18 C 238/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 700 000 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 700 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 700 000 Kč s následujícím odůvodněním. V roce , rok, poskytl manželům , jméno FO, - bývalým vlastníkům nemovitosti podnikatelské poradenství poté, co jim byla vydražena nemovitost ve veřejné dražbě nedobrovolné. Za své poradenské služby měl žalobce obdržet odměnu v hodnotě 700 000 Kč. Klienti žalobce vedli u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, řízení o určení neplatnosti dražby. V roce , rok, jim soud nejprve nevyhověl. Poté co vlastníci přijali poradenství žalobce v roce , rok, , po jejich odvolání prohlásil odvolací soud dražbu za neplatnou. Okresní soud v , adresa, se dopustil pochybení, když tehdy rozhodnutí odvolacího soudu nedoručil, komu měl. Dovolací soud rozhodnutí o neplatnosti dražby po mnoha letech zrušil a následně krajský soud rozhodnutí okresního soudu o zamítnutí žaloby na neplatnost dražby potvrdil. Tím se klienti žalobce opět stali nevlastníky sporných nemovitostí a žalobce ztratil nárok na odměnu. Musel vzít zpět všech pět žalob, kterými se vůči svým klientům zaplacení odměny domáhal (řízení vedená u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ). V řízení o neplatnost dražby nebyl žalobce účastníkem, proto mu rozhodnutí soudu nebyla zasílána. Žalobce požaduje částku 700 000 Kč, neboť toto měla činit jeho odměna z poradenství manželů , jméno FO, na základě smlouvy o poskytování podnikatelského poradenství ze dne , datum, , když tato byla stanovena ve výši 20 % z odhadní ceny nemovitosti ve výši 3 536 320 Kč. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalované podáním ze dne , datum, . Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne , datum, žádostí ze dne , datum, uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 700 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v , adresa, spočívající v nesprávném doručování rozhodnutí odvolacího soudu v řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná nárok žalobce projednala dne , datum, , neshledala však příčinnou souvislost mezi žalobcem uváděnou škodou a nesprávným úředním postupem Okresního soudu v , adresa, .

2. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním ze dne , datum, , doručeným žalované dne , datum, . Žalovaná nárok žalobce projednala dne , datum, , neshledala jej však důvodným.

3. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že dne , datum, podali navrhovatelé , jméno FO, a , jméno FO, proti společnosti , právnická osoba, ., a , právnická osoba, ., žalobu na vyslovení neplatnosti dražby dle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. Předmětem dražby byl objekt občanské vybavenosti č. p. , číslo, na parcele č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Rozsudkem ze dne , datum, okresní soud zamítl žalobu na určení neplatnosti nedovolené dražby shora uvedeného objektu. Krajský soud v, Anonymizováno, , adresa, rozhodl po podaném odvolání žalobců rozsudkem ze dne , datum, , kterým změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že předmětná navrhovaná dražba je neplatná. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že již v době rozhodování soudu prvního stupně bylo zrušeno ustanovení § 36 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. jako protiústavní, přičemž napadaná dražba byla provedena právě dle tohoto ustanovení. Spis byl následně vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, a ten rozhodnutí odvolacího soudu doručoval. V případě druhého žalované společnost , právnická osoba, , bylo doručováno , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze spisu bylo dále prokázáno, že při jednání soudu dne , datum, byla do spisu založena plná moc druhého žalovaného společnosti , právnická osoba, , pro , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, . Při jednání odvolacího soudu dne , datum, byla druhou žalovanou společností , právnická osoba, , založena plná moc na pana , jméno FO, jako obecného zmocněnce. Rozsudek odvolacího soudu ze dne , datum, tak měl být doručován nikoliv , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , ale , jméno FO, . Na rozsudku poté nesprávně vyznačena doložka právní moci dne , datum, . Přípisem ze dne , datum, požádala společnost , právnická osoba, , o doručení rozsudku odvolacího soudu. Následně dne , datum, bylo společností , právnická osoba, , podáno dovolání. Následně v rámci dovolacího řízení Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, zrušil rozsudek Krajského soudu v , adresa, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud v rámci svého odůvodnění odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. II ÚS 1882/09 ze dne 10. 1. 2013 a dále na nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2007, sp. zn. IV. ÚS 1777/07. Následně Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o neplatnost dražby. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

4. Ze smlouvy o poskytování podnikatelského poradenství ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že mezi , jméno FO, , , jméno FO, na straně jedné a , jméno FO, na straně druhé, byla uzavřena smlouva o poskytování podnikatelského poradenstvím. Předmětem smlouvy mělo být poskytování poradenství, návrhu listin, podání a k doporučení postupu za účelem uplatnění práv objednatele tak, aby v rozhodný den pro fakturaci ceny za poskytnuté poradenství dražba nemovitostí, a to tedy objektu občanské vybavenosti č. p. , číslo, v k.ú. , adresa, , byla soudním rozhodnutím v právní moci uznána za neplatnou a tato nemovitost byla znovu zapsána v katastru nemovitostí na list vlastnictví objednatele, jakož i zaplacení ceny za toto poradenství. Cena byla sjednána pod článkem 5 této smlouvy a to tak, že činí 20 % předmětné vydražené nemovitosti. Na poradce měla být převedena procentní část předmětné nemovitosti formou daru.

