18 C 103/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta, tituly za jménem. sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa o zaplacení 46 337 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 39 127 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 078,50 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 46 337 Kč, způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa (dále také jako „obvodní soud“) pod sp. zn. spisová značka, předmětem řízení byl nárok žalobce na odškodnění za ztrátu na výdělku. Řízení bylo zahájeno dne datum, pravomocně skončeno bylo dne datum. Žalobce byl po celou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení, což mělo negativní dopad do jeho psychického stavu, žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne datum, ta jej projednala stanoviskem ze dne datum, shledala odpovídajícím odškodnění ve výši 59 625 Kč, které bylo zaplaceno následující den. Žalobou se žalobce domáhá rozdílu mezi uplatněným nárokem ve výši 106 200 Kč a plněním žalované.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne datum, ta jej projednala stanoviskem ze dne datum, shledala odpovídajícím odškodnění ve výši 59 625 Kč. Žalovaná přitom vycházela ze základní částky odškodnění 15 000 Kč za jeden rok řízení, vyjma prvního dvou let. Ta byla snížena o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů, naopak byla základní částka zvýšeno o 10 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce, když předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení škody ve výši 233 531 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí o setrvání v záloze pro přechodně nezařazené dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Bylo potřeba širšího dokazování vč. výslechu svědků a listinných důkazů. Rozhodováno bylo na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně, obvodní soud rozhodoval celkem 4x, odvolací soud celkem 3x. Žalobce se na délce řízení podílel svou procesní aktivitou s tím, že využívání procesních prostředků obrany mu nelze klást k tíži, avšak v předmětné délce se promítnou. Poskytnuté odškodnění shledává žalovaná dostatečným, a proto ve zbytku navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Jednání ve věci dne datum a dne datum proběhla podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, která se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované dne datum, ta jej projednala stanoviskem ze dne datum, shledala odpovídajícím odškodnění ve výši 59 625 Kč, které bylo uhrazeno dne datum.

