17 C 68/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , Anonymizováno Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , Anonymizováno Datum narození žalobce B bytem tamtéž oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno za niž před soudem jedná Jméno žalované , Anonymizováno sídlem o zaplacení částky 111 404,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 111 404,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 404,70 Kč od 30. 11. 2023 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobci domáhali úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 404,70 Kč od 29. 7. 2022 do 29. 11. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 17 558 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce a) , Jméno advokátky, , advokátky.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 16 442 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně b) , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 8. 2024 se žalobci domáhali náhrady škody ve výši 111 404,70, která jim měla být způsobena nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále také jen „předmětné řízení“). Žalobu odůvodnili tím, že , Anonymizováno, vydal proti žalobcům ve prospěch společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , směnečný platební rozkaz dne 3. 5. 2017 pod č.j. , Anonymizováno, částku 383 350 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci včasné námitky, rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , však , Anonymizováno, shora uvedený směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti a uložil žalobcům zaplatit společně a nerozdílně společnosti , právnická osoba, náhradu nákladů řízení ve výši 49 174,40 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobcům nahradit společnosti , právnická osoba, náklady řízení ve výši 26 692,60 Kč. Žalobci následně podali dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti, zároveň požádali společnost , právnická osoba, o odklad platby uložené jim shora uvedenými rozsudky s poukazem na podané dovolání. Společnost , právnická osoba, podala návrh na exekuci u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , věc byla vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Soudní exekutor vyzval žalobce k úhradě částky 628 258,06 Kč, jejich návrhu na odklad exekuce nebylo vyhověno. V rámci exekuce byla na žalobcích vymožena částka 704 161 Kč. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , dovolání žalobců odmítl. Žalobci tedy podali ústavní stížnost, jíž Ústavní soud nálezem sp. zn. , Anonymizováno, vyhověl, když konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, a rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , byly porušeny čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky. Zároveň Ústavní soud všechna tři rozhodnutí zrušil. Dne 10. 10. 2022 tedy vyzvali žalobci společnost , právnická osoba, k vrácení částky 704 161 Kč, následně se svého nároku domáhali žalobou podanou k , adresa, -, Anonymizováno, , kde byla věc vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Součástí tohoto nároku byl i nárok na zaplacení částky 111 404,70 Kč tvořený odměnou exekutora a náklady exekuce. , adresa, žalobce poučil, že po společnosti , právnická osoba, nelze spravedlivě požadovat vrácení uhrazených nákladů exekuce a odměny exekutora, toto je třeba požadovat po státu jakožto náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem. Žalobci tedy vzali žalobu podanou k , Anonymizováno, , adresa, do částky 111 404,70 Kč zpět a tento svůj nárok uplatnili dne 29. 5. 2023 u žalované. Stanoviskem ze dne 6. 11. 2023 žalovaná žádost žalobců zamítla s odůvodněním, že exekutor byl po doručení pověření povinen v exekuci aktivně konat, tedy ji efektivně vést k vymožení vymáhané povinnosti, přičemž zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody (náklady exekučního řízení) a nezákonným rozhodnutím (exekučním titulem). Dle Ústavního soudu však příčinná souvislost dána je. Shora uvedený směnečný platební rozkaz nabyl právní moci i vykonatelnosti dne 18. 7. 2019, stejně jako rozsudek , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ve výroku I., ve výroku II. nabyl vykonatelnosti dne 23. 7. 2019. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , nabyl právní moci a vykonatelnosti ve výroku I. dne 18. 7. 2019, ve výroku II. nabyl vykonatelnosti dne 23. 7. 2019. Nejvyšší soud obdržel dovolání žalobců dne 16. 8. 2019, o jejich návrhu na odklad vykonatelnosti však nerozhodl. Žalobci tedy reagovali neprodleně, když navíc o podaném dovolání informovali společnost , právnická osoba, Žalobci nemohou být postihováni za nerespektování nezákonných rozhodnutí. Kromě částky 111 404,70 Kč požadovali žalobci úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 26. 5. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Usnesením ze dne 30. 9. 2024, č.j. 17 C 68/2024-26, byla připuštěna změna žaloby spočívající v rozšíření období, za něž žalobci požadovali zákonný úrok z prodlení z žalované částky, kdy původně uváděli datum 26. 5. 2023, následně jej však změnili na 29. 7. 2022. Úrok z prodlení byl požadován od tohoto data, neboť nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, byl právnímu zástupci žalobců , tituly před jménem, , jméno FO, doručen dne 28. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že tímto nálezem byl zrušen exekuční titul, požadovali žalobci úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení nálezu.

