18 C 213/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 145 440 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 145 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 8. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 145 440 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy byl žalobce účastníkem uvedeného konkurzního řízení na straně dlužníka. Řízení trvalo od 3. 12. 2010 do 8. 1. 2020, tedy 9 let a 1 měsíc. Rozhodnutím o zrušení konkurzu, kterým se řízení vůči žalobci ukončilo, nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Tento okamžik lze považovat za konec soudního řízení pro žalobce. Žalobce dne 26. 8. 2020 vyzval žalovanou k vyřízení žádosti o odškodnění. Do dne podání žaloby žalovaná nárok žalobce neprojednala. Dle názoru žalobce bylo konkurzní řízení extrémně dlouhé, průtahy soudu závažné, takže základní částka náhrady by se měla pohybovat při horní hranici ve smyslu stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010. Žalobce tedy požaduje částku 18 000 Kč za jeden rok řízení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně podáním doručeným žalované dne 27. 2. 2020. Žalovaná žádost žalobce jako nedůvodnou zamítla. Žalovaná dospěla k tomu, že celková délka řízení je délkou přiměřenou. Poukázala na to, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, v rámci konkurzu proběhly tři incidenční řízení a soudy musely rozhodovat o žalobě pro zmatečnost podanou žadatelem. V závěru konkurzu se muselo čekat na nabytí právní moci rozvrhového usnesení v jiném insolvenčním řízení, ve kterém byl dlužník přihlášeným věřitelem a až po obdržení výplaty z rozvrhu mohl správce přikročit k vyhotovení konečné zprávy. Insolvenční řízení nebylo jednoduché. Průběh řízení byl ztížen obtížnějším zpeněžováním majetkové podstaty. Žalobou pro zmatečnost, incidenčními řízeními, a také procesním chováním žalobce jako úpadce, jehož podíl na délce řízení nebyl zanedbatelný. Žalobce se na délce řízení podílel v prvních dvou letech řízení, kdy se opakovaně odvolával do usnesení konkurzního soudu a podával návrhy, přičemž žádnému odvolání nebo návrhu nebylo soudem vyhověno. Žalobce rovněž podal dvě nedůvodné námitky podjatosti.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 27. 2. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku neshledala nárok žalobce důvodným.

4. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že dne 3. 12. 2010 byl podán návrh navrhovatele [právnická osoba] [anonymizováno] proti žalobci jako dlužníkovi na prohlášení úpadku. Usnesením [název soudu] ze dne 3. 12. 2010 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka [celé jméno žalobce] a tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Usnesením soudu ze dne 11. 1. 2011 bylo navrhovateli uloženo zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Dne 27. 1. 2011 navrhovatel zaplatil částku 30 000 Kč. Usnesením soudu ze dne 15. 2. 2011 soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, a dále aby ve lhůtě 7 dnů předložil seznamy svého majetku vč. svých pohledávek, a seznamy svých závazků. Dne 22. 2. 2011 požádal soudce předsedu [název soudu] o určení insolvenčního správce. Dne 22. 2. 2011 byl předběžným insolvenčním správcem určen [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesením soudu ze dne 24. 2. 2011 bylo dlužníkovi zakázáno nakládat s majetkem náležejícím do jeho majetkové podstaty bez souhlasu předběžného insolvenčního správce a zároveň byl ustanoven předběžný insolvenční správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podáním doručeným soudu dne 25. 2. 2011 požádal žalobce o prodloužení lhůty k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu a dále i k předložení potřebných seznamů a listin. Dne 11. 3. 2011 podal dlužník odvolání proti usnesení [název soudu] ze dne 24. 2. 2011. Věc byla dne 17. 3. 