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ), IČO , IČO, , podala dne , datum, návrh na zahájení insolvenčního řízení proti žalobkyni. Řízení bylo vedeno u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, a trvalo více než rok a půl (od , datum, do , datum, ). V tomto období vznikala žalobkyni v důsledku zveřejnění o její účasti v insolvenčním řízení škoda. Žalobkyně však nikdy v úpadku nebyla, přičemž soud žalobkyni neochránil před insolvenční šikanou. Insolvenční návrh měl být Městským soudem v , adresa, odmítnut do sedmi dnů od jeho podání v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. Insolvenčním soudem však tato lhůta dodržena nebyla, následně docházelo k nepřiměřeným průtahům a k nesprávnému úřednímu postupu. Žalobkyně v rámci insolvenčního řízení předložením výkazu stavu likvidity a výhledu likvidity prokázala, že je schopna plnit veškeré své peněžité závazky. Pohledávku uplatňovanou společností , právnická osoba, žalobkyně neplnila, neboť bylo o její pravosti a výši vedeno řízení u Obvodního soudu pro , adresa, , což společnost , právnická osoba, v insolvenčním řízení zatajila. Insolvenční návrh tedy sledoval jediný cíl, a to vyvíjet tlak na žalobkyni a přimět ji tak k předčasné úhradě nejisté pohledávky. Městský soud v , adresa, usnesením ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , insolvenční návrh zamítl, přičemž konstatoval, že tento má šikanózní povahu, přičemž jeho jediným smyslem bylo vytvoření nátlaku na žalobkyni, když zároveň společnost , právnická osoba, neosvědčila žádnou ze svých pohledávek. Toto rozhodnutí bylo pro procesní pochybení zrušeno. Městský soud v , adresa, následně usnesením ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , insolvenční návrh pro nesrozumitelnost a neurčitost odmítl s tím, že si je vědom, že nebyla dodržena lhůta sedmi dnů pro odmítnutí návrhu. Městský soud v , adresa, však tímto rozhodnutím nerespektoval právní názor vyslovený prvním rozhodnutím odvolacího soudu, usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , tedy bylo toto rozhodnutí Městského soudu v , adresa, změněno tak, že se návrh neodmítá. Po další čtyři měsíce nečinil soud I. stupně žádné kroky směřující k rozhodnutí. Dne , datum, bylo Městským soudem v , adresa, jakožto soudem odvolacím rozhodnuto v nalézacím řízení o výši sporné pohledávky, kdy z žalované částky 1 479 789 Kč byla společnosti , právnická osoba, přiznána částka 299 407 Kč, tuto částku pak žalobkyně uvedené společnosti uhradila. Na to vzala společnost , právnická osoba, insolvenční návrh zpět, insolvenční řízení tedy bylo zastaveno. V důsledku tohoto insolvenčního řízení se z úspěšné stavební společnosti stala společnost, která již s ohledem na insolvenční minulost nebude moci usilovat o žádné zakázky, žalobkyně tedy byla insolvenčním návrhem zcela zásadně poškozena, když tento nebyl ve stanovené lhůtě odmítnut. Insolvenční řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, odvolací soud rozhodoval poprvé šest měsíců, podruhé čtyři měsíce, soud I. stupně následně nerespektoval názor vyslovený odvolacím soudem, takže jeho rozhodnutí muselo být zrušeno. Soud I. stupně nařídil žalobkyni, aby nechala zpracovat výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity k prokázání, že není v úpadku. Za přípravu podkladů vynaložila žalobkyně částku 127 534 Kč, za každý znalecký posudek pak uhradila částku 36 300 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila částku 200 134 Kč. Dále žalobkyni vznikly náklady insolvenčního řízení ve výši 174 240 Kč včetně DPH, tyto nebyly žalobkyni v insolvenčním řízení přiznány z důvodu aplikace § 130 odst. 5 insolvenčního zákona, ačkoliv je zřejmé, že zastavení řízení způsobila společnost , právnická osoba, . Naopak usnesením Městského soudu v , adresa, č.j. , insolvenční spisová značka, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v , adresa, č.j. , číslo jednací, bylo žalobkyni uloženo, aby uhradila společnosti , právnická osoba, na náhradě nákladů insolvenčního řízení částku 34 600 Kč, rovněž tuto částku tedy žalobkyně uplatňuje k náhradě. Zároveň žalobkyni vznikla nemajetková újma, když předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a v jeho důsledku došlo k zásahu do její dobré pověsti. Poznámka o probíhajícím insolvenčním řízení dostupná v obchodním rejstříku po více než půl roku způsobila snížení vážnosti a důvěryhodnosti žalobkyně u jejích obchodních partnerů a další veřejnosti. Žalobkyně nebyla schopna v roce , rok, kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení získat jakékoli zakázky, u stálých obchodních partnerů ztratila důvěru a noví potenciální partneři odmítali spolupráci kvůli poznámce o probíhajícím insolvenčním řízení v obchodním rejstříku. Obchodní partneři žalobkyně se začali domnívat, že tato je v ekonomických problémech a nehradí své splatné závazky. S žalobkyní proto přestali prakticky obchodovat a přestali ji oslovovat s poptávkami. Tato skutečnost je skutečností obecně známou, kterou není třeba prokazovat. Za rok , rok, měla žalobkyně výsledek hospodaření po zdanění pouze 2 975 000 Kč, naopak v předchozím účetním období se jednalo o částku 13 390 000 Kč. Tržby žalobkyně se snížily z částky 55 013 000 Kč v roce , rok, na částku 4 720 000 Kč v roce , rok, . Žalobkyně tedy požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši 500 000 Kč. Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované dne , datum, , její nárok však uspokojen nebyl. Žalobkyně tedy požadovala úhradu částky 908 974 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření vznesla námitku promlčení ve vztahu k nárokům žalované vyplývajícím z nemajetkové újmy. Návrh byl pravomocně zamítnut dne , datum, , s tímto okamžikem také žalobkyně spojuje vznik tvrzených újem. Dne , datum, pak bylo pravomocně skončeno celé řízení. Žádost k žalované žalobkyně podala dne , datum, , tato byla vyřízena stanoviskem ze dne , datum, . Žaloba byla podána dne , datum, . Žalovaná stručně shrnula průběh předmětného insolvenčního řízení s tím, že insolvenční soud považoval insolvenční návrh za projednatelný, závazný právní názor o neprojednatelnosti insolvenčního návrhu byl vysloven až odvolacím soudem v rozhodnutí ze dne , datum, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Teprve na základě uvedeného závazného právního názoru insolvenční soud mohl zvažovat postup podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, což učinil svým rozhodnutím ze dne , datum, , přičemž sedmidenní lhůta uvedená v tomto ustanovení je lhůtou pořádkovou. Odvolací soud pak své původní stanovisko korigoval s tím, že důvody pro odmítnutí návrhu dle § 128 insolvenčního zákona zde nejsou dány. Zákonné důvody pro odmítnutí insolvenčního návrhu tedy nikdy nebyly dány. Zároveň není pravda, že by insolvenční soud byl po vydání rozhodnutí odvolacího soudu ze dne , datum, nečinný, neboť v souladu s pokynem odvolacího soudu byla vydána výzva k odstranění vad návrhu. Žalobkyně se o řízení dozvěděla dne , datum, , od tohoto data mohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla jí vznikat nemajetková újma, řízení trvalo do ledna , rok, , tedy celkem dva roky. Délka řízení byla přiměřená, nebyly zde shledány žádné průtahy. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval čtyřikrát stejně jako soud II. stupně. Řízení bylo po stránce skutkové i právní složité, byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Žalovaná není oprávněna posuzovat rozhodovací činnost soudu a jeho postup v řízení, navíc stát zde může nastoupit až jako poslední dlužník, přičemž žalobkyně se zároveň domáhá náhrady škody po insolvenční navrhovatelce. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení, zároveň pro případ vyhovění žalobě požádala o lhůtu k plnění v trvání 15 dní.