3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobci skutečně dne 29. 5. 2023 uplatnili u žalované nárok na náhradu škody ve výši 111 404,70 Kč, žalovaná jejich žádosti nevyhověla, neboť žalobci nerespektovali materiálně i formálně vykonatelný exekuční titul a snažili se svou povinnost obejít podáním dovolání. Žalovaná stručně shrnula průběh exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , s tím, že žalobci nereagovali na výzvu soudního exekutora k dobrovolné úhradě doručené jim dne 9. 10. 2019, následně dne 21. 10. 2019 podali návrh na odklad exekuce s odkazem na podané dovolání proti exekučnímu titulu, tento návrh byl usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , zamítnut, neboť v daném případě nelze očekávat zastavení exekuce, jelikož samotné podání dovolání takový účinek nemá. Toto rozhodnutí pak po potvrzení odvolacím soudem nabylo právní moci dne 24. 6. 2020. Dne 16. 7. 2020 proběhlo místní šetření na adrese žalobců, tito dne 17. 7. 2020 uhradili částku 400 000 Kč a podali návrh na odklad exekuce s odůvodněním, že by neprodlený výkon exekuce mohl mít pro žalobce a jejich rodinné příslušníky zvláště nepříznivé následky, přičemž oprávněný nebude odkladem exekuce vážně poškozen. Tento návrh byl usnesením soudního exekutora ze dne 21. 7. 2020, č.j. , Anonymizováno, , odmítnut, neboť nebylo nijak doloženo, z jakého důvodu by bylo možné exekuci odložit. Dne 22. 7. 2020 žalobci doplatili zbývající část vymáhané povinnosti ve výši 292 739 Kč, načež vzali svůj druhý návrh na odklad exekuce zpět. Náklady exekuce byly přiznány pravomocnými příkazy k úhradě nákladů exekuce, proti kterým nebyl podán žádný opravný prostředek, z majetku žalobců byla na náklady exekuce vymožena částka 111 404,70 Kč. Soudní exekutor je povinen postupovat při provádění exekuce rychle a účelně a činit úkony směřující k provedení exekuce i bez návrhu. Soudní exekutor tedy byl povinen po doručení pověření k provedení exekuce aktivně konat, žalobci jakožto povinní v průběhu exekuce nenamítali nesprávnost postupu soudního exekutora. V posuzované věci není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklými náklady exekuce, neboť žalobci si sami přivodili vznik této škody tím, že řádně a včas nesplnili soudem uložené povinnosti. Žalobci bezpochyby finančními prostředky disponovali. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení, přičemž pro případ, že bude žalované uložena povinnost k plnění, požádala tato o lhůtu 15 dní s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci uplatnili dne 29. 5. 2023 u žalované nárok na náhradu škody ve výši 111 404,70 Kč, žalovaná jejich žádosti nevyhověla.