2011 předložena [název soudu]. Dne 18. 3. 2011 požádal [název soudu] o předložení kompletního spisu v listinné podobě. Dne 21. 3. 2011 se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil žalobce. Předložil soudu seznamy movitých a nemovitých věcí, seznamy závazků a pohledávek a kopii znaleckého posudku o ceně nemovitosti. [název soudu] usnesením ze dne 31. 3. 2011 změnil usnesení [název soudu] ze dne 24. 2. 2011 tak, že zamítl návrh navrhovatele na ustanovení předběžného správce. Usnesením soudu ze dne 12. 5. 2011 bylo nařízeno jednání k projednání insolvenčního návrhu, a to na den 29. 6. 2011. Usnesením soudu ze dne 12. 5. 2011 soud vyzval věřitele žalobce, aby sdělili, zda mají vůči žalobci splatné pohledávky, a to ve lhůtě 7 dnů. Usnesením soudu ze dne 3. 6. 2011 byli někteří z věřitelů opakovaně vyzváni k sdělení výše svých splatných pohledávek vůči žalobci. Podáním ze dne 10. 6. 2011 byly věřitelem [anonymizována dvě slova] sděleny pohledávky za žalobcem. Podáním ze dne 19. 6. 2011 sdělil další věřitel [anonymizováno] [příjmení] své pohledávky za žalobcem a dále podáním ze dne 17. 6. 2011 sdělil věřitel žalobce [jméno] [příjmení] své splatné pohledávky za žalobcem. Usnesením ze dne 1. 7. 2011 byli věřitelé opětovně vyzváni, aby sdělili, zda mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky. Na výzvu odpověděla podáním ze dne 4. 7. 2011 [ulice] [anonymizováno] a dále dne 15. 7. 2011 učinil insolvenční navrhovatel návrh na zjištění úpadku žalobce. Dne 20. 7. 2011 se konalo jednání ve věci, které bylo skončeno za účelem rozhodnutí o úpadku dlužníka. Usnesením ze dne 25. 7. 2011 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zároveň byli všichni věřitelé vyzváni, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení. Usnesení bylo vyvěšeno dne 25. 7. 2011, sňato dne 19. 9. 2011. Podáním doručeným [název soudu] dne 10. 8. 2011 podal žalobce, v dané věci dlužník, proti usnesení o zjištění úpadku odvolání. Spis byl s odvoláním zaslán [název soudu] dne 12. 8. 2011. Na den 22. 9. 2011 bylo nařízeno jednání u [název soudu]. Dne 14. 9. 2011 podal insolvenční správce zprávu o své dosavadní činnosti v řízení. Dne 19. 9. 2011 se konalo přezkumné jednání a byl vyhotoven zápis ze schůze věřitelů. Jednání bylo skončeno za účelem nařízení zvláštního přezkumného jednání ohledně přezkoumání přihlášek P 7 a P 11. Jednání bylo nařízeno na den 12. 10. 2011. Dne 22. 9. 2011 vzal žalobce, v dané věci dlužník, své odvolání zpět. Usnesením ze dne 22. 9. 2011 bylo odvolací řízení zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 9. 2011. Usnesením ze dne 26. 9. 2011 byl na majetek dlužník, tj. žalobce, prohlášen konkurz, přičemž bylo stanoveno, že konkurz bude projednáván jako nepatrný. Usnesení ve výroku, kterým byl prohlášen konkurz, nabylo právní moci 25. 10. 2011 a co se týče výroku ohledně projednávání konkurzu jakožto nepatrného, tento nabyl právní moci dne 29. 9. 2011. Podáním ze dne 10. 10. 2011 požádal insolvenční správce o přezkum a posouzení včasnosti přihlášky. Dne 12. 10. 2011 se konalo zvláštní přezkumné jednání. Jednání bylo skončeno, pokud se jedná o zvláštní přezkumné jednání o přezkumu usnesení stanovených přihlášek tak, zvláštní přezkumné jednání bylo nařízeno na den 17. 10. 2011. Dne 17. 10. 2011 se konalo zvláštní přezkumné jednání. Podáním ze dne 18. 10. 2011 podal jeden z věřitelů pokyn ke zpeněžení nemovitosti. Pověřením ze dne 10. 1. 2012 byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřená k pověřením specifikovaným úkonům. Dále byl pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 19. 1. 2012 podal insolvenční správce zprávu o jeho dosavadní činnosti. Dne 22. 3. 2012 byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen k provádění úkonů v insolvenční věci. Usnesením ze dne 23. 3. 2012 byla nařízena schůze věřitelů za účelem volby třetího člena věřitelského výboru, a to na den 18. 