18 C 24/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČ IČO sídlem adresa zastoupené tituly před jménem . Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: stát, organizační složka státu Adresa zainteresované osoby 0/2 jednající název státní instituce Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení 42.492,- Kč s úroky z prodlení

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 42 492 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soud , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení bylo zahájeno dne , datum, , kdy se právní předchůdce žalobce , právnická osoba, domáhal zaplacení částky 963 799 Kč proti společnosti , právnická osoba, . V průběhu řízení došlo k postoupení pohledávky z , právnická osoba, , resp. , právnická osoba, , na , právnická osoba, , a to usnesením Krajského soudu , název soudu, , č. j. , číslo jednací, , ze dne , datum, . Řízení bylo skončeno , datum, . Žalobce se přitom domáhá odškodnění za období od , datum, do , datum, , kdy nárok byl uplatněn žádostí ze dne , datum, u žalované a období od , datum, do , datum, bylo , právnická osoba, žalobci postoupeno jako pohledávka dne , datum, . Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne , datum, , a to pro období trvání předmětného řízení od , datum, do , datum, a dále žádostí ze dne , datum, pro období od , datum, do , datum, . Žalovaná ani jedné z žádostí nevyhověla.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, předně učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí odškodnění ve výši 32.604,- Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žádosti žalobce nebylo vyhověno. Žalovaná předně namítala, že postoupení pohledávky , právnická osoba, na odškodnění za nepřiměřenou délku předmětného řízení na žalobce je neplatné s ohledem judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 675/2011, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2243/2011, případně rozsudek ze dne 20. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 2439/2012. Žalobce se stal účastníkem řízení na základě usnesení Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, , až od tohoto momentu může pociťovat nemajetkovou újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení. Posuzované řízení vůči žalobci trvá 1 rok a 6 měsíců, v tomto období k prodlevám mezi jednotlivými úkony nedocházelo, délka řízení je přiměřená. S ohledem na uvedené žalovaná navrhuje žalobu požadující zbylou část odškodnění zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení.

3. Jednání ve věci dne , datum, proběhlo v nepřítomnosti strany žalující podle § 101 odst. 3 o.s.ř., která se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila.

4. Mezi účastníky je nesporné uplatnění nároku na nemajetkovou újmu ve výši 42 429 Kč u žalované žádostí ze dne , datum, , resp. ve výši 32 604 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, a žádost nebyla shledána důvodnou.

