18 C 167/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa za níž jedná název státní instituce sídlem adresa

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 258 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci písemnou omluvu tohoto znění: „Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá tituly před jménem jméno FO, narozenému dne Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno Policií ČR pod sp. zn. spisová značka, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“

IV. Žaloba o zveřejnění omluvy na stránkách žalované www.justice.cz po dobu minimálně 2 měsíců se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17 633,20 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Jičíně (dále také jako „okresní soud“) pod sp. zn. spisová značka. Trestní stíhání zasáhlo žalobce v psychické rovině, kdy byl v neustálém stresu, orgány činné v trestním řízení vůči žalobci postupovaly neadekvátním způsobem, hrozil mu nepodmíněný trest odnětí svobody. Stres se negativně promítal i do rodinného života žalobce, do partnerského vztahu, do pracovního života žalobce, kdy jiným obžalovaným byla společnosti právnická osoba., jejímž je žalobce jediným společníkem a jednatelem. Trestní stíhání žalobce obíralo o čas i finanční prostředky. Negativní prožívání umocnila skutečnost, že trestní stíhání bylo vybudováno na křivé výpovědi jméno FO, který je v současné době pro toto trestně stíhán, a dále na nezákonný postup znalce tituly před jménem jméno FO, který měl krýt křivé obvinění jméno FO. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne datum. Žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne datum, uzavřela, že délka řízení byla přiměřená a finanční odškodnění proto neposkytla.

2. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne datum, s tím, že žádost byla projednána dne datum, délka předmětného řízení byla žalovanou posouzena jako přiměřená. Žalovaná proto neshledala nárok důvodným, proto navrhuje žalobu zamítnout.

3. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti.