4. 2012. Dne 18. 4. 2012 se konala schůze věřitelů. Během schůze věřitelů bylo vydáno usnesení, kterým soud potvrdil volbu třetího člena věřitelského výboru, a tímto byla zvolena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 17. 5. 2012 učinil žalobce, tj. insolvenční dlužník, sdělení k účasti věřitelů v řízení. Na podání ze dne 17. 5. bylo reagováno přípisem ze dne 24. 5. 2012. Následně žalobce, tj. insolvenční dlužník v dané věci, doplnil své sdělení insolvenčního dlužníka, a to podáním ze dne 13. 6. 2012. Žalobce v podání zároveň navrhl insolvenčnímu soudu, aby uložil jednomu z věřitelů předložit v podání specifikované dokumenty. Usnesením ze dne 25. 6. 2012 vyzval soud insolvenčního navrhovatele, aby předložil specifikované listiny. Dne 19. 7. 2012 insolvenční správce podáním požadoval souhlas o prodeji majetku mimo dražbu z majetkové podstaty. Usnesením ze dne 25. 7. 2012 rozhodl insolvenční soud o udělení souhlasu insolvenčnímu správci ke zpeněžení zajištěného majetku prodejem mimo dražbu v usnesení specifikovaných nemovitých věcí. Podáním ze dne 25. 7. 2012 bylo doručeno vyjádření k rozhodnutí věřitelského výboru jedním z členů věřitelského výboru. Na toto vyjádření reagoval insolvenční správce podáním, které bylo soudu doručeno dne 7. 8. 2012. Podáním ze dne 23. 8. 2012 předložil insolvenční správce návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty. Usnesením ze dne 28. 8. 2012 bylo rozhodnuto tak, že návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty byl zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 1. 2013. Dne 29. 8. 2012 bylo nařízeno jednání schůze věřitelů za účelem projednání zprávy insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka a soupisu majetkové podstaty dlužníka. Jednání bylo nařízeno na den 26. 9. 2012. Podáním ze dne 12. 9., soudu doručeným 13. 9. 2012 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty dlužníka. Dne 26. 9. 2012 se konala schůze věřitelů. Dne 26. 9. byl spis spolu s odvoláním žalobce předložen [název soudu]. Usnesením ze dne 1. 10. 2012 byl vyzván insolvenční správce k doplnění svého podání ze dne 14. 9. 2012. Žalobce doplnil podáním ze dne 3. 10. 2012. Usnesením ze dne 15. 10. 2012 byla zamítnuta žádost dlužníka ze dne 19. 9. o zveřejnění jmenování [anonymizováno] [jméno] [příjmení] asistentem. Dne 31. 10. 2012 podal žalobce návrh na zrušení konkurzu. Usnesením ze dne 30. 11. 2012 byla tato žádost žalobce zamítnuta. Žalobce podal dne 2. 1. 2013 odvolání proti usnesení, který byla zamítnuta jeho žádost o zrušení konkurzu. Usnesením [název soudu] ze dne 4. 1. 2013 bylo potvrzeno usnesení [název soudu], kterým byl zamítnut návrh žalobce o vynětí majetku z majetkové podstaty. Usnesením [název soudu] ze dne 14. 2. 2013 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti vůči insolvenčnímu soudci a dále bylo rozhodnuto tak, že usnesení, kterým byla zamítnuta žádost dlužníka o zrušení konkurzu, bylo potvrzeno. Usnesení [název soudu] nabylo právní moci dne 19. 2. 2013. Dne 21. 3. 2013 podal insolvenční správce sdělení o vyhlášení výběrového řízení na uzavření kupní smlouvy předmětné nemovité věci. Dne 22. 3. 2013 podal insolvenční správce žádost soudu o souhlas s prodejem mimo dražbu. Usnesením ze dne 26. 3. 2013 byl udělen insolvenčnímu správci souhlas ke zpeněžení specifikovaného majetku, a to prodejem mimo dražbu. Dne 26. 3. 2013 podal žalobce podnět insolvenčního dlužníka k přezkoumání účasti v řízení insolvenčního věřitele. Dne 2. 4. 2013 podal žalobce jako insolvenční dlužník návrh na vydání předběžného opatření. Dne 4. 4. 2013 byl podán podnět ke vstupu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] do insolvenčního řízení ze strany soudu. Usnesením ze dne 5. 4. 2013 soud rozhodl tak, že podnět dlužníka, tj. žalobce, aby insolvenční soud v rámci dohledací činnosti odmítl přihlášky pohledávek věřitele [číslo] byl zamítnut. Usnesením ze dne 8. 