5. Rovněž byl učiněn nesporným obsah spisu Obvodního soudu pro , adresa, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , tak jak byl shrnut v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, dle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , tedy následovně. Dne , datum, podala společnost , právnická osoba, žalobu proti , právnická osoba, (tedy proti žalobci tohoto řízení). Předmětem žaloby byl nárok na úhradu ceny vyplývající ze smlouvy o dílo spočívající ve výměně a modernizaci výtahu nacházejícího se v budově ve vlastnictví žalobce, tedy nárok ze shodné smlouvy o dílo, která je předmětem i posuzovaného řízení, ve kterém však účastníci vystupují v opačných rolích žalobce žalovaného. Dne , datum, se konalo místní šetření. Dne , datum, soud uložil žalobkyni uhradit za na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč. Dne , datum, . došlo ke složení zálohy. Dne , datum, byl podán návrh na vydání předběžného opatření. Dne , datum, byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne , datum, bylo vydáno opravné usnesení k zamítavému usnesení. Dne , datum, byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady. Dne , datum, znalec požádal o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku. Dne , datum, soud prodloužil znalci lhůtu k předložení znaleckého posudku. Dne , datum, znalec požádal opět o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku. Dne , datum, soud znalci lhůtu k předložení znaleckého posudku prodloužil. Dne , datum, co znalec předložil soudu znalecký posudek. Dne , datum, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili ke znaleckému posudku. Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření ke znaleckému posudku. Dne , datum, žalovaný zaslal soudu vyjádření ke znaleckému posudku. Dne , datum, žalobce zaslal změnu žaloby. Dne , datum, soud vyměřil žalobci doplatek soudního poplatku. Dne , datum, žalobce uhradil doplatek soudního poplatku. Dne , datum, soud usnesením připustil změnu žaloby. Dne , datum, se konalo ústní jednání. Dne , datum, soud přiznal znalci znalečné. Dne , datum, žalovaný zaslal vyjádření ke znaleckému posudku. Dne , datum, žalobce zaslal závěrečný návrh. Dne , datum, žalovaný zaslal na závěrečný návrh. Dne , datum, se konalo ústní jednání ve věci, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Dne , datum, žalovaný podal proti rozsudku odvolání. Dne , datum, žalobce podal proti rozsudku dovolání. Dne , datum, soud vydal opravné usnesení k rozsudku. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k opravě a doplnění odvolání. Dne , datum, soud vyzval žalobce v doplnění odvolání. Usnesením z , datum, soud vyzval účastníky k úhradě soudního poplatku za odvolání. Dne , datum, žalobce odůvodnil své odvolání. Dne , datum, žalovaná doplnila odvolání. Dne , datum, žalobce vyjádřil k odvolání žalované. Dne , datum, byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne , datum, odvolací soud rozsudek ve výroků I. částečně potvrdil částečně a částečně rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud tak postavil na jisto, že došlo k platnému odstoupení od smlouvy o dílo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, žalovaný zaslal vyjádření k rozsudku odvolacího soudu. Dne , datum, žalovaný podal dovolání proti rozsudkům odvolacího soudu. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k úhradě soudního poplatku za dovolání. Dne , datum, žalovaný vyzval soud nařízení soudního jednání. Dne , datum, soud vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k dovolání. Dne , datum, soud sdělil žalovanému, že do rozhodnutí o jdou nelze nařídit ústní jednání. Dne , datum, byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Dne , datum, žalovaný zaslal repliku dovolatele k vyjádření žalobce k dovolání.

