18 C 130/2024
č. j. 18 C 130/2024-357
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 51 Co 275/2025-375- OS Praha 2 18 C 130/2024-357
- MS Praha 51 Co 275/2025-375
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 § 7 § 8 § 15
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 13 § 31
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 5 § 160
- o insolvenčních správcích, 312/2006 Sb. — § 12
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO IČO sídlem adresa jednající Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 877 768,39 Kč s úroky z prodlení
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 876 269,39 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 91 588,40 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala náhrady škody ve výši 903 168,39 Kč se zákonnými úroky s odůvodněním, že dne , datum, byl žalovaným na základě žádosti žalobkyně učiněn záznam do seznamu insolvenčních správců o tom, že společnosti žalobkyně zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“). Žalovaná následně notifikovala tuto skutečnost insolvenčním soudům a některé soudní senáty v návaznosti na tuto skutečnost odvolaly žalobkyni z funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 31 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Žalobkyně se svým odvoláním z funkce nesouhlasila a proti usnesením o jejím odvolání z funkce se odvolala. Celkem se jednalo o 254 řízení, ve kterých byla žalovaná nezákonně odvolána z funkce insolvenčního správce. V prvních 35 řízeních musel o nezákonnosti napadených usnesení rozhodnout až Nejvyšší soud v řízení o dovolání žalobkyně. V následujících řízeních již potom Vrchní soudy v podobě soudů odvolacích postupovaly v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a měnily usnesení o odvolání žalobkyně z funkce tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává, popřípadě zrušily usnesení insolvenčního soudu a tento již znova žalobkyni z funkce neodvolal. Insolvenční soudy nepostupovaly v souladu s právními předpisy, když v níže uvedených insolvenčních řízeních rozhodly o odvolání žalobkyně z funkce insolvenční správkyně, v důsledku čehož byla žalobkyně nucena k obraně svých práv využít jak řádných, tak mimořádných opravných prostředků. Nezákonnost napadených rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud, když konstatoval, že samotný zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 12 odst. 1 písm. e) ZIS sám o sobě nevede ke ztrátě odborné způsobilosti takového insolvenčního správce, když i po zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce má žalobkyně stále stejné společníky, kteří garantují zachování odbornosti při další správě insolvenčních řízení. Vzhledem k tomu, že se v případě usnesení insolvenčního soudu o odvolání žalobkyně z funkce jedná o rozhodnutí, které je účinné a vykonatelné zveřejněním bez ohledu na právní moc, vznikla žalobkyni škoda i v těch řízeních, kde již odvolací soudy postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a měnily usnesení o odvolání žalobkyně z funkce tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává, popřípadě zrušily usnesení insolvenčního soudu a tento již znova žalobkyni z funkce neodvolal, v důsledku čehož žalobkyně nemusela využít mimořádných opravných prostředků, když nezákonná rozhodnutí byla zrušena nebo změněna na základě opravných prostředků řádných. V důsledku nezákonných rozhodnutí pak žalobkyni vznikla škoda spočívající v ušlém zisku v podobě odměny insolvenčního správce za dobu, po kterou byla na základě nezákonných rozhodnutí odvolána z funkce, která je vyčíslena podrobně u jednotlivých řízení v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „Vyhláška“). Žalobkyně uvádí, že škoda spočívající v ušlém zisku v podobě odměny insolvenčního správce je vyčíslena striktně v souladu se shora uvedenými ustanoveními Vyhlášky, a to pouze co do nároku na odměnu insolvenčního správce. V požadované částce není nikdy obsažena náhrada hotových výdajů ani přiznané DPH. Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované podáním dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným.
2. Žalovaná ve věci potvrdila, že žalobkyně u ní předběžně uplatnila nárok na náhradu škody dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným. Žalovaná považuje za nezákonná podle § 7 a 8 zákona č. 82/1998 Sb. pouze ta rozhodnutí o odvolání z funkce insolvenčního správce, která byla zrušena po nabytí právní moci rozhodnutími Nejvyššího soudu přímo v daných řízeních. Ve zbylé části má žalovaná za to, že rozhodnutí o odvolání z funkce insolvenčního správce není předběžně vykonatelné ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jelikož to nevyplývá z právních předpisů, nejedná se tedy o odpovědnostní tituly podle citovaného zákona. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.
3. Na jednání dne , datum, byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla, jaké náklady by vynaložila k dosažení požadovaného ušlého zisku v jednotlivých řízeních, případně aby uvedla paušální částku. Ke svým tvrzením měla žalobkyně označit důkazy k jejich prokázání, žalobkyně byla poučena o následcích nesplnění výzvy.
4. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně v podání ze dne , datum, , v němž stanovila paušální náklady na dosažení jednotlivých dílčích příjmů ve výši 100 Kč, za 254 řízení celkem 25 400 Kč. V této části a pak dále částečně ohledně zákonných úroků z prodlení, byla žaloba vzata zpět. Výše paušálních nákladů na dosažení zisku byla žalovanou učiněna nespornou na jednání dne , datum, .
5. Usnesením vyhlášeným na jednání dne , datum, bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení co do zaplacení 25 400 Kč a byla připuštěna změna žaloby spočívající v úpravě požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, které jsou požadovány nyní ve výši 12 % ročně z částky 877 768,39 Kč od , datum, do zaplacení.
6. Soud zjistil ve věci následující podstatné skutečnosti. Z nesporných tvrzení plyne, že žalobkyně u ní předběžně uplatnila nárok na náhradu škody dne , datum, , ta jej projednala a stanoviskem ze dne , datum, jej neuznala ani částečně důvodným.
7. Mezi účastníky řízení bylo rovněž učiněno nesporným, že paušální výdaje žalobkyně na každé insolvenční řízení činily 100 Kč. Především byl mezi účastníky řízení učiněn nesporným průběh předmětných insolvenčních řízení, včetně usnesení o odměně správce, pokud jde o výši odměny, pouze s následujícími výjimkami, které jsou v žalobě ze dne , datum, označeny pod následujícími odstavci: 121 – zde žalovaná namítala neexistenci odpovědnostního titulu, neboť nebylo podáno odvolání proti rozhodnutí o odvolání z funkce správce, odst. 175, 183, 239, 240, 241 (námitka ohledně nesprávné koncovky č.j. o odměně insolvenčního správce, průběh insolvenčního řízení včetně výše náhradního insolvenčního správce je nesporný), 259, 268, 296, 299, 304 – 312.
8. Z provedeného dokazování pak soud zjistil, k odst. 121 žaloby, že usnesením Krajského soudu v , adresa, bylo rozhodnuto ve věci dlužníků , jméno FO, , , jméno FO, , o odvolání insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce, byla odvolaná žalobkyně a ustanoven , právnická osoba, ., usnesení z , datum, . Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání , datum, , usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo odvolací řízení zastaveno, protože odvolání bylo vzato zpět podáním ze dne , datum, . Podle usnesení o schválení vyúčtování insolvenčnímu správci , právnická osoba, ., byla odměna čistá přiznána 8 x 1125 Kč, celkem 9 000 Kč. K odst. 175 ve věci dlužnice paní , jméno FO, , průběh je tam nesporný, pokud jde o to insolvenční řízení, odměna byla přiznána usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , v němž v odst. 7 je odkázáno na usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , kterým byla insolvenčnímu správci , tituly před jménem, , jméno FO, přiznána odměna za 3 měsíce ve výši 2 722,50 Kč vč. DPH, tzn. bez DPH 2 250 Kč. K odst. 183 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, , ze , datum, bylo rozhodnuto o odměně náhradního insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, , ve výši 3 960,92 Kč vč. DPH (bez DPH 3 960,92 Kč) s tím, že soud určil odměnu poměrně 91,7 % vůči 8,30 %. Žalobkyni byla přiznána odměna ve výši 56 232,84 Kč, celková odměna činila 60 193,76 Kč. K odst. 239 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, ve věci , adresa, , dlužníka, byla schválena odměna insolvenčního správce Administrace insolvencí ve výši 36 753,75 Kč, z počtu přihlášek 5 142,50 a odměna z rozděleného výtěžku ze zpeněžení 191,59. Jinému insolvenčnímu správci byla přiznána odměna čistá 2 268,75, což bez DPH odpovídá částce 1 875 Kč. K odst. 240 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, bylo rozhodnuto ve věci dlužnice , jméno FO, , pokud jde o odměnu insolvenčních správců, žalobkyni byla přiznána odměna 54 450 vč. DPH s tím, že v žalobě je 54 750 bez DPH. Odměna náhradního insolvenčního správce, , právnická osoba, ze dne , datum, bylo rozhodnuto ve věci dlužnice , jméno FO, o odměně mj. dočasně ustanoveného insolvenčního správce ve výši 1 089 Kč vč. DPH a náhrady hotových výdajů, což činí 750 Kč bez hotových výdajů (150 Kč) a DPH. K odst. 268 usnesením Městského soudu v , adresa, , č. j. , insolvenční spisová značka, ze dne , datum, bylo schváleno ve věci dlužníka , jméno FO, vyúčtování odměny žalobkyně, a usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , byla schválena odměna insolvenční správkyně , právnická osoba, ., ve výši 1 089 Kč za jeden měsíc + hotové