4. 2013 bylo rozhodnuto o návrhu žalobce na předběžné opatření tak, že tento návrh byl soudem zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 5. 2013. Podáním ze dne 18. 4. 2013 navrhl insolvenční dlužník, tj. žalobce v tomto řízení, přezkoumání účasti insolvenčního věřitele v řízení. Podnět byl usnesením ze dne 23. 4. 2013 zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 5. 2013. Dne 24. 4. 2013 bylo provedeno náhradní doručení usnesení ze dne 14. 2. 2013, neboť se jej nepodařilo doručit dlužníkovi na adresu uvedenou v insolvenčním rejstříku. Podáním ze dne 24. 4. 2013 insolvenční dlužník, tj. žalobce v dané věci, podal odvolání proti usnesení krajského soudu, kterým byl zamítnut návrh dlužníka na vydání předběžného opatření. Podáním ze dne 29. 4. 2013, soudu doručeným dne 30. 4. 2013, [stát. instituce] oznámilo vstup do insolvenčního řízení. Dne 3. 5. 2013 se vyjádřil soudce k případné námitce podjatosti. [název soudu] bylo předloženo odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření, kdy předkládací zpráva byla odeslána soudu dne 6. 5. 2013. Dne 14. 5. 2013 podal žalobce, tj. v dané věci insolvenční dlužník, doplnění odvolání proti usnesení [název soudu], kterým byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření. Zároveň požádal o osvobození od placení soudního poplatku. Usnesením ze dne 15. 5. 2013 bylo rozhodnuto tak, že soudce v dané věci nebyl vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci, a dále bylo potvrzeno usnesení [název soudu] ze dne 8. 4. 2013. Usnesení bylo zveřejněno dne 16. 5. 2013. Podáním ze dne 26. 8. 2013 [název soudu], doručeným dne 27. 8. 2013, podal insolvenční správce žádost o přezkoumání pokynů zajištěných věřitelů. Usnesením ze dne 2. 10. 2013 bylo schváleno odmítnutí pokynu zajištěného věřitele dané ze strany insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 7. 10. 2013 byla insolvenčnímu správci vydána záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 30 000 Kč. Podáním ze dne 5. 11. 2013 insolvenční správce sdělil, že udělil souhlas se zastavením řízení ve věci jednoho z věřitelů. Dne 12. 12. 2013 podal insolvenční správce zprávu o průběhu insolvenčního řízení. Dne 17. 1. 2014 podal zprávu insolvenční správce o průběhu insolvenčního řízení, tj. o průběhu zpeněžování majetkové podstaty a stav zpeněžování ostatního majetku. Podáním ze dne 19. 2. 2014 [stát. instituce] vystoupilo z insolvenčního řízení. Podáním ze dne 17. 3. 2014 insolvenční správce obdržel sdělení jednoho ze zajištěných věřitelů, ve kterém insolvenční správce informoval o neudělení společného pokynu zajištěných věřitelů. Dne 21. 3. 2014 bylo vydáno usnesení, kterým soud nařídil jednání k projednání pokynu zajištěného věřitele směřujícího ke zpeněžení v usnesení specifikovaných nemovitostí. Dne 3. 4. 2014 podal insolvenční dlužník, tj. žalobce v dané věci, žádost o odročení jednání [název soudu]. Přípisem ze dne 11. 4. 2014 bylo sděleno ze strany soudu, že žádosti o odročení jednání nebylo vyhověno. Dne 14. 4. 2014 se konalo jednání. Jednání bylo skončeno za účelem rozhodnutí o návrhu na schválení pokynu prvního zajištěného věřitele. Usnesením ze dne 15. 4. 2014 insolvenční soud schválil pokyn prvního zajištěného věřitele. Dne 26. 6. 2014 podal insolvenční správce zprávu o průběhu insolvenčního řízení. Dne 29. 7. 2014 byla do spisu založena žádost [název soudu] o předložení spisového materiálu vedeného pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], a to k řízení o žalobě pro zmatečnost. Na základě žádosti byl spis odeslán dne 31. 7. 2014. Dne 8. 8. 2014 informoval insolvenční správce o obdržení souhlasu členů věřitelského výboru se smlouvou o provedení dražby. Dne 13. 10. 2014 podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení, ve které sdělil, že proběhla veřejná dražba. Dne 21. 