17 C 66/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno celé jméno původní účastnice sídlem adresa o zaplacení 3 000 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 290 775,15 Kč k rukám zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Právní předchůdkyně žalobce (dále jen„ původní žalobkyně“) se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní žalobkyně poskytla žalovanému žalovanou částku, kterou se jí zavázal uhradit do [datum]. Původní žalobkyně předložila listinu„ uznání dluhu“ ze dne [datum], v níž žalovaný uznal dluh vůči původní žalobkyni ve výši 3 000 000 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit do [datum] a to se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. K tomu, jak žalobkyně nabyla žalobou nyní požadovanou částku uvedla, že jde o částku nabytou prodejem nemovitých věcí na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinil spornou aktivní legitimaci žalobce, když neprokázal, že na něj případná pohledávka původní žalobkyně za žalovaný přešla. Dále žalovaný namítl, že žalobce požadovanou částku ničím nad rámec uznání dluhu neprokázal. Rovněž žalobce neprokázal, že žalovanému byla částka poskytnuta a kdy mu byla poskytnuta.

3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalovaného žalobce ohledně aktivní legitimace odkázal na usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 1.6.2021, č.j. 24 D 1247/2019-84 a dále uvedl, že vznik dluhu a jeho existenci nemusí prokazovat, když důkazní břemeno opaku, tedy že dluh nevznikl, či že zanikl leží na žalovaném. V tomto směru žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 170/2010 či 32 Cdo 2981/2014. Nestačí tedy, aby žalovaný dluh pouze popřel.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém soud poskytl žalovanému potřebná procesní poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř. Soud provedl všechny účastníky navržené důkazy, s výjimkou těch, které žalovaný navrhl až po uplynutí lhůty, v níž bylo řízení zkoncentrováno, přičemž se neuplatnila žádná výjimka z koncentrace. Jelikož k prokázání svých tvrzení žalovaný nenavrhl žádné důkazy, soud jej poučil o tom, v jakém rozsahu jej tíží důkazní břemeno a poté jej při jednání dne [datum] vyzval, aby označil všechny důkazy k prokázání svého tvrzení, že předmětný závazek nevznikl, tedy že žalovaná částka mu nebyla původní žalobkyní poskytnuta. Soud vyhověl žádosti lhůtu 14 dnů s tím, že tato počala plynout okamžikem doručení protokolu z jednání, v tomto případně [datum]. K okamžiku koncentrace řízení tak došlo uplynutím dne [datum]. Jelikož v podání ze dne [datum] žalovaný nenavrhl výslech [jméno] [příjmení], žádná výjimka z koncentrace nebyla dána, když žalobci dosud žádná výzva podle § 118a o.s.ř. dána soudem nebyla a o existenci [jméno] [příjmení] strana žalovaná věděla již dříve v době, kdy byla výva podle § 118a o.s.ř. soudem dána. Soud ani nebyl povinen žalobce znovu vyzývat podle § 118a o.s.ř., neboť na počátku k prokázání svých tvrzení žádné důkazy nenavrhl. Soud proto výslech [jméno] [příjmení] neprovedl, neboť k návrhům důkazů, které byly uplatněny po koncentrační lhůtě nesmí podle § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlédnout. Pokud by tak učinil, zvýhodnil by jednu procesní stranu na úkor druhé strany.

5. Jelikož původní žalobkyně dne [datum] zemřela, soud nejprve řízení usnesením ze dne 29.4.2020, č.j. 17 C 66/2019-122, přerušil do doby skončení dědického řízení po zesnulé původní žalobkyni a poté na základě usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 6.5.2020, č.j. 24 D 1247/2019-57, Nd 403/2019, rozhodl usnesením ze dne 16.7.2020, č,j. 17 C 66/2019-134, že v řízení se pokračuje s žalobcem.

6. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění.

7. Soud předně vycházel z mezi účastníky nesporných skutečností, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že ani na jeden z účtů žalovaného, vedeného jednak u [právnická osoba], [číslo] v CZK a jednak u [právnická osoba], č. [bankovní účet], v období od [datum] do [datum] nebyla žalovaná částka původní žalobkyní poskytnuta.

