18 C 13/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o vyklizení nemovité věci

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. hodnota o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve číslo. nadzemním podlaží domu č.p. číslo, který je součástí pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa a vyklizený je předat žalobkyním, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyním náklady řízení ve výši 12 683,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyň, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum, podanou u zdejšího soudu téhož dne, se žalobkyně domáhaly po žalovaném vyklizení bytu č. hodnota o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve číslo. nadzemním podlaží domu č.p. číslo, který je součástí pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa. Žalobkyně jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi bytového domu č.p. číslo, který je součástí pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, s adresním místem adresa. Ve číslo. nadzemním podlaží uvedeného domu se nachází byt č. hodnota o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 (dále jen „byt“). Dále žalobkyně uvedly, že předmětný byt z titulu nájemní smlouvy ze dne datum užívala paní jméno FO, která dne datum zemřela, přičemž tuto skutečnost žalobkyně zjistily až v červenci rok. Při návštěvě bytu v červenci rok žalobkyně taktéž zjistily, že byt je obýván francouzsky mluvícími osobami, a to bez souhlasu žalobkyň. Byt byl těmto osobám poskytnut žalovaným. Následně žalobkyně vyzvaly žalovaného k předání bytu do dispozice pronajímatelek, neboť k užívání jejich nemovitosti nemá žádný právní titul. Na žalovaného nepřešlo právo nájmu, neboť vlastní jinou nemovitost určenou k bydlení, a to rodinný dům zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa. Žalovaný nepopíral, že má jinou nemovitost k bydlení, avšak v korespondenci uváděl, že z bytu se odstěhovat nechce, neboť v bytě vyrůstal a chce ho nadále užívat, proto žalobkyně žádal o možnost uzavření nájemní smlouvy s jeho osobou. Žalobkyně však s uzavřením nájemní smlouvy s žalovaným nesouhlasí, proto vyzvaly žalovaného k vyklizeni bytu a předání. Žalobkyně uvedly, že žalovaný v rámci korespondence se dovolával oprávněnosti užívání bytu z titulu nepísemné nájemní smlouvy a tvrdil, že samy pronajímatelky mu byt do užívání poskytly, poté tvrdil, že hradil platby za užívání bytu po smrti své matky. Úhrady prováděné žalovaným po smrti nájemnice paní jméno FO považují žalobkyně za bezdůvodné obohacení, které žalovanému vznikalo, když jako dědic nájemnice jméno FO byt nevyklidil a nepředal majitelkám, dokonce jej podnajímal cizincům. Žalovaný byt nevyklidil ani po opakovaných výzvách, do dnešního dne jej nepředal žalobkyním.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, tvrzení žalobkyň, ani důkazy nesporoval.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyněmi a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyněmi předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z výpisu z katastru nemovitostí, z listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, soud zjistil, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky, každá ideální poloviny, nemovitosti, a to bytového domu č. p. číslo na pozemku parc. č. hodnota. Z tvrzení žalobkyň, vzal soud za prokázané, že nájemkyni předmětného bytu byla na základě nájemní smlouvy ze dne datum paní jméno FO. Z výpisu centrální evidence obyvatel, soud zjistil, že paní jméno FO zemřela dne datum. Z poslední výzvy před podáním žaloby k vyklizení a předání nemovitosti ze dne datum, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván opakovaně k vyklizení a předání předmětného bytu žalobkyním. Z tvrzení žalobkyň, které žalovaný nesporoval, vyplývá, že po smrti paní jméno FO žalovaný předmětný byt žalobkyním nepředal, o smrti nájemkyně žalobkyně neinformoval, přičemž předmětný byt přenechával jiným osobám k podnájmu. Tj. žalovaný předmětný byt užíval bez právního titulu. Z výpisu z katastru nemovitosti, z listu vlastnictví č. hodnota, soud zjistil, že žalovaný má vlastní nemovitost, a to rodinný dům č. p. číslo, který se nachází na pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne datum, soud zjistil, že před smrtí paní jméno FO s ní v bytě nežila žádná jiná osoba s tím, že dědické řízení po zůstavitelce paní jméno FO bylo ukončeno bez ustanovení dědice. Z korespondence mezi žalobkyněmi v zastoupení jejích právního zástupce a žalovaným, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývaly žalovaného opakovaně k vyklizení a předání předmětného bytu, avšak žalovaný pokaždé toto odmítl a argumentoval jednak tím, že v bytě žil od malička, pak že žádá o uzavření nájemní smlouvy, následně že hradil nájemné.

5. Dle § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

6. Dle § 2284 věty první OZ, není-li nájemcův dědic znám ani do šesti měsíců ode dne nájemcovy smrti, může pronajímatel byt vyklidit; tím nájem zaniká.

7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky, a to každá ideální poloviny, bytového domu č. p. číslo na pozemku parc. č. hodnota, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, katastrální území adresa, obec adresa, vedené u Katastrálního úřadu adresa, katastrální pracoviště adresa. Součásti bytového domu je i bytová jednotka č. hodnota o dispozici 3+1 a podlahové ploše 95,4 m2 ve číslo. nadzemním podlaží domu. Dne datum zemřela nájemkyně bytu, paní jméno FO, která v bytě žila sama. Žalovaný neinformoval žalobkyně o smrti paní jméno FO, tuto skutečnost žalobkyně zjistily samy náhodně při návštěvě bytu v červenci rok. Žalobkyně následně vyzvaly žalovaného k vyklizení a předání bytu, avšak žalovaný odmítl, pokaždé s jinou argumentací. K výzvě soudu se žalovaný nevyjádřil, tvrzení uvedená v žalobě nijak nesporoval.

8. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Nájemní smlouva k předmětnému bytu č. hodnota byla uzavřena mezi žalobkyněmi a paní jméno FO, matkou žalovaného. Žalovaný s ní v bytě nebydlel. Žalovaný je vlastníkem rodinného domu č. p. číslo, který se nachází na pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa. V souladu s § 2279 odst. 1 věta první OZ, má soud za to, že u žalovaného nedošlo k přechodu nájmu, jelikož žalovaný má vlastní nemovitost k uspokojení potřeb bydlení. Soud rovněž odkazuje na judikaturu (viz rozhodnutí NS 26 Cdo 349/1999), kdy není rozhodné, zda toto své vlastní bydlení žalovaný např. z nějakých subjektivních důvodů neužívá, lze tedy konstatovat, že žalovaný užívá byt č. hodnota neoprávněně. Soud tedy výrokem I. rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit a předat žalobkyním.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení spočívající ve 3 úkonech právní služby v celkové výši 5 300 Kč, a to za 2 úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí zastoupení a zaslání předžalobní výzvy, a to dle právní úpravy platné do datum, dále 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění od datum, za podání žaloby, a to v částce 2 300 Kč. Dále soud přiznal paušální odměnu za 3 úkony v celkové výši 1 050 Kč (2x 300 Kč + 1x 450 Kč). Jelikož je advokát plátcem DPH, přiznal soud i částku odpovídající 21 % DPH ve výši 1 333,50 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.