4. Ze spisu Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka soud zjistil následující. ze strany Policie ČR bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu, a to pro obviněné jméno FO a tituly před jménem jméno FO a obchodní společnost právnická osoba. ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 3, písmeno a) a c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku s tím, že měli získat majetkový prospěch v průběhu listopadu roku rok s vědomím aktuální nepříznivé situace snížených zdravotních schopností jméno FO dne datum. Ze strany žalobce byla podána stížnost proti uvedenému usnesení. Dne datum zároveň požádal o ustanovení advokáta pro řízení. Usnesením Okresního státního zastupitelství, sp. zn. spisová značka, byla stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta. Následně byly zajišťovány důkazy. Dne datum proběhl výslech právnické osoby právnická osoba., dále potom výslech jméno FO dne datum, dne datum a datum výslech žalobce. Následně byli vyslýcháni svědci, a to jméno FO, jméno FO, a to v červenci rok. V mezidobí bylo rozhodováno o návrhu obviněných na zastavení řízení z ledna roku rok, byla zajišťována vyjádření k výslechu svědků jméno FO a jméno FO v srpnu rok. V průběhu přípravné fáze řízení byl taktéž jmenován znalec, dne datum byl vyhotoven znalecký posudek. Dne datum byl soudu doručen, první znalecký posudek byl ocenění nemovitých věcí číslo hodnota. Dne datum byl soudu dodán i znalecký posudek z oboru psychologie jméno FO a datum byl vyslechnut znalec jméno FO, který vypracovával znalecký posudek číslo hodnota z odvětví kybernetika, kybernetická odvětví, různá specializací, hardware. Dne datum byl soudu dodán znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví oftalmologie ke zdravotnímu stavu posuzovaného jméno FO prim. tituly před jménem jméno FO s tím, že v mezidobí byly podávány námitky proti znalcům a na toto potom bylo reagováno i v průběhu května roku rok ze strany okresního státního zastupitelství. V prosinci rok byli účastníci vyzváni k možnosti prostudovat spis, když v lednu rok dochází u žalobce k záznamu o prostudování spisu, avšak následně datum žalobce dává návrh na doplnění důkazního řízení s tím, že mají být pořízeny zvukové nahrávky. K tomu je vypracován ze strany právnická osoba protokol o ohledání věci dle § 113 tr. řádu dne datum, čj. číslo jednací. Ze strany žalobce byl podaný návrh na zastavení trestního stíhání ze strany žalobce, k tomu Okresní státní zastupitelství v adresa dne datum podává sdělení k návrhu na zastavení trestního řízení, dále byl podán návrh ze strany dalších obviněných na znalecké zkoumání, zajištění svědka jméno FO a další dotazy k řízení. Tyto byly ze strany Policie ČR v celém rozsahu dne datum zamítnuty. (Čl. 2306). Dne datum došlo k pokračování výslechu svědka jméno FO a dále byl podán návrh ze strany žalobce na přezkoumání postupu okresního státního zastupitelství týkající se obsahu způsobu provádění dohledu s tím, že krajské státní zastupitelství k tomuto podává vyjádření dne datum, čj. číslo jednací. A nově v průběhu května rok, dochází k dalšímu prostudování spisu. Dne datum žalobce podává návrh na zastavení trestního stíhání. Dne datum ke změně právní kvalifikace a je sdělováno, že došlo k pominutí důvodu nutné obhajoby. Následně byl podán návrh na podání obžaloby dne datum. V mezidobí pod č.j. číslo jednací soudkyně Okresního soudu v adresa rozhodla dne datum o přiznání poškozenému jméno FO nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Dne datum pod číslo jednací byla podána obžaloba na jméno FO, tituly před jménem jméno FO a společnost právnická osoba se skutkem, že hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru a tímto činem získal pro jiného značný prospěch, z přečinu lichvy dle § 218 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Spolu s podáním obžaloby byla věc překvalifikována na tentýž trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2, odst. 3 písm. c), d) trestního zákoníku, žalobci bylo navrhováno uložení peněžitého trestu ve výměře 100 denních dávek po 500 Kč. Dne datum se soudce vyloučil z projednání věci z důvodu poměru k možným osobám účastných v řízení. Proti tomu druhý obžalovaný podal stížnost, stejně tak i třetí. Úřední záznam s tím, že obviněný p. jméno FO odmítl sdělit svoji doručovací adresu i telefonní spojení, sdělil jen datovou schránku, nemá soud možnost obviněného přímo telefonicky upozornit, že má v datové schránce dodané usnesení, včetně obžaloby. Následně jsou zbylí účastníci vyzváni k odůvodnění svých odvolání, ta jsou potom doplňována. V mezidobí byly podány návrhy na předběžné projednání obžaloby, které jsou doplňovány v průběhu srpna rok. Dochází také ke zpětvzetí stížnosti obviněného právnická osoba. proti usnesení o vyloučení soudce. Dne datum rozhoduje soud o tom, že vzal zpětvzetí stížnosti na vědomí. Žalobce dne datum podává stížnost proti usnesení, kterým se vyloučil soudce tituly před jménem jméno FO, zároveň žádal o prominutí zmeškání lhůty, s tím, že se domníval, že usnesení bude doručeno i obhájkyni. Krajský soud v adresa rozhodl ve věci žalobce dne datum pod č.j. číslo jednací tak, že návrh žalobce na povolení navrácení lhůty k podání stížnosti byl zamítnutý a stížnosti tituly před jménem jméno FO bylo ze strany krajského soudu rozhodnuto tak, že uvedené usnesení se zrušuje a ukládá se, aby ho soud znovu zamítl s tím, že se musí podrobně zkoumat vztah účastníků k soudci. Bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučený. Potom Okresní soud v adresa pod čj. číslo jednací rozhodl dle § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu za použití § 188 odst. 1 písmeno e) tr. řádu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Proti tomu bylo podáno odvolání, a Krajský soud v adresa rozhodl dne datum pod č.j. číslo jednací o zrušení usnesení, kterým bylo uloženo OSZ, aby ve věci soudu jednal. Okresnímu soudu v adresa se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Rozhodnutí nabylo právní moci datum. Bylo také rozhodováno o stížnosti týkající se zajištění jiné hodnoty. Hlavní líčení bylo nařízené na dny datum, datum a datum, datum a bylo řešeno zajištění videokonference. Dne datum proběhlo hlavní líčení, dále dne datum, na něm byl vyhlášený rozsudek, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Proti němu bylo podáno odvolání ze strany Okresního státního zastupitelství v adresa. Spis byl předložen datum Krajskému soudu v adresa. Na den datum bylo nařízeno neveřejné zasedání, kde byly řešeny procesní otázky řízení a na den datum bylo nařízeno veřejné zasedání. Dne datum pod č.j. číslo jednací byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Žalobce byl obžaloby zproštěn.

5. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne datum soud zjistil, že byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku, a to ve vztahu k osobě jméno FO. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne datum soud zjistil, že tímto dnem došlo k přechodu věci do fáze intenzivního procesního postupu orgánů činných v trestním řízení. Ze sdělení Policie České republiky ze dne datum soud zjistil, že policie reagovala na další podání vztahující se k téže trestní věci a informovala oznamovatele o jeho založení do spisu. Ze sdělení Policie České republiky ze dne datum a datum soud zjistil, že oznamovatelé byli vyrozuměni o dalším procesním postupu, včetně postoupení věci. Z vyrozumění o podání obžaloby ze dne datum soud zjistil, že v trestní věci byla podána obžaloba pro trestné činy křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku a křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku.

6. Z nesporných tvrzení účastníků řízení plyne předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované dne datum, jeho projednání dne datum.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka. Soud má rovněž za prokázáno v souladu s odst. 5 tohoto rozsudku, že byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku, a to ve vztahu k osobě jméno FO, ve věci byla podána obžaloba pro trestné činy křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku a křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku.