10. 2014 podal insolvenční správce žádost o jmenování věřitelského výboru. Usnesením ze dne 24. 10. 2014 byla nařízena schůze věřitelů za účelem doplňující volby člena věřitelského výboru. Schůze byla nařízena na den 14. 1. 2015. Dne 15. 12. 2014 podal insolvenční správce zprávu o zmaření dražby dlužníka. Dne 14. 1. 2015 se konala schůze věřitelů. Na schůzi byla potvrzena volba člena věřitelského výboru. Dne 20. 1. 2015 podal insolvenční správce zprávu o průběhu konkurzního řízení. Dne 6. 2. 2015 insolvenční správce zaslal soudu na vědomí oznámení o konání dražby. Podáním ze dne 5. 3. 2015 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] sdělil soudu, že insolvenční správce nesplnil svoji povinnost podat za dlužníka daňová tvrzení k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2011 řádně a včas. Podáním ze dne 10. 3. 2015 insolvenční správce sdělil, že přiznání k dani z příjmu za dlužníka za rok 2011 bylo podáno opožděně z důvodu, že dlužník nepodal potřebné doklady. Dne 12. 5. 2015 podal insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, a to takovou, že uvedl, že není ukončeno zpeněžování majetkové podstaty dlužníka. Podáním ze dne 29. 5. 2015 insolvenční správce podal oznámení o konání dražby. Usnesením ze dne 11. 8. 2015 insolvenční soud vzal na vědomí předložení návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku z majetkové podstaty dlužníka. Dne 7. 8. 2015 insolvenční správce zaslal protokol o předání předmětu dražby. Usnesením ze dne 1. 9. 2015 soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal věřiteli výtěžek ze zpeněžení v usnesení specifikovaných nemovitostí. Dne 5. 10. 2015 insolvenční správce oznámil provedení výplaty zajištěného věřitele. Usnesením ze dne 9. 11. 2015 vyzval soud insolvenčního správce, aby předložil soudu řádnou zprávu o průběhu insolvenčního řízení dlužníka. Podáním ze dne 24. 11. 2015 insolvenční správce sdělil soudu, že doposud nebylo ukončeno zpeněžování majetku zapsaného v majetkové podstatě. Usnesením ze dne 9. 3. 2016 soud uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 10 dnů od obdržení usnesení předložil soudu řádnou zprávu o průběhu insolvenčního řízení dlužníka. Dne 23. 3. 2016 insolvenční správce sdělil, že doposud není ukončeno zpeněžování majetku z majetkové podstaty dlužníka. Podáním ze dne 15. 7. 2016, soudu doručeným dne 19. 7. 2016, podal insolvenční správce žádost o postup soudu dle § 203a insolvenčního zákona. Usnesením ze dne 27. 7. 2016 soud vyzval věřitele k podání žaloby na určení pořadí uplatněné pohledávky. Podáním ze dne 1. 11. 2016, soudu doručeným dne 1. 11. 2016, podal insolvenční správce žádost o postup dle ustanovení § 203a insolvenčního zákona. Usnesením ze dne 29. 11. 2016 soud uložil věřiteli, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení podal žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky. Dne 23. 11. 2016 podal insolvenční správce sdělení ohledně nabídky na odkup nemovitostí za majetkové podstaty dlužníka. Usnesením ze dne 6. 1. 2017 bylo vydáno opravného usnesení k usnesení [název soudu] ze dne 29. 11. 2016. Dne 11. 1. 2017 podal insolvenční správce žádost soudu doručenou dne 12. 1. 2017, o postup dle ustanovení § 293 insolvenčního zákona, tj. k podání řádného pokynu zajištěného věřitele. Usnesením ze dne 18. 1. 2017 soud schválil odmítnutí pokynu zajištěného věřitele a zároveň určil zajištěnému věřiteli lhůtu 1 měsíc ode dne doručení usnesení k udělení pokynu ke zpeněžení v usnesení specifikovaného předmětu zajištění insolvenčnímu správci. Podáním ze dne 27. 1. 2017, soudu doručeným téhož dne, insolvenční správce zaslal zápis z jednání věřitelského výboru dlužníka. Dne 30. 5. 2017 insolvenční správce požádal o svolání schůze věřitelů za účelem projednání a vydání stanoviska k nabídce na odkup nemovitého majetku z majetkové podstaty. Usnesením ze dne 29. 