18 C 188/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 962 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 362 Kč ve výši 10 % ročně od 11. 7. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 248 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 35 427 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 11 210 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne 15. 11. 2018 uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou nájemní smlouvu, podle které žalobkyni vzniklo právo užívat byt č. 2 o velikosti 1+kk, na adrese [adresa]. V souladu s ust. čl. V odst. 1 žalobkyně složila v hotovosti k rukám žalované dne 15. 11. 2018 částku 10 000 Kč jako jistotu. Nájem bytu byl ukončen před sjednanou dobou jeho trvání k datu 30. 4. 2019, a to na základě dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. K ukončení bytu nájmu byl dne 6. 5. 2019 sepsán žalobkyní a žalovanou protokol o odevzdání bytu. Z obsahu protokolu vyplývá, že nebyly zjištěny a sepsány žádné závady bytu a dále, že žalobkyně jako nájemce dne 6. 5. 2019 vrátila žalované 2 ks klíčů od bytu, 2 ks klíčů od vchodu do domu a 1 ks klíče od domovní schránky. Po skončení nájmu bytu nevrátila žalovaná složenou jistotu ve výši 10 000 Kč, ani přeplatek na vodném a stočném ve výši 362 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 24. 6. 2019 výzvu k zaplacení částky 10 362 Kč. Na tuto však žalovaná nereagovala. Kromě nároku na vrácení jistoty ve výši 10 000 Kč a přeplatku na vodném a stočném ve výši 362 Kč žalobkyně ještě požaduje úroky z jistoty ve výši 10 000 Kč, a to za použití úrokové sazby ve výši 12 % ročně za dobu od 15. 11. 2018 do 31. 7. 2019. Žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení z částky 10 362 Kč od 11. 7. 2019, v zákonné výši.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovanou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že jistina měla být vrácena dle protokolu o odevzdání bytu ze dne 6. 5. 2019 až po vyúčtování spotřeby vody a kontroly bytu. Žalovaná při předání bytu upozornila žalobkyni, že byt zjevně neodpovídá obvyklému opotřebení, především pokud se jedná o koupelnu a znečištěný sporák, což šlo konstatovat pouhým pohledem. Tato skutečnost byla žalovaná ochotna žalobkyni prominout s tím, že v bytě nebudou jiné technické závady. Jednalo se zejména o topení (přímotopy), které vizuálně jevily známky značného opotřebení a koroze, navíc nebyly funkční. Proto k vrácení kauce mělo dojít až po kontrole bytu. Revizní technik při kontrole uvedených přímotopů konstatoval, že jsou zničeny nevhodným používáním, zejména sušením oděvů a prádla, a zakrýváním topných těles, apod. Žalovaná tedy nechala nainstalovat nové přímotopy. Výměna elektrických přímotopů stála 20 300 Kč. Tím vznikla prokazatelně žalované škody v této výši. Žalobkyně dále nepřevedla příslušný elektroměr náležející k bytu na nového nájemníka, naopak dodavatele energií [právnická osoba] sdělila, že byt bude nadále neobydlený. Následně byl tedy elektroměr odmontován a před opětovným připojením na rozvodnou síť musela být odborným revizním technikem provedena nová elektrorevize v bytě, čímž vznikly žalované další náklady. Nový nájemník nemohl předmětný byt užívat do 10. 6. 2019, ačkoliv měl nájemní smlouvu již od května 2019. Žalovaná po něm nemohla požadovat nájem, a proto jí vznikla další škoda. Tuto další škodu však již žalovaná nevyčíslila.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou byla dne 15. 11. 2018 uzavřena nájemní smlouva, přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2021. Předmětem nájmu byl byt č. 2 o velikosti 1+kk, na adrese [adresa]. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že tento nájemní vztah skončil dohodou ke dni 30. 4. 2019. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobkyně uhradila žalované jistinu ve výši 10 000 Kč. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že za dobu trvání nájemního vztahu vznikl na vodném a stočném zaplaceném žalobkyní přeplatek ve výši 362 Kč Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Z předložených listinných důkazů (nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 15. 