18 C 218/2017

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl soudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO IČO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o žalobě pro zmatečnost

I. Žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem dne datum se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalovaného. Žalobce podal žalobu pro zmatečnost ze dne datum, kterou napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum a Obvodního soudu pro Prahu ze dne datum s odůvodněním, že ve věci samé rozhodovala podjatá soudkyně tituly před jménem jméno FO. Podjatost soudkyně spatřoval v tom, že soudkyně vykonávala praxi v advokátní kanceláři jméno FO, jméno FO a tituly před jménem jméno FO, advokát, byl v řízení o věci samé v postavení právního zástupce žalovaného. Uvedl, že soudkyně měla nejen poměr k účastníkům řízení, tj. k žalovanému, ale i k jeho právnímu zástupci – Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0. V této souvislosti žalobce odkázal na příklad nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

I. ÚS 370/04 a Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Dále žalobce doplnil, že v rámci dříve probíhajícího řízení ve věci samé o sporu o vydání bezdůvodného obohacení, vznesl ve vztahu k soudkyni tituly před jménem jméno FO námitku podjatosti, která nebyla odvolacím soudem shledána jako důvodná. V řízení uplatněná námitka podjatosti však nebrání podání a projednání žaloby pro zmatečnost. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že již v průběhu prvního jednání ve věci samé dne datum soudkyně tituly před jménem jméno FO upozornila účastníky, že zná žalovaného i jeho právního zástupce, jelikož zhruba před deseti lety vykonávala praxi asistenta v této advokátní kanceláři. Současně sdělila, že s žalovaným ani s jeho právním zástupcem není již více jak 10 let v kontaktu. Žalobce pak v této souvislosti vznesl námitku podjatosti soudkyně, kterou se zabýval Městský soud v Praze, a to ve svém rozsudku ze dne datum, přičemž tuto námitku neshledal jako důvodnou. Dále zmínil, že žalobce v žalobě pro zmatečnost neuvádí žádné nové skutečnosti, které by měly podjatost či důvody pro vyloučení soudkyně tituly před jménem jméno FO prokazovat či jen tvrdit. Zároveň namítl uplynutí subjektivní lhůty žalobce k podání žaloby pro zmatečnost. V replice ze dne datum žalobce sporoval, že by vznesená námitka podjatosti ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. bránila podání žaloby pro zmatečnost podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. a taktéž tvrzení o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Žalobce zároveň poukázal na to, že pokud se žalovaný nechal v tomto řízení zastoupit advokátem, jedná se z jeho strany o zneužití práva na právní pomoc, neboť žalovaný je advokátem, tedy právním profesionálem, přičemž projednávaná věc není právně nikterak složitá a nevyžaduje ani zvláštní právní odborné znalosti. Podle ust. § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící. Podle § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2). Podle ust. § 235a odst. 2 o. s. ř. pro řízení o žalobě pro zmatečnost platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného. Podle ust. § 234 odst. 1 není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Podle ust. § 234 odst. 3 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do 3 let od právní moci napadeného rozhodnutí. právnická osoba s ust. § 235a odst. 1 o. s. ř. rozhodoval o žalobě pro zmatečnost zdejší soud jako soud prvého stupně, který rozhodoval ve věci samé, neboť se jednalo o důvod zmatečnosti vymezený v ust. § 229 odst. 1 písm. e). Soud se nejdříve zabýval otázkou včasnosti podání žaloby pro zmatečnost, přičemž vyšel ze závěru Nejvyšší soudu v usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, dle kterého subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost určená v § 234 odst. 3 o. s. ř. počíná běžet v okamžiku, kdy se účastník, který žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel, nejdříve však dnem, kdy bylo tomuto účastníku doručeno rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje. Žalobce podal žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum. Jelikož proti rozhodnutí podal i dovolání, nepočítá se do běhu lhůt k žalobě pro zmatečnost podané podle ustanovení § 234 odst. 1 až 4 o.s.