8. Z uznání dluhu ze dne [datum] na č.l. 5, zjištěno, že žalovaný uznal, že má vůči původní žalobkyni dluh ve výši 3 000 000 Kč z důvodu nákupu nemovitostí v obci [obec]. Současně se žalovaný zavázal označený dluh 3 000 000 Kč uhradit původní žalobkyni na její účet nejpozději do [datum] a uznal i nárok původní žalobkyně na úroky z prodlení počínaje dnem [datum]

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s doručenkou na č.l. 6, zjištěno, že zástupce původní žalobkyně se obrátil na žalovaného s výzvou k úhradě žalované částky nejpozději do [datum].

10. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [celé jméno původní účastnice] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zjištěno, že původní žalobkyně coby prodávající převedla na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tam specifikované nemovité věci za kupní cenu 3 150 000 Kč 11. Z usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 6.5.2020, č.j. 24 D 1247/2019-57, Nd 403/2019, na č.l. 129, zjištěno, že podle dohody mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobce] nabývá v usnesení specifikovaný majetek po zesnulé původní žalobkyni žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] nenabývá ničeho.

12. Z usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 1.6.2021, č.j. 24 D 1247/2019-84, Nd 205/2020, na č.l. 165, zjištěno, že jím byla schválena dohoda mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobce] o dodatečně najevo vyšlém majetku po zesnulé původní žalobkyni, podle níž pohledávku vůči žalovanému z titulu smlouvy o zápůjčce částky 3 000 000 Kč na nákup nemovitosti v k.ú. [obec] nabývá z pozůstalosti žalobce.

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ke [právnická osoba] s.r.o., [IČO], pořízeného ke dni [datum], zjištěno, že od [datum] je jediným jednatelem [celé jméno žalovaného], [datum narození] s tím, že od téhož data je současně jediným společníkem se 100% podílem.

14. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva nemovitostem ze dne [datum], zjištěno, že byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], jako prodávajícím a [právnická osoba], [IČO], jako kupujícím. Předmětem kupní smlouvy jsou následující nemovitosti, pozemky parcelní [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Rožďalovice, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk s tím, že celková kupní cena předmětu převodu činí 500 000 Kč.

15. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], jako prodávajícím a [právnická osoba], [IČO], jako kupujícím, zjištěno, že předmětem této kupní smlouvy je budova [adresa], rodinným dům, část [územní celek], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], budova bez [adresa] e., stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], dále pozemek parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo], pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk Cena předmětu převodu činí 6 990 000 Kč.

16. Ze strojové kopie [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], zjištěno vlastnické právo [právnická osoba], [IČO], k pozemkům parc. [číslo] součástí pozemku je stavba, dále k těmto parcelám stavebním [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], s poznámkou zemědělská stavba bez č. p. a č. e., na pozemku parc. [číslo]. 17. [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 204, zjištěno, že [ulice] spořitelna k žádosti soudu o součinnost sděluje výsledky šetření, a to že na účtu č. [bankovní účet] nebyla v roce 2010 dohledána odchozí platba ve výši 2 500 000 Kč.

18. Z Přílohy k rozvaze a výkazu zisku a ztrát z rok 2010 ze dne [datum], zjištěno, že v položce A.V Výsledek hospodaření běžného účetního období, číslo řádku 19, stav v běžném účetním období: 1 669 000 Kč. Stav v minulém účetním období: 3 641 000 Kč.