6. Soud z dokazování zjistil následující. Ze spisu Okresního soudu , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , zjistil soud následující: Dne , datum, byla okresnímu soudu doručena žaloba, kterou se žalobce , právnická osoba, domáhal proti žalovanému společnosti , právnická osoba, ., zaplacení částky 963 795 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je bytovým družstvem, žalovaný je obchodní společností podnikající v oboru montáž, opravy, revize vyhrazených zdvihacích zařízení, na základě výběrového řízení žalobce žalovaný nabídl provedení výměny výtahu v bytovém domě, zvítězil ve výběrovém řízení a dne , datum, s ním byla uzavřena smlouva o dílo. Cena díla byla sjednána ve výši 1 396 810 Kč bez DPH. Dne , datum, žalovaný vystavil fakturu na částku 321 266,50 Kč včetně DPH. Dále bylo , datum, žalobcem uhrazeno na fakturu žalovaného částka 642 532,50 Kč včetně DPH, celkově bylo uhrazeno 963 799 Kč. Dne , datum, byla zahájena výměna výtahu. Žalobce následně žalovanému vytýkal vady a nedodělky a zásadní rozpory oproti ujednání ve smlouvě o dílo. Následně žalobce zaslal žalovanému oznámení o odstoupení od smlouvy o dílo a požaduje tedy vrácení poskytnutého plnění. Usnesením ze dne , datum, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu, ten byl zaplacen , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. To bylo soudu zasláno dne , datum, , bylo rozesláno , datum, . Replika žalobce je ze dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Dne , datum, byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření, kterým se žalovaný domáhá, aby žalobci bylo uloženo zdržet se zcizování a zatěžování jednotek v bytovém domě. Usnesením ze dne , datum, byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Následně soud vyžadoval přílohový spis Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , kdy v průběhu května bylo sděleno, že spis nelze zapůjčit. Předmětem tohoto řízení je návrh žalobce společnosti , právnická osoba, ., na zaplacení částky 364 966,30 Kč proti žalovaném , právnická osoba, , a to z titulu předmětné smlouvy o dílo ze dne , datum, , kdy žalovaný namítá, že došlo k odstranění všech vad a nedodělků a vznikl mu nárok na zaplacení zbytku ceny díla. V podání ze dne , datum, se žalovaný vzdal práva na odvolání. Pokud jde o rozhodnutí o předběžném opatření usnesením ze dne , datum, , bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o Obvodního soudu pro , adresa, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , a to z důvodu, že v daném řízení je evidentně řešena stejná otázka jako v předmětném řízení, a to existence smlouvy, respektive její neexistence z důvodu odstoupení a s tím související nároky. Řízení je tedy přerušeno z důvodu hospodárnosti, neboť je zcela nehospodárné, aby paralelně probíhala dvě řízení, která spolu co do základu souvisí, neboť v obou řízeních by duplicitně vznikaly náklady každé ze stran, včetně nákladů na důkazy s oporou v § 13 občanského zákoníku. Dále byl sledován stav řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V řízení bylo pokračováno usnesením okresního soudu ze dne , datum, a dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Žalovaný se ve věci vyjádřil v podání ze dne , datum, . Žalobce v podání ze dne , datum, doplnil tvrzení a učinil změnu žalobního návrhu, kdy tedy v souvisejícím řízení bylo rozhodnuto nejprve rozsudkem obvodního soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, tak, že žalovaný , právnická osoba, je povinen zaplatit v tamějším řízení žalobkyni částku 512 049,48 Kč s příslušenstvím jako doplatek ceny díla a žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 103 532,76 Kč s příslušenstvím, což je smluvní pokuta za prodlení. Vzájemná žaloba o zaplacení částky 168 803,40 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta. Dále Městský soud , název soudu, coby odvolací soud rozhodl , datum, rozsudkem č. j. , číslo jednací, tak, že rozsudek soudu prvního stupně co do povinnosti žalobkyně uhradit žalovanému částku 70 897,43 Kč na vzájemné žalobě a co do zamítavého výroku o zbytku smluvní pokuty potvrdil a ve zbylém rozsahu, tedy zejména co do výroku o povinnosti žalovaného doplatit cenu díla, jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění bylo uvedeno, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, dílo nebylo provedeno, jelikož jej objednatel odmítl pro vady díla převzít. Bylo prokázáno, že dílo mělo podstatné vady, a to znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho svědeckou výpovědí. Výtah neodpovídal smlouvě o dílo a také nařízením vlády č. 27/2003 Sb. a normám ČSN, pro odstoupení od smlouvy žalovaného tak byly splněny zákonné podmínky a žalovaný tedy , právnická osoba, od smlouvy odstoupilo platně. Rozsudek soudu prvního stupně byl pak v části ohledně nemožnosti vrácení předmětu bezdůvodného obohacení nepřezkoumatelný, když soud prvního stupně uvádí, že výtah je nedílnou součástí nemovitosti a není možno jej oddělit, aniž by tento závěr jakkoliv zdůvodnil. Přitom se soud prvního stupně nevypořádal s argumentací žalovaného, že výtah dodaný žalobkyní byl již demontován a uskladněn a dále z výpovědí znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatele žalobkyně. Žalobce v podání navrhoval, že vzhledem k tomu, že znalec, účastníci i svědci byli vyslechnuti ve vedlejším řízení, tak navrhuje z důvodu procesní ekonomie, aby byl proveden důkaz čtením listin protokolu z tohoto řízení. Byl upraven žalobní návrh tak, aby odpovídal platné právní úpravě novému občanskému zákoníku, kdy je nadále požadováno zaplacení částky 563 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, bylo provedeno dokazování listinami, fotografickou dokumentací, byl čten znalecký posudek současného technického stavu a porovnání instalovaného výtahu s technickou dokumentací a smlouvou o dílo, byly konstatovány protokoly Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , další znalecký posudek ve věci stanovení ceny obvyklé ve výměně a modernizaci výtahu v domě na , adresa, . Žalovaná byla poučena podle § 118a odst. 1 a 3 aby specifikovala konkrétní práce a prvky jejich plnění, které není možné vrátit ze strany žalobce a které byly použity v novém plnění a o co se tak žalobce nedůvodně obohacuje ve prospěch žalovaného. Jednání bylo za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů odročeno na neurčito. Žalovaný reagoval na výzvu soudu v podání ze dne , datum, . Žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy v podání ze dne , datum, a dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dále byly