18 C 2/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 118 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 118 836 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 600 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 35 316 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného tr. stíhání. Řízení o nároku na zaplacení 815 655 Kč požadované z titulu újmy na zdraví žalobkyně bylo vyloučeno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k samostatnému projednání a je předmětem tohoto řízení. Proti žalobkyni bylo usnesením policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, sekce organizovaného zločinu – odboru násilí, [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] zahájeno tr. stíhání pro účastenství ve formě návodu k tr. činu vraždy podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) k § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zkn. Žalobkyně byla nejdříve rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěna. Tento rozsudek byl k odvolání státního zástupce [název soudu] zrušen a tr. stíhání proti žalobkyni bylo zastaveno dle § 223 odst. 1 z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř., a to usnesením ze dne [datum]. Usnesení [název soudu] bylo obhájci žalobkyni doručeno dne [datum]. Oba nadepsané soudy dospěly k závěru, že žalobkyně se tr. činnosti, která jí byla kladena za vinu, nedopustila. Žalovaná uplatnila dne [datum] u žalované své nároky, žalovaná do podání žaloby nereagovala na výzvu žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že byla v brzkých ranních hodinách dne [datum] zadržena policií a předvedena k podání vysvětlení, v důsledku stresu a vynechání medikace byla dne [datum] hospitalizována v [nemocnice]. Obvinění bylo pro žalobkyni velmi stresující a ponižující, žalobkyně je bezúhonnou občankou pocházející z vysoce společensky postavené rodiny, zásah do jejích osobnostních práv bylo značné a tr. stíhání pro ni významně dehonestující a traumatizující. Stres z probíhající tr. stíhání a hrozby výjimečného trestu měl značně negativní dopad na její duševní i fyzické zdraví. Narušení jejího zdraví vyvolané stresem z probíhajícího tr. řízení vedlo k opakovaným hospitalizacím žalobkyně. Žalobkyně požadovala 1 100 000 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy spočívající v následcích na jejím psychickém a fyzickém zdraví. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila svůj nárok na náhradu škody na zdraví, který vyčíslila na celkovou částku 815 655 Kč, co do částky 284 345 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno co do částky 284 345 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila žalovaný nárok. Žalovaná nárok neuznala z toho důvodu, že tr. stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno dne [datum] dle § 223 odst. 1 tr. ř. z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. Žalovaná se domnívá, že žalobkyni nevznikl nárok na odškodnění z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť judikatura při posuzování otázky vzniku nároku na náhradu škody v případě zastavení tr. stíhání z důvodu promlčení vychází v prvé řadě ze smyslu a systematiky zákona č. 82/1998 Sb. Tento právní předpis přiznává odškodnění tomu, proti němuž vedené tr. stíhání bylo zastaveno se závěrem, že se tr. činu nedopustil. V otázce, zda se přiznává odškodnění i tomu, jehož tr. stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoliv, hraje významnou úlohu princip presumpce neviny. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny by taková osoba měla mít na odškodnění nárok. Nelze však přehlédnout, že takový výklad by v mnoha případech vedl k odškodnění skutečných pachatelů tr. činů, což by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti. Zřejmě i proto zařadil zákonodárce mezi výjimky z odpovědnosti státu právě takové případy tr. stíhání, v nichž nebyl učiněn žádný závěr o vině či nevině trestně stíhané osoby – např. pokud byl tr. čin amnestován, trestně stíhané osobě udělena milost, nebo poškozený vzal zpět svůj souhlas s tr. stíháním. Těmto případům nelogicky odpovídá i posuzovaná věc, v níž bylo tr. stíhání poškozené zastaveno, aniž by byl učiněn závěr o její vině. Trestně stíhanému v takovém případě byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace. Žalobkyně měla možnost podat proti usnesení o zastavení tr. stíhání stížnost a trvat na projednání věci, čímž by došlo k zodpovězení otázky viny či neviny.

3. Soud zastavil řízení co do částky 696 819 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 696 819 Kč od [datum] do zaplacení usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněném žalobkyní po vypracování znaleckého posudku soudním znalcem [celé jméno znalce] s tím, že se žalobkyně zcela ztotožnila se závěry znalce. Předmětem řízení zůstala částka 118 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 118 836 Kč od [datum] do zaplacení představující ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Bolestné již nebylo předmětem řízení.