19. Soud má za prokázaný závěr o skutkovém stavu shodně s tím, jak jej učinili účastníci nesporným s tím, že dále bylo prokázáno, že původní žalobkyně disponovala částkou 3 150 000 Kč, kterou nabyla za prodej nemovitostí v obci [obec] na základě kupní smlouvy z roku 2012, že žalovaný dne [datum] uznal, že má vůči původní žalobkyni dluh ve výši 3 000 000 Kč z důvodu nákupu nemovitostí v obci [obec]. Současně se žalovaný zavázal označený dluh 3 000 000 Kč uhradit původní žalobkyni na její účet nejpozději do [datum] a uznal i nárok původní žalobkyně na úroky z prodlení počínaje dnem [datum]. Dále bylo prokázáno, že na základě usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 1.6.2021, č.j. 24 D 1247/2019-84, Nd 205/2020, nabyl pohledávku původní žalobkyně za žalovaným žalobce.

20. Z dalších v řízení provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní posouzení věci a rozhodnutí sporu mezi účastníky, nezjistil.

21. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle následujících právních předpisů.

22. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

23. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

25. Podle § 161 o.z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal, že má vůči žalobkyni dluh ve výši žalované částky, a to tak, že byla uvedena jeho přesná výše i právní důvod. Pro úplnost soud dodává, že prováděl dokazování kopií uznání dluhu, s tím, že žalující strana byla připravena případně originál předložit, nicméně strana žalovaná nečinila listinu spornou co do její pravosti. Soud se tak i v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu spokojil s dokazováním kopií listiny. Soud má za splněné formální zákonné náležitosti kladené na listinu uznání dluhu, která tak měla za následek vznik vyvratitelné právní domněnky toho, že dluh ve výši žalované částky v den uznání, tedy dne [datum] trval. Žalobce pak nebyl již povinen prokazovat, zda skutečně ke splnění kauzy došlo, ani to, že dluh žalovaného vůči původní žalobkyni skutečně vznikl, či nadále trval. V tomto směru soud poskytl účastníkům podrobné procesní poučení hned při prvním jednání, kdy rovněž nastínil další procesní postup. Především seznámil žalovaného s rozsahem jeho důkazního břemene, tedy tvrdit a prokázat, že dluh nevznikl. Pro úplnost soud dodává, že žalobce popíral samotný vznik dluhu, nikoli například to, že jej již splnil, pročež jej soud v tomto směru nijak nevyzýval.

27. V procesní rovině vznik vyvratitelné domněnky uznání dluhu nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o.s.ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Zákon tím vyslovuje obecnou zásadu, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, a že tedy pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, nestačí k tomu, aby nebyla považována za prokázanou. Nejvyšší soud již opakovaně formuloval a odůvodnil závěr, že jestliže uznání dluhu založilo vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval, pak v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalovaném). Z uvedeného pak vyplývá, že skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o.s.ř. skutečnost za prokázanou (srov. například závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cdo 2854, zveřejněný v časopise [ulice] právo, ročník 2001, [číslo] str. 29, dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2001, sp. zn. 32 Cdo 633/2000, zveřejněný v časopise [ulice] právo, ročník 2001, [číslo] str. 20, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.5.2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, zveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 2003, pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2004, sp.zn. 32 Odo 1160/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2006, sp.zn. 33 Odo 1028/2004, či z pozdější doby rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp.zn. 32 Cdo 170/2010, nebo ze dne 29.2.2016, sp.zn. 29 Cdo 1370/2014).

28. V řízení tak mohou nastat jen dvě možné situace, tedy že buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka). V žádném případě však nelze za situace platného uznání dluhu učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno, a to ani tehdy, popírá-li povinný (dlužník) takovou skutečnost negativními tvrzeními. Žalovanému se však žádným z provedených důkazů samostatně ani v jejich souhrnu nepodařilo prokázat své tvrzení, že dluh vůči původní žalobkyni nevznikl.

