18 C 177/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o nemajetkovou újmu,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 000 Kč od 11. 8. 2020 do 14.12.2020, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 11. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy původně ve výši [částka], která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ řízení“). Nesprávný úřední postup soudu spatřoval žalobce v nepřiměřené délce řízení, které bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo dne [datum]. Řízení tedy celkem trvalo 3 roky a 4 měsíce. Žalobce se v uvedeném řízení domáhal kolaudace oploceného pozemku s pergolou tvořící součást restauračního zařízení, žalobce byl v průběhu řízení omezen v poskytování služeb dle živnostenského zákona. V řízení žalobce nebyl předvolán jako svědek, důkazy byly omezeny na listiny, které předložili účastníci, a v řízení nebylo nařízeno ústní jednání. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Žalobce požaduje za první dva roky řízení částku ve výši [částka] a za zbylých 16 měsíců [částka]. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění, k jeho projednání však ke dni podání žaloby nedošlo.

2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka] z důvodu plnění ze strany žalované.

3. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] bylo řízení co do částky [částka] zastaveno, a to z důvodu plnění žalované. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši [částka] ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná po předběžném posouzení nároku shledala, že celková délka řízení byla nepřiměřená a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši [částka]. Zdůraznila, že se posuzované řízení týkalo zrušení rozhodnutí [anonymizována tři slova] kraje, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] o zrušení kolaudačního souhlasu s užíváním stavby pergoly a oplocení. Soud zkoumal žalobcovu dobrou víru ve vztahu k tomu, že stavba byla zhotovena v rozporu se stavebním povolením. Soud rovněž zkoumal újmu žalobce ve vztahu k újmě případně vzniklé na veřejném zájmu. Význam žalobce žalovaná hodnotí jako nízký. Ze spisu pak ani nevyplývalo, že by byl žalobce jakkoliv aktivní ve věci směřující k urychlení řízení, nezaslal žádný dotaz na stav řízení, nežádal soud o rozhodnutí. Dalším důvodem pro zhodnocení významu pro žalobce jako nízkého je skutečnost, že žalobce si byl vědom, že stavbu zhotovil v rozporu se stavebním povolením, když i stavební úřad nejprve užívání stavby zakázal.

5. Soud postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci s takovým postupem souhlasili. <b>6. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno u [název soudu] (dále jen„ soud“) žalobou podanou dne [datum] Žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka] a rozhodnutí Krajského úřadu [anonymizováno] kraje (dále jen„ žalovaná“) ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [anonymizováno] [spisová značka] a zároveň přiznání odkladného účinku obou rozhodnutí. Uvedenými rozhodnutími byl zrušen udělený kolaudační souhlas s užíváním stavby pergoly a oplocením vymezené plochy. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za žalobu a rovněž téhož dne i poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku rozhodnutím. Dne [datum] byl dán pokyn k zaslání žaloby správnímu orgánu spolu s vyžádáním správního spisu a k zaslání vyrozumění, výzev a poučení stranám. Žalovaná se [datum] vyjádřila k návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnutí. Usnesením ze dne [datum] byl zamítnut návrh žalobce na přiznání odkladného účinku rozhodnutí, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě. Soud vyjádření žalované přeposlal k pokynu z [datum] na vědomí žalobci. Dne [datum] bylo žalobci zasláno poučení o podjatosti a dotaz na souhlas s vyřízením věci bez nařízení jednání. K výzvě soudu žalobce zaslal dne [datum] souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání a vyúčtování nákladů řízení. Pokynem ze dne [datum] bylo vyjádření žalobce zasláno žalované. Výzvou ze dne [datum] bylo společnosti [právnická osoba] zasláno poučení jakožto případné osoby zúčastněné na řízení. Prohlášením doručeným žalované dne [datum] [anonymizována dvě slova], a.s výslovně prohlásila, že bude v soudním řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na jednání. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána aby [anonymizováno] předložila doklad o doručení rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], které mělo být dle výpisu vypravení ze dne [datum] doručeno právnímu zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum] prostřednictvím datové schránky, a to ve lhůtě tří týdnů. [stát. instituce] zaslal požadované potvrzení o doručení do datové schránky dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], a to bez nařízení jednání, který m byla žaloba zamítnuta. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo k pokynu ze [datum] rozesláno stranám. Na rozsudku je vyznačena doložka právní moci s datem [datum] (prokázáno obsahem spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

7. Podáním ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované svůj nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce požadoval zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaná po prostudování předmětného spisu dospěla k závěru, že v daném řízení k nesprávnému úřednímu postupu došlo, neboť celková délka řízení byla vzhledem k okolnostem dané věci nepřiměřená. Žalovaná shledala jako přiměřené zadostiučiněné v penězích, a to ve výši [částka]. Uvedla, že předmětem řízení bylo zrušení rozhodnutí [anonymizována tři slova] kraje, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] o zrušení kolaudačního souhlasu s užíváním stavby pergoly a oplocení plochy. Žalovaná uvedla, že význam pro žalobce byl nízký, neboť žalobce se v průběhu řízení nezajímal o činění úkonů ve věci a rovněž stavbu zhotovil v rozporu se stavebním povolením (prokázáno potvrzením o přijetí žádosti ze dne [datum], stanoviskem žalované ze dne [datum]).