5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Směnečným platebním rozkazem ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, , uložil , Anonymizováno, žalobcům vystupujícím na straně žalované uhradit společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , směnečný peníz ve výši 383 350 Kč, 6% úrok z této částky od 4. 4. 2017 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 277 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 43 819,20 Kč do patnácti dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci námitky, načež , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ponechal shora uvedený směnečný platební rozkaz v platnosti a uložil jim nahradit protistraně náklady námitkového řízení ve výši 49 174,40 Kč. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019 a doložka vykonatelnosti ke dni 23. 7. 2019 (výrok II.), resp. ke dni 18. 7. 2019 (výrok I.). Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání, načež Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalobcům nahradit protistraně náklady řízení ve výši 26 692,60 Kč. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019 a doložka vykonatelnosti ke dni 23. 7. 2019 (výrok II.), resp. ke dni 18. 7. 2019 (výrok I.). Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci dovolání a požádali o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, dovolání žalobců odmítl a uložil jim zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení protistraně částku 12 293,60 Kč. Dne 15. 7. 2021 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 24. 6. 2021 a doložka vykonatelnosti ke dni 24. 6. 2021 (výrok I.), resp. ke dni 29. 6. 2021 (výrok II.). Dne 24. 8. 2021 podali žalobci ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, který nálezem ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , vyslovil, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , a rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , byly porušeny čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a tato rozhodnutí proto zrušil. Rozsudkem ze dne 7. 9. 2022, č.j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 10. 2023 poté, co bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, (ve výroku o nákladech řízení bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno) (zjištěno ze spisu , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, ). Uvedený nález Ústavního soudu byl zástupci žalobců doručen dne 28. 7. 2022 (zjištěno z doručenky k nálezu Ústavního soudu).

7. Exekučním návrhem ze dne 10. 9. 2019 se obrátila společnost , právnická osoba, na soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, úřad , adresa, (dále jen „soudní exekutor“) s návrhem na vymožení částky přiznané jí vůči žalobcům pravomocným a vykonatelným směnečným platebním rozkazem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , ve znění vykonatelného rozsudku , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , a vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, . Pověřením , Anonymizováno, ze dne 23. 9. 2019, č.j. , č. účtu, , byl vedením exekuce na majetek žalobců k vymožení peněžité pohledávky podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu , Anonymizováno, ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, rozsudku , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, a rozsudku , Anonymizováno, ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , pověřen soudní exekutor. Dne 9. 10. 2019 byli žalobci vyrozuměni o zahájené exekuci, téhož dne byli vyzváni k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Dne 21. 10. 2019 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh žalobců na odklad exekuce s odůvodněním, že se domáhají zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , u dovolacího soudu. Tento návrh soudní exekutor usnesením ze dne 8. 11. 2019, č.j. , Anonymizováno, , odmítl s odůvodněním, že k návrhu nebyla přiložena plná moc zástupkyně žalobců, která tento návrh podala. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, k němuž přiložili plnou moc své zástupkyně. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. , Anonymizováno, bylo napadené rozhodnutí soudního exekutora změněno tak, že se návrh žalobců na odklad exekuce neodmítá. Dne 16. 7. 2020 proběhlo místní šetření na adrese žalobců, prohlídka bytu nebyla provedena, neboť paní , jméno FO, , která zde byla zastižena, sdělila, že si je dluhu vědoma a že dlužnou částku uhradí do 17. 7. 2020. Podáním ze dne 17. 7. 2020 navrhli žalobci odklad exekuce s odůvodněním, že neprodlený výkon exekuce by mohl mít pro povinné a jejich rodinné příslušníky zvláště nepříznivé následky, naopak oprávněný není odkladem exekuce vážně poškozen. Zároveň informovali soudního exekutora o podání ústavní stížnosti v nalézacím řízení. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , soudní exekutor odmítl návrh žalobců s odkazem na jeho neurčitost. Podáním ze dne 27. 7. 2020 vzali žalobci zpět návrh na odklad exekuce ze dne 17. 7. 2020, soudní exekutor tedy usnesením ze dne 31. 7. 2020, č.j. , Anonymizováno, , zrušil usnesení, jímž návrh žalobců odmítl a řízení o tomto návrhu zastavil. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 31. 7. 2020, č.j. , Anonymizováno, , byly stanoveny náklady exekuce ve výši 111 404,70 Kč. Z přehledu plateb vyplývá, že na žalobcích byla vymožena v rámci exekuce na náklady exekuce dne 31. 7. 2020 částka 110 702,90 Kč a dne 20. 8. 2020 částka 701,80 Kč, celkem tedy částka 111 404,70 Kč (zjištěno ze spisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. , Anonymizováno8. Usnesením ze dne 30. 1. 2020, č.j. , č. účtu, , , Anonymizováno, návrh žalobců na odklad exekuce odmítl, neboť nelze očekávat, že by exekuce byla zastavena, jelikož podání dovolání samo o sobě neznamená, že by mohlo dojít k zastavení exekuce, když exekuční titul je vykonatelný a je způsobilým podkladem pro exekuci. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno (zjištěno ze spisu , č. účtu, ).