29. Pokud jde o (patrně subsidiární) obranu, že pokud dluh vznikl, tak vůči jinému subjektu, který měl být správně žalován, a to konkrétně [právnická osoba] [IČO], v níž byl žalovaný od [datum] jediným společníkem a jednatelem, tak ani této soud nepřisvědčil. Z listiny uznání dluhu neplynou žádné pochybnosti o tom, že dluh byl uznán žalovaným coby fyzickou osobou. Žalovaný je v ní označen svým bydlištěm a rodným číslem a z ničeho, co je v předmětné listině uvedeno se nepodává, že by snad žalovaný dluh uznával coby jednatel [právnická osoba] [IČO]. Na věci nemůže změnit nic ani to, že bylo prokázáno, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], jako prodávajícím a [právnická osoba], [IČO], došlo k převodu nemovitostí v obci [obec] ze cenu 6 990 000 Kč. Tím není prokázáno ani to, že si finanční prostředky od původní žalobkyně nezapůjčil žalovaný, ani to, že si je snad zapůjčila [právnická osoba] V této souvislosti žalovaný při jednání dne [datum] připustil, že to byl on, kdo jednal s původní žalobkyní, která nabídla uhradit částku 2 500 000 Kč na kupní cenu nemovitostí k rukám Ing. Šaška. Skutečnost, jak s penězi od původní žalobkyně poté žalovaný naložil, není předmětem tohoto řízení a tím méně stranu žalující tíží o této skutečnosti jakékoli důkazní břemeno. Žalovanému se tedy nepodařilo prokázat ani to, že by žalovaný neměl v tomto řízení pasivní legitimaci, když ji soud na základě uznání dluhu shledal a ani to, že dluh vůči žalovanému nevznikl v důsledku toho, že vznikl vůči jinému právním u subjektu.

30. Jelikož důkazy, které strana žalovaná soudu nabídla k prokázání tvrzení, že dluh nevznikl, tuto skutečnost neprokazují, ani samostatně ani ve spojení s jinými důkazy, je nutné uzavřít, že žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně této rozhodné skutečnosti a soud tak má a musí mít skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, ve smyslu § 133 o.s.ř. za prokázanou a podle toho rozhodnout spor mezi účastníky. Jelikož žalovaný neprokázal, že dluh uznaný vůči původní žalobkyni nevznikl, přičemž dlužno dodat, že žalovaný neprokázal ani to, že vznikl vůči někomu jinému, soud shledal podanou žalobu po právu a žalobě vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku v plné výši spolu se zákonným úrokem s prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je odůvodněn § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím dne [datum], kdy byl žalovaný dluh splatný a od [datum] nastalo jeho prodlení. Ke dni [datum] činil zákonný úrok z prodlení 9,75 % ročně (výrok I).

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měl žalobce, kterému soud přiznal náhradu nákladů účelně vynaložených na hájení práva u soudu proti neúspěšnému žalovanému. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku za zahájení řízení ve výši 150 000 Kč a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), za 6 úkonů právní služby (za převzetí věci a přípravu zastoupení, podání žaloby ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], a účast u soudního jednání zdejšího soudu dne [datum], [datum] a [datum], § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) AT) z tarifní hodnoty 3 000 000 Kč ve výši á 20 300 Kč (§ 7 bod 6 AT), 1 úkon právní služby v poloviční hodnotě (za sepis jednoduché výzvy k plnění dne [datum] podle § 11 odst. 2 písm. h) AT) z téže tarifní hodnoty ve výši 10 150 Kč, 7 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase [ulice a číslo], [obec] – [ulice a číslo], [obec a číslo] a zpět, učiněné osobním automobilem Hyundai, [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 5,8 l/100km, palivem BA, dne [datum] podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně paliva 37,1 Kč a náhradě za použití vozidla 4,7 Kč/km při délce jedné cesty k jednání soudu (tam i zpět) 230 km, 1 575,91 Kč, a dne [datum] a dne [datum] podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., při ceně paliva 44,50 Kč a náhradě za použití vozidla 4,7 Kč/km při délce jedné cesty k jednání soudu (tam i zpět) 230 km, 1 674,62 Kč (cestovné celkem: 4 925,15 Kč) a dále náhradu za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč za 18 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 140 775,15 Kč (121 800 + 10 150 + 2 100 + 4 925,15 + 1 800). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto soudním řízení vznikly, činí 290 775,15 Kč (150 000 + 140 775,15). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku 290 775,15 Kč k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř, výrok II) .‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