8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil právně následovně. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona č. 82/98 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

10. Rozhodné období pro posouzení přiměřenosti délky řízení soud vymezil od datum do datum. Celková délka řízení od vyhlášení usnesení o zahájení trestního stíhání do vyhlášení konečného rozhodnutí ve věci činila 3 roky 9 měsíců. První přípravná fáze trvala od datum do podání obžaloby dne datum. V ní soud neshledal delší období nečinnosti, byly prováděné důkazy a zajišťovány znalecké posudky. Je však evidentní, že obžaloba nebyla zcela připravená, když po výzvě k prostudování spisu před podáním obžaloby, nově orgány činné v trestním řízení ještě řešili další zajištění důkazů. Po podání obžaloby, však soud nepostupoval v souladu se zásadou koncentrovanosti řízení. Období od podání obžaloby do datum lze hodnotit jak průtah v řízení. Soudce se nedůvodně vyloučil z řízení a následně nesprávně rozhodl o vrácení věci k došetření. Další postup byl již plynulý. Byl vyhlášený rozsudek a ten byl následně revidován z důvodu zproštění odvolacím soudem. Soud vzhledem k déle než rok trvajícímu období, které nevedlo hospodárně k vyřešení řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení je již nepřiměřená a to zejména s ohledem na skutečnost, že se jednalo o trestní řízení. K přiměřenosti délky řízení soud stejně jako žalobce odkazuje ustanovení § 2 odst. 4 tr.ř.: „Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů.“, přičemž délka řízení na úrovni 3 let a 9 měsíců s ohledem na specifické skutečnosti věci, především pak na výsledku řízení (soudy došly ke zcela jednoznačnému závěru o zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) tr.ř.). je již délkou nepřiměřenou. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci finanční odškodnění dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2009, jehož závěry nebyly doposavad judikaturou překonány. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 30 Cdo 2356/2024-72 ze dne 16.1.2025). Soud vyšel z částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částka poloviční, neboť obecně musí řízení určitou dobu trvat. Soud nedospěl k závěru, že by měl počítat s vyšší základní částkou, když celková délka řízení je již nepřiměřená, ale nikoli zásadně, že by řízení přesahovalo násobně průměrné délky obdobných řízení. Základní částka je ve výši 41 250 Kč. Řízení proběhlo na 2 stupních soudní soustavy, v trestním řízení byly provedeny důkazy výslechem řady svědků a zejména znaleckým dokazováním. Byly zpracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, neurologie a oftalmologie, dále znalecký posudek z oboru psychologie, z oboru kybernetiky – výpočetní technika, z oboru elektroniky se specializací na zajištění a zpracování dat z paměťových médií a rovněž znalecký posudek týkající se ocenění nemovitých věcí. Znalci, kteří znalecké posudky zpracovali, byli v hlavním líčení vyslechnuti. Z celkového obsahu trestního spisu soud zjistil, že trestní řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, vyžadovalo rozsáhlé dokazování, a to zejména prostřednictvím znaleckých posudků z různých oborů, a probíhalo v několika fázích. Z důvodu složitosti řízení soud snížil základní částku odškodnění o 20 %, naopak byla částka odškodnění zvýšena o 20 % z důvodu typově zvýšeného významu řízení pro žalobce, neboť se jedná o řízení trestní. Dále soud neshledal důvody pro procentuální moderaci, když žalobce se na délce řízení excesivně nepodílel, průtah v postupu soudu, tento soud již zohlednil v samotné konstataci nepřiměřenosti délky řízení s tím, že soud zdůrazňuje, že se jedná o délku hraniční, při níž uvažoval o závěru, zda je přiměřená či nikoliv. Soud tak přiznal částku 41 250 Kč jako náhradu nemajetkové újmy (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

11. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci zadostiučinění ve formě omluvy zaslané dopisem, když ve Stanovisku samotném se žalovaná neomluvila, a byť bude mít žalobce k dispozici tento rozsudek na úhradu nemajetkové újmy v penězích, je vůči veřejnosti, i vzhledem k tomu, že se jednalo o trestní řízení, transparentnější jasná formulace omluvy ve výrokové části rozsudku. Zároveň však soud zamítl požadavek žalobce na omluvu zveřejněnou na internetových stránkách žalované, když samotné trestní stíhání žalobce medializováno nebylo, obecně se o něm veřejnost vůbec nedozvěděla a není důvod tak o jeho nepřiměřené délce informovat obecnou veřejnost bez dalšího (výrok III. a IV. rozsudku).

12. Soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení, avšak až od data následujícího po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4037/2011).

13. O náhradě nákladů řízení, když ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobce byl v řízení co do základu úspěšný. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení sestávající se zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z přísudku ve výši 41 250 Kč to ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k podání žalované a účast na jednání soudu), soud přiznal 4x450 Kč režijní paušál a DPH, celkem 17 633,20 Kč (výrok V. rozsudku). Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinná dobrovolně, co je jí uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.