výdaje + DPH. Tzn. je to 750 Kč čisté odměny za jeden měsíc. K odst. 296 žaloby usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenčního správce věci dlužníka , jméno FO, , insolvenčním správcem byla ustanovena společnost , právnická osoba, ., a proti usnesení bylo podáno odvolání žalobkyní ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , , číslo jednací, , bylo usnesení Krajského soudu v , adresa, z , datum, v bodě 1 výroku potvrzeno, když v tomto odvolací soud neshledal odvolání důvodným. V průběhu odvolacího řízení totiž soud prvního stupně vzal usnesením z , datum, na vědomí splnění oddlužení dlužnice a rozhodl o rozdělení odměny mezi oba správce a zprostil nového správce funkce. Za situace skončeného oddlužení a rozdělení odměny mezi oba správce, které jim navíc již byla uhrazena, není hospodárné ani účelné slyšení správce a nové projednání věci. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , byla určena odměna ve výši 1 815 Kč, tzn. 1 500 Kč bez DPH. K odst. 299 žaloby soud důkazy neprováděl, neboť žalovaná činila sporným částku uvedenou jako odměnu přiznanou žalobkyni a nikoliv částku 1 500 Kč jako odměnu náhradního insolvenčního správce, bez DPH. K odst. 304 až 312 žaloby bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, , ze dne , datum, , KSLB 57 INS 20/2014-B-99, bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně jakožto insolvenční správkyně, byla ustanovena ve věci dlužníka , jméno FO, , insolvenčním správcem společnost , právnická osoba, . Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání žalobkyní , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalobkyně z funkce insolvenčního správce neodvolává a náhradní insolvenční správce , právnická osoba, , se neustanovuje. Vyúčtování insolvenční správkyně , právnická osoba, ., účtovala odměnu ve výši 18 150 Kč, je to výkon činnosti za 3 měsíce s tím, že usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , byla schválena konečná zpráva, rozvrhové usnesení, pokud jde o odměnu insolvenčních správců, tak žalobkyni byla přiznána odměna 623 277,75 Kč a druhé insolvenční správkyni odvolané ve výši 18 150 Kč s tím, že je to vč. DPH, tzn. 15 000 Kč bez DPH. K odst. 305 žaloby, insolvenční řízení dlužníků , jméno FO, a , jméno FO, , kdy usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla odvolána žalobkyně, jako insolvenční správce byla ustanovena jiná insolvenční správkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání žalobkyní ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalobkyně neodvolává z funkce a paní doktorka , jméno FO, že se neustanovuje insolvenční správkyní. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla schválena zpráva o činnosti, a nebyla určena výše odměny a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla schválena odměna odvolané insolvenční správkyně ve výši 907,50 vč. DPH, tzn. 750 Kč. Usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, , ve věci dlužnice , jméno FO, , ze dne , datum, byla odvolána žalobkyně z funkce insolvenční správkyně a byla ustanovena , tituly před jménem, , adresa, jako insolvenční správkyně. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává, , tituly před jménem, , jméno FO, se neustanovuje insolvenčním správcem. Usnesením Krajského soudu ze dne , datum, bylo rozhodnuto o odměně náhradní insolvenční správkyně odměna 1 815 Kč vč. DPH, tzn. 1500 Kč bez DPH. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, ve věci dlužníka , jméno FO, , byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenčního správce a byla ustanovena insolvenčním správcem , právnická osoba, . Proti usnesení podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno, věc mu byla vrácena k dalšímu řízení z důvodu, že nebyly dostatečně zdůvodněna, učiněna skutková zjištění ani právní závěry pro to, že žalobkyně by nemohla dále vykonávat funkci insolvenčního správce. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla náhradní insolvenční správkyni určena odměna ve výši 12 100 Kč vč. DPH, tzn. 10 000 Kč bez DPH. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, ve věci dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenčního správce a byla ustanovena insolvenční správkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Proti usnesení podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno, věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že se žalobkyně z funkce insolvenčního správce neodvolává. Dále usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo zastaveno insolvenční řízení a pokud o odměnu insolvenčního správce, tak ta byla určena ohledně paní doktorky , jméno FO, ve výši 6 534 Kč, a je to i vč. hotových výdajů a vč. DPH, tzn. je to 750 Kč za měsíc, takže to je 750 Kč x 6 bez DPH. Ve věci dlužníka , jméno FO, usnesením ze dne , datum, byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenční správkyně a byla ustanovena , právnická osoba, ., jako insolvenční správce. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává a , jméno FO, , v. o. s., se neustanovuje do funkce. Usnesením Krajského soudu v Praze z , datum, byla schválena odměna insolvenčních správců, a to , právnická osoba, ., ve výši 6 050 Kč vč. DPH, tzn. 5000 Kč bez DPH. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, ve věci dlužníka , jméno FO, byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenčního správce a ustanovena společnost , právnická osoba, . Proti usnesení podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalobkyně z funkce neodvolává a , právnická osoba, ., se neustanovuje. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla schválena odměna insolvenčního správce , právnická osoba, ., ve výši 4356 Kč s tím, že se jedná o odměnu a hotové výdaje, podle vyúčtování odměna činí 3000 Kč a hotové výdaje 600 Kč, to vše bez DPH. Čistá odměna činí 3 000 Kč. Usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, , ve věci dlužnice , jméno FO, byla žalobkyně usnesením z , datum, odvolána, jako insolvenční správce byla ustanovena , tituly před jménem, , jméno FO, . Proti usnesení podala žalobkyně odvolání z , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo odvolání, pokud jde o to ustanovení, tak bylo změněno tak, že se žalobkyně neodvolává a nová insolvenční správkyně se neustanovuje. Usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, , ze dne , datum, byla schválena odměna, , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 726 Kč. To jsou hotové výdaje a odměna ve výši 3 630 Kč, tj. vč. DPH, tzn., to jsou 3000 Kč. To je ta paní dlužnice , jméno FO, . Byla schválena odměna usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, , z , datum, a je to vč. hotových výdajů a DPH 4356 Kč, což je na čisté odměně částka 3000 Kč. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, ve věci dlužníků , jméno FO, , , jméno FO, , byla žalobkyně odvolána z funkce insolvenčního správce, byla ustanovena insolvenční správkyně , právnická osoba, . Proti usnesení podala žalobkyně odvolání z , datum, . Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno, věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla schválena odměna žalobkyně a odměna odvolaného insolvenčního správce ve výši 2420 Kč, tzn. 2000 Kč bez DPH.
9. Soud pro nadbytečnost neuvádí dílčí skutková zjištění, na nichž své rozhodnutí nezaložil, z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud podává, plně postačující. Ze stejného důvodu byly zamítnuty další důkazní návrhy učiněné v řízení.
10. Soud má po provedeném dokazování prokázaný skutkový stav. Mezi účastníky řízení byl nesporný průběh insolvenčních řízení uvedených v žalobě, sporné byly ve vyjmenovaných případech výše odměn jednotlivých „náhradních“ insolvenčních správců, kdy provedeným dokazováním byla prokázána tvrzení v žalobě dle odst. 175, 183, 239, 240, 241, 268, 296, 299 a 304-3012, v případě odst. 259 bylo prokázáno, že odměna insolvenčního správce po dobu 1 měsíce činila 750 Kč, nikoli 2 250 Kč, jak je uvedeno v žalobě. S výjimkou tohoto bodu byla nesporná případně provedeným dokazováním potvrzena všechna tvrzení v žalobě dle odst. 59 až 312, na něž soud pro stručnost a s ohledem na to, že skutkový stav v zásadě nebyl předmětem tohoto sporu, odkazuje.
11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon“, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. a) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 tamtéž byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 tamtéž nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
12. Podle § 31 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, , právnická osoba, , kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích9a), může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Podle odst. 5 tamtéž odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26.
13. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně.