4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Tato skutečnost tak nebyla předmětem dokazování. <b>5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.</b> 6. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že vůči žalobkyni bylo usnesením [stát. instituce], Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, sekce organizovaného zločinu – odboru násilí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zahájeno tr. stíhání pro tr. čin vraždy spáchaný ve formě účastenství podle § 10 odst. 1 písm. b) k § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Žalobkyně byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěna podle § 226 písm. a) tr. řádu. K odvolání státního zástupce byl rozsudek soudu I. stupně usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zrušen a tr. stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno podle § 223 odst. 1 z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř., tj. pro promlčení trestního stíhání. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně neměl za prokázanou nejen majetkovou motivaci jednání obžalované, ale dokonce ani to, že by se na vraždě svého manžela jakýmkoliv způsobem podílela. Tento svůj závěr podrobně odůvodnil a odvolací na toto odůvodnění plně odkázal. Důkazy, které státní zástupce předložil, soud řádným způsobem u hlavního líčení provedl a hodnotil je jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech vč. těch, o které se opírá odůvodnění odvolání státního zástupce. Odvolací soud souhlasil s hodnocením důkazů. Odvolací soud poukázal na to, že i závěr znalkyně psycholožky Mgr. [příjmení] svědčí závěru soudu o nevině žalobkyně, když znalkyně uvedla, že vzhledem k IQ obžalované [jméno] [příjmení] a její osobnosti je takřka vyloučené, aby byla iniciátorkou takto promyšleného činu. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl návrh Městského státního zastupitelství v [obec] na povolení obnovy řízení, neboť nebyly shledány důvody obnovy řízení podle § 278 tr. řádu. Stížnost státního zástupce byla zamítnuta.

7. Z výslechu žalobkyně a dále z výslechu syna žalobkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, vzal soud za prokázané, že pro žalobkyni bylo velmi stresující už samotné zadržení policií dne [datum]. Žalobkyně byla po zadržení policií bez léků poté, co byla policií propuštěna, žalobkyně zkolabovala a byla jí zavolána záchranka. Žalobkyně byla hospitalizována a byla jí dána infúze. Žalobkyně měla v souvislosti s tr. stíháním vážné psychické problémy, léčí se u psychiatričky MUDr. [příjmení], v současné době bere medikaci na uklidnění, dále antidepresiva. Kolaps žalobkyně po zadržení policií potvrdila rovněž sv. [příjmení], která rovněž potvrdila to, že žalobkyně trpí depresemi, má i stavy, kdy uvažuje o sebevraždě. Svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že žalobkyně v době tr. stíhání trpěla nespavostí, byla plačtivá, psychicky na tom byla velmi špatně. Svědkyně se dokonce domnívala, že žalobkyně uvažovala o sebevraždě. Před tr. stíháním se žalobkyně účastnila výstav psů, po zahájení tr. stíhání se již tomuto nevěnovala.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a hodnocení míry bolesti a funkčnosti schopností při újmách na zdraví ze dne [datum] vypracovaného na žádost žalobkyně soud zjistil, že znalkyně dovodila u žalobkyně její vystavení akutní stresové reakci na podkladě neoprávněného stíhání. Reakce se přetransformovala v úzkostně depresivní syndrom a způsobila zhoršení chronických onemocnění (vysoký krevní tlak a pravděpodobně i chronické zažívací potíže), zhoršení třasu v levé ruce a objevení se bolestí hlavy. Pro všechny potíže byla opakovaně hospitalizována. Následný rozvoj psychických obtíží změnil kvalitu jejího života. Znalkyně vyšla při posouzení bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví z položky T794 traumatický šok odpovídající 200b, které navýšila o 100 % s odkazem na § 2957 občanského zákoníku. Míra ztížení společenského ohodnocení dle znalkyně odpovídá 705 299 Kč s tím, že po zahájení tr. stíhání žalobkyně skončila hospitalizovaná v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] pro dekompenzaci vysokého krevního tlaku. Do té doby se léčila s nepřiměřenou sinusovou tachykardií, refluxní ezofagitidou a trpěla bolestmi bederní páteře. Kvůli psychickým potížím nechodí ven, má pocit strachu, nemůže spát, mívá děsivé sny, přes den je unavená. Dříve se věnovala svým zálibám, chodila na procházky, do kina, jezdila na dovolené. Má obtíže se soustředěním, rozhodováním, mentální činnost jí vyčerpává, zapomíná. V příloze znaleckého posudku znalkyně určila procentní podíl obtíží žalobkyně hodnotou 98,52 %, přičemž vycházela z rámcové částky 11 801 600Kč. Dále pak při výpočtu ZSU uplatnila modifikační koeficient 95 % z důvodu věku žalobkyně. Odškodnění ZSU podle závěrů znalkyně činí 705 299 Kč, ustálení zdravotního stavu stanovila ke dni [datum]. Při výslechu znalkyně doplnila, že žalobkyni vyšetřila [datum], diagnózu stanovila k datu poslední zprávy z psychiatrie, tj. [datum], což je zpráva z psychiatrie, kterou znalkyně měla k dispozici, ale do posudku ji nezahrnula. V bolestném zohlednila stresovou reakci, která se změnila v trvalé následky. Jelikož metodika zohledňuje především fyzická poranění, zvolila položku traumatický šok, která se dle znalkyně nejvíce připodobňuje stresové reakci, přičemž sama uvedla, že neví, zda šlo o akutní, nebo dlouhodobou stresovou reakci. Důsledkem šoku byla dekompenzace krevního tlaku, čemuž předcházelo, že si žalobkyně nemohla vzít své léky. K jednotlivým doménám ZSÚ znalkyně nepřesvědčivě prezentovala své závěry.

