18 C 175/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.400 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 17. 5. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá na žalovaném zaplacení 2.400 Kč s úroky z prodlení, a to za provedení technického úkonu odtahu vozidla se státní poznávací značkou anonymizováno, o čemž byl pořízen protokol o odtahu č. 533716. Technický odtah se řídí § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích. Cena za technický úkon odtahu činí 1.900 Kč dle nařízení hlavního města Prahy účinného v době odtahu vozidla. Žalovaná částka sestává z ceny za odtah ve výši 1.900 Kč a dále z ceny za střežení vozidla po odstavném parkovišti ve výši 500 Kč. Žalovaný svůj dluh dne 16.4.2014 uznal, co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit žalované ve lhůtě 30 dnů od podpisu uznání dluhu.

2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru.

4. Žalobkyně dne 15.4.2014 provedla žalobkyně odtah vozidla s registrační značka, tj. technický úkon, kdy je vozidlo dočasně umístěno na odtahový vůz a zajistila jeho poodjetí na vhodné místo, žalovaný následně automobil převzal dne 16.4.2014. Cena za nucený odtah vozidla dle nařízení hl. m. Prahy ze dne 12. 2. 2013, tj. účinného v době odtahu, činí 1.900 Kč cena, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. Žalovaný svůj dluh, co do důvodu a výše vůči žalované uznal dne 16.4.2014. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 6.11.2014 k uhrazení dluhu a následně jej opětovně vyzvala prostřednictvím svého zástupce výzvou ze dne 24.7.2020.

5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:

6. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

7. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.

8. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s technickým úkonem odtahu a následným střežením vozidla na parkovišti. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni, co do důvodu i výše uznal. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil včas, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení.

10. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník je v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku).

11. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalobkyni náleží proti žalované plná náhrada nákladů řízení. Tyto tvoří dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna za 3 úkony á 200 Kč (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby,) učiněné advokátem jako zástupcem, 3 režijní paušál á 100 Kč dle 14b odst. 5 písm. a), a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 148 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení celkem tedy činí 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.