17 C 93/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO IČO sídlem adresa za niž před soudem jedná název státní instituce , IČO IČO sídlem adresa o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění ze dne , datum, se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen „předmětné řízení“ či „posuzované řízení“). Předmětné řízení bylo zahájeno dne , datum, , žalobce zde vystupuje společně s , jméno FO, v pozici žalovaného, přičemž do dne podání žaloby nebylo řízení skočeno. Jako adekvátní se žalobci jeví přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Na žádost žalobce o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění žalovaná nereagovala. Žalobce tedy požadoval úhradu částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně dne , datum, uplatnil spolu se svou manželkou , jméno FO, nárok na zadostiučinění ve výši 50 000 Kč za nesprávný úřední postup v předmětném řízení, žalovaná jeho žádost projednala dne , datum, , přičemž konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Žalovaná v rámci svého vyjádření stručně shrnula průběh předmětného řízení s tím, že žaloba byla žalovaným v posuzovaném řízení doručena dne , datum, . Žalovaná uzavřela, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, byla zde shledána nekoncentrovanost, navíc toto řízení není dosud skončeno. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Procesně bylo rozhodováno o vzájemné žalobě, která byla odmítnuta, usnesení potvrdil odvolací soud. Žalovaní byli několikrát vyzváni k odstranění vad odvolání. Byl zamítnut návrh žalovaných na osvobození od soudních poplatků i návrh na přerušení řízení. Význam byl shledán jako běžný. Poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva je v daném případě dostačující.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, (dále v tomto odstavci jen „soud“ či „soud I. stupně“) se žalobce , právnická osoba, (dále v tomto odstavci jen „žalobce“) domáhal proti , Jméno žalobce, (dále v tomto odstavci jen „žalovaný 1/“) a , jméno FO, (dále v tomto odstavci jen „žalovaná 2/“) vydání bezdůvodného obohacení ve výši 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Žaloba byla spolu s výzvou k vyjádření doručena žalovanému 1) dne , datum, . Žalovaní se ve věci vyjádřili dne , datum, , zároveň uplatnili svůj vzájemný nárok vzájemnou žalobou. Usnesením ze dne , datum, vyzval soud žalované k doplnění tohoto návrhu. Dne , datum, požádali žalovaní o ustanovení zástupce. S přípisem ze dne , datum, bylo žalovaným zasláno k vyplnění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Usnesením ze dne , datum, byl návrh žalovaných na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítnut, neboť žalovaní k tomuto ničeho nedoložili. Usnesením ze dne , datum, byla odmítnuta vzájemná žaloba žalovaných, neboť tito svůj návrh ani přes výzvu soudu nedoplnili. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní dne , datum, odvolání. Usnesením ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k odstranění vad odvolání. Dne , datum, byla věc předložena Krajskému soudu v , adresa, , pobočce v Liberci (dále v tomto odstavci jen „odvolací soud“ či „soud II. stupně“). Spis byl dne , datum, vrácen soudu I. stupně bez věcného vyřízení, neboť úkony jsou podepsány pouze žalovaným 1) a není založeno zmocnění udělené žalovanou 2) žalovanému 1). Přípisem ze dne , datum, byl žalovaný 1) vyzván k předložení plné moci udělené mu žalovanou 2). Tuto předložil soudu až po opakované výzvě ze strany soudu dne , datum, . Spis byl znovu předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, odvolací soudu napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne , datum, . Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání. Dne , datum, podali žalovaní proti tomuto rozsudku odvolání, dne , datum, doložil žalovaný 1) lékařskou zprávu s tím, že se ze zdravotních důvodů nemohl jednání soudu zúčastnit. Usnesením ze dne , datum, vyzval soud žalované k úhradě soudního poplatku, dne , datum, požádali žalovaní o osvobození od soudních poplatků. S přípisem ze dne , datum, bylo žalovaným zasláno k vyplnění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Usnesením ze dne , datum, byl návrh žalovaných na osvobození od soudních poplatků zamítnut, neboť žalovaní k tomuto ničeho nedoložili. V podání ze dne , datum, žalovaní namítli nepříslušnost soudu s tím, že žádali, aby o příslušnosti bylo rozhodnuto nadřízeným soudem. Dne , datum, podali žalovaní proti rozhodnutí, jímž jim nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, odvolání. Usnesením ze dne , datum, byli soudem vyzváni k odstranění vad odvolání, na což reagovali dne , datum, s tím, že navrhují přerušení odvolacího řízení. Tento návrh byl usnesením ze dne , datum, zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní dne , datum, odvolání. K odstranění vad tohoto odvolání byli vyzváni usnesením ze dne , datum, , na což reagovali dne , datum, . Dne , datum, navrhla žalovaná 2) zrušení rozsudku pro zmeškání. Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením ze dne , datum, potvrdil usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh žalovaných na přerušení odvolacího řízení. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne , datum, . Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne , datum, navrhli žalovaní přerušení řízení z důvodu mimosoudních jednání. Odvolací soud usnesením ze dne , datum, potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh žalovaných na osvobození od soudních poplatků. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne , datum, . Dne , datum, žalovaní urgovali přerušení řízení. Dne , datum, vyjádřil žalobce nesouhlas s přerušením řízení. Dne , datum, uhradili žalovaní soudní poplatek za odvolání a dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. Usnesením ze dne , datum, vyzval odvolací soud žalované k doplnění odvolání. Na to žalovaní reagovali dne , datum, , kdy mimo jiné opět požádali o ustanovení zástupce. Tuto jejich žádost odvolací soud usnesením ze dne , datum, zamítl. Usnesením ze dne , datum, odvolací soud zamítl návrh žalovaných na přerušení řízení. Dne , datum, navrhli žalovaní přerušení řízení do skončení v podání označených řízení. Dne , datum, doplnili žalovaní odvolání. Usnesením ze dne , datum, odvolací soud zrušil rozsudek pro zmeškání a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne , datum, . Dne , datum, vzali žalovaní námitku nepříslušnosti soudu zpět. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná 2). Při jednání bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, přičemž vyplynula potřeba vyžádání spisu Krajského soudu v , adresa, , pobočky v , adresa, , jednání tedy bylo odročeno na neurčito. Vyžádaný spis byl soudu předložen dne , datum, . Přípisem ze dne , datum, byl žalobce vyzván k předložení listin. Dne , datum, se ve věci vyjádřil žalovaný 1). Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná 2). Při jednání bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a účastníci byli poučeni podle § 118a o.s.ř. Dne , datum, se ve věci vyjádřili žalovaní. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřil žalobce, dne , datum, se vyjádřila žalovaná 2). Při jednání bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a za účelem zpracování znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne , datum, byl ustanoven znalec, lhůta ke zpracování znaleckého posudku byla 3 měsíce od doručení spisu. Dne , datum, složil žalobce zálohu na náklady důkazu. Dne , datum, byl soudu předložen znalecký posudek. V průběhu října , rok, se účastníci vyjádřili ke znaleckému posudku. Na základě referátu soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Zástupce žalované 2) požádal o odročení tohoto jednání z důvodu pozitivního testu na koronavirus. Jednání tedy bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná 2). Při jednání byl vyslechnut znalec a za účelem pokračování v dokazování bylo jednání odročeno na , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne , datum, se ve věci vyjádřil