9. Z expertního lékařského posudku vypracovaného na žádost žalované doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení] ze dne [datum], který se vyjadřuje ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že lékař sporoval ohodnocení bolestného položkou T794 coby traumatický šok. Uvedl, že traumatický šok nemá nic společného s akutní stresovou reakcí neboli psychickým šokem. Traumatickým šokem je chápán kritický pokles krevního tlaku způsobený nejčastěji masivním krvácením. Pokles vede k vyplavení určitých látek do krve, k redistribuci krevního oběhu a objevují se šokové poruchy myšlení. Není-li zavedena léčba, traumatický šok zpravidla progreduje a vede k úmrtí člověka. V případě žalobkyně dle lékaře nelze při hodnocení bolestného zohlednit vzestup krevního tlaku, stejně je dle něj problematické zohlednit arytmie, neboť jimi žalobkyně trpí nezávisle na stresu. Taktéž nesouhlasil s navýšením bodového ohodnocení soudní znalkyní. Dle lékaře by šlo duševní strádání u žalobkyně zohlednit podle předpisu sloužícího k odškodnění pracovních úrazů, konkrétně dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v platném znění, akutním depresivním syndromem potvrzeným psychiatrickým pracovištěm (položka 22 přílohy č. 1) což by vedlo k odškodnění za bolest ve výši 30 000 Kč. Ke ztížení společenského ohodnocení namítal, že znalkyně přezkoumatelným způsobem nevysvětlila dílčí závěry znaleckého zkoumání, neuvedla trvalé následky u žalobkyně, nevysvětluje snížení participací, resp. proč mají být sníženy o tolik procent, a procentní poklesy jednotlivých aktivit a participací shledal za nadhodnocené. Zároveň poukázal na to, že znalkyně nemá kompetenci určit míru duševního postižení žalobkyně s ohledem na absenci oprávnění z odvětví psychiatrie. Dle lékaře při hodnotě bodu 250 Kč a 800 bodům (položka 1.12 přílohy 3 k nařízení – duševní porucha vzniklá působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací) při opětovném hodnocení pracovněprávním předpisem by ZSÚ odpovídalo 200 000 Kč.

10. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum] včetně výslechu znalce soud zjistil, že dle znalce zdravotní stav žalobkyně před tr. stíháním nevyžadoval návštěvy psychiatrické ambulance. Při návštěvě dne [datum] lékař stanovil diagnózu psychické poruchy, tzv. porucha přizpůsobení, kdy žalobkyně uváděla zhoršení psychického stavu v souvislosti s rodinnými konflikty, soudními spory v souvislosti s nekvalitní opravou rodinného domu. Při kontrole dne [datum] žalobkyně uvedla psychické problémy v souvislosti s tr. stíháním. V současné době u žalobkyně diagnostikoval smíšenou a úzkostnou depresivní poruchu, přičemž již došlo k podstatnému zlepšení příznaků a snižování medikace. Zároveň připustil, že ne všechny psychické problémy žalobkyně musely být způsobeny tr. stíháním, ale tr. stíhání mělo zcela jistě u žalobkyně na psychickém prožívání vliv. Tedy tr. stíhání bylo jednoznačnou příčinnou zhoršení duševního stavu ve smyslu úzkostně depresivních příznaků coby diagnostikované duševní poruchy, bylo jednou z vyvolávajících příčin a postupně se stalo převažující příčinou, která přetrvala do skončení tr. stíhání. Na psychické prožívání měla zcela jistě vliv osobnostní reaktivita, snížený frustrační práh, sklon reagovat zvýšeně emočně s úzkostně depresivní symptomatikou, ale i další příčiny týkající se rodinné vztahové problematiky. Vyloučil, že by obtíže žalobkyně spočívající ve zvýšení krevního tlaku, zvýšení tepové frekvence, zvracení či krvácení do zažívacího traktu byly ve výlučné souvislosti s tr. stíháním. U žalobkyně neindikoval odškodnění formou bolestného. V porovnání se znalkyní [příjmení] [příjmení] došel k hodnocení jiných domén dle Metodiky Nejvyššího soudu s tím, že intenzita hodnocení některých domén dle jeho názoru soudní znalkyní neodpovídá lékařské dokumentaci. Výši ZSÚ u žalobkyně stanovil na 118 836 Kč s datem ustálení zdravotního stavu ke dni [datum], modifikační koeficient neuplatnil. Součet korigovaných procent stanovil na 1,0069444444 %. U žalobkyně shledal postižení tělesných struktur: postižení mozku, blíže neurčeno a postižení tělesných funkcí: extroverze, psychická stabilita, stupeň energie, funkce spánku, udržení pozornosti a rozsah emocí. Jako facilitátor žalobkyně užívá psychofarmaka. Konkrétně u žalobkyně spatřuje omezení v anxiózně depresivních příznacích, kdy dochází k přechodnému narušení koncentrace a poruchám spánku. Občas trpí bolestmi hlavy, stáhla se do sebe, vnímala stigmatizaci její osoby okolím. Došlo u ní k poklesu energie. Ve volném čase omezila zájmové aktivity. Znalec své závěry obhájil při svém výslechu.

11. Pro úplnost soud uvádí, že nehodnotil důkazy, které se týkaly nároků, které zůstaly předmětem řízení původního, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], tj. nároku na náhradu škody ve formě obhajného a nemajetkové újmy za vydání nezákonného rozhodnutí. Tyto důkazy byly zhodnoceny v rámci řízení původního.

12. Soud neprováděl důkazy lékařskými zprávami [název nemocnice] v [obec], [název oddělení] [anonymizováno 5 slov] [nemocnice] [anonymizována dvě slova] a [název nemocnice] [obec] ze dne [datum] k hospitalizaci žalobkyně v období od [datum] až [datum] a potvrzením pro [stát. instituce] ze dne [datum], lékařskou zprávou [nemocnice] v [část obce], [klinika] [anonymizována dvě slova], [nemocnice] [anonymizována dvě slova] a [nemocnice] [část obce] o průběhu gastroskopického vyšetření žalobkyně dne [datum] a propouštěcí zprávou žalobkyně po hospitalizaci od [datum] do [datum], lékařskou zprávou [nemocnice], Kardiologie – Kardiologická ambulance ze dne [datum], potvrzením [nemocnice], kardiologie – kardiologická ambulance ze dne [datum], propouštěcí zprávou žalobkyně z [nemocnice], kardiologie k hospitalizaci žalobkyně od [datum] do [datum] a potvrzením ze dne [datum], neboť je hodnotí jako nadbytečné s ohledem na závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce], který se vyjadřoval i k otázce souvislosti tr. stíhání s kardiologickými aj. zdravotními problémy žalobkyně s tr. stíháním, což vyloučil. Lékařské zprávy z psychiatrické ambulance [nemocnice] byly součástí znaleckého posudku a soud je zvlášť jako důkaz taktéž neprováděl. <b>13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 14. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

16. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

17. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Podle § 2958 O.Z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., uspokojen částečně po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a po podání žaloby, věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

22. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobkyni bylo vedeno tr. stíhání, které bylo zahájeno usnesením [stát. instituce], Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, sekce organizovaného zločinu – odboru násilí, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy žalobkyně byla trestně stíhána pro skutek, který měla spáchat ve formě účastenství (návodu) k tr. činu vraždy podle § 10 odst. 1 písm. b) a k § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Žalobkyně byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěna. K odvolání státního zástupce byl rozsudek soudu I. stupně usnesením [název soudu] ze dne [datum] zrušen a tr. stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno podle § 223 odst. 1 z důvodu § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř.

23. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum] konstatoval, že soud I. stupně neměl za prokázanou nejen majetkovou motivaci jednání žalobkyně, ale ani to, že by se na vraždě svého manžela jakýmkoliv způsobem podílela. Tento svůj závěr velice podrobně odůvodnil a na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně plně odkázal. Důkazy, které státní zástupce předložil, soud řádným způsobem u hlavního líčení provedl a hodnotil je jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech vč. těch, o které se opírá odůvodnění odvolání státního zástupce. Odvolací soud v daném případě s hodnocením důkazů souhlasí. Odvolací soud poukázal na to, že i závěr znalkyně psycholožky Mgr. [příjmení] svědčí závěru soudu o nevině žalobkyně, když znalkyně uvedla, že vzhledem k IQ obžalované [jméno] [příjmení] a její osobnosti je takřka vyloučené, aby byla iniciátorkou takto promyšleného činu.

24. Soud se tedy zabýval otázkou, zda je v daném případě dán odpovědnostní titul ve smyslu ust. § 8 odst. 1 OdpŠk, či zda je v daném případě na místě věc posoudit analogicky dle ust. § 12 odst. 1 písm. b) či § 12 odst. 2 písm.a) či písm. d) OdpŠk.

25. Podle § 12 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody nemá ten, za a) kdo si vazbu, odsouzení, nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo za b) kdo byl zproštěn obžaloby, nebo bylo proti němu tr. stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný tr. čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že tr. čin byl amnestován.

26. Podle ust. § 12 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody dále nevznikl, pokud za a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodu uvedených ve zvláštním předpisu, za b) bylo tr. stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení tr. stíhání, za c) výrok o zastavení tr. stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání, za d) tr. stíhání bylo zastaveno z důvodu uvedených ve zvláštním právním předpisu.

27. V daném případě v daném případě bylo tr. řízení zastaveno podle § 223 odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedených v § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř., dle kterého tr. stíhání nelze zahájit, a bylo již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, je-li tr. stíhání promlčeno. Usnesením [název soudu] byla žalobkyně zároveň poučena o tom, že v tr. stíhání se pokračuje, prohlásí-li obžalovaná do tří dnů od doručení usnesení, že na projednání věci trvá (§ 11 odst. 4 tr.ř.).

28. Na druhou stranu je třeba poukázat na to, že ve věci původně rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum], kterým žalobkyni zprostil obžaloby v plném rozsahu. Rozsudek soudu I. stupně obsahuje poměrně obsáhlé odůvodnění, ve kterém hodnotí veškeré provedené důkazy a dospěl jednoznačně k závěru, že je na místě vydání zprošťujícího rozsudku. S odůvodněním rozsudku soudu I. stupně se zcela ztotožnil v rámci svého usnesení i odvolací soud. Za této situace, kdy nevina žalobkyně byla konstatována jak rozsudkem soudu I. stupně, tak i v rámci odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu o zastavení tr. stíhání žalobkyně, nebylo spravedlivé po žalobkyni požadovat, aby podala návrh na pokračování v řízení. Je pochopitelné, že žalobkyně takovýto návrh nepodala, neboť její nevina byla uvedenými rozhodnutími trestních soudů naprosto jasně deklarována. Soud se proto domnívá, že v daném případě je třeba na usnesení [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] pohlížet analogicky jako na rozhodnutí, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby a v daném případě tak je naplněn odpovědnostní titul ve smyslu ust. § 8 odst. 1 OdpŠk, když v daném případě tr. stíhání neskončilo pravomocným odsouzením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). Soud má tak za to, že v daném případě byl naplněn první z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu či nemajetkovou újmu, tedy vydání nezákonného rozhodnutí.