3. Při jednání dne , datum, bylo k návrhu žalobkyně vyhlášeno usnesení, jímž byla změněna žaloba tak, že nárok žalobkyně byl rozšířen o zákonný úrok z prodlení z částky 908 974 Kč od , datum, do zaplacení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

4. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne , datum, , žalovaná její žádosti nevyhověla.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Insolvenčním návrhem ze dne , datum, navrhla společnost , právnická osoba, zahájení insolvenčního řízení vůči společnosti , právnická osoba, s tím, že za ní eviduje pohledávku po splatnosti ve výši 1 479 789 Kč za stavební práce provedené na stavbě „, název, “. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne , datum, , vyhláška o jeho zahájení byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna následující den. Usnesením ze dne , datum, bylo dlužnici (žalobkyni – pozn. soudu) uloženo, aby do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení předložila soudu mimo jiné výkaz stavu likvidity a vývoje likvidity. Návrhem ze dne , datum, navrhla dlužnice nařízení předběžného opatření, tento návrh byl usnesením ze dne , datum, zamítnut. Na den , datum, bylo nařízeno jednání soudu. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování a za účelem nahlédnutí insolvenčního navrhovatele do předložených listin bylo jednání odročeno na , datum, . Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , soud insolvenční návrh ze dne , datum, zamítl s tím, že navrhovatel neuvedl jediný racionální důvod pro podání insolvenčního návrhu, šikanózní návrh je pak na místě odmítnout, tato povaha návrhu však byla osvědčena až v průběhu dokazování, soud tedy návrh zamítl. Dne , datum, podal insolvenční navrhovatel proti tomuto rozhodnutí odvolání, načež byl usnesením ze dne , datum, vyzván k odstranění jeho vad a usnesením ze dne , datum, k úhradě soudního poplatku. Dne , datum, byla věc předložena odvolacímu soudu. Následně se ve věci vyjádřil dlužník a navrhovatel doplňoval odvolání. K odvolání insolvenčního navrhovatele bylo rozhodnutí soudu I. stupně usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že nebyla insolvenčnímu navrhovateli dána příležitost splnit svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , byl insolvenční návrh ze dne , datum, odmítnut s tím, že měl takové nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, kdy není zřejmé, z čeho dovozuje insolvenční navrhovatel vznik pohledávek. Dne , datum, podal insolvenční navrhovatel proti tomuto rozhodnutí odvolání. Usnesením ze dne , datum, byl odvolatel vyzván k odstranění vad odvolání. V lednu , rok, se k odvolání vyjádřil dlužník. Dne , datum, byla věc předložena odvolacímu soudu. Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že se návrh neodmítá s tím, že soud I. stupně nerespektoval závazný názor vyslovený odvolacím soudem v tom směru, že nevedl insolvenčního navrhovatele k doplnění tvrzení a důkazních návrhů postupem dle § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. a místo toho insolvenční návrh rovnou odmítl. Usnesením ze dne , datum, byl insolvenční navrhovatel vyzván k doplnění návrhu. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , bylo insolvenční řízení zastaveno, neboť insolvenční navrhovatel vzal svůj insolvenční návrh zpět. Zároveň bylo společnosti , Jméno žalobkyně, . (dříve , právnická osoba, .) uloženo zaplatit insolvenčnímu navrhovateli náklady řízení, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. Toto rozhodnutí nabylo ve výroku o zastavení řízení právní moci dne , datum, . Proti výroku ukládajícímu dlužníku povinnost k náhradě nákladů řízení insolvenčního navrhovatele podal dlužník dne , datum, odvolání. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , bylo rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , byla určena výše náhrady nákladů navrhovatele ve výši 34 600 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník dne , datum, odvolání. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , změnil odvolací soud usnesení soudu I. stupně pouze ve formulaci výroku, výše náhrady nákladů řízení zůstala stejná. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (zjištěno z elektronického spisu Městského soudu v , adresa, sp. zn. , insolvenční spisová značka, ).

7. Rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , tento soud jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , ohledně povinnosti společnosti , Jméno žalobkyně, . zaplatit společnosti , právnická osoba, částku 299 407 Kč s příslušenstvím, ohledně částky 755 488 Kč s příslušenstvím byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že se žaloba zamítá. Projednávána byla tvrzená pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalobkyní z titulu nezaplacených prací provedených na základě uzavřené smlouvy o dílo.

8. Znalecká kancelář , právnická osoba, . zpracovala dne , datum, znalecký posudek – sestavení výkazu likvidity společnosti , právnická osoba, ke dni , datum, , objednatelem byla společnosti , právnická osoba, Závěr posudku byl, že hodnota disponibilních prostředků převyšuje splatné závazky společnosti (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného znaleckou kanceláří , právnická osoba, . dne , datum, ). Znalecká kancelář , právnická osoba, . zpracovala dne , datum, znalecký posudek – sestavení výhledu vývoje likvidity společnosti , právnická osoba, , objednatelem byla společnosti , právnická osoba, Závěr posudku byl, že hodnota aktiv výrazně převyšuje hodnotu závazků (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného znaleckou kanceláří , právnická osoba, . dne , datum, ). Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, částku 127 534 Kč splatnou dne , datum, za přípravu podkladů pro insolvenční soud – výkaz stavu likvidity k , datum, , výkaz vývoje likvidity 8 týdnů, odhad výkazu stavu likvidity k , datum, (zjištěno z faktury ze dne , datum, č. , hodnota, ). Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, částku 36 300 Kč splatnou dne , datum, za sestavení vývoje likvidity v důsledku insolvenčního řízení vedeného se společností , právnická osoba, (zjištěno z faktury ze dne , datum, č. , hodnota, ). Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, částku 36 300 Kč splatnou dne , datum, za sestavení stavu likvidity v důsledku insolvenčního řízení vedeného se společností , právnická osoba, (zjištěno z faktury ze dne , datum, č. , hodnota, ).

9. Za právní služby poskytnuté žalobkyni v souvislosti s předmětným insolvenčním řízení byla žalobkyni vyúčtována částka 174 240 Kč včetně DPH. , tituly před jménem, , jméno FO, je počínaje dnem , datum, plátcem DPH (zjištěno z vyúčtování právních služeb advokátem včetně potvrzení o plátci DPH).

10. Dne , datum, požadovala společnost , právnická osoba, po žalobkyni informace ke skutečnosti, že by žalobkyně měla být v insolvenci, načež jí žalobkyně sdělila, že insolvenční řízení bude zrušeno, nyní jsou shromažďovány podklady pro doložení likvidity (zjištěno z emailové komunikace s názvem , právnická osoba, ze dne , datum, ). Dne , datum, sdělila Kooperativa pojišťovna, a.s. žalobkyni, že s ohledem na to, že se žalobkyně nachází v insolvenci, bude nutno ověřit u právního zástupce pojišťovny, zda může být učiněna nová nabídka (zjištěno z emailové komunikace s názvem Insolvence ze dne , datum, ). Dne , datum, sdělila , právnická osoba, . žalobkyni, že řízení bude bankou ukončeno až po pravomocném skončení insolvenčního řízení. Do té doby není jednání o financování možné (zjištěno z emailové komunikace s názvem financování x insolvence ze dne , datum, ). Dne , datum, sdělila společnost , právnická osoba, žalobkyni, že z důvodu insolvence bude při každé nové aktivaci telefonního čísla pro žalobkyni požadována záloha 1 500 Kč (zjištěno z emailové komunikace s názvem Insolvence , právnická osoba, x , právnická osoba, ze dne , datum, ). , jméno FO, , který jako společník či člen statutárního orgánu figuruje v jedenácti společnostech zařadil na jaře , rok, žalobkyni na seznam dodavatelů, které bude oslovovat ohledně projektů bytové výstavby. I když mu následně žalobkyně okolnosti insolvenčního řízení vysvětlila, nemohl si dovolit riskovat a navázat s ní spolupráci. Spolupráce se společností, vůči níž bylo byť i teprve jen zahájeno insolvenční řízení, je pro jeho společnosti (stejně jako asi pro každého developera) vyloučená (zjištěno ze sdělení ve věci insolvenčního řízení vedeného proti společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, ; veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá k osobě , jméno FO, , údaje platné ke dni , datum, ).