žalobce, dne , datum, se vyjádřila žalovaná 2). Dne , datum, bylo ve věci jednání a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na , datum, . Rozsudkem ze dne , datum, soud uložil žalovaným uhradit žalobci částku 1 400 Kč s příslušenstvím, ve zbytku žalobu zamítl. Dne , datum, se proti tomuto rozsudku odvolal žalobce, dne , datum, a dne , datum, se odvolal žalovaný 1), který se odvolal rovněž proti rozhodnutí o znalečném. Opravným usnesením ze dne , datum, byl opraven náhradový výrok rozsudku ve vztahu k žalované 2). Dne , datum, se proti rozsudku odvolala žalovaná 2). Usnesením ze dne , datum, byli účastníci vyzváni k úhradě soudních poplatků za podaná odvolání. Soudní poplatky byly uhrazeny ve dnech , datum, a , datum, . Usneseními ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k odstranění vad odvolání. Žalovaná 2) reagovala na výzvu soudu dne , datum, , dne , datum, reagoval žalobce. Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. Na základě referátu odvolacího soudu ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Usnesením ze dne , datum, odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně o znalečném. Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná 2), dne , datum, se vyjádřil žalovaný 1). Při jednání dne , datum, byl vyhlášen odvolacím soudem rozsudek, jímž byl rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku potvrzen, v zamítavém výroku byl změněn tak, že bylo žalobě rovněž vyhověno. Lhůta k vypracování tohoto rozhodnutí byla věc projednávajícímu soudci prodloužena do , datum, . Spis byl vrácen soudu I. stupně dne , datum, , rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, podali žalovaní žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných nahradit státu náklady řízení. Usnesením ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k odstranění vad žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení. Usnesením ze dne , datum, bylo řízení o žalobě pro zmatečnost vyloučeno k samostatnému řízení. Usnesením ze dne , datum, byli žalovaní opětovně vyzváni k odstranění vad žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení. Na to reagovali žalovaní dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byla žaloba na obnovu řízení i žaloba pro zmatečnost zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná 2) dne , datum, odvolání. Usnesením ze dne , datum, byla žalovaná 2) vyzvána k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, načež požádala o osvobození od soudních poplatků. Dne , datum, se odvolal rovněž žalovaný 1), usnesením ze dne , datum, byl vyzván k doplnění odvolání. Dne , datum, požádal žalovaný 1) o osvobození od soudních poplatků. S přípisem ze dne , datum, bylo žalovanému zasláno k vyplnění potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dne , datum, doplnil žalovaný 1) své odvolání. Usnesením ze dne , datum, nebylo žalované 2) přiznáno osvobození od soudních poplatků, proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná 2) dne , datum, odvolání. Usnesením ze dne , datum, byla žalovaná 2) vyzvána k doplnění odvolání, na což reagovala dne , datum, . Spis byl předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Přípisem ze dne , datum, byla žalovaná 2) vyzvána k doložení plné moci svého zástupce, což učinila dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, jímž nebylo žalované 2) přiznáno osvobození od soudních poplatků. Následně byla žalovaná 2) opětovně vyzvána k úhradě soudního poplatku, což učinila dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo odmítnuto odvolání žalovaného 1) ze dne , datum, pro opožděnost. Dne , datum, se žalovaný 1) proti tomuto rozhodnutí odvolal. Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný 1) vyzván k doplnění odvolání. Dne , datum, navrhl žalovaný 1) opravu odůvodnění rozhodnutí ze dne , datum, , opravné usnesení bylo vydáno dne , datum, . Dne , datum, navrhl žalovaný 1) doplnění a opravu rozhodnutí ze dne , datum, (zjištěno ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ).