5. Soud z dokazování zjistil následující. Ze spisu Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že usnesením ze dne datum bylo vyloučeno k samostatnému řízení nárok na náhradu nemajetkové újmy, škody ve formě ztráty na výdělku za období datum až datum ve výši 233 351 Kč, kde ve věci se tedy žalobce domáhal žalobou ze dne datum vůči žalované stát, organizační složka státu náhrady ztráty na výdělku. Usnesením obvodního soudu ze dne datum bylo řízení zastaveno, a to z důvodu, že soud dospěl k závěru, že není dána jeho pravomoc k rozhodnutí a projednání této věci. Je vyznačena právní moc dne datum. Proti usnesení podal žalobce odvolání ze dne datum. Byl vyzván usnesením ze dne datum k odstranění vad odvolání. Odvolání bylo doplněno podáním žalobce ze dne datum a žalovaný byl vyzván k vyjádření k odvolání usnesením ze dne datum. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne datum. Spis byl předložen Městskému soudu v adresa jako soudu odvolacímu dne datum. Usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum bylo usnesení o zastavení řízení změněno tak, že se řízení nezastavuje. Spis byl vrácen zpět Obvodnímu soudu pro adresa dne datum. Pak jsou založené listinné důkazy ve spise. Dne datum bylo nařízeno jednání ve věci na datum. Tohoto dne se konalo jednání ve věci, byly provedeny listinné důkazy, byla připuštěna změna žaloby, byl vyslechnut žalobce jakožto účastník řízení. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek, č. j. číslo jednací, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 105 992,75 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení, žaloba byla co do částky 127 538,25 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum a z částky 105 992,75 Kč od datum do datum zamítnuta. Je vyznačena právní moc datum. Proti rozsudku podal žalobce odvolání ze dne datum. Žalobce byl vyzván k odstranění vad odvolání usnesením z datum. Odvolání bylo doplněno v podání ze dne datum. Spis byl předložen odvolacímu soudu datum. Usnesením Městského soudu v adresa ze dne datum byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla soudu právního stupně vrácena k dalšímu řízení, aby vyjasnil, z jakého titulu se žalobce domáhá odškodnění majetkové újmy, v čem tato újma spočívá; případně aby žalobce byl vyzván, pokud nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti a neoznačil relevantní důkazy podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Spis byl vrácen zpět obvodnímu soudu datum. Žalobce byl vyzván k odstranění vad žaloby podáním ze dne datum. Žaloba byla doplněna v podání ze dne datum. V podání ze dne datum bylo učiněno upřesnění žaloby a částečné zpětvzetí žaloby. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření k doplnění k žalobě datum. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne datum a datum. Dne datum bylo nařízeno jednání ve věci na datum. Tohoto dne se konalo jednání ve věci. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek, č. j. číslo jednací, právní moc výrok I. a II. datum, kterým bylo výrokem I. řízení do částky 36 870,175 Kč zastaveno s úroky z prodlení, žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 433,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ve výroku III. byla žaloba co do částky 90 234,575 Kč se zákonnými úroky z prodlení zamítnuta a ve výroku IV. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve spise je doplnění odvolání proti předmětnému rozsudku žalobce ze dne datum. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření k odvolání datum, žalovaná se vyjádřila v podání ze dne datum. Spis byl předložen odvolacímu soudu datum. Bylo nařízeno dne datum jednání na datum. Usnesením Městského soudu ze dne datum bylo odvolání proti výrokům I. a II. odmítnuto a ve výroku III. a IV. byl rozsudek obvodního soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že obvodní soud se měl znovu zabývat výší majetkové újmy a zjišťovat výši průměrného služebního příjmu podle § 351 a násl. zákoníku práce. Spis byl vrácen zpět obvodnímu soudu datum. Soud vyzýval žalovaného ke sdělení informací ohledně poskytnutých odměn v měsících roku rok žalobci usnesením z datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Žalobce požádal o odročení jednání. Jednání bylo odročeno na datum pokynem ze dne datum. Přehled výše odměn žalobce žalovanou byl zaslán datum. Spis prošel kontrolou předsedou soudu dne datum. V podání ze dne datum žalobce doplnil tvrzení a dále je založeno doplnění důkazů a tvrzení na žádost soudu ze dne datum. Dne datum proběhlo jednání ve věci. Byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum. V podání ze dne datum žalobce učinil rozšíření žaloby. Podáním ze dne datum byla rozšířena žaloba v části majetkové újmy na částku 233 531 Kč za období datum do datum. Dne datum bylo odročeno jednání z datum, protože byl podán návrh na rozšíření žaloby z datum, ve kterém na základě poskytnutých informací žalovanou byly zahrnuty i odměny, které se udělovaly pro dané období. Jednání tedy bylo odročeno. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne datum. Usnesením ze dne datum nebyla připuštěna změna žaloby, kdy soud změnu nepřipustil z důvodu hospodárnosti. Jednání bylo dne datum nařízeno na datum. Tohoto dne se konalo jednání ve věci a byl vyhlášen rozsudek, č. j. číslo jednací, s právní mocí datum, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 90 237,575 Kč se zákonnými úroky z prodlení a rovněž jí bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobce se v tomto řízení žalobou ze dne datum domáhal proti žalované stát, organizační složka státu náhrady a ztráty na výdělku v celkové výši 223 879 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč, a to z titulu nezákonných rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o organizační změně pracovního místa žalobcem, kdy odvolán z dosavadního místa a zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Žalobce podal proti usnesení námitky ze dne datum. V podání ze dne datum žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a dne datum žalobce byl vyzván k vyplnění potvrzení o svých majetkových, osobních a výdělkových poměrech. Žalobce urgoval rozhodnutí o námitkách dne datum, usnesením obvodního soudu ze dne datum bylo rozhodnuto, že soudní poplatek činí 2 000 Kč. Žalobce zaplatil soudní poplatek dne datum. Následně byl dotázán soudem, zda nadále trvá na žádosti osvobození od soudního poplatku, žalobce v podání ze dne datum uvedl, že trvá na žádosti osvobození od soudního poplatku. Žalovaná byla usnesením ze dne datum vyzvána k vyjádření k žalobě, žalovaná se vyjádřila v podání ze dne datum. S tím, že žalovaná uvedla, že se žalobce proti přeřazení nebo odvolání ze služebního místa vrchní rada bránil soudní žalobou u Městského soudu v adresa. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka, kdy rozsudkem Městského soudu v adresa ze dne datum byla žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra zamítnuta. Dále se žalovaná vyjádřila v podání ze dne datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Žalobce podal žádost o odročení jednání a návrh na přerušení řízení dne datum, a to do rozhodnutí ve věci kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu vedené pod sp. zn. spisová značka. Jednání bylo odročeno za účelem rozhodnutí o návrhu žalobce na přerušení řízení dne datum. Dne datum bylo vyhlášeno na jednání usnesení, kterým bylo v řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v adresa ze dne datum, kdy rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne datum bylo č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto, že se rozsudek Městského soudu v adresa ve dne datum, č. j. číslo jednací zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Usnesením obvodního soudu ze dne datum bylo pokračováno v řízení. Následně bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Dále soud sledoval stav správního řízení a vyžadoval zapůjčení správního spisu. Dne datum bylo konáno jednání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, že v přerušeném řízení se pokračuje, jednání bylo odročeno na datum. Žalovaná podala doplnění vyjádření k žalobě dne datum. Ve věci proběhlo jednání dne datum. Na tomto jednání bylo rozhodnuto, že řízení o žalobě ohledně služebního příjmu bude v této části zastaveno a věc bude postoupena k řízení služebnímu orgánu. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění žaloby na neurčito. Žalobce se vyjádřil ve věci dne datum, kdy upřesnil, že na náhradě škody a požaduje uhradit částku 233 531 Kč, kterou vyčísluje. Usnesením vyhlášeným dne datum byla připuštěna změna žaloby dle podání z datum, které bylo soudu doručeno tohoto dne, žalobce se tímto dále domáhá náhrady škody v řízení ve výši 233 531 Kč za ztrátu na výdělku za období datum – datum se zákonnými úroky z prodlení. Usnesením ze dne datum byla připuštěna změna žaloby a bylo vyloučeno k samostatnému řízení, pokud jde o majetkovou škodu o 233 351 Kč, s tím, že řízení bylo nadále vedeno pod sp. zn. spisová značka.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum, ta jej projednala stanoviskem ze dne datum, shledala odpovídajícím odškodnění ve výši 59 625 Kč, které bylo uhrazeno dne datum.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení. Předmětné řízení trvalo od datum, kdy byla soudu doručena žaloba, do datum, kdy bylo řízení pravomocně skončeno, celkem délka řízení činila 5 let a 5,5 měsíce.

