18 C 28/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 884 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na schválení soudního smíru ze dne , datum, se zamítá.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 8 718 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 73,92 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 24 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 657,28 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 392,19 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 387,20 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 338,80 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, dále o zaplacení pohledávky ve výši 5 166 Kč a zaplacení úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 23 401,01 Kč od , datum, do , datum, ve výši 250,26 Kč, úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 22 284,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 542,08 Kč, úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 16 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1 456,56 Kč, úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 12 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1 371,52 Kč, úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 8 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 6 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 017,24 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 6 021,54 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kde celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 83 116 Kč.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 884 Kč s příslušenstvím jako nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě Smlouvy o úvěru č. , číslo, . Smlouva o úvěru byla mezi účastníky řízení uzavřena dne , datum, , kdy následně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,79 % ročně splácet, a to ve 48 měsíčních splátkách, v částce 1 645 Kč, vždy k 5. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2022. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, se žalovaný zavázal zaplatit i měsíční úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 202 Kč, což bylo sjednáno v příloze č. , číslo, smlouvy. Ke schválení úvěru došlo na základě Oznámení o schválení úvěru ze strany žalobkyně, v němž byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a splátkový kalendář. Žalobkyně uvedla, že prověřovala i schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, z dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného. Žalobkyně ověřila i úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný uhradil tyto splátky: dne , datum, částku 1 645 Kč, dne , datum, částku 1 645 Kč, dne , datum, částku 1 755 Kč, dne , datum, částku 3 180 Kč. Následně žalovaný se dostal do prodlení se splácením, v souvislosti s čímž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v částce 1 497 Kč v souladu s článkem 6.1. smlouvy, kdy žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. U žalovaného se jednalo o 3 splátky. V důsledku prodlení žalovaného pak vzniklo žalobkyni i právo dle článku 6.2. smlouvy na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, celkem tedy 1 200 Kč a jednalo se o splátky č. 1, 2, 4, 5, 6, 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl i nadále v prodlení se splátkami, tak žalobkyně využila svého práva a celý úvěr zesplatnila ke dni , datum, , a to v souladu s článkem 6.3 smlouvy (žalovaný je v prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její částku o délce 65 dnů, kdy jednalo se o splátku č. , hodnota, splatnou dne , datum, ). Ke dni zesplatnění úvěru žalovaný dlužil částku ve výši 27 284,54 Kč. Žalobkyně si dále nárokuje v souladu s článkem 6.5. smlouvy zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne , datum, do zaplacení. Po zesplatnění úvěru a výzvě k úhradě, žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 21 263 Kč (dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 6 263 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč). Zbývající dlužné částky žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyni neuhradil. Žalobkyně se tedy žádá po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 8 718 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 73,92 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 24 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 657,28 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 392,19 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 387,20 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 338,80 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, dále o zaplacení pohledávky ve výši 5 166 Kč a zaplacení úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 23 401,01 Kč od , datum, do , datum, ve výši 250,26 Kč, úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 22 284,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 542,08 Kč, úroku ve výši 66,79 % ročně z částky 16 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1 456,56 Kč, úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 12 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1 371,52 Kč, úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 8 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 1 101,10 Kč, úrok ve výši 66,79 % ročně z částky 6 021,54 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 017,24 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 6 021,54 Kč, Anonymizováno, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kde celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 83 116 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne , datum, pak žalobkyně a žalovaný informovali soud o svém rozhodnutí řešit spor smírnou cestou a navrhli soudu schválit smír v tomto znění:I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 718 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , z částky 24 981 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , z částky 18 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , z částky 14 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , z částky 10 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, a z částky 8 718 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení; dále částku 5 166 Kč; dále úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 23 401,01 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 22 284,54 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 16 021,54 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 12 021,54 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 8 021,54 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 % ročně z částky 6 021,54 Kč od , datum, do , datum, , úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 14,75 % ročně z částky 6 021,54 Kč od , datum, do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž usnesení o schválení smíru nabude právní moci, až do úplného zaplacení celého dluhu. V případě prodlení žalovaného s úhradou byť jedné splátky o délce 45 dnů nastává okamžitě bez dalšího v plném rozsahu splatnost všech dluhů žalovaného vůči žalobci, aniž by musel žalobce žalovaného k jejich úhradě vyzývat.II. Zaplacením celého dluhu uvedeného ve výroku I. budou veškeré závazky ze smlouvy o úvěru č. , číslo, mezi účastníky vyrovnány.

4. Soud přípisem informoval účastníky řízení, že soudní smír pro jeho rozpor s právními předpisy (viz § 99 odst. 2 o. s. ř.) nebude soudem schválen, tudíž nařízené jednání na den , datum, se bude konat.

5. Na jednání dne , datum, žalobkyně odkázala na podanou žalobu v plném rozsahu. Soud vyslovil svůj předběžný názor ohledně neschválení navrhovaného soudního smíru a dále poukázal, že pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tak existuje již konstantní judikatura, že nedostatečné posouzení úvěruschopnosti u žalovaného zakládá absolutní neplatnost celé smlouvy a žalobkyně má právo pouze na jim vyplacenou jistinu. Dále soud konstatoval, že v daném případě žalovaný uhradil na splátkách celkem částku přesahující jistinu. Žalovaný se vyjádřil, že k tomu nemá co říct, že vše je z pohledu žalobkyně oprávněně, byla to jeho mladická nerozvážnost a je ochoten tomu čelit.

6. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. a vzal shodná tvrzení účastníků řízení za svá zjištění. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši 29 488 Kč (částku 1 645 Kč dne , datum, , částku 1 645 Kč dne , datum, , částku 1 755 Kč dne , datum, , částku 3 180 Kč dne , datum, , částku 5 000 Kč dne , datum, , částku 6 263 Kč dne , datum, , částku 4 000 Kč dne , datum, , částku 4 000 Kč dne , datum, a částku 2 000 Kč dne , datum, ).

7. Dále soud provedl dokazování a přednostně se zabýval otázkou dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, přičemž vycházel z důkazu předložených žalobkyní, a to z listiny – hodnocení klienta k úvěrové smlouvě č. , číslo, , ve které je uvedena celková výše úvěru 24 000 Kč, úvěrová úroková sazba v procentech 66,79 %, počet splátek 48, výše jednotlivé splátky 1 443 Kč s tím, že jsou uvedeny příjmy žalovaného 28 000 Kč a výdaje ve výši životního minima 3 860 Kč, za náklady na bydlení 3 384 Kč a rezerva 19 756 Kč. Z historie pohybu na běžném účtu žalovaného, