18 C 218/2017

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl soudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o žalobě pro zmatečnost

I. Žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem dne , datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalovaného. Žalobce podal žalobu pro zmatečnost ze dne , datum, , kterou napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, a Obvodního soudu pro Prahu ze dne , datum, s odůvodněním, že ve věci samé rozhodovala podjatá soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Podjatost soudkyně spatřoval v tom, že soudkyně vykonávala praxi v advokátní kanceláři , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, byl v řízení o věci samé v postavení právního zástupce žalovaného. Uvedl, že soudkyně měla nejen poměr k účastníkům řízení, tj. k žalovanému, ale i k jeho právnímu zástupci – , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . V této souvislosti žalobce odkázal na příklad nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn.

I. ÚS 370/04 a Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Dále žalobce doplnil, že v rámci dříve probíhajícího řízení ve věci samé o sporu o vydání bezdůvodného obohacení, vznesl ve vztahu k soudkyni , tituly před jménem, , jméno FO, námitku podjatosti, která nebyla odvolacím soudem shledána jako důvodná. V řízení uplatněná námitka podjatosti však nebrání podání a projednání žaloby pro zmatečnost.Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že již v průběhu prvního jednání ve věci samé dne , datum, soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, upozornila účastníky, že zná žalovaného i jeho právního zástupce, jelikož zhruba před deseti lety vykonávala praxi asistenta v této advokátní kanceláři. Současně sdělila, že s žalovaným ani s jeho právním zástupcem není již více jak 10 let v kontaktu. Žalobce pak v této souvislosti vznesl námitku podjatosti soudkyně, kterou se zabýval Městský soud v Praze, a to ve svém rozsudku ze dne , datum, , přičemž tuto námitku neshledal jako důvodnou. Dále zmínil, že žalobce v žalobě pro zmatečnost neuvádí žádné nové skutečnosti, které by měly podjatost či důvody pro vyloučení soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, prokazovat či jen tvrdit. Zároveň namítl uplynutí subjektivní lhůty žalobce k podání žaloby pro zmatečnost.V replice ze dne , datum, žalobce sporoval, že by vznesená námitka podjatosti ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. bránila podání žaloby pro zmatečnost podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. a taktéž tvrzení o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Žalobce zároveň poukázal na to, že pokud se žalovaný nechal v tomto řízení zastoupit advokátem, jedná se z jeho strany o zneužití práva na právní pomoc, neboť žalovaný je advokátem, tedy právním profesionálem, přičemž projednávaná věc není právně nikterak složitá a nevyžaduje ani zvláštní právní odborné znalosti.Podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící.Podle § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2).Podle ust. § 235a odst. 2 o. s. ř. pro řízení o žalobě pro zmatečnost platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.Podle ust. § 234 odst. 1 není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.Podle ust. § 234 odst. 3 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do 3 let od právní moci napadeného rozhodnutí., právnická osoba, s ust. § 235a odst. 1 o. s. ř. rozhodoval o žalobě pro zmatečnost zdejší soud jako soud prvého stupně, který rozhodoval ve věci samé, neboť se jednalo o důvod zmatečnosti vymezený v ust. § 229 odst. 1 písm. e).Soud se nejdříve zabýval otázkou včasnosti podání žaloby pro zmatečnost, přičemž vyšel ze závěru Nejvyšší soudu v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle kterého subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost určená v § 234 odst. 3 o. s. ř. počíná běžet v okamžiku, kdy se účastník, který žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel, nejdříve však dnem, kdy bylo tomuto účastníku doručeno rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje. Žalobce podal žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Jelikož proti rozhodnutí podal i dovolání, nepočítá se do běhu lhůt k žalobě pro zmatečnost podané podle ustanovení § 234 odst. 1 až 4 o.s.ř. doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, a to bez ohledu na to, jak bylo o dovolání rozhodnuto (srov. § 235 odst. 2 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Právní moc usnesení Nejvyššího soudu nastala dne , datum, . Žalobcem podaná ústavní stížnost neovlivnila lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost. Jelikož byla žaloba podána až , datum, , byla podána opožděně, tedy po uplynutí tříměsíční lhůty k podání žaloby pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).Pro úplnost soud s odkazem na průběh řízení ve věci samé uvádí, že žalobce vznesl námitku podjatosti rozhodující soudkyně při jednání konaném dne , datum, , poté, kdy tato účastníkům řízení sdělila, že zná žalovaného i jeho právního zástupce, neboť zhruba před deseti lety vykonávala praxi asistenta v této advokátní kanceláři. Odvolací soud se zabýval vznesenou námitkou podjatosti v souvislosti s odvoláním do věci samé. Tuto námitku podjatosti neshledal důvodnou, jak vyjádřil v odst. 14 svého rozhodnutí ze dne , datum, . Přípustnost žaloby pro zmatečnost je však v tomto směru nezávislá na posouzení námitky podjatosti uplatněné v řízení.Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že dle ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu pouhé pracovní či kolegiální vztahy samy o sobě nezakládají důvod pochybovat o podjatosti soudce (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. 29NS ČR 26/2012, 29 NS ČR 79/2014 uveřejněná pod čísly 85/2012 a 20 2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. 29NS ČR 81/2018, sp. zn. 29 NS ČR 149/2018 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 105/01, usnesení sp. zn. IV ÚS 2258/2011 či sp. zn. II ÚS 105/01. Pracovní resp. brigádnický vztah nemůže (nesmí) bránit soudci rozhodnout věc nezávisle a nestranně v souladu se zákonem, neboť jde o základní předpoklad řádného výkonu soudcovské funkce jako výraz soudcovy profesionality. Pouze tam, kde by tento vztah přesahoval rámec běžného kolegiálního či přátelského vztahu, případně by se jednalo o vztah výrazně nepřátelský, by bylo možno uvažovat o vyloučení soudce. , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že s účastníky přes 10 let není v žádném kontaktu a opak nebyl tvrzen ani prokázán. Jiné skutečnosti nevyplynuly. Soud tedy neshledal, že by zde byly okolnosti, které by zakládaly byť jen pochybnost o nepodjatosti rozhodující soudkyně, tedy že by napadený rozsudek byl vydán podjatým soudcem. Žalobcem uváděný zmatečnostní důvod by tak přesto věcně nebyl naplněn.Na základě výše uvedeného soud žalobu zamítl.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v řízení o žalobě pro zmatečnost plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši , částka, dle ust. § 7 ust. § 9 odst. 1 a ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (6 úkonů právní služby po , částka, – převzetí věci, sepis vyjádření, sepis vyjádření k odvolání, spis vyjádření k dovolání a 2x účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, dle ust. § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (6 úkonů právní služby po , částka, – p převzetí věci, sepis vyjádření, sepis vyjádření k odvolání, spis vyjádření k dovolání a 2x účast u jednání) a z daně z přidané hodnoty ve výši , částka, (21%), jíž je právní zástupce žalovaného plátcem. Celkem náklady řízení činí , částka, .K žalobcově tvrzení o nedostatku zmocnění advokáta žalovaného se již vyjádřil i dovolací soud, nicméně soud shrnuje, že plná moc udělená právnímu zástupci žalovaného v původním řízení dne , datum, , není omezena jen na řízení před soudem určitého stupně a prokazuje tak právo advokáta vystupovat za žalovaného i v řízení o mimořádném opravném prostředku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37/2000). Současně žalovaný čestně prohlásil dne , datum, , že zmocnil , tituly před jménem, , jméno FO, k jeho zastupování v řízení o žalobě pro zmatečnost.Taktéž je nadále nedůvodná námitka žalobce o zjevném zneužití práva žalovaným, který se coby advokát nechal v řízení o žalobě pro zmatečnost zastoupit advokátem. Každý má právo na právní pomoc a může se v řízení nechat zastoupit advokátem, bez ohledu na to, zda sám advokátní praxi vykonává (při zastoupení před soudem nejde jen o otázku odborné znalosti účastníků, resp. v tomto případě žalovaného, který je sám advokátem, nýbrž i o časový faktor spočívající v přípravě věci a v účasti u jednání a samozřejmě i pro tento důvod si advokát může zvolit právního zástupce, který se bude věci plně věnovat). Zastoupení žalovaného má význam i pro zachování rovnosti účastníků v rámci řízení, kdy žalobce rovněž vykonávající právní činnost je taktéž právně zastoupen.