11. Předmětný spor lze řadit ke složitým po skutkové stránce, kdy bylo potřeba ve věci provést dokazování četnými listinami, musel se zabývat výší majetkové újmy a zjišťovat průměrný služební příjem žalobce, včetně poskytnutých odměn. V řízení byla řešena celá řada procesních otázek, soudy obou stupňů rozhodovaly o žádosti žalobce na osvobození od soudních poplatků, žalobce byl vyzýván k odstranění vad podání, dále soud rozhodoval o změně žaloby, o pravomoci soudu v části řízení. Věc byla meritorně řešena na dvou stupních soudní soustavy s tím, že obvodní soud vydal ve věci 4 rozsudky, Městský soud v adresa rozhodoval celkem třikrát.

12. Posuzované řízení se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba na náhradu majetkové škody představované ušlým výdělkem žalobce. Zvýšený význam řízení pro žalobce se tak presumuje.

13. Žalobce se na délce řízení nepodílel negativně v tom směru, že by se aktivita žalobce zásadně promítla do délky řízení.

14. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, v řízení lze spatřit průtahy, a to v počátku, když žalobce podal námitky proti usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku za žalobu dne datum, o námitkách bylo rozhodnuto dne datum, což představuje průtah v délce asi 9 měsíců, následně byla po zaplacení soudního poplatku žalobcem dne datum žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě dne datum, jinak soudy postupovaly ve věci koncentrovaně, plynule a činily úkony směřující k rozhodnutí ve věci samé.

15. Délku řízení trvajícího 5 let a 5,5 měsíců je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli nekoncentrovanému postupu soudu prvního stupně v první půlce trvání řízení, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán typově zvýšeným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

16. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15 000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 5 let a 5,5 měsíce není délkou nijak extrémní, naopak je délkou hraniční, pokud jde o závěr, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé.

17. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 5 let a 5,5 měsíce 66 875 Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Pokud jde o jednotlivá modifikační kritéria, soud shledal s důvodným zvýšením o 10 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce, na druhou stranu z důvodu právní složitosti věci bylo částka snížená o 10 %, pro postup soudů nebyla základní částka modifikována, a to z toho důvodu, že samotný postup soudu, který zejména v té první fázi řízení byl nekoncentrovaný a v řízení docházelo k průtahům, tento postup vedl k samotnému závěru o tom, že délka vůbec je nepřiměřená, celková výše odškodnění tak činí 59 625 Kč s tím, že žalovaná již zaplatila částku 59 625 Kč, rozdíl činí 7 250 Kč, kdy tuto částku soud žalované uložil zaplatit (výrok I. rozsudku). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

19. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání dne datum podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 7 250 Kč podle § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky, 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 cit vyhlášky. Soud přiznal rovněž náhradu 21 % DPH ve výši 1 228,50 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 9 078,50 Kč (výrok III. rozsudku). Soud nepřiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení za úkon účast na jednání dne datum, kdy není splněno kritérium účelnosti, jednání bylo odročeno za účelem doplnění nedostatečných tvrzení žalobcem, kdy žalobce neupřesnil, z jakého řízení je požadována náhrada nemajetkové újmy, soud tak nemohl věc projednat a rozhodnout na jediném jednání ve smyslu § 114a odst. 1 o.s.ř., kdy si tak soud ani nemohl z důvodu nedostatečných tvrzení ani opatřit všechny důkazy potřebné pro rozhodnutí věci na prvním jednání. Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.