6. 2017 bylo soudem nařízeno jednání, resp. Schůze věřitelů za účelem projednání návrhu na schválení prodeje nemovitého majetku z majetkové podstaty dlužníka. Jednání bylo nařízeno do 2. 8. 2017. Dne 2. 8. 2017 se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne 3. 10. 2017 insolvenční soud udělil souhlas insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetku. Podáním ze dne 5. 10. 2017 byl insolvenční správce soudem vyzván, aby se vyjádřil ke stížnosti zajištěného věřitele a odstranění průtahů ze dne 27. 9. 2017. Dne 11. 10. 2017 insolvenční správce zaslal kupní smlouvu a požádal o její zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dne 11. 10. 2017 podal insolvenční správce soudu žádost o svolání schůze věřitelů. Dne 16. 10. 2017 soud usnesením nařídil jednání schůze věřitelů, a to na den 22. 11. 2017. Dne 10. 11. 2017 zaslal insolvenční správce žádost o zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku. Dne 22. 11. 2017 se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne 4. 12. 2017 insolvenční soud vzal na vědomí předložení návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku z majetkové podstaty dlužníka. Dne 12. 12. 2017 požádal insolvenční správce o souhlas s prodejem majetku mimo dražbu z majetkové podstaty. Usnesením ze dne 2. 1. 2018 soud udělil souhlas insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetku prodejem mimo dražbu. Usnesením ze dne 4. 1. 2018 soud vyslovil souhlas, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli výtěžek zpeněžení. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 1. 2018. Dne 30. 1. 2018 požádal insolvenční správce o zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku. Dne 1. 2. 2018 požádal insolvenční správce o zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku. Dne 7. 2. 2018 oznámil insolvenční správce o provedení výplaty zajištěného věřitele. Dne 19. 4. 2018 podal insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, a to tak, že projednává s členy věřitelského výboru způsob zpeněžení zbývajícího majetku. Dne 19. 4. 2018 podal insolvenční správce kupní smlouvu ke zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Usnesením ze dne 14. 5. 2018 soud zamítl návrh jednoho z věřitelů návrh na svolání schůze věřitelů. Insolvenčnímu správci bylo zároveň uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů předložil soudu podrobnou zprávu o průběhu insolvenčního řízení. Podáním ze dne 16. 5. jeden z věřitelů učinil podání vůči soudu ohledně předmětu případné věřitelské schůze. Usnesením ze dne 1. 6. 2018 bylo uloženo insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložil soudu písemné vyjádření ke sdělení věřitele. Dne 1. 6. 2018 byla soudu doručena žádost insolvenčního správce o souhlas s prodejem majetku mimo dražbu z majetkové podstaty a zároveň žádost o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka. Usnesením ze dne 6. 6. 2018 soud udělil insolvenčnímu správce souhlas ke zpeněžení majetku. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 6. 2018. Usnesením ze dne 6. 6. 2018 insolvenční soud udělil správci souhlas ke zpeněžení dalšího majetku v majetkové podstatě. Usnesením ze dne 6. 6. 2018 udělil soud souhlas insolvenčnímu správci s vyjmutím z majetkové podstaty dlužníka pohledávky za spolčeností [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 11. 6. 2018 bylo zrušeno nařízené jednání věřitelského výboru za účelem projednání otázek ukončení insolvenčního řízení. Usnesením ze dne 11. 6. 2018 soud uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 7 dnů od obdržení usnesení předložil soudu aktualizovaný soupis majetkové podstaty. Dne 20. 6. 2018 požádal insolvenční správce o zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku. Dne 6. 12. 