18 C 108/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem adresa

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 35 700 Kč.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 13.927,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalované úhrady pokuty za nikoli řádné vyúčtování služeb souvisejících s užíváním jednotky, jejímž je žalobkyně vlastníkem, konkrétně jednotky č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, . Žalovaný je SVJ, které poskytuje žalobkyni jakožto vlastníkovi jednotky služby, související s vlastnictvím této jednotky, a které je povinno řádné vyúčtování žalobkyni předkládat v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. Žalobkyně uvádí, že vyúčtování za roky , rok, a , rok, nebylo provedeno řádně, neboť byla chybně uvedena cena za metr krychlový studené vody, přičemž se jedná o komoditu regulovanou, věcně usměrňovanou výměry Ministerstva financí, a toto SVJ nedodrželo, když účtovalo částku vyšší, konkrétně za rok , rok, bylo účtováno 132,44 Kč za metr krychlový, podle ceníku vodného a stočného Pražských vodovodů a kanalizací regulovaná cena činila částku 108,13 Kč, za rok , rok, bylo účtováno 135,68 Kč za metr krychlový, z ceníku vodného a stočného Pražských vodovodů a kanalizací regulovaná cena činila částku 128,18 Kč. Žalobkyně se tak domáhá pokuty za chybná vyúčtování za rok , rok, počínaje od , datum, do , datum, za 540 dní po 50 Kč, celkem 27.000,- Kč, za rok , rok, od , datum, do , datum, , 174 dní po 50 Kč, celkem 8.700,- Kč. Žalobkyně odkazuje na rozsudek zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , v němž soud rozhodoval o nároku žalobkyně na smluvní pokutu za předchozí období ve prospěch žalobkyně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou ze dne , datum, , nárok žalobkyně však neshledala oprávněným.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Vyúčtování byla provedena řádně, tj. v souladu s právními předpisy a nárok žalobkyně na smluvní pokutu nemohl vzniknout. Žalovaná dále argumentovala, že žalobkyně nepodala proti vyúčtování v zákonné lhůtě námitky podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“), a proto se uplatní nevyvratitelná domněnka souhlasu s vyúčtováním. Konečně žalovaná poukazuje na uplatňování práva žalobkyně v rozporu s dobrými mravy a jako zjevné zneužití práva podle § 8 občanského zákoníku, eventuálně má za to, že jsou splněny důvody pro moderaci smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku. Podrobně se dále žalovaná vyjádřila k námitce žalobkyně ohledně rozdílné ceny dle vyúčtování a dle ceníku Pražských vodovodů a kanalizací, kdy při stanovení celkového objemu studené vody se vychází z údaje naměřeného hlavním měřičem studené vody umístěným na patě vodní soustavy domu (z jehož údaje vychází Pražské vodovody a kanalizace), tento údaj se však z důvodu různých odchylek nerovná součtu odběrů naměřených všemi jednotkovými měřidly, při ročním vyúčtování nákladů na studenou vodu je tak nutné, aby žalovaný vynaložené náklady na studenou vodu poměrně rozvrhl mezi všechny jednotky, což se ve vyúčtování projevuje vyšší jednotkovou cenou za metr krychlový. Tento způsob odpovídá stanovám (část pátá, čl. XIII, odst. 5 písm. b) stanov) a zákonné úpravě § 5 odst. 2 písm. a) zákona o službách. Žalobkyně se doručenému vyúčtování nebránila námitkami podle § 8 odst. 2 zákona o službách, platí tedy, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Žalobkyně měla jednat k obraně svých práv ve chvíli, kdy k tomu měla možnost, toto však neučinila. Žalovaná dále poukazuje na konfliktní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.

3. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně v podání ze dne , datum, , v němž namítala, že údajné poměrné rozvržení vynaložených nákladů na studenou vodu mezi všechny jednotky není z předložených vyúčtování seznatelné, nadto je v rozporu se stanovami, jednalo by se o překročení kompetencí předsedy SVJ. Pokud jde o uplatnění námitek proti vyúčtování, žalobkyně odkazuje na to, že znění zákona o službách je účinné od , datum, a nevztahuje se tedy na vyúčtování z roku , rok, . Nadto dle judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 26Cdo 2778/2019 platí, že absence námitek proti vyúčtování nemá vliv na nárok na pokutu. Žalobkyně souhlasí s tvrzením žalované, že by uplatňovala svá práva šikanózně a argumentovala pochybeními žalované, resp. jejího předsedy, při správě domu. Žalovanou požadovaná moderace smluvní pokuty není možná, jelikož její sazba je stanovená zákonem a tak nemůže být nepřiměřeně vysoká ve smyslu § 2051 občanského zákoníku.

4. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. Mezi účastníky řízení je nesporné vlastnictví jednotky č. , číslo, , v k.ú. , adresa, žalobkyní. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalobkyni byla doručena vyúčtování služeb za rok , rok, a , rok, v zákonné lhůtě 4 měsíců od skončení zúčtovacího období dle § 7 odst. 1 zákona o službách. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně nepodala proti těmto vyúčtováním námitky v zákonné 30 denní lhůtě, ani později, dle § 8 odst. 2 zákona o službách.

5. Podle vyúčtování služeb za rok , rok, vystavené Společenstvím vlastníků , adresa, žalobkyni, jsou ve vyúčtování rozepsány jednotlivé služby, včetně studené vody, za vyúčtovací období od , datum, do , datum, , cena za jednotlivou jednotku, napsán počáteční stav, konečný stav, spotřeba a je vyúčtován přeplatek, uvedena jednotková cena, pokud jde o studenou vodu je uvedena cena s DPH ve výši 113,12 Kč za metr krychlový a rovněž ve výši 132,44 Kč za metr krychlový, přehled zaplacených záloh, historie spotřeb. Podle vyúčtování služeb za rok , rok, , tak to je vystaveno rovněž žalovanou žalobkyni za jednotlivé služby a za období roku , rok, , jsou ve vyúčtování rozepsány jednotlivé služby, včetně studené vody, za vyúčtovací období od , datum, do , datum, , cena za jednotlivou jednotku, napsán počáteční stav, konečný stav, spotřeba a je vyúčtován nedoplatek, uvedena jednotková cena, pokud jde o studenou vodu s DPH ve uvedena cena ve výši 127,82 Kč za metr krychlový a rovněž ve výši 135,68 Kč za metr krychlový, přehled zaplacených záloh, historie spotřeb. Podle předžalobní výzvy ze dne , datum, žalovaná byla vyzvána k zaplacení poplatku z prodlení v celkové výši 33 900 Kč, a to za prodlení s vyúčtováními služeb za rok , rok, a , rok, . Podle ceníku Pražských vodovodů a kanalizací činila cena vody (vodné a stočné) za rok , rok, za metr krychlový 108,13 Kč s DPH, za rok , rok, částku 128,18 včetně DPH.

6. Pro nadbytečnost soud, neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující, soud nerozvádí dílčí skutková zjištění, o něž rozhodnutí ve věci samé neopřel.

7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení má soud prokázán skutkový stav dle odst. 4 a 5 tohoto rozsudku.

8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., v platném znění, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen jako „zákon o službách“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Dle § 7 odst. 1 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 tamtéž poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 8 odst. 1 zákona o službách do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Dle odst. 2 tamtéž případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení. Dle § 13 odst. 1 zákona o službách jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Dle odst. 2 tamtéž výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

9. Jak je uvedeno, žalobkyně se v řízení domáhá pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním ve smyslu § 13 zákona o službách. Nepeněžitým plněním, které lze na straně poskytovatele služeb postihnout pokutou, je mj. také nedoručení včasného vyúčtování (§ 7 odst. 1 cit. zákona). V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že jednotlivá vyúčtování byla žalobkyni doručena v zákonné 4 měsíční lhůtě, žalobkyně však tvrdí, že se nejednalo o vyúčtování řádná ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o službách, neboť obsahovala vnitřně rozporné údaje ohledně jednotkové ceny za metr krychlový studené vody. Proti žádnému z vyúčtování nepodala žalobkyně námitky podle § 8 odst. 2 zákona. Soud má za to, že v takovém případě se uplatí fikce podle § 8 odst. 2 zákona o službách, že žalobkyně s předmětnými vyúčtováními za rok , rok, a , rok, souhlasila a nastala fikce správnosti vyúčtování. Pokud žalobkyně argumentuje zněním § 8 zákona o službách do , datum, ((1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. (2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.), které neobsahovalo fikci správnosti vyúčtování, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26Cdo 2198/2024, v němž Nejvyššího soud ohledně přechodného účinku ustanovení uzavřel, že „Současné znění § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. je třeba vyložit tak, že příjemce služeb je povinen vznést námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování do 30 dnů od jeho doručení, případně do 30 dnů od doložení podkladů pro vyúčtování, jinak se má za to, že s vyúčtováním souhlasí, tedy nastává fikce, že vyúčtování je řádné. I když důvodová zpráva o tom mlčí, lze předpokládat, že úmyslem zákonodárce bylo předejít tomu, aby se spory o správnost (řádnost) vyúčtování vedly „do nekonečna“, obvykle v souvislosti se soudním řízením o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování. Vzhledem k tomu, že zákon č. 424/2022 Sb. neobsahuje žádná přechodná ustanovení, nezbývá než dovodit, že se podle něj postupuje ode dne jeho účinnosti , datum, , což znamená, že se vztahuje na vyúčtování služeb vyhotovených po tomto datu, byť se mohou (jako v dané věci) týkat i dřívějšího období.“ Z citovaného rozsudku tedy plyne, že i v případě vyúčtování za rok , rok, , které bylo žalobkyni zasláno po účinnosti novely č. 424/2022 Sb., tedy po , datum, je třeba postupovat ve věci podle § 8 odst. 2 zákona o službách v platném znění.

