18 C 209/2019
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2662 § 2665 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený procesním opatrovníkem, titul titul jméno příjmení , anonymizováno bytem adresa o 3.314,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.314,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 196,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.314,01 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou ze dne 18.9.2019 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému založen sporožirový účet. Žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, žalovaný tak byl právní předchůdkyni žalobkyně povinen hradit z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Nepovolený debetní zůstatek uhrazen právní předchůdkyni žalobkyně nebyl a ta ho následně převedla dne 3.10.2016 jako pohledávku na evidenční účet pohledávek, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku ve výši 3.314,01 Kč a úrok z prodlení 0,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.7.2017. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné pohledávky předžalobní výzvou, která byla doručena žalovanému dne 16.11.2017.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím opatrovnice tak, že žalobkyně nedostatečně prokázala výši samotného dluhu žalovaného, když jej prokazuje pouze interní evidencí žalobkyně. Oprávněnost převodu na evidenční účet pohledávek žalovaná rovněž nedoložila.
3. Žalobkyně v replice ze dne 14.10.2020 uvedla, že žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 986,87 Kč, a to v souvislosti s úhradou exekuce ve výši 194.714 Kč, a dále mu byly v souladu s ceníkem žalované zaúčtovány poplatky dle tohoto ceníku ve výši 2.276,16 Kč a stejně tak úroky z prodlení ve výši 8,05 % v souladu s VOP, čl.
9. Žalobkyně dále doložila Ceník [obec] [anonymizováno] a výpis z účtu žalovaného za období od 1.1.2015 do 3.10.2016.
4. K vyjádřené žalobkyně opatrovnice žalovaného podáním ze dne 4.11.2020 uvedla, že z výpisu z účtu žalovaného plyne, že zůstatek na jeho účtu v květnu 2015 činil 3.737.479,28 Kč. V měsíci červnu 2015 došlo k blokaci prostředků na účtu žalovaného, a to až do výše 10.066.434,42 Kč pro exekuce, přičemž konečný zůstatek ke konci června 2015 činil 193.761,12 Kč, avšak disponibilní zůstatek již byl v této době záporný, a to ve výši 646 Kč Poslední operací, která způsobila, že se disponibilní zůstatek dostal do záporných hodnot byl výběr z účtu dne 12.6.2015. Pokud však žalovaný neměl u právní předchůdkyně žalobkyně sjednán kontokorentní účet, neměla být tato transakce vůbec ze strany banky autorizována. Dalšími transakcemi pak bylo výhradně úročení dlužné částky. Vzhledem k výše uvedenému pak poslední transakce, kterou se žalobce dostal do záporných hodnot, neměla být vůbec autorizována, opatrovnice navrhla žalobu zamítnout.
5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (oba účastníci výslovně), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
6. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10.000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel dne 30. 4. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu č. [bankovní účet], na základě které mu byl zřízen a veden účet a kterou se žalovaný zavázal hradit za vedení účtu sjednanou cenu a udržovat na účtu dostatečnou výši zůstatku. Podle č.l.9 Všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, pokud je z účtu vybráno nebo zaplaceno kartou, nebo pokud odečtena cena z účtu, na kterém není dostatek peněz, nebo je-li překročen limit kontokorentu (tj. limit povoleného přečerpání účtu) bez předchozího souhlasu banky nebo není splacen kontokorent ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Takto vzniklý dluh úročí banka příslušnou úrokovou sazbou a vedle něj můžeme účtovat i smluvní pokutu. Žalovaný v období od 3. 10. 2016 přečerpal svůj účet a dostal se do nedovoleného debetního zůstatku, který byl povinen vyrovnat k výzvě banky ze dne 3. 10. 2016, téhož dne banka smlouvu vypověděla a převedla dluh na evidenční účet pohledávek. Ke dni 3. 10. 2016 činil nepovolený debetní zůstatek částku 3.314,01 Kč a dlužné úroky částku 0,65 Kč. Dne 28.7.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 25.8.2017. Dne 16.11.2017 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.
8. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 2662 odst. 1 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ust. § 2395 a násl. o. z., smlouvou o úvěru, podle které se úvěrující (věřitel) zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (dlužník) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. V projednávané věci soud dospěl k názoru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o běžném účtu. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný z předmětného účtu finanční prostředky tak, že mu vůči právní předchůdkyni žalobkyně vzniknul dluh ve výši 3.3140,1 Kč, a to za nedovolený debetní zůstatek na účtu. Pokud pak opatrovnice namítá, že shora uvedená transakce, která způsobila nepovolený debetní zůstatek, neměla být bankou vůbec autorizována, pak ze Všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně plyne, že možnost debetního záporného zůstatku sice nemusí být sjednána (povolena), ale je z hlediska zúčtování jednotlivých transakcí je možné, že k ní vlivem započtení provedených transakcí dojde a pro tyto případy je sjednáno, jakým způsobem bude s nedovoleným debetním zůstatkem nakládáno. Soud proto neshledal tuto námitku žalobkyně jako důvodnou. Stávající žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným postoupením a je tak oprávněna na žalovaném požadovat její zaplacení. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku a její příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla zcela úspěšná žalobkyně, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení, tyto sestávají ze 3 úkonů právní služby á 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění před podáním žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrady za daň z přidaného hodnoty ve výši 189 Kč Celkem náklady činí 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.