14. Soud shledal v daném případě existenci odpovědnostních titulů ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., a to jednotlivých celkem 254 rozhodnutí krajských soudů, kterými bylo v prvním stupni rozhodnuto o odvolání žalobkyně z funkce insolvenční správkyně z důvodu zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích. Nezákonnost tohoto postupu byla vyslovena Nejvyšším soudem ČR, který např. v usnesení z 23. 2. 2022, sp. zn. 29 NSČR 33/2022 uvedl, že „Podle ustanovení § 31 odst. 3 insolvenčního zákona odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle § 31 odst. 3 insolvenčního zákona bez dalšího. Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce, není.“ Žalovaná namítala, že v případě, kdy nebylo v daném insolvenčním řízení podáno dovolání, není naplněna podmínka pravomocného rozhodnutí zrušeného pro nezákonnost, neboť předmětná rozhodnutí byla změněna v odvolacím řízení a v případě výroku o odvolání insolvenčního správce podle § 31 odst. 3 insolvenčního zákona se nejedná o předběžně vykonatelná rozhodnutí, neboť to neplyne z ustanovení občanského soudního řádu, ani insolvenčního zákona, žalobkyní doložená rozhodnutí neobsahují poučení o předběžné vykonatelnosti. K tomu zdejší soud uvádí, že předmětná usnesení ve výrocích o odvolání žalobkyně jako insolvenční správkyně nabývají účinnosti, resp. se považují za doručená okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, podání řádného opravného prostředku nemá vliv na účinnost rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce, která nastává již jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku. je tedy možné tato rozhodnutí považovat za předběžně vykonatelná ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu. Opačný výklad by byl formalistickým a v rozporu s účelem citovaného ustanovení, kdy podstatou je, že účinek odvolání insolvenčního správce z funkce nastal bez ohledu na podaný řádný opravný prostředek, který již nebyl způsobilý odvrátit vznik škody (viz též důvodová zpráva k odst. 8 zákona č. 82/1998 Sb.). Soud shledal existenci nezákonného rozhodnutí i v případě odst. 121 žaloby, kdy bylo odvolání žalobkyní vzato zpět, a to z důvodu, že věcně bylo rozhodováno o tomtéž, žalobkyně byla zproštěna z důvodu podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích, s ohledem na to, že tento postup byl opakovaně Nejvyšším soudem shledán jako nezákonný, má soud za to, že by bylo formalistické trvat na podání opravného prostředku, pokud již věc stejná skutkově i právně byla posouzena jako nezákonná. Stejně tak byla konstatována nezákonnost postupu v případě dle odst. 296 žaloby, kdy sice nebylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno ani změněno, ale odvolací soud tak postupoval s ohledem na hledisko účelnosti, když konstatoval, že v průběhu odvolacího řízení totiž soud prvního stupně vzal usnesením z 9. 12. 2021 na vědomí splnění oddlužení dlužnice a rozhodl o rozdělení odměny mezi oba správce a zprostil nového správce funkce. Za situace skončeného oddlužení a rozdělení odměny mezi oba správce, které jim navíc již byla uhrazena, není hospodárné ani účelné slyšení správce a nové projednání věci. S ohledem na to, že žalobkyně byla nezákonně odvolána z funkce insolvenční správkyně, vznikla jí v řízení škoda, představována ušlým ziskem žalobkyně, rovnajícím se odměně ustanovených náhradních insolvenčních správců v jednotlivých řízeních, po odečtení nákladů na dosažení tohoto zisku v paušální výši 100 Kč na jedno řízení. Mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody je tak i příčinná souvislost. Dále se pak soud zabýval výší ušlého zisku.
15. Pokud žalovaná poukazovala na nesrovnalosti ohledně výše celkové odměny přiznané žalobkyni v daných insolvenčních řízení, soud má za to, že se tato námitka netýká výše škody, když podstatnou v dané věci je odměna náhradního insolvenčního správce, která je požadována jako škoda. Odměna v jednotlivých řízení, v nichž byl spor ohledně výše, byla soudem přezkoumána a bylo zjištěno, že pouze v případě odst. 259 žaloby je požadována částka 2 250 Kč, když odměna náhradního insolvenčního správce činila 750 Kč, ve všech ostatních případech dle odst. 59 až 312 žaloby byla buď nesporná nebo prokázaná výše škody dle tvrzení žalobkyně. Soud pak s ohledem na vše uvedené uložil žalované zaplatit žalobkyni ušlý zisk v celkové výši 876 269,39 Kč (výrok I. rozsudku), žaloba byla zamítnuta co do 1 500 Kč včetně zákonných úroků z prodlení (výrok II. rozsudku). Soud přiznal žalobkyni částku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně ode dne následujícího po doručení stanoviska žalované dne , datum, žalobkyni, tedy od , datum, do zaplacení na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., žalobkyně tak má od následujícího dne nárok na úroky z prodlení. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., analogicky, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně měla v řízení neúspěch pouze částečný, co do 26 900 Kč, což představuje 3 % z původně žalované částky 903 168,39 Kč, proto soud rozhodl, že žalobkyně má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.
17. Náklady řízení žalobkyně představuje soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč, dále odměna advokáta za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, , ve výši 11 940,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 903 168,39 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném do , datum, , a dále za repliku ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, v rozsahu dvou úkonů, účast na jednání dne , datum, ve výši 11 940,- Kč za jeden úkon podle § 9a odst. 3 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném od , datum, a § 7 bod 5 vyhlášky, 2 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, ve znění účinném do , datum, a 4 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450,- Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, ve znění účinném do , datum, , dále náhrada 21 % DPH ve výši 15 548,40 Kč, celkem tedy soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení 91 588,40 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne , datum, , kdy účastník řízení je v zásadě povinen uvést všechna tvrzení již v žalobě a tento úkon tak nesplňuje kritérium účelnosti ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.