důkazy doplněny ze strany žalobce v podání ze dne , datum, . Je zde replika žalobce ze dne , datum, . Žalovaný se dále vyjádřil také v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, byl vyslechnut svědek , jméno FO, , který byl dodavatelem pro žalobce, dále byly doplněny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem nařízení znaleckého posudku na neurčito. Následně soud kontaktoval v průběhu , rok, znalce. S ohledem na předem vyslovenou výhradu účastníků řízení nebyli osloveni ti znalci, kteří byli ve věci již nějakým způsobem zainteresováni a byli kontaktováni znalci, kteří přicházeli v úvahu. Usnesením ze dne , datum, bylo žalované uloženo zaplatit na zálohu na provedení důkazů, ta byla zaplacena , datum, . Žalovaný se vyjádřil k osobě znalce a zaslal návrh otázek v podání ze dne , datum, , žalobce v podání ze dne , datum, . V průběhu prosince se účastníci řízení vzájemně vyjádřili ke svým návrhům. Usnesením ze dne , datum, soud ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru strojírenství, specializace strojírenství, těžké výtahy a strojní zařízení ke zpracování znaleckého posudku, který měl určit, zda je po faktické stránce možné, aby byl žalovanému vrácen výtah zhotovený a dodaný pro žalobce na základě smlouvy o dílo, zda byly všechny movité věci dodané žalovaným žalobci demontovány z předmětné budovy, případně co nebylo demontováno a jak jsou tyto nedemontované věci nadále využívány, zda všechny demontované věci v rámci dodávky výtahu byly uskladněny na místě aktuálního uskladnění výtahu, zda se v budově doposud nachází nějaké části díla, zda byla nějaká část díla dodávaného žalovaným využitelná pro pozdější instalaci nového výtahu a zda movité věci demontované žalobcem jsou obecně znovu použitelné při rekonstrukci jiných výtahů a za jakých podmínek. Dále znalec měl si přibrat konzultanta z oboru ekonomika a posoudit cenu obvyklou poskytnutého plnění žalovaným žalobci bez ohledu na následnou demontáž a obvyklou cenu movitých věcí demontovaných žalobcem, obvyklou cenu za užívání výtahu a obvyklou cenu části ocelového hrazení šachty. Znalci byla určena lhůta v délce 60 dnů od doručení spisu. V podání ze dne , datum, žalobce navrhl doplnění zadání znalci. Usnesením ze dne , datum, bylo zadání doplněno. V podání ze dne , datum, žalobce učinil návrh na vydání opravného usnesení, to bylo vydáno , datum, . Znalec přijal spis dne , datum, . V podání ze dne , datum, soud učinil dotaz v přípise znalci na stav zkoumání. Žalobce žádal zjednání nápravy ve věci znaleckého posudku v přípise ze dne , datum, . Soud se dotazoval na stav znaleckého posudku dne , datum, . Znalec soudu sdělil v e-mailu ze dne , datum, , že zkoumání bylo zahájeno v měsíci březnu, byl zaznamenán stav zařízení nového výtahu, byla domluvena prohlídka, která se z důvodu vyhlášení nouzového stavu neuskutečnila a po rozvolnění byla prohlídka domluvena na , datum, , znalecký posudek by mohl být hotov , datum, . Znalecký posudek byl tohoto dne soudu doručen a byl rozeslán dne , datum, s výzvou k vyjádření ke znaleckému posudku a případně výslechům znalce. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, , požadoval výslech znalce. Žalobce v podání ze dne , datum, výslech znalce nepožadoval. Bylo nařízeno dne , datum, jednání na , datum, . Žalovaný požádal o odročení jednání v podání ze dne , datum, . Jednání bylo odročeno na , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Ve spise je dále založen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , kterým byly částečně zrušeny související věci - rozsudky obvodního soudu a Městského soudu v , název soudu, a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro , adresa, k dalšímu řízení, přičemž byla přípustnost dovolání spatřována ohledně otázky výkladu ustanovení § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, zda v případě, že dílo, které bylo uvedeno do zkušebního provozu, i když bylo zhotoveno v rozporu se smlouvou a trpí vadami, je způsobilé sloužit svému účelu, kdy skutečnost, že dílo trpí vadami samo o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu, posouzení bude vždy záležet na konkrétním případu, v případě výtahu si lze představit například takové vady jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, pokud nejde o výtah sloužící nevidomým. Pokud byla v podmínkách projednávané věci zjištěna například nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu. Ve věci proběhlo jednání dne , datum, , byl vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednání bylo odročeno za účelem dovyslechnutí konzultanta na , datum, . S ohledem na epidemii koronaviru a nepřítomnost soudce bylo jednání odročeno na , datum, . Žalovaný se ve věci vyjádřil v podání ze dne , datum, , žalobce v podání ze dne , datum, . Jednání proběhlo dne , datum, . Byl opět vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo skončeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 860 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení a žaloba byla zamítnuta co do požadavku na zaplacení 103 730 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Rozsudek má č. j. , číslo jednací, . Rozhodnutí nabylo právní moci , datum, ve znění opravného usnesení ze dne , datum, a rozsudku Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, . Rozsudek byl rozeslán , datum, . Proti rozsudku podal žalovaný odvolání ze dne , datum, . Byl vyzván k doplnění odvolání, respektive odstranění vad odvolání v usnesení ze dne , datum, . Žalobce podal odvolání v podání , datum, , byl vyzván k odstranění vad odvolání usnesením ze dne , datum, . Žalovaný odůvodnil odvolání v podání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Žalobce doplnil odvolání dne , datum, . Soudní poplatek byl složen , datum, a žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném a usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o výši nákladů řízení státu. Proti tomuto usnesení se žalovaný odvolal v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu , název soudu, k rozhodnutí o odvolání dne , datum, . Byl doručen , datum, . Krajský soud nařídil , datum, jednání ve věci na , datum, . Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného proti rozsudku v podání ze dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání před odvolacím soudem, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrzen, ve výroku II. částečně změněn tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci částku 103 730 Kč s úroky z prodlení. Rozsudek má č. j. , číslo jednací, a byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR na č. l.