ř. doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, a to bez ohledu na to, jak bylo o dovolání rozhodnuto (srov. § 235 odst. 2 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Právní moc usnesení Nejvyššího soudu nastala dne datum. Žalobcem podaná ústavní stížnost neovlivnila lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost. Jelikož byla žaloba podána až datum, byla podána opožděně, tedy po uplynutí tříměsíční lhůty k podání žaloby pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pro úplnost soud s odkazem na průběh řízení ve věci samé uvádí, že žalobce vznesl námitku podjatosti rozhodující soudkyně při jednání konaném dne datum, poté, kdy tato účastníkům řízení sdělila, že zná žalovaného i jeho právního zástupce, neboť zhruba před deseti lety vykonávala praxi asistenta v této advokátní kanceláři. Odvolací soud se zabýval vznesenou námitkou podjatosti v souvislosti s odvoláním do věci samé. Tuto námitku podjatosti neshledal důvodnou, jak vyjádřil v odst. 14 svého rozhodnutí ze dne datum. Přípustnost žaloby pro zmatečnost je však v tomto směru nezávislá na posouzení námitky podjatosti uplatněné v řízení. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že dle ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu pouhé pracovní či kolegiální vztahy samy o sobě nezakládají důvod pochybovat o podjatosti soudce (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. 29NS ČR 26/2012, 29 NS ČR 79/2014 uveřejněná pod čísly 85/2012 a 20 2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. 29NS ČR 81/2018, sp. zn. 29 NS ČR 149/2018 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 105/01, usnesení sp. zn. IV ÚS 2258/2011 či sp. zn. II ÚS 105/01. Pracovní resp. brigádnický vztah nemůže (nesmí) bránit soudci rozhodnout věc nezávisle a nestranně v souladu se zákonem, neboť jde o základní předpoklad řádného výkonu soudcovské funkce jako výraz soudcovy profesionality. Pouze tam, kde by tento vztah přesahoval rámec běžného kolegiálního či přátelského vztahu, případně by se jednalo o vztah výrazně nepřátelský, by bylo možno uvažovat o vyloučení soudce. tituly před jménem jméno FO uvedla, že s účastníky přes 10 let není v žádném kontaktu a opak nebyl tvrzen ani prokázán. Jiné skutečnosti nevyplynuly. Soud tedy neshledal, že by zde byly okolnosti, které by zakládaly byť jen pochybnost o nepodjatosti rozhodující soudkyně, tedy že by napadený rozsudek byl vydán podjatým soudcem. Žalobcem uváděný zmatečnostní důvod by tak přesto věcně nebyl naplněn. Na základě výše uvedeného soud žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v řízení o žalobě pro zmatečnost plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši částka dle ust. § 7 ust. § 9 odst. 1 a ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (6 úkonů právní služby po částka – převzetí věci, sepis vyjádření, sepis vyjádření k odvolání, spis vyjádření k dovolání a 2x účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši částka dle ust. § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (6 úkonů právní služby po částka – p převzetí věci, sepis vyjádření, sepis vyjádření k odvolání, spis vyjádření k dovolání a 2x účast u jednání) a z daně z přidané hodnoty ve výši částka (21%), jíž je právní zástupce žalovaného plátcem. Celkem náklady řízení činí částka. K žalobcově tvrzení o nedostatku zmocnění advokáta žalovaného se již vyjádřil i dovolací soud, nicméně soud shrnuje, že plná moc udělená právnímu zástupci žalovaného v původním řízení dne datum, není omezena jen na řízení před soudem určitého stupně a prokazuje tak právo advokáta vystupovat za žalovaného i v řízení o mimořádném opravném prostředku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37/2000). Současně žalovaný čestně prohlásil dne datum, že zmocnil tituly před jménem jméno FO k jeho zastupování v řízení o žalobě pro zmatečnost. Taktéž je nadále nedůvodná námitka žalobce o zjevném zneužití práva žalovaným, který se coby advokát nechal v řízení o žalobě pro zmatečnost zastoupit advokátem. Každý má právo na právní pomoc a může se v řízení nechat zastoupit advokátem, bez ohledu na to, zda sám advokátní praxi vykonává (při zastoupení před soudem nejde jen o otázku odborné znalosti účastníků, resp. v tomto případě žalovaného, který je sám advokátem, nýbrž i o časový faktor spočívající v přípravě věci a v účasti u jednání a samozřejmě i pro tento důvod si advokát může zvolit právního zástupce, který se bude věci plně věnovat). Zastoupení žalovaného má význam i pro zachování rovnosti účastníků v rámci řízení, kdy žalobce rovněž vykonávající právní činnost je taktéž právně zastoupen. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto usnesením, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.