29. Soud dále zkoumal, zda byly dány další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobkyně a příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

30. Pokud jde o otázku vzniku škody na zdraví a příčinné souvislosti, pak soud v plném rozsahu odkazuje na závěry učiněné z posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví a jeho výslech. Soud má tak za zjištěné, že žalobkyně trpí smíšenou a úzkostnou depresivní poruchu s tím, že jednou z příčin tohoto poškození zdraví na straně žalobkyně bylo tr. stíhání. Trestní stíhání nebylo jedinou jednoznačnou příčinnou zhoršení duševního stavu žalobkyně, ale bylo jednou z vyvolávajících příčin a postupně se stalo převažující příčinou, která přetrvala do skončení tr. stíhání. K tomu je podstatné, že teprve po zahájení tr. stíhání byly u žalobkyně patrné úzkostně depresivní příznaky ve smyslu diagnostikované duševní poruchy. Na psychické prožívání měla vliv i její osobnostní reaktivita, snížený frustrační práh, sklon reagovat zvýšeně emočně s úzkostně depresivní symptomatikou, ale i další příčiny týkající se rodinné vztahové problematiky. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo [datum] dle zdravotnické dokumentace. Zhoršení psychického stavu žalobkyně po zahájení tr. stíhání má soud za prokázané i ze svědeckých výpovědí. Pro úplnost soud uvádí, že k otázce bolestného byla žaloba vzata zpět. Soud nezjistil mj. s odkazem na znalecký posudek [celé jméno znalce], že by u žalobkyně došlo vlivem tr. stíhání k jiným poruchám zdraví, jak žalobkyně uvažovala, například poruchy srdečního rytmu, krvácení do zažívacího traktu aj. Soud nevycházel z posudku předloženého MUDr. [jméno] [příjmení] ke stanovení nemateriální újmy na zdraví, neboť znalkyně při svém výslechu přesvědčivě neobhájila své závěry zejména vztahující se ke zvolení onemocnění žalobkyně dle klasifikace Metodiky a k jednotlivým doménám ZSÚ. V době jejího zkoumání žalobkyně nebyla znalecky vyšetřena psychiatrem. Soud nesouhlasí ani se znalkyni uplatněným modifikačním koeficientem 95 % z důvodu věku žalobkyně, viz níže. Ani vyjádření doc. MUDr. [příjmení], [tituly], [příjmení] nebylo pro soud výchozí, neboť se nejednalo o znalecký posudek a spíše se věnovalo rozboru znaleckého posudku MUDr. [příjmení]. Zároveň lékař odkazoval na pracovněprávní předpisy, ačkoliv dle soudu je třeba vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu a znalec MUDr. [celé jméno znalce] dle ní a diagnózy žalobkyně byl schopen ohodnocení provést.

31. S odkazem na § 26 OdpŠk vyšel soud při právním posouzení žalobou uplatněného nároku dále z § 2958 o.z., neboť žalobkyně se domáhá odškodnění nemajetkové újmy vyvolané poškozením jejího zdraví. Problematika odškodnění nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, kdy se poškozený domáhá odčinění újmy peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, tedy kdy se domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění, je speciálně upravena právě § 2958 o.z. Tedy jakkoli se zde primárně jedná o nárok spadající pod OdpŠk, soud dále postupoval dle § 2958 o.z., neboť jak uvedeno výše základní předpoklady odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk - jimiž je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody – jsou naplněny.

32. Dle této zákonné úpravy škůdce nahradí poškozenému ztížení společenského uplatnění tehdy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného. Satisfakce za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Dojde-li k poškození zdraví trvalého rázu, pak nemůže být pochyb o tom, že u poškozeného překážka lepší budoucnosti nastala. Odškodnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

33. Určení satisfakce za ztížení společenského uplatnění spočívá na systému, který vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy zohledňuje také dobře definovaný a zdravotní újmě přiřazený rozsah postižení jednak ve vztahu k průměrnému poškozenému, a to zejména z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce k plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit, a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku lepší budoucnosti, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu.