11. 2018, protokolu o odevzdání bytu ze dne 6. 5. 2019) vzal soud za prokázané, že ze strany žalobkyně byla nejpozději ke dni 15. 11. 2018 k rukám žalované jako pronajímatelky složena částka ve výši 10 000 Kč. Dne 6. 5. 2019 byl předmětný byt pronajatý na základě shora uvedené nájemní smlouvy předán zpět pronajímateli a zároveň byly vráceny klíče od předmětného bytu, vchodu do domu a poštovní schránky. V protokolu o odevzdání bytu bylo uvedeno, že po vyúčtování spotřeby vody a kontroly bytu bude nájemci vrácena kauce převodem na účet. V tomto protokolu o odevzdání bytu nejsou uvedeny žádné závady. Z žalovanou předložených listinných soudů a z výpovědi svědků navržených žalovanou (přípisu [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., ze dne 6. 6. 2019; faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., pro odběratele [jméno] [příjmení], č. 2019, na částku 20 300 Kč; faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne 6. 5. 2015 na částku 14 270 Kč; výpovědi svědka [jméno] [příjmení]; potvrzení o převzetí použitých elektrozařízení ke zpětnému odběru ze dne 20. 6. 2019) vzal soud za prokázané, že v předmětném bytě byly [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., v červnu 2019 vyměněny elektrické přímotopy, přičemž cena za tyto práce vč. dodání přímotopů, činila 20 300 Kč (vč. DPH). Pracovník firmy se vyjádřil k stavu původních elektrických přímotopů v bytě tak, že došlo k jejich zničení nevhodným užíváním jako sušením oděvů, zakrytím topných těles, nedostatečným větráním pokojů, v bytě byla zřejmě vysoká vlhkost. Svědek [jméno] [příjmení], který je společníkem a jednatelem firmy [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]., vypověděl, že pro žalovanou měnil radiátory v předmětném bytě. Uvedl, že radiátory byly zkorodované, zaprášené, poničené. Svědek vypověděl, že revizní zprávu k předmětným radiátorům nedělal a nezkoušel je ani zapínat. Byl tam poslán pouze jako montér, kdy žádným způsobem nezkoumal funkčnost radiátorů, ale pouze je vyměnil. Svědek výslovně uvedl, že žádnou revizní zprávu ohledně stavu předmětných přímotopů nedělal. Svědek tedy nemohl potvrdit, že by přímotopy nebyly funkční. Předmětné přímotopy [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], 1 ks a přímotop [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], 2 ks, byly následně [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., předány společnosti [právnická osoba], k likvidaci. Další slyšení svědci ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) se vyjadřovali ke stavu bytu po jeho předání žalobkyní. Svědek [příjmení] byl nájemcem předmětného bytu, který se do bytu nastěhoval po jeho předání žalobkyní. [jméno] [příjmení] bydlí v sousedním bytě v předmětném domě a [jméno] [příjmení] rovněž. Svědci shodně vypověděli, že byt byl špatně vymalovaný, bylo třeba zde vyměnit koberec a v kuchyni za kuchyňskou linkou byly odpadky. Svědkyně [příjmení] mluvila„ o ohořelém topení“, přímotopy byly v horní části flekaté, hnědé. Svědkyně [příjmení] uvedla, že přímotopy, které jsou v jejím bytě, fungují a nejsou nijak začouzené, zkorodované, jsou čistě bílé. Svědek [příjmení] potvrdil, že předmětný byt byl určitou dobu bez proudu. Svědek [jméno] [příjmení], který je přítelem žalobkyně a v předmětném bytě bydlel společně s žalobkyní, uvedl, že při předání bytu byly přímotopy funkční, na radiátorech byla zažloutlá mřížka, což byl důsledek vlhkosti a prašnosti v předmětném bytě. Svědek vypověděl, že před předáním bytu byt vymalovali. Ke stavu radiátorů se dále vyjadřoval svědek [jméno] [příjmení]. Svědek vypověděl, že v předmětném bytě byl zkontrolovat přímotopy, zapnul je na plný výkon, chvíli počkal, a zjistil, že radiátory jsou vlažné, netopí. Řekl tedy paní [příjmení], že je třeba je vyměnit. Svědek jí následně doporučil [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova].