11. Soud neprovedl dokazování uplatněním nároku na náhradu škody a jiné újmy ze dne , datum, a stanoviskem žalované ze dne , datum, , neboť skutečnosti těmito listinami prokazované byly mezi účastnicemi nesporné. Dále soud pro nadbytečnost neprovedl dokazování výkazem zisku a ztráty ke dni , datum, a ke dni , datum, , emailovou komunikací s názvem , právnická osoba, – poznámka o insolvenci v OR vymazána ze dne , datum, , emailovou komunikací s názvem Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu ze dne , datum, , emailovou komunikací s názvem Insolvence , právnická osoba, X , právnická osoba, ze dne , datum, a emailovou komunikací s názvem , právnická osoba, /, právnická osoba, zpětvzetí insolvence ze dne , datum, a ze dne , datum, , neboť takto zjištěný skutkový stav měl za dostatečně prokázaný.

12. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

13. Insolvenčním návrhem ze dne , datum, navrhla společnost , právnická osoba, zahájení insolvenčního řízení vůči společnosti , právnická osoba, s tím, že za ní eviduje pohledávku po splatnosti ve výši 1 479 789 Kč. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , soud insolvenční návrh zamítl s tím, že navrhovatel neuvedl jediný racionální důvod pro podání insolvenčního návrhu, šikanózní návrh je pak na místě odmítnout, tato povaha návrhu však byla osvědčena až v průběhu dokazování. K odvolání insolvenčního navrhovatele bylo rozhodnutí soudu I. stupně usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že nebyla insolvenčnímu navrhovateli dána příležitost splnit svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , byl insolvenční návrh odmítnut. Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že se návrh neodmítá s tím, že soud I. stupně nerespektoval závazný názor vyslovený odvolacím soudem. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , bylo insolvenční řízení zastaveno, neboť insolvenční navrhovatel vzal svůj insolvenční návrh zpět. Zároveň bylo společnosti , Jméno žalobkyně, . uloženo zaplatit insolvenčnímu navrhovateli náklady řízení. Toto rozhodnutí nabylo ve výroku o zastavení řízení právní moci dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, , byla určena výše náhrady nákladů navrhovatele ve výši 34 600 Kč. Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , změnil odvolací soud usnesení soudu I. stupně pouze ve formulaci výroku, výše náhrady nákladů řízení zůstala stejná. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, . částku 127 534 Kč za přípravu podkladů pro insolvenční soud. Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, částku 36 300 Kč za sestavení vývoje likvidity v důsledku insolvenčního řízení. Fakturou ze dne , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, částku 36 300 Kč za sestavení stavu likvidity v důsledku insolvenčního řízení. Za právní služby poskytnuté žalobkyni v souvislosti s předmětným insolvenčním řízení byla žalobkyni vyúčtována částka 174 240 Kč včetně DPH. Dne , datum, požadovala společnost Arval po žalobkyni informace ke skutečnosti, že by žalobkyně měla být v insolvenci, dne , datum, sdělila , právnická osoba, žalobkyni, že s ohledem na to, že se žalobkyně nachází v insolvenci, bude nutno ověřit u právního zástupce pojišťovny, zda může být učiněna nová nabídka, dne , datum, sdělila , právnická osoba, . žalobkyni, že řízení bude bankou ukončeno až po pravomocném skončení insolvenčního řízení, do té doby není jednání o financování možné, dne , datum, sdělila společnost , právnická osoba, žalobkyni, že z důvodu insolvence bude při každé nové aktivaci telefonního čísla pro žalobkyni požadována záloha 1 500 Kč, pan , jméno FO, , který jako společník či člen statutárního orgánu figuruje v jedenácti společnostech, zařadil na jaře , rok, žalobkyni na seznam dodavatelů, které bude oslovovat ohledně projektů bytové výstavby. I když mu následně žalobkyně okolnosti insolvenčního řízení vysvětlila, nemohl si dovolit riskovat a navázat s ní spolupráci. Spolupráce se společností, vůči níž bylo byť i teprve jen zahájeno insolvenční řízení, je pro jeho společnosti (stejně jako asi pro každého developera) vyloučená.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 1 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

18. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobenaa) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 zák. o OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 zák. o OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Podle § 31 odst. 1 zák. o OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

25. Podle § 31 odst. 2 zák. o OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

26. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

27. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

28. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Podle § 32 odst. 3 zák. o OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

30. Podle § 35 odst. 1 zák. o OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

31. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobkyně na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nepřiměřenou délkou řízení, kdy uvedla, že insolvenční návrh měl být v sedmidenní lhůtě odmítnout, řízení tedy mělo trvat podstatně kratší dobu, než ve skutečnosti trvalo.

32. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

33. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

34. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

35. Co se týče námitky promlčení vznesené žalovanou, promlčecí doba neskončí dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo (§ 32 odst. 3 věty druhá zák. o OdpŠk). Předmětné řízení skončilo dnem , datum, , šestiměsíční promlčecí lhůta uplynula dnem , datum, , tuto dobu je však v souladu s § 35 odst. 1 zák. o OdpŠk nutno prodloužit o dobu předběžného projednání nároku žalobkyně žalovanou, neboť po tuto dobu se promlčecí lhůta staví. Žalované trvalo předběžné projednání 1 měsíc a 12 dní (od , datum, do , datum, ), promlčecí lhůta ve vztahu k nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem tedy žalobkyni uplynula dnem , datum, , téhož dne, tedy poslední den lhůty, byla také žaloba k soudu podána. Uvedený nárok tedy promlčen není.

35. Předmětné řízení trvalo od , datum, do , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k nákladům řízení. Řízení tedy trvalo celkem 2 roky a 3 dny.

36. Předmětný spor nebyl skutkově, procesně ani právně složitý, jednalo se o posouzení insolvenčního návrhu před rozhodnutím o úpadku. Soud prvního stupně rozhodoval třikrát o návrhu jako takovém, jednou pak stanovoval výši náhrady nákladů řízení. Stejně tak odvolací soud rozhodoval třikrát plus jednou o odvolání proti rozhodnutí, jímž byla stanovena výše náhrady nákladů řízení. Podávání opravných prostředků samozřejmě nelze klást účastníkům k tíži, je však vzít v potaz skutečnost, že si řízení o takovém opravném prostředku opět vyžádá nějaký čas pro rozhodnutí.

37. Žalobkyně k celkové délce řízení nepřispěla.

38. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení byl postup soudu I. stupně i soudu odvolacího plynulý, je však třeba vzít v potaz skutečnost, že druhé rozhodnutí, jímž byl insolvenční návrh odmítnut, bylo odvolacím soudem změněno tak, že se návrh neodmítá, z důvodu nerespektování závazného názoru vysloveného odvolacím soudem v předchozím rozhodnutí. Z tohoto důvodu se řízení prodloužilo o necelých pět měsíců.

39. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Žalobkyně ve svém návrhu poukazovala na skutečnost, že nebyla schopna v roce , rok, kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení získat jakékoli zakázky, u stálých obchodních partnerů ztratila důvěru a noví potenciální partneři odmítali spolupráci kvůli poznámce o probíhajícím insolvenčním řízení v obchodním rejstříku. Obchodní partneři žalobkyně se začali domnívat, že tato je v ekonomických problémech a nehradí své splatné závazky. S žalobkyní proto přestali prakticky obchodovat a přestali ji oslovovat s poptávkami. Poznámka o probíhajícím insolvenčním řízení dostupná v obchodním rejstříku po více než půl roku způsobila snížení vážnosti a důvěryhodnosti žalobkyně u jejích obchodních partnerů a další veřejnosti.