34. Za tímto účelem se soud zaměřil na zjištění skutečností vztahujících se k dopadu trvalé zdravotní újmy do schopností a možností žalobkyně. Soud přitom v tomto ohledu vyšel z Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o.z.).

35. V obecné rovině výše satisfakce dle Metodiky NS kalkuluje s výchozí částkou odškodnění představující 400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobkyně. Znalec [celé jméno znalce] za datum ustálení zdravotního stavu uvedl datum [datum] [ulice] rámcová částka pro rok 2017 činí 11 801 600 Kč.

36. Takto určená výchozí rámcová částka má být dále dle Metodiky NS modifikována s ohledem na věk, v němž u poškozeného odškodňované následky nastanou. Žalobkyni bylo v době ustálení jejího zdravotního stavu, tj. [rok], přesně 60 let. Dle Metodiky NS pak může být pro poškozené ve věku do 55 let rámcová částka odškodnění navýšena, právě z důvodu věku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věkem tuto hranici přesahovala, soud nepřistoupil k této modifikaci.

37. Dle § 2957 o.z. dále musí způsob a výše přiměřeného zadostiučinění být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Žalobkyně žádnou takovou zvláštní okolnost ani netvrdila, tudíž soud k modifikaci rámcové částky z těchto důvodů nepřistoupil.

38. Soud v návaznosti na zjištěné zdravotní poškození žalobkyně a těmito zdravotními zásahy vyvolanou míru zásahů či omezení v jednotlivých doménách dle Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, zjistil (z posudku [celé jméno znalce]), že k tomuto zásahu došlo ve smyslu Metodiky v rozsahu 1,0069444444 %, jakožto souhrnného zásahu do všech zasažených domén žalobkyně. Konkrétně toto soud rozebírá výše v zjištěních učiněných z tohoto posudku.

39. Z důvodů uvedených výše soud uzavírá, že částku rámcového, základního odškodnění pro žalobkyni nijak nemodifikoval. Soudem shledané zásahy či omezení v jednotlivých doménách žalobkyně činí 1,0069444444 %. Důvodná výše odškodnění nemajetkové újmy žalobkyní vytrpěné pro ztížení společenského uplatnění z důvodu poškození jejího zdraví, jak se tohoto touto žalobou domáhá, tak činí 118 836 Kč (1,0069444444 % z celku 11 801 600 Kč). I sama žalobkyně se s tímto oceněním znalcem [celé jméno znalce] ztotožnila.

40. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu plně vyhověl.

41. Důvodným je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z rozsudkem přiznané částky. Žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s tímto peněžitým plněním dnem následujícím po uplynutí šesti měsíční lhůty ode dne, kdy byla žalované doručena výzva žalobkyně k úhradě (dle § 15 odst. 2 OdpŠk), tedy ode dne [datum]. Soud tak v souladu s ust. § 1970 o.z. žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum].

42. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla plně úspěšná, neboť se jednalo o nárok na náhradu nemajetkové újmy, kde plnění záviselo na úvaze soudu. Tarifní hodnota lne § 9 odst. 4 AT činí 50 000 Kč Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta za 14 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], 8x účast na jednání soudu), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč, 14 x režijní paušál á 300 Kč Celkem tak činí náklady řízení částku 47 600 Kč. Zároveň je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni spotřebovanou zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 67 600 Kč. Náhrada nákladů za právní úkon – předběžné uplatnění nároku u žalované dle ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk žalobkyni nenáleží. Taktéž soud nepřiznal žalobkyni v náhradě nákladů řízení výdaj na znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], neboť z něj soud nevycházel a výdaj tak shledal neúčelným.

43. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud taktéž podle úspěchu ve věci a uložil povinnost k jejich úhradě žalované (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) Náklady státu představuje znalečné MUDr. [jméno] [příjmení] za účast na jednání ve výši 1 350 Kč a znalečné [celé jméno znalce] za vypracování znaleckého posudku ve výši 50 820 Kč a účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 1 350 Kč. Celkové náklady státu činí 55 316 Kč. Náhrada nákladů za právní úkon – předběžné uplatnění nároku u žalované dle ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk. Žalobkyně uhradila zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení státu 35 316 Kč (výrok III.).

44. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.