5. Ve věci byl vyhotoven znalecký posudek znalce z oboru elektronika k posouzení předmětných přímotopů. Svědek uvedl, že předmětné přímotopy byly [anonymizována tři slova]. Jedná se o přímotopné spotřebiče určené výrobcem pro montáž na stěnu pomocí závěsného rámu. Jedná se o zařízení 2. třídy (tedy bez ochranného vodiče) s krytím IP 24. Je tedy chráněno proti stříkající vodě a smí být umístěno v koupelnách v zónách 2 a 3. Zařízení vybaveno kontrolkou provozu, přepínačem režimu a otočným knoflíkem pro nastavení teploty. Předmětné konvektory neměl znalec k dispozici, vycházel z fotodokumentace založené ve spise, ze které zjistil, že na fotografiích jsou viditelně zežloutlé až světlehnědé skvrny na rámu, čelní mřížce a horním žebrování výdechového otvoru. Znalec se vyjádřil tak, že tyto skvrny jsou běžné a závisí zejména na provozu konvektorů, tedy zda se byt vytápí na nižší či vyšší teplotu, ale též na způsobu užívání bytu, tedy na tom, zda se v bytě kouří, vaří, suší prádlo, apod. Tyto skvrny nejsou dle názoru znalce následkem sušení prádla přímo na konvektorech. Znalec uvedl, že ve výpovědích svědků, ani ve spise není žádná zmínka o odborném přezkoušení konvektorů. Znalec má tedy pochybnosti o tom, že by všechny tři konvektory byly vadné. Dále uvedl, že u předmětných konvektorů předpokládá jejich montáž do prostoru se zvýšenou vlhkostí, která by neměla mít vliv na jejich funkčnost a životnost. Co se týká fungování přímotopů, zde znalec popsal, že doba ohřevu konvektoru je závislá na jeho výkonu, řádově se jedná o jednotky minut. U tohoto typu konvektoru nedochází k regulaci výkonu, termostat pouze spíná a odpíná topná tělesa. Dochází tedy k tzv. cyklování. Po sepnutí dojde k ohřevu plným výkonem, po dosažení maximální teploty dojde k rozepnutí, teplota po určité době poklesne pod stanovenou hodnotu a dojde k opětovnému sepnutí. Na tom, jaký je rozdíl mezi spínací a rozpínací teplotou je závislá i délka cyklu. Pro laika bez měřící techniky je téměř nemožné určit příčinu nefunkčnosti konvektorů. Pokud není termostat mechanicky poškozený (vylomený, zaseklý, apod.), není možné určit příčinu nefunkčnosti bez vyloučení dalších možných příčin, např. vadného kabelu, vadného topného tělesa, vadného stykače, blokování HDO, vybavené tepelné pojistky, apod. Znalec vyloučil, že by v případě, že by na předmětných přímotopech byl rozbitý termostat, mohlo dojít k tomu, že by přímotopy po zapnutí zůstaly pouze vlažné (jak odpověděl svědek [příjmení]). Znalec vyslovil domněnku, že nebylo nutné přímotopy vyměnit, výměna by byla nutná až po zjištění konkrétní příčiny nefunkčnosti a posouzení, zda cena opravy nepřevyšuje aktuální hodnotu konvektoru. Znalec považuje za nepravděpodobné, že by 3 ks přímotopů byly vadné se stejnou poruchou v jednom okamžiku. Pokud by nastala porucha, pravděpodobně by nastala u jednotlivých kusů, nikoliv najednou.