448. Spis byl vrácen zpět soudu prvního stupně dne , datum, . Žalovaný podal proti rozsudku dovolání ze dne , datum, . Soudní poplatek za dovolání byl zaplacen , datum, a spis byl předložen Nejvyššímu soudu ČR dne , datum, . Žalobce se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, byl zamítnut návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, . V podání ze dne , datum, žalobce učinil oznámení o procesním nástupnictví s ohledem na to, že pohledávka byla postoupena z , právnická osoba, na , právnická osoba, smlouvou ze dne , datum, . Nejvyšší soud vydal dne , datum, rozsudek, č. j. , číslo jednací, , kterým zrušil rozsudek Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , , číslo jednací, a věc byla Krajskému soudu , název soudu, vrácena k dalšímu řízení s tím, že se má krajský soud zabývat otázkou, zda výše nároku žalované vůči žalobci na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo v důsledku zrušené smlouvy o dílo ze dne , datum, , nebyla v mezidobí již pravomocně vyřešena rozsudkem Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, . Řešením této otázky je odvolací soud vázán a samostatně proto posoudí pouze trvání a výši uplatněného nároku žalobce, respektive jeho právního nástupce. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu , adresa, dne , datum, . Byl postoupen Krajskému soudu , název soudu, dne , datum, spolu ještě s odvoláním proti rozhodnutí na č. l. 333 a 285. Odvolací soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání dne , datum, . Žalobce učinil podání ve věci samé dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , , číslo jednací, , bylo rozhodnuto tom, že se připouští, aby namísto žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva , právnická osoba, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Žalovaný požádal o odročení jednání dne , datum, . Z důvodu kolize bylo jednání odročeno na , datum, . Žalovaný opětovně žádal z důvodu kolize o odročení jednání. Soud mu sdělil v podání ze dne , datum, , že žádosti nebude vyhověno s ohledem na dosavadní délku řízení s tím, že zástupce žalovaného nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízeného jednání. Na to zástupce žalovaného namítl podjatost předsedkyně senátu v podání ze dne , datum, a omluvil se z nařízeného jednání. Jednání před odvolacím soudem proběhlo dne , datum, , byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku I. a ve výroku II. byl změněn tak, že žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 103 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Rozsudek má č. j. , číslo jednací, , , číslo jednací, a nabyl právní moci dne , datum, . Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne , datum, . Proti rozsudku podal žalovaný dovolání dne , datum, . To bylo rozesláno dne , datum, , spolu tedy s návrhem na odklad vykonatelnosti. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne , datum, . Žalobce se vyjádřil k dovolání žalovaného , datum, a dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, . č. j. , číslo jednací, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu , datum, .