5. Podáním ze dne , datum, uplatnil žalobce spolu s paní , jméno FO, nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou jim tím, že řízení vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, nebylo dosud skončeno, ačkoliv zahájeno bylo již dne , datum, . Žadatelé požadovali zadostiučinění ve výši 90 000 Kč (zjištěno z kopie žádosti žalobce ze dne , datum, ).

6. Stanovisky ze dne , datum, a ze dne , datum, žalovaná uzavřela, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, čímž bylo porušeno právo žadatelů na projednání věci v přiměřené lhůtě, s ohledem na konkrétní okolnosti případu pak dospěla k závěru, že konstatování porušení práva se v daném případě jeví jako dostačující (zjištěno z kopie stanoviska žalované ze dne , datum, a kopie stanoviska žalované ze dne , datum, ).

7. S ohledem na skutková zjištění v této věci, kdy je posuzována délka řízení a bylo provedeno dokazování celým spisem, soud nečinil závěr o skutkovém stavu.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

12. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

16. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

18. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

19. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

21. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

22. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

23. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od , datum, , kdy byla žalobci vystupujícímu v předmětném řízení na straně žalované doručena žaloba. Řízení dosud není skončeno, neboť byla podána žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost, o kterých dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Ke dni rozhodnutí soudu tedy trvalo řízení ve vztahu k žalobci celkem 7 let, 7 měsíců a 17 dní.

24. Předmětný spor nebyl právně ani skutkově složitý, jednalo se o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za užívání garáže. Věc však byla složitá procesně, neboť celkem čtyřikrát bylo rozhodováno o žádosti žalobce či druhé žalované o ustanovení zástupce či o osvobození od soudních poplatků, bylo rozhodováno (nikoliv meritorně) o vzájemné žalobě žalobce, dvakrát bylo rozhodováno o návrhu žalobce na přerušení řízení, ve věci byl zpracován znalecký posudek, ve věci byla rovněž podána žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost. Věc sama byla řešena na dvou stupních soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval dvakrát (z toho jednou rozsudkem pro zmeškání, který byl následně zrušen odvolacím soudem), odvolací soud rozhodoval ve věci samé dvakrát. Zároveň však bylo nutno rozhodovat o značném množství odvolání do procesních rozhodnutí podaných žalovanými v posuzovaném řízení. Byť účastníkům nelze klást k tíži podávání opravných prostředků, je třeba zároveň vzít v potaz skutečnost, že rozhodování o těchto opravných prostředcích si vyžádá nějaký čas.

25. Žalobce k celkové délce řízení rovněž přispěl. Žalobce podával značné množství různých návrhů, přičemž většina z nich byla neúspěšná. Vzájemná žaloba byla odmítnuta, neboť ani přes výzvu soudu nebyla doplněna. Návrhy žalovaných v posuzovaném řízení na osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce byly zamítnuty, neboť žalovaní k tomuto ničeho nedoložili. Žalovaní v posuzovaném řízení museli být soudem vyzývání k doplnění veškerých podaných odvolání. Žalovaní v posuzovaném řízení byli opakovaně vyzývání k předložení plné moci.

26. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že v řízení došlo k průtahu v období od , datum, , kdy byl spis předložen odvolacímu soudu, do , datum, , kdy bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na , datum, , jinak probíhalo řízení s ohledem na procesní situaci plynule a koncentrovaně.

27. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích, žalobce ani zvýšený význam řízení pro svou osobu netvrdil, proto soud shledal význam tohoto řízení pro žalobce standardní.

28. Celkovou délku řízení trvajícího téměř 7 let a 7,5 měsíce je třeba považovat za nepřiměřenou, a to především s přihlédnutím k průtahu, k němuž v rámci řízení došlo. Tím tedy došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, čímž mu byla způsobena nemajetková újma (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 958/2009).

29. Co se týče určení formy zadostiučinění, to se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující (§ 32a odst. 2 věta první o.s.ř.). V určitých případech postačí samotné konstatování porušení práva, například pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce (k tomu viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 40/2009).

30. V daném případě byla délka řízení způsobena především chování žalobce, přičemž shora uvedený průtah byl zohledněn ve skutečnosti, že vůbec byla délka řízení posouzena jako nepřiměřená. Soud tedy shledal žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené době za zcela dostačující, když konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. Právní úprava stanoví určitá pravidla, podle kterých musí soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) při stanovení formy zadostiučinění postupovat, a to s ohledem na přiměřenost zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmě. Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. Soud tedy rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 zákona za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě (k tomu viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012).

31. Vzhledem k tomu, že žalobci bylo dostatečné zadostiučinění žalovanou poskytnuto v rámci šestiměsíční lhůty (§ 15 odst. 1 zák. o OdpŠk) k projednání nároku žalobce (žádost byla podána dne , datum, , konstatování porušení práva žalobce bylo poskytnuto stanoviskem ze dne , datum, ), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč za dva úkony (vyjádření ve věci, účast na jednání) po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.

33. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.