5. Z dražební vyhlášky ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že touto dražební vyhláškou bylo vyhlášeno konání dražby nedobrovolné, přičemž předmětem dražby byl objekt občanské vybavenosti č. p. , číslo, na stavebním pozemku č. p. , číslo, v k.ú. , adresa, . Vlastníkem předmětu dražby byli , jméno FO, a , jméno FO, , navrhovatelem společnost , právnická osoba, , a dražebníkem společnost , právnická osoba6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

7. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil.

11. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není po právu. Soud v daném případě zkoumal, zda jsou splněny základní předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, tedy zda se orgány státu dopustily nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, zda na straně žalobce vznikla škoda, a zda je dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a způsobenou škodou. V daném případě žalobce uvedl, že nesprávným úředním postupem, v důsledku jehož mu vznikla škoda, byl postup Okresního soudu v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , když soud nesprávně doručoval rozhodnutí odvolacího soudu ze dne , datum, a nesprávně vyznačil doložku právní moci. V důsledku nesprávného doručování druhému žalovanému došlo k tomu, že druhý žalovaný ve věci podal dovolání až dne , datum, a Nejvyšším soudem tak bylo ve věci rozhodnuto až dne , datum, . Žalobce se domnívá, že pokud by nedošlo k chybě v doručování rozsudku odvolacího soudu a rozsudek odvolacího soudu by byl druhému žalovanému, společnosti , právnická osoba, , doručen včas, pak by k podání dovolání došlo daleko dříve a Nejvyšší soud by nezrušil rozsudek odvolacího soudu. Spor manželů , jméno FO, o neplatnost nedobrovolné dražby by tedy skončil v jejich prospěch rozsudkem, kterým krajský soud vyslovil neplatnost této dražby a žalobci by tak vznikl nárok na jeho smluvenou odměnu.

12. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, bylo skutečně zjištěno, že Okresní soud v , adresa, se dopustil pochybení při doručování rozsudku odvolacího soudu druhému žalovanému společnosti , právnická osoba, , když nesprávně doručoval předchozímu právnímu zástupci, který však již druhého žalovaného v době vyhlášení rozsudku odvolacího soudu nezastupoval a vě věci byla založena plná moc na nového právního zástupce. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu v doručování rozsudku odvolacího soudu druhému žalovanému a rovněž v nesprávném vyznačení doložky právní moci. V důsledku tohoto pochybení soudu došlo rovněž k průtahům v předmětném řízení a celková délka řízení je tak nepřiměřená. První z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu tak tedy byl dán v podobě uvedeného nesprávného úředního postupu.

13. Co se však týká ostatních předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu, ty již naplněny nejsou. Soud se domnívá, že v případě žalobce ani nemůžeme hovořit o vniku škody na straně žalobce. Žalobce škodu vymezil jako škody ve formě ušlého zisku, když v důsledku pochybení soudu nebyl majetek žalobce zmnožen dohodnutou odměnou ve výši 700 000 Kč na základě smlouvy o poskytování podnikatelského poradenství s manžely , jméno FO, , neboť je třeba vyjít ze skutečnosti, že nedobrovolná dražba předmětné nemovitosti byla dražbou platnou, jak k tomu v rámci svého rozhodování dospěl Nejvyšší soud. Žalobci tak na základě jeho smlouvy o podnikatelském poradenství nemohl vzniknout nárok na vyplacení sjednané odměny a na straně žalobce tak nedošlo ke vzniku škody. Soud dále neshledal příčinnou souvislost uvedeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou na straně žalobce. Pokud snad žalobce poukazuje na to, že pokud by bylo Nejvyšším soudem ČR rozhodováno po správném doručení druhému žalovanému, tedy někdy v rozpětí let , rok, , tak by rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo opačné, soud je toho názoru, že z tohoto předpokladu žalobce nelze vyjít. Nejvyšší soud v rámci svého rozhodování vycházel mj. z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 1777/07 ze dne 18. 12. 2007. Ústavní soud již tímto nálezem vyslovil právní názor, že obecné soudy tím, že přiznaly ex tunc účinek zrušení § 36 odst. 2 zák. o veřejných dražbách a konstatovaly neplatnost předmětné nedobrovolné dražby pro neexistenci právního titulu podle uvedeného ustanovení, porušily princip zákazu retroaktivity a ochrany důvěry v zákon podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, a tím porušily právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. V důsledku tohoto postupu došlo ze strany obecních soudů rovněž k porušení práva stěžovatele vlastnit majetek, podle čl. 11 odst. 1 Listiny, neboť tomu v důsledku napadeného rozhodnutí toto právo odňato. Předpoklad žalobce, že pokud by Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání společnosti , právnická osoba, , po řádném doručení, rozhodnutí odvolacího soudu je tak závěrem ničím nepodloženým a nemůže založit kauzální nexus mezi nesprávným úředním postupem Okresního soudu v , adresa, a škodou v podobě nevyplaceného nároku na odměnu žalobce dle smlouvy o podnikatelském poradenství. Vzhledem k uvedenému tedy žalobu zamítl v plném rozsahu.

14. O nákladech řízení před soudem I. stupně rozhodl soud v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení ve výši 900,- Kč, když žalovaná učinila ve věci 3 úkony, a to písemné vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu a účast na jednání soudu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.