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Okresního soud , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a u Obvodního soudu pro , adresa, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . Nárok žalobce ve výši 32 604 Kč byl uplatněn u žalované žádostí ze dne , datum, . K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, a žádost nebyla shledána důvodnou.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení. Soud se přitom zabýval řízením od jeho zahájení až do skončení, nikoliv jen v žalobcem vymezeném období, neboť při posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy se na řízení hledí jako na celek (viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1549/2013), doba, po kterou byl žalobce účastníkem řízení, je pak rozhodná pro stanovení výše případného odškodnění.

11. Předmětné řízení trvalo od , datum, , kdy byl soudu doručen návrh na zahájení řízení, a byla skončena dne , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání, celková doba řízení tak činí 8 let a 4 měsíce.

12. Předmětný spor lze řadit ke složitějším po skutkové stránce, když předmětem sporu bylo vrácení ceny díla – výtahu v bytovém domě z titulu smlouvy o dílo, a to z důvodu vad, nedodělků a zásadních rozporů se smlouvou o dílo, soud se musel zabývat v rámci dokazování tím, zda předmětný výtah odpovídal smlouvě o dílo, platným právním předpisům, zda byly splněny podmínky pro platné odstoupení od smlouvy, a normám ČNS, odpovědností žalovaného a příčinnou souvislostí. Dokazování proběhlo prostřednictvím svědeckých výpovědí, listinných důkazů, fotodokumentací, a dále důkazy získanými v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž k posouzení technického stavu výtahu a porovnání instalovaného výtahu s technickou dokumentací a smlouvou o dílo byl ustanoven znalec, další znalecký posudek byl zpracován pro stanovení ceny obvyklé ve výměně a modernizaci výtahu. V řízení byla potřeba dalšího znaleckého posudku z oboru strojírenství, kdy znalec měl určit, zda je po faktické stránce možné, aby byl žalovanému vrácen výtah zhotovený a dodaný pro žalobce na základě smlouvy o dílo, zda byly všechny movité věci dodané žalovaným žalobci demontovány z předmětné budovy, případně co nebylo demontováno a jak jsou tyto nedemontované věci nadále využívány, zda všechny demontované věci v rámci dodávky výtahu byly uskladněny na místě aktuálního uskladnění výtahu, zda se v budově doposud nachází nějaké části díla, zda byla nějaká část díla dodávaného žalovaným využitelná pro pozdější instalaci nového výtahu a zda movité věci demontované žalobcem jsou obecně znovu použitelné při rekonstrukci jiných výtahů a za jakých podmínek. Dále znalec měl si přibrat konzultanta z oboru ekonomika a posoudit cenu obvyklou poskytnutého plnění žalovaným žalobci bez ohledu na následnou demontáž a obvyklou cenu movitých věcí demontovaných žalobcem, obvyklou cenu za užívání výtahu a obvyklou cenu části ocelového hrazení šachty. Před soudem prvního stupně proběhlo celkem , hodnota, jednání, před odvolacím soudem celkem , hodnota, jednání. Kromě soudů prvního a druhého stupně, které ve věci samé rozhodovaly celkem dvakrát každý, byl spis předložen ve věci samé rovněž Nejvyššímu soudu, který vydal jeden rozsudek a jednou rozhodl o odmítnutí dovolání, ve věci samé tedy rozhodovaly tři soudní instance. Věc byla složitá i hmotněprávní, pokud jde o otázku výkladu ustanovení § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, zda v případě, že dílo, které bylo uvedeno do zkušebního provozu, i když bylo zhotoveno v rozporu se smlouvou a trpí vadami, je způsobilé sloužit svému účelu. Procesně byla věc standardně složitá, kdy soud rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, o přerušení řízení, ustanovení znalce, odměně znalce.

13. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení sporné, jehož předmětem bylo zaplacení částky 963.795,- Kč. Zvýšený význam řízení se nepresumuje. Žalobce tvrdil, že pro něj řízení s ohledem na žalovanou částku mělo značný význam, avšak tato tvrzení se nijak neodrazila v žalobním požadavku, tedy že by základní částka odškodnění měla z tohoto důvodu být zvýšena. Soud tedy vzhledem k uvedenému uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl standardní.

14. Žalobce se na délce řízení nepodílel negativně ani pozitivně.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů byl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, jednotlivé úkony byly činěny v odpovídajících lhůtách, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti, naopak soudy postupovaly efektivně, pokud šlo o odročování jednání, zjišťování dalších termínů jednání, udělování jednotlivých pokynů, rozesílání podání účastníků řízení. Soud pak neshledal po provedení dokazování průtahy ani ve skutečnosti, že jednotlivá rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně byla zrušena, neboť z odůvodnění zrušujících rozhodnutí neplyne, že by se tak mělo stát výlučně z důvodu nepřezkoumatelnosti nebo nerespektování závazného právního názoru soudu vyšší instance. K tomu zdejší odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, dle kterého při hodnocení kriteria složitosti řízení, v němž se odráží i počet stupňů soudní soustavy, na nichž byla věc projednána, lze vyjít z toho, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí, zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů. Pokud postup soudu v řízení neodpovídá procesním pravidlům a dochází k závažným pochybením spočívajícím např. v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, je třeba takovou skutečnost zohlednit v rámci kriteria postupu orgánů veřejné moci během řízení, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedených pochybení ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně. Z uvedeného a contrario vyplývá, že průtahem v řízení není vydání takového rozhodnutí, které nějakým způsobem přispělo k vydání konečného rozhodnutí a mohlo v jádru např. základem pro další rozhodnutí ve věci. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by v rámci řízení bylo vydáno rozhodnutí, které by bylo zrušeno výlučně pro nepřezkoumatelnost nebo jinou závažnou procesní vadu, aniž by se současně nevyřešila alespoň dílčí skutková, právní nebo procesní otázka. Z těchto důvodů zdejší soud uzavřel, že v řízení nedocházelo k průtahům.

16. Dle rozsudku Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014, je sice dlouhodobě ustálen názor, že (cit.): „do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tedy z důvodu, že probíhá jiné (vedlejší) řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení hlavním“, nicméně s tím, že „při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se v takovém případě přihlédne k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (zda šlo skutečně o situaci předvídanou ustanovením § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a v případě, že ano, zda vedlejší řízení probíhalo po přiměřeně dlouhou dobu“. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku přitom současně uzavřel, že v případě (cit.): „pokud by se ukázalo, že přerušení řízení nebylo (byť třeba jen po část svého trvání) důvodné, vedlo by toto zjištění k závěru, že doba, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno (nebo jeho část), je průtahem na straně soudu, který k přerušení přistoupil, ač pro to nebyl důvod, nebo v přerušeném řízení včas nepokračoval“.