6. Z videozáznamu ze dne 6. 5. 2019, který byl pořízen při předávce bytu ze strany žalobně žalované a dále z fotodokumentace předložené žalovanou vzal soud za prokázané, že na předmětných radiátorech jsou zahnědlé skvrny. Z fotografií však není patrná koroze těchto topných těles; z videozáznamu je dále zřejmé, že byt nevykazoval žádné známky poškození nad míru obvyklou. Byt působí čistým a uklizeným dojmem.

7. Z dat Českého statistického úřadu – databáze z časových řad ARAD, tabulky úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, vzal soud za prokázané, že v rozhodném období listopad 2018 až květen 2018 se úrokové sazby spotřebních úvěrů pro domácnosti pohybovaly v rozmezí od 8,23 % do 8,59 %.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 11. 2018 uzavřena nájemní smlouva, na základě které se žalobkyně stala nájemkyní bytu č. 2 o velikosti jednoho pokoje a jídelny s kuchyňským koutem na adrese [adresa]. Nájemní vztah skončil dohodou účastníků smluvního vztahu ke dni 30. 4. 2019. Byt byl ze strany žalobkyně předán žalované dne 6. 5. 2019 O předání bytu byl sepsán předávací protokol. V předávacím protokole nebyly uvedeny žádné závady předmětného bytu. Žalobkyně uhradila žalované nejpozději dne 15. 11. 2018 částku 10 000 Kč jako peněžitou jistotu. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že po ukončení nájemního vztahu, po vyúčtování vodného a stočného, zůstal přeplatek ve výši 362 Kč, který byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni. Znalecký posudek znalce z oboru elektronika vyvrátil procesní obranu žalované, že v předmětném bytě byly zničeny 3 kusy přímotopů – konvektorů [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizováno] o příkonu 1 500 W a 2 000 W. Znalec uvedl, že zabarvení přímotopů seznatelné z předložených fotografií neprokazuje nefunkčnost těchto přímotopů. Nefunkčnost přímotopů nevyplynula ani z výslechu svědků navržených žalovanou, když dle názoru žalobkyně klíčový svědek [jméno] [příjmení], který měl vyhotovit revizní zprávu, při svém výslechu uvedl, že funkčnost těchto konvektorů žádným způsobem nezjišťoval. Měl pouze za úkol tyto vyměnit za nové. K funkčnosti přímotopů se vyjadřoval svědek [příjmení], který však uvedl, že přímotopy po zapnutí byly po určité době pouze vlahé. Žalovaná tvrdila, že toto bylo z důvodu nefunkčního termostatu. Toto tvrzení žalobkyně však znalec vyvrátil, když uvedl, že v případě nefunkčního termostatu by se závada takto neprojevovala.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

10. Podle ust. § 2254 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

11. Podle ust. § 2254 odst. 2 OZ při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

12. Po provedeném dokazování s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je v převažující části po právu. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila žalované nejpozději v den 18. 11. 2018 jistotu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se proti tomuto bránila započtením částky 20 300 Kč jako škody, která jí byla způsobena zničením tří přímotopů v bytě užívaném žalobkyní. Soud tedy zkoumal, zda je dána odpovědnost žalobkyně za újmu způsobenou žalované zničením předmětných přímotopů. Pro vznik odpovědnosti za újmu musí být splněny tyto základní předpoklady: porušení povinnosti na straně škůdce, vznik újmy na straně poškozeného, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti škůdce a vznikem újmy a zavinění. V daném případě žalovaná tvrdila, že ke zničení předmětných přímotopů došlo jejich nesprávným užíváním, zejména sušením prádla přímo na přímotopech. Toto pochybení žalobkyně však bylo vyvráceno výpovědí svědka [příjmení] a rovněž závěry znaleckého posudku, kdy znalec uvedl, že skvrny na přímotopech nebyly způsobeny sušením věcí přímo na přímotopu. Žalovaná svým chováním, kdy před likvidací přímotopů žádným způsobem nezjistila, zda jsou funkční a případně v čem spočívá jejich závada, tyto nechala bez potřebného zjištění odmontovat a nechala je ekologicky zlikvidovat, v podstatě znemožnila zjištění, zda skutečně došlo ke zničení těchto přímotopů, či k jejich poškození a zda tedy vůbec došlo ke vzniku újmy na straně žalované. I pokud by přímotopy skutečně byly nefunkční, je otázkou, do jejich poškození způsobilo, zda to bylo jednání žalobkyně.

13. Procesní obrana žalované v podobě započtení nároku na náhradu škody ve výši 20 300 Kč jako nákladů vynaložených na výměnu přímotopů v bytě byla vyvrácena znaleckým posudkem znalce z oboru elektronika [celé jméno znalce], který označil jako velmi nepravděpodobné, že by došlo ke stejné závadě způsobující nefunkčnost předmětných přímotopů v případě všech tří přímotopů. Fotografiemi dokládané skvrny a zabarvení na mřížce a v horní části přímotopů nepovažoval z hlediska jejich funkčnosti za podstatné. Naopak uvedl, že toto na funkčnost přímotopů vliv nemělo. Nefunkčnost přímotopů nebyla prokázána ani ze svědeckých výpovědí vyslechnutých svědků.