2018 podal ve věci insolvenční správce vyjádření o průběhu insolvenčního řízení s dlužníkem a s členy věřitelského výboru. Ve vyjádření ze dne 4. 6. 2019 insolvenční správce uvedl, že čeká na nabytí právní moci rozvrhového usnesení a ve věci [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno], kdy je dlužník přihlášeným věřitelem. Po obdržení výplaty z rozvrhového usnesení přikročí insolvenční správce k vyhotovení konečné zprávy. Dne 22. 7. 2019 podal insolvenční správce konečnou zprávu. Usnesením ze dne 1. 8. 2019 soud oznámil, že ve věci insolvenčního dlužníka přezkoumal konečnou zprávu a uvědomuje o ní účastníky. Dále uvědomil účastníky, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Usnesením ze dne 9. 9. 2019 byla schválena konečná zpráva insolvenčního správce. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. Dne 17. 9. 2019 insolvenční správce sdělil, že očekává nabytí právní moci konečné zprávy. Po jejím obdržení podá návrh na rozvrhové usnesení ve věci dlužníka. Usnesením ze dne 3. 10. 2019 soud stanovil, jak budou uspokojeny pohledávky insolvenčních věřitelů. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 10. 2019. Podáním ze dne 21. 10. 2019 požádal insolvenční správce o zveřejnění přiložených dokladů v insolvenčním rejstříku. Podáním ze dne 30. 10. 2019 byl dlužník vyzván, nechť se vyjádří k předmětnému podání insolvenčního správce ve lhůtě 14 dnů. Podáním ze dne 18. 11. 2019 dlužník požádal o prodloužení soudcovské lhůty dle výzvy ze dne 30. 10. 2019. Soud podáním ze dne 19. 11. 2019 vyhověl žádosti a lhůtu k vyjádření prodloužil do 30. 11. 2019. Usnesením ze dne 21. 11. 2019 soud uložil insolvenčním správci, aby soudu ve lhůtě 7 dnů od obdržení usnesení předložil písemnou zprávu o provedeném rozvrhu a návrhu na další postup insolvenčního řízení. Podáním ze dne 25. 11. 2019 jeden z věřitelů požádal o zrušení konkurzu ve věci dlužníka. Podáním ze dne 25. 11. 2019 insolvenční správce sdělil, že byla provedena výplata všech věřitelů dle rozvrhového usnesení. Dne 28. 11. 2019 navrhl dlužník, resp. Žalobce v tomto řízení, zrušení konkurzu a zastavení insolvenčního řízení. Dne 2. 12. 2019 insolvenční správce sdělil, že neeviduje žádné neuhrazené pohledávky za majetkovou podstatou. Usnesením ze dne 20. 12. 2019 soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že v insolvenčním řízení již není žádný přihlášený věřitel. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Sdělením insolvenčního správce ze dne 14. 1. 2020 bylo soudu sděleno, že splnil všechny své povinnosti. Usnesením ze dne 20. 12. 2020 byl insolvenční správce zproštěn své funkce.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

6. Řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] trvalo od 3. 12. 2010 do 8. 1. 2020, tedy 9 let a 1 měsíc. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení v postavení dlužníka, je třeba hodnotit celkovou délku řízení od podání návrhu na prohlášení úpadku do vydání usnesení o zrušení konkurzu. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, ve věci opakovaně rozhodoval odvolací soud. V průběhu konkurzního řízení byly vedeny tři incidenční řízení, dále bylo v rámci řízení rozhodováno o mimořádném opravném prostředku – žalobě pro zmatečnost podané žadatelem.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9.7.2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

12. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

13. Při hodnocení přiměřenosti délky insolvenčního řízení je třeba vzít na zřetel, že se jedná o specifické řízení, které je ovlivněno množstvím faktorů, jako je množství přihlášených věřitelů, spolupráce insolvenčního dlužníka se správcem konkurzní podstaty, složení majetkové podstaty a způsoby jejího zpeněžení, počet incidenčních sporů vedených v rámci konkurzního řízení a další specifika týkající se charakteru insolvenčního řízení jako takového.