17. V souvislosti s výše uvedenou judikaturou zabýval se zdejší soud nejprve tím, zda bylo řízení vedené u Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, (posuzované řízení) přerušeno důvodně kvůli řízení vedenému u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Předmětem posuzovaného řízení bylo rozhodnutí o vrácení ceny díla - výtahu. Předmětem vedlejšího řízení bylo naopak doplacení ceny díla z totožné smlouvy o dílo, mezi stejnými účastníky řízení v opačném procesním postavení. V obou řízeních pak byla řešena otázka existence resp. neexistence smlouvy o dílo a platného odstoupení od smlouvy, vady díla, přerušení bylo odůvodněno hospodárností, pokud jde o dokazování, což se potvrdilo v následném průběhu řízení, kdy znalecké posudky zpracované v řízení vedlejším byly provedeny k dokazování v řízení posuzovaném, rovněž soud nemusel vyslýchat osobně svědky a byly pouze přečteny protokoly z řízení vedlejšího. S ohledem na uvedené tak nelze uzavřít, že by přerušením řízení došlo k průtahu na straně soudu ve smyslu Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014 a v případě přerušení je tak nutno dobu, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno, připočíst k celkové délce řízení.

18. S ohledem na to, že řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a to od , datum, do , datum, , soud se zabýval rovněž přiměřeností délky tohoto řízení v úseku souběhu obou řízení.

19. Vedlejší řízení pak trvalo v období souběhu od , datum, do , datum, , tedy 3 roky, věc byla skutkově složitější, kdy soud odkazuje na odst. 12 tohoto rozsudku. Předmětem žaloby byl nárok na úhradu ceny vyplývající ze smlouvy o dílo spočívající ve výměně a modernizaci výtahu nacházejícího se v budově ve vlastnictví žalobce. Ve věci byl zpracován znalecký posudek v oboru ekonomika, ceny a odhady a znalec byl vyslechnut na jednání soudu. Soud vydal ve věci rovněž řadu procesních usnesení, bylo rozhodováno o záloze na provedení důkazu, o návrhu na vydání předběžného opatření, o ustanovení znalce, odměně znalce, o změně žaloby. Věc byla řešena v posuzovaném období na třech stupních soudní soustavy, okresní soud i krajský soud vydali ve věci každý jeden rozsudek, spis byl předložen i Nejvyššímu soudu ČR. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení byl postup nalézacích soudů plynulý a procesní úkony byly činěny v přiměřených lhůtách. V řízení nelze spatřovat v posuzovaném období průtahy. Žalobce se na délce řízení nijak negativně ani pozitivně nepodílel. Soud zejména s ohledem na skutkovou složitost věci shledává délku řízení čítající v posuzovaném období tři roky za přiměřenou. S ohledem na tento závěr soud přičetl délku, po kterou bylo vedlejší řízení přerušeno, k celkové délce posuzovaného řízení.

20. Délku řízení trvajícího 8 let a 1 měsíc pak soud považuje za přiměřenou zvýšené právní a zejména skutkové složitosti věci, s výhradou, že se jedná o délku hraniční. Žalobci tedy nemajetková újma nevznikla. Pro úplnost soud dodává, že žalobce by měl v případě, že by soud shledal existenci odpovědnostního titulu, nárok na odškodnění nemajetkové újmy pouze za období, v němž byl on sám účastníkem řízení, tedy od , datum, do , datum, , po dobu 9 měsíců, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2439/2012, dle kterého nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení je nárokem osobní povahy, který je spojen pouze s tou osobou, která byla účastníkem takového řízení. Lze sice připustit, aby takovou újmu na sebe vztáhl i právní nástupce původního účastníka; musí jít ovšem o právního nástupce univerzálního, který právě z důvodu univerzálního právního nástupnictví sám vstoupil do (nepřiměřeně dlouhého) řízení, a sám tak převzal alespoň část újmy utrpěné původním účastníkem, jenž přestal existovat, a tudíž sám satisfakci za tuto újmu nemůže vymáhat. V případě singulární sukcese tedy nelze pro účely náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením přihlížet k době, jíž se řízení účastnil procesní předchůdce poškozeného (srov. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3805/2019, ze dne 11. 12. 2019). Taková situace však v posuzovaném případě nenastala, kdy původní účastník řízení se části nároku domáhá v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19C 17/2022. S ohledem na vše uvedené tak zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání dne , datum, ) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 900,- Kč.