14. Dále žalovaná tvrdila, že předmětný byt nebyl po předání předmětného bytu žalobkyní vymalován a uklizen, a dále argumentovala tedy tím, že žalobkyně zrušila svou smlouvu s dodavateli elektrických energií, v souvislosti s těmito skutečnostmi však žalovaná žádné nároky vůči žalobkyni neuplatnila, žádnou konkrétní způsobenou škodu netvrdila a nenavrhla žádnou částku k započtení. Soud tedy tato tvrzení žalované a k nim vedené dokazování nepovažoval za důležité pro rozhodnutí ve věci.

15. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na vrácení jistoty, kterou žalované jakožto pronajímatelce uhradila. Dále má právo na přeplatek na vodném a stočném ve výši 362 Kč (tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná) a dále má v souladu s citovaným ustanovením OZ právo na zaplacení úroku ze zaplacené jistiny. Výše úroku z jistoty nebyla mezi účastníky dohodnuta, soud proto při jejím stanovení vycházel z ust. § 1802 OZ.

16. Podle ust. § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanovené, platí dlužník obvykle úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště a sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Vzhledem k tomu, že úroky ve smyslu ust. § 1802 OZ nejsou stanovené právním předpisem, soud vycházel z obvyklých úroků požadovaných v rozhodném období za spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem. Vyšel tak z průměrné výše úroku z prodlení v tomto období, tedy z výše úroků 8,45 % ročně a za období od 18. 11. 2018 do 31. 7. 2019, za které žalobkyně úrok požadovala, přiznal žalobkyni po zaokrouhlení na celé koruny částku 600 Kč jako kapitalizovaný úrok z částky 10 000 Kč za uvedené období.

18. Soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení), a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob to od data 11. 7. 2019 vzhledem k tomu, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2019, kdy žalobkyni byla stanovena lhůta pro vrácení kauce a zaplacení přeplatku na vodném a stočném do 10. 7. 2019. Dnem 11. 7. 2019 tak žalovaná prokazatelně byla v prodlení s placením shora uvedených částek, které byly soudem přiznány z jistiny ve výši 10 000 Kč a částky odpovídající přeplatku na vodném a stočném ve výši 362 Kč.

19. Ve výroku II. soud žalobu zamítl co do částky 248 Kč, tedy co do úroku z jistiny nad sazbu 8,45 % ročně.

20. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy dle úspěchů účastníků ve věci. Ve věci byla zcela úspěšná žalobkyně a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Ty se sestávají z nákladů právního zastoupení, a to odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) určena z tarifní hodnoty 11 210 Kč, kdy odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 1 580 Kč. V řízení bylo poskytnuto celkem 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění ze dne 24. 6. 2019, sepis návrhu na vydání EPR, 4x účast na jednání soudu ve dnech 2. 3. 2020, 25. 5. 2020, 23. 11. 2020 a 20. 1. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 24. 8. 2020 a dotazy na znalce ze dne 9. 12. 2020 Celkem činí odměna advokáta částku 14 220 Kč. Dále se náklady právního zastoupení sestávají z devíti režijních paušálů á 300 Kč, celkem 2 700 Kč, náhrady za promeškaný čas za jízdy z [obec] k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a zpět, a to celkem za 4 jízdy ve dnech 2. 3. 2020, 25. 5. 2020 23. 11. 2020, 20. 1.2022, vždy v rozsahu 8 půlhodin á 100 Kč, celkem tedy 32 půlhodin á 100 Kč, tedy 3 200 Kč. Dále náklady právního zastoupení tvoří náhrada jízdného za cesty z [obec] k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a zpět, a to za cestu dne 2. 3. 2020 – 2 101 Kč, za cestu dne 25. 5. 2020 – 2 001 Kč, za cestu dne 23. 11. 2020 – 2 026 Kč, za cestu dne 20. 1. 2022 – částku 2 204 Kč Celkem činí náhrada jízdného za 4 jízdy 8 332 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, náklady řízení tvoří rovněž odpovídající DPH ve výši 21 %, tedy částka 5 974,92 Kč Náklady právního zastoupení tak činí 34 427 Kč, dále má žalobkyně právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč Celkem činí nákladů řízení částku 35 427 Kč.