8. Žalovaná přiznala žalobci za nepřiměřenou délku řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] zadostiučinění ve výši [částka], přičemž tato částka byla žalobci poukázána na účet dne [datum] (prokázáno stanoviskem žalované ze dne [datum], vyjádření žalované ze dne [datum]). <b>9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 10. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

11. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

14. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

15. Ve shodě s žalovanou soud určil, že celková délka posuzovaného řízení činila 3 roky a 4 měsíce. Žaloba byla k soudu podána dne [datum] a řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum].

16. Řízení probíhalo na 1 stupni soudní soustavy. Ve věci rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem.

17. Žalobce se v posuzovaném řízení domáhal zrušení rozhodnutí, kterým byl zrušen kolaudační souhlas se stavbou pergoly a oplocení. Věc byla složitější po stránce právní, nikoliv po stránce skutkové či procesní. Soud v dané věci neprováděl dokazování výslechem svědků a ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání, kdy soud vycházel z listin předložených účastníky řízení.

18. Žalobce se na délce řízení zásadně nepodílel, avšak ani nečinil aktivní kroky k tomu, aby soudem bylo rozhodnuto a soud zhodnotil význam předmětu řízení pro žalobce jako nízký. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu, tedy se nejednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka. Jestliže žalobce odvozoval zvýšený význam řízení s ohledem skutečnost, že byl omezen v poskytování služeb dle živnostenského zákona, tj. [číslo] hostinská činnost a oprávnění [číslo] prodej lihovin, pak soud musí konstatovat, že žalobce si byl vědom, že stavba byla provedena v rozporu s požadavky právních předpisů a stejně tak mu nebylo nijak bráněno v jeho činnosti v dalších prostorách. Soud proto neshledal tento argument žalobce jako důvodný a proto zvýšený význam řízení pro žalobce neshledal.

19. Pokud se jedná o postup soudu ve věci, v řízení došlo k nečinnosti od [datum] (kdy soud zaslal společnosti [právnická osoba] poučení jako případné osobě zúčastněné na řízení) do zaslání žádosti o dokladu o doručení písemnosti pokynem ze dne [datum]. Tuto nečinnost posoudil soud jako průtah v řízení v délce 3 let. Ve zbytku byl postup soudů ve věci plynulý; procesní úkony odpovídající průběhu řízení byly činěny přiměřených lhůtách.

20. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Řízení sice vykazovalo vyšší složitost právní, význam předmětu řízení pro žalobce byl však nízký a řízení probíhalo pouze na jednom stupni, nicméně žalobce se na jeho délce významněji nepodílel, i když zároveň sám nečinil úkony k tomu, aby soud rozhodl. Byť v posuzovaném řízení došlo k jedinému průtahu soudu, jednalo se o průtah podstatný. Celková délka řízení činila 3 roky a 4 měsíce, z toho na průtah připadaly 3 roky. Již s ohledem na poměr doby řízení a průtahu je zřejmé, že délku řízení nelze než shledat jako nepřiměřenou.

21. Soud tedy uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť délka řízení nebyla vzhledem k okolnostem případu, tak jak byly popsány shora, přiměřená. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení nevyvracela. Soud stejně tak jako žalovaná dospěl k závěru, že samotné konstatování porušení práva není zcela dostačující a vzniklou újmu je na místě odškodnit v penězích, neboť podíl soudu na délce řízení byl významný.

22. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněným pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přistoupil soud ke stanovení finančního zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy, neboť v řízení nevyšla najevo taková skutečnost, na základě které by bylo možno učinit závěr, že přiměřeným zadostiučiněním je samotné konstatování porušení práva. Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 a 20 000 Kč za jeden rok řízení.

23. Vzhledem k tomu, že doba trvání řízení pro žalobce činila 3 let a 4 měsíce, tedy nebyla výrazně vysoká, stanovil soud základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy 15 000 Kč. Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem 15 000 Kč), za každý další rok 15 000 Kč (tj. celkem 2 x 15 000 Kč) a za 1 měsíc 1 250 Kč (tj. celkem 4x 1 250Kč). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši 35 000 Kč.

24. Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 10 % za složitost věci a snížením o 30 % za význam řízení pro žalobce. Soud proto základní částku 35 000 Kč po zohlednění všech výše zmíněných kritérií ponížil o 40 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši 21 000 Kč.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci odpovídající zadostiučinění ve výši 21 000 Kč již poskytla (a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno), soud žalobu ve zbylé části jako nedůvodnou zamítl.

26. Žalobce se dále domáhal zaplacení úroků z prodlení z žalované částky 28 000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení. Jelikož soud shledal nárok žalobce důvodným v částce 21 000 Kč, je podaná žaloba důvodná i v části požadovaného zákonného příslušenství z částky 21 000 Kč. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, tj. dne [číslo], nikoliv jak požadoval žalobce ode dne podání své žádosti k ministerstvu (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 10. 2. 2020, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6 měsíců skončila 10. 8. 2020 a žalovaná se dostala do prodlení 11. 8. 2020 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z částky 21 000 Kč od 11. 8. 2020, nikoliv od 11. 2. 2020, jak požadoval žalobce.

27. Soud proto žalobě vyhověl co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 000 Kč od 11. 8. 2020 do 14.12.2020 a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2448/2014, ze dne 17. 2. 2015). Soud tak přiznal právnímu zástupci odměnu v celkové výši [částka], což představuje odměnu advokáta ve výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

29. Pro úplnost soud uvádí, že pokud neuznal jako úkon dle advokátního tarifu rovněž účtovanou výzvu k náhradě škody žalované, pak je tento postup v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.