17 C 98/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 477 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 477 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 477 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 1 477 Kč s příslušenstvím představující vyplacený finanční příspěvek namísto stravy během pobytu v název střediska anonymizováno obec (dále jen„ středisko jméno“). Žalovanému byl dne 20. 8. 2019 vyplacen příspěvek místo stravy ve výši 1 024 Kč na 14 dní předem. Žalovanému původně náležela částka 1 592 Kč (113,67 Kč na den), ovšem žalobkyně na uvedené započetla dluh ve výši 568 Kč za předešlé období. Dne 20. 8. 2019 žalovaný opustil středisko jméno, čímž na příspěvek ztratil nárok. Na tento poslední den mu příspěvek náležel a byl mu odečten od dluhu. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni částku 1 477 Kč za 13 neodbydlených dní v středisku jméno. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 29. 8. 2019 k uhrazení dlužné částky do 23. 9. 2019, žalovaný však neuhradil ničeho. Vedle jistiny požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaný pobýval v středisku jméno od 1. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 mu byl vyplacen příspěvek na stravování ve výši 1 024 Kč na 14 dní předem po započtení předešlého dluhu ve výši 568 Kč. Žalovaný však dne 20. 8. 2019 svévolně středisko jméno opustil. Z tohoto důvodu mu vznikl přeplatek na vyplaceném příspěvku za 13 neodbydlených dnů. Částka neodbydleného příspěvku ke dni 20. 8. 2019 činila 1 477 Kč (tj. 113,67 Kč/den). Žalobkyně ve vyúčtování žalovaného upozornila, že je povinen vrátit částku odpovídající výši vyplaceného finančního příspěvku za neodbydlené dny, v opačném případě vznikne na jeho straně bezdůvodné obohacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 23. 9. 2019. Žalovanému byla výzva k uhrazení částky 1 477 Kč doručována na adresu adresa. Žalovaný ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Podle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, platí, že se žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne a) ubytování, strava, základní hygienické prostředky a b) kapesné za podmínek stanovených v § 42a. Podle odstavce 4 ustanovení platí, že neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy.

8. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byl ze strany žalobkyně poskytnut příspěvek na stravu dle zákona o azylu, a to dne 20. 8. 2019 na 14 dní předem. Na tento příspěvek má žalovaný nárok pouze po dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení, ovšem žalovaný dne 20. 8. 2019 azylové zařízení opustil, proto na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení.

10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a vládním nařízením č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně má nárok na úrok z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, tj. 23. 9. 2019.

11. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy však úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala.

13. Soud výrokem III. uložil žalovanému zaplatit státu soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů, neboť v řízení úspěšná žalobkyně byla od poplatku osvobozena a žalovaný vůči žalobkyni nemá právo na náhradu nákladů řízení ani není od poplatku osvobozen. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.