14. V daném případě bylo konkurzní řízení do značné míry složité. Bylo po procesní stránce komplikováno postojem žalobce, který opakovaně podával řádné i mimořádné opravné prostředky a rovněž námitky podjatosti, se kterými se musely soudy prvního i druhého stupně vypořádat. Konkurzní řízení komplikoval rovněž proces zpeněžování majetku, kdy v konkurzním řízení bylo několik zajištěných věřitelů, kteří prosazovali jiný způsob zpeněžování majetku, než zástupci věřitelů ve věřitelském výboru. V důsledku tohoto rozdílného postoje byla zmařena dražba v roce 2014 a dál neúspěšný prodej formou nabídky na uzavření kupní smlouvy k nemovitostem v roce 2013. V závěru bylo konkurzní řízení komplikované tím, že bylo nutné vyčkat na rozvrh v jiném souvisejícím insolvenčním řízení, ve kterém byl žalobce přihlášen jako věřitel. Řízení bylo rovněž komplikováno třemi incidenčními spory.

15. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce se svým chováním zčásti na délce řízení podílel, když v průběhu řízení podával množství procesních návrhů, které byly často nedůvodné, např. dne 8. 8. 2012 návrh na vynětí majetku z konkurzní podstaty, dne 1. 11. 2011 návrh na zrušení konkurzu, dne 3. 1. 2013 námitky podjatosti vyřizujícího soudce, dne 27. 3. 2013 podnět k odmítnutí přihlášky pohledávek [právnická osoba] [anonymizováno], dne 3. 4. 2013 návrh na předběžné opatření, kterým by bylo uloženo insolvenčnímu správci zdržet se dalších úkonů směřujících ke zpeněžení nemovitosti úpadce, dne 19. 4. 2013 podnět k odmítnutí přihlášky pohledávek [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 24. 4. 2013 opakována námitka podjatosti.

16. Co se týká postupu soudu a insolvenčního správce, zde soud shledal, že jak insolvenční soud, tak i insolvenční správce činili úkony v přiměřených lhůtách, v postupu soudu nebyly shledány žádné průtahy. Insolvenční správce činil bez prodlevy potřebné kroky ke zpeněžení konkurzní podstaty.

17. Význam předmětu řízení soud hodnotí jako snížení, a to již z povahy samotného konkurzního řízení. Po zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkurzu jako způsobu řešení úpadku za situace, kdy je majetková podstata dlužníka předlužena, již nemá pro dlužníka výsledek konkurzního řízení žádný ekonomický význam. Již z povahy konkurzního řízení, kdy jeho podstatou je co nejvýhodnější zpeněžení majetku úpadce a uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů, je zřejmé, že úpadce není v žádné nejistotě ohledně výsledku konkurzního řízení a míra nemajetkové újmy, která by mu v důsledku takovéto nejistoty z výsledku řízení je tedy poměrně nízká.

18. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria, jednotlivě i v jejich souhrnu, a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě, neboť celkovou délku řízení lze s ohledem na specifika daného konkurzního řízení hodnotit jako přiměřenou. Vzhledem k uvedenému soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby – písemné vyjádření k žalobě. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.