Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

18 C 13/2025

č. j. 18 C 13/2025-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH02:2025:18.C.13.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o vyklizení nemovité věci

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. , hodnota, o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve , číslo, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a vyklizený je předat žalobkyním, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyním náklady řízení ve výši 12 683,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyň, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, , podanou u zdejšího soudu téhož dne, se žalobkyně domáhaly po žalovaném vyklizení bytu č. , hodnota, o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve , číslo, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi bytového domu č.p. , číslo, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , s adresním místem , adresa, . Ve , číslo, . nadzemním podlaží uvedeného domu se nachází byt č. , hodnota, o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 (dále jen „byt“). Dále žalobkyně uvedly, že předmětný byt z titulu nájemní smlouvy ze dne , datum, užívala paní , jméno FO, , která dne , datum, zemřela, přičemž tuto skutečnost žalobkyně zjistily až v červenci , rok, . Při návštěvě bytu v červenci , rok, žalobkyně taktéž zjistily, že byt je obýván francouzsky mluvícími osobami, a to bez souhlasu žalobkyň. Byt byl těmto osobám poskytnut žalovaným. Následně žalobkyně vyzvaly žalovaného k předání bytu do dispozice pronajímatelek, neboť k užívání jejich nemovitosti nemá žádný právní titul. Na žalovaného nepřešlo právo nájmu, neboť vlastní jinou nemovitost určenou k bydlení, a to rodinný dům zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný nepopíral, že má jinou nemovitost k bydlení, avšak v korespondenci uváděl, že z bytu se odstěhovat nechce, neboť v bytě vyrůstal a chce ho nadále užívat, proto žalobkyně žádal o možnost uzavření nájemní smlouvy s jeho osobou. Žalobkyně však s uzavřením nájemní smlouvy s žalovaným nesouhlasí, proto vyzvaly žalovaného k vyklizeni bytu a předání. Žalobkyně uvedly, že žalovaný v rámci korespondence se dovolával oprávněnosti užívání bytu z titulu nepísemné nájemní smlouvy a tvrdil, že samy pronajímatelky mu byt do užívání poskytly, poté tvrdil, že hradil platby za užívání bytu po smrti své matky. Úhrady prováděné žalovaným po smrti nájemnice paní , jméno FO, považují žalobkyně za bezdůvodné obohacení, které žalovanému vznikalo, když jako dědic nájemnice , jméno FO, byt nevyklidil a nepředal majitelkám, dokonce jej podnajímal cizincům. Žalovaný byt nevyklidil ani po opakovaných výzvách, do dnešního dne jej nepředal žalobkyním.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, tvrzení žalobkyň, ani důkazy nesporoval.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyněmi a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyněmi předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Z výpisu z katastru nemovitostí, z listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , soud zjistil, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky, každá ideální poloviny, nemovitosti, a to bytového domu č. p. , číslo, na pozemku parc. č. , hodnota, . Z tvrzení žalobkyň, vzal soud za prokázané, že nájemkyni předmětného bytu byla na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, paní , jméno FO, . Z výpisu centrální evidence obyvatel, soud zjistil, že paní , jméno FO, zemřela dne , datum, . Z poslední výzvy před podáním žaloby k vyklizení a předání nemovitosti ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván opakovaně k vyklizení a předání předmětného bytu žalobkyním. Z tvrzení žalobkyň, které žalovaný nesporoval, vyplývá, že po smrti paní , jméno FO, žalovaný předmětný byt žalobkyním nepředal, o smrti nájemkyně žalobkyně neinformoval, přičemž předmětný byt přenechával jiným osobám k podnájmu. Tj. žalovaný předmětný byt užíval bez právního titulu. Z výpisu z katastru nemovitosti, z listu vlastnictví č. , hodnota, , soud zjistil, že žalovaný má vlastní nemovitost, a to rodinný dům č. p. , číslo, , který se nachází na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z výzvy k vyklizení bytu ze dne , datum, , soud zjistil, že před smrtí paní , jméno FO, s ní v bytě nežila žádná jiná osoba s tím, že dědické řízení po zůstavitelce paní , jméno FO, bylo ukončeno bez ustanovení dědice. Z korespondence mezi žalobkyněmi v zastoupení jejích právního zástupce a žalovaným, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývaly žalovaného opakovaně k vyklizení a předání předmětného bytu, avšak žalovaný pokaždé toto odmítl a argumentoval jednak tím, že v bytě žil od malička, pak že žádá o uzavření nájemní smlouvy, následně že hradil nájemné.

5. Dle § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

6. Dle § 2284 věty první OZ, není-li nájemcův dědic znám ani do šesti měsíců ode dne nájemcovy smrti, může pronajímatel byt vyklidit; tím nájem zaniká.

7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky, a to každá ideální poloviny, bytového domu č. p. , číslo, na pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedené u Katastrálního úřadu , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, . Součásti bytového domu je i bytová jednotka č. , hodnota, o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve , číslo, . nadzemním podlaží domu. Dne , datum, zemřela nájemkyně bytu, paní , jméno FO, , která v bytě žila sama. Žalovaný neinformoval žalobkyně o smrti paní , jméno FO, , tuto skutečnost žalobkyně zjistily samy náhodně při návštěvě bytu v červenci , rok, . Žalobkyně následně vyzvaly žalovaného k vyklizení a předání bytu, avšak žalovaný odmítl, pokaždé s jinou argumentací. K výzvě soudu se žalovaný nevyjádřil, tvrzení uvedená v žalobě nijak nesporoval.

8. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Nájemní smlouva k předmětnému bytu č. , hodnota, byla uzavřena mezi žalobkyněmi a paní , jméno FO, , matkou žalovaného. Žalovaný s ní v bytě nebydlel. Žalovaný je vlastníkem rodinného domu č. p. , číslo, , který se nachází na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . V souladu s § 2279 odst. 1 věta první OZ, má soud za to, že u žalovaného nedošlo k přechodu nájmu, jelikož žalovaný má vlastní nemovitost k uspokojení potřeb bydlení. Soud rovněž odkazuje na judikaturu (viz rozhodnutí NS 26 Cdo 349/1999), kdy není rozhodné, zda toto své vlastní bydlení žalovaný např. z nějakých subjektivních důvodů neužívá, lze tedy konstatovat, že žalovaný užívá byt č. , hodnota, neoprávněně. Soud tedy výrokem I. rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit a předat žalobkyním.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení spočívající ve 3 úkonech právní služby v celkové výši 5 300 Kč, a to za 2 úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí zastoupení a zaslání předžalobní výzvy, a to dle právní úpravy platné do , datum, , dále 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění od , datum, , za podání žaloby, a to v částce 2 300 Kč. Dále soud přiznal paušální odměnu za 3 úkony v celkové výši 1 050 Kč (2x 300 Kč + 1x 450 Kč). Jelikož je advokát plátcem DPH, přiznal soud i částku odpovídající 21 % DPH ve výši 1 333,50 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.