40. Celkovou délku řízení 2 roky lze s ohledem na skutečnost, že řízení bylo prodlouženo o necelých 5 měsíců z důvodu nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu soudem I. stupně, a rovněž s ohledem na komplikace, které probíhající insolvenční řízení žalobkyni působilo, hodnotit jako nepřiměřenou. Tím tedy došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, čímž jí byla způsobena nemajetková újma (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 958/2009).

41. Soud v daném případě shledal jako přiměřené zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené době, když konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. Právní úprava stanoví určitá pravidla, podle kterých musí soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) při stanovení formy zadostiučinění postupovat, a to s ohledem na přiměřenost zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmě. Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. Soud tedy rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 zákona za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě (k tomu viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012). V daném případě bylo posouzení doby řízení jako nepřiměřené hraniční, soud se přiklonil k její nepřiměřenosti s ohledem na další skutečnosti (postup soudu, význam řízení pro žalobkyni, resp. komplikace, které jí insolvenční řízení způsobilo), má tedy za to, že v daném případě postačí uvedená forma odškodnění.

42. Co se týče nároku na náhradu škody spočívající v nákladech insolvenčního řízení (náklady zastoupení, náklady na zpracování výkazu stavu likvidity a výkazu vývoje likvidity) jak samotné žalobkyně, tak insolvenční navrhovatelky, které byly žalobkyni v posuzovaném řízení uloženy k náhradě, tento nárok soud neshledal důvodným s odkazem na § 31 odst. 2 zák. o OdpŠk. Umožňuje-li procesní předpis náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu nepřiznal, nemůže se neúspěšný účastník domáhat náhrady nákladů takového řízení občanskoprávní žalobou proti státu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2928/2006). O nákladech řízení žalobkyně, mezi něž náleží jak náklady na právní zastoupení, tak náklady na zpracování znaleckých posudků ohledně likvidity žalobkyně, bylo pravomocně rozhodnuto v posuzovaném řízení tak, že žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, tato byla naopak přiznána insolvenční navrhovatelce. Ačkoliv žalobkyně na základě tohoto rozhodnutí náhradu nákladů řízení neobdržela, tato otázka byla již vypořádána a žalobkyně se tedy nemůže domáhat náhrady nákladů exekučního řízení prostřednictvím odpovědnosti státu za škody dle zák. o OdpŠk.

43. Co se týče náhrady nákladů řízení, o této rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 30 000 Kč na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nezákonným rozhodnutím v souladu s § 9a odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) (7 %). Žalovaná pak byla úspěšná ohledně částky 408 974 Kč (93 %) na náhradě škody, v rámci úspěchu žalované soud nezohlednil zamítnutou částku požadovanou na přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, neboť na žalobkyni se hledí, jako by byla ohledně tohoto nároku zcela úspěšná (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013). Úspěch žalované v řízení tedy činil 86 %. Plná náhrada nákladů řízení žalované jakožto nezastoupeného účastníka by podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. činila 2 250 Kč za pět úkonů (vyjádření ve věci, 2x příprava na jednání soudu, 2x účast na jednání soudu) po 450 Kč s přihlédnutím k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615, dle něhož nelze přehlédnout, že paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával § 151 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 3 AT (ve znění účinném do 30. 6. 2018), respektive § 13 odst. 4 AT (ve znění účinném od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2024), účastníku zastoupenému advokátem. Jestliže § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o.s.ř. Jelikož činil úspěch žalované v řízení 86 %, byla jí na náhradě nákladů řízení přiznána částka 1 935 Kč.

44. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.