9. Soud neprovedl dokazování uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 29. 5. 2023, potvrzení žalované o doručení žádosti ze dne 29. 5. 2023 včetně doručenky a stanoviskem žalované ze dne 6. 11. 2023 včetně doručenky, neboť skutečnosti těmito důkazy prokazované byly mezi účastníky nesporné. Dále soud pro nadbytečnost neprovedl dokazování spisem Vrchního soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, , spisem Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , spisem Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, a spisem Ministerstva spravedlnosti sp. zn. , Anonymizováno, 9.

10. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, načež učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Směnečným platebním rozkazem ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, uložil , Anonymizováno, žalobcům vystupujícím na straně žalované uhradit společnosti , právnická osoba, směnečný peníz ve výši 383 350 Kč, 6% úrok z této částky od 4. 4. 2017 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 277 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 43 819,20 Kč do patnácti dnů od doručení tohoto rozhodnutí. , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ponechal tento směnečný platební rozkaz v platnosti. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , dovolání žalobců odmítl. Ústavnímu soud nálezem ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , vyslovil, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, a rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , byly porušeny čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a tato rozhodnutí proto zrušil. Rozsudkem ze dne 7. 9. 2022, č.j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 10. 2023. Pověřením , Anonymizováno, ze dne 23. 9. 2019, č.j. , č. účtu, , byl vedením exekuce na majetek žalobců k vymožení peněžité pohledávky podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu , Anonymizováno, ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, rozsudku , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. 12 , Anonymizováno, , pověřen soudní exekutor. Dne 9. 10. 2019 byli žalobci vyrozuměni o zahájené exekuci, téhož dne byli vyzváni k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Dne 16. 7. 2020 proběhlo místní šetření na adrese žalobců, prohlídka bytu nebyla provedena, neboť paní , jméno FO, , která zde byla zastižena, sdělila, že si je dluhu vědoma a že dlužnou částku uhradí do 17. 7. 2020. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 31. 7. 2020, č.j. , Anonymizováno, , byly stanoveny náklady exekuce ve výši 111 404,70 Kč. Z přehledu plateb vyplývá, že na žalobcích byla vymožena v rámci exekuce na náklady exekuce dne 31. 7. 2020 částka 110 702,90 Kč a dne 20. 8. 2020 částka 701,80 Kč, celkem tedy částka 111 404,70 Kč.

12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

13. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

16. Podle § 5 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

17. Podle § 8 odst. 1 zák. o OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

20. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Pro vznik odpovědnosti státu za škodu je třeba splnění tří kumulativních podmínek, a to existence nezákonného rozhodnutí (v tomto případě), vznik škody (v tomto případě) a existence příčinné souvislosti mezi předchozími dvěma skutečnostmi.

22. V daném případě je zde nezákonné rozhodnutí, neboť prvostupňový rozsudek ponechávající v platnosti směnečný platební rozkaz, stejně jako následující rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu, byl pro nezákonnost zrušen Ústavním soudem, zrušen byl následně i samotný směnečný platební rozkaz. Zároveň je zde dána i škoda, neboť na žalobcích byla vymožena v rámci exekuce vedené proti žalobcům jakožto povinným k vymožení povinnosti uložené jim předmětným směnečným platebním rozkazem na nákladech exekuce celkem částka 111 404,70 Kč.

23. Žalovaná sporuje, že by zde byla dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a škodou vzniklou žalobcům, soud se však s námitkami žalované neztotožnil. Je pravdou, že kdyby žalobci včas splnili povinnost uloženou jim směnečným platebním rozkazem poté, co tento nabyl právní moci a vykonatelnosti, vyhnuli by se exekuci, a tedy by rovněž nebyli nuceni uhradit náklady exekuce, které by v takovém případě nevznikly. V daném případě to však nejsou žalobci, kdo jako první pochybil tím, že neuhradil vykonatelným rozhodnutím mu uloženou povinnost, ale je to stát, který vydal nezákonné rozhodnutí, které žalobcům tuto konkrétní povinnost ukládalo. Žalobce nelze penalizovat za to, že neplnili na nezákonné rozhodnutí, byť bylo v rozhodné době pravomocné a vykonatelné. V první řadě to byl stát, kdo pochybil, a v takovém případě by nebylo správné, aby se tento zprostil své odpovědnosti poukazem na skutečnost, že žalobci neplnili povinnost uloženou jim nezákonným rozhodnutím, které sám stát vydal, byť nezákonnost tohoto rozhodnutí byla konstatována až posléze.

24. K námitce žalované, že soudní exekutor je po pověření vedením exekuce povinen činit úkony, soud uvádí, že proti tomuto nelze ničeho namítat, na existenci příčinné souvislosti, a tedy vznik odpovědnosti státu za škodu vzniknuvší žalobcům uhrazením nákladů exekuce, která byla vedena k vymožení povinnosti uložené jim nezákonným rozhodnutím, tato skutečnost však nemá žádný vliv.

25. S ohledem na výše uvedené tedy soud shledal splnění všech tří kumulativních podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu dle zák. o OdpŠk a žalobě tedy co do požadavku na úhradu částky 111 404,70 Kč vyhověl.

26. Co se týče úroku z prodlení, o tomto bylo rozhodnuto dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení žalované je třeba datovat ke dni 30. 11. 2023, neboť žalobci svůj nárok uplatnili u žalované dne 29. 5. 2023, tato pak měla šestiměsíční lhůtu k projednání jejich nároku (§ 15 odst. 1 zák. o OdpŠk), přičemž až poté, co uplynula tato lhůta, se mohla dostat do prodlení (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Bez ohledu na to, kdy žalobci předmětnou částku fakticky zaplatili a vznikla jim tak škoda, nemohl se stát dostat do prodlení dříve, než uplynula šestiměsíční lhůta určená k předběžnému projednání nároku u ústředního orgánu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2328/2004). Žalobcům byl tedy přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 404,70 Kč od 30. 11. 2023 do zaplacení, ve zbytku požadovaného příslušenství byla žaloba zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli ve věci plně úspěšní. Žalobci a) tak byla na náhradě nákladů řízení přiznána částka 17 558 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení – odměna advokátky ve výši 8 928 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) ve spojení s § 8 odst. 1 AT a § 12 odst. 4 AT za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé) podle § 11 odst. 1 AT, odměna advokátky ve výši, Anonymizováno, 5 580 Kč podle § 7 bodu 5 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve spojení s § 8 odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 a § 12 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 za jeden úkon právní služby (účast na jednání) podle § 11 odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (2x 300 Kč) podle § 13 odst. 1 a 4 AT a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT účinného od 1. 1. 2025. Žalobkyni b) byla na náhradě nákladů řízení přiznána částka 16 442 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení – odměna advokátky ve výši 8 928 Kč podle § 7 bodu 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT a § 12 odst. 4 AT za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé) podle § 11 odst. 1 AT, odměna advokátky ve výši 4 464 Kč podle § 7 bodu 5 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve spojení s § 8 odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 a § 12 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 za jeden úkon právní služby (účast na jednání) podle § 11 odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (2x 300 Kč) podle § 13 odst. 1 a 4 AT a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT účinného od 1. 1. 2025.

28. Lhůtu k plnění nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako patnáctidenní, neboť žalovaná o tuto lhůtu požádala s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu, přičemž soud neshledal důvod, proč tomuto návrhu nevyhovět.