10. Žalobkyně dále namítá, že dle judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 26Cdo 2778/2019 platí, že absence námitek proti vyúčtování nemá vliv na nárok na pokutu. Podle tohoto rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020 Nejvyšší soud uzavřel, že soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky. Zdejší soud má za to, že právní závěry nelze aplikovat na posuzované řízení. Předmětem posouzení Nejvyššího soudu byl nárok na uhrazení nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky, a s tím spojené posouzení splatnosti vyúčtování, nikoliv nárok na pokutu z prodlení, kdy tyto dva instituty jsou rozdílným východiskem pro zkoumání účinku podání či nepodání námitek proti vyúčtování podle § 8 odst. 2 zákona o službách. Žalobkyně v tomto řízení nebrojí přímo proti výši přeplatku nebo nedoplatku, tedy proti případné povinnosti plnit na základě předmětného vyúčtování, ačkoliv obsahově a věcně s vyúčtováním nesouhlasí, domáhá se však pokuty za prodlení. Žalobkyně neuvedla, proč proti vyúčtováním nevznesla včasné námitky a brojí proti nim až touto žalobou, resp. namítá, že vyúčtování nebylo řádné. Soud má za to, že v takovém případě je nutné uzavřít, že nastala fikce správnosti vyúčtování služeb za rok , rok, a , rok, podle § 8 odst. 2 zákona, žalovaná tak nemohla být v prodlení a nárok na pokutu z prodlení podle § 13 zákona o službách tak není důvodný. I kdyby soud přistoupil na argumentaci žalobkyně, že i přesto musí zkoumat, zda žalobkyni vyúčtování za rok , rok, a , rok, doručená žalovanou v zákonné lhůtě byla provedena řádně, soud uvádí, že posouzená vyúčtování shledává řádnými ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o službách. Zmíněné ustanovení neuvádí taxativně náležitosti řádného vyúčtování služeb, z textu zákona vyplývá, že musí být mj. uvedena celková výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná. Předmětná vyúčtování obsahují takové údaje, aby byla kontrolovatelná, jsou vyhotovena přehledně, srozumitelně, přezkoumatelně. Pokud jde o nesoulad ve výši jednotkové ceny, žalobkyně mohla brojit proti této nebo jakékoliv jiné nesrovnalosti právě námitkami, což neučinila. Soud v tomto směru odkazuje na žalobkyní zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 8. 2020, kdy v řízení posuzované vyúčtování neobsahovalo výši zaplacených záloh a vyčíslení nedoplatku (takovými nedostatky žalobkyni doručená vyúčtování netrpí), v řízení nebylo prokázáno, že by vyúčtování nedoplatku bylo žalovanému vůbec doručeno, to vše za právního stavu před vydáním novely č. 424/2022 Sb., tedy před 1. 1. 2023, kterým byla zavedena fikce správnosti vyúčtování.

11. Na základě uvedeného soud dospěl k tomu, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, proti jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

13. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, reakci na předžalobní výzvu (§11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 vyhlášky), vyjádření z , datum, a účast na jednání dne , datum, podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.540,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 35.700,- Kč podle § 8 odst. 1 vyhlášky, 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, ve znění účinném do , datum, a 1 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450,- Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, ve znění účinném do , datum, , celkem 1.350,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH ve výši 2.417,10 Kč, celkem 13.927,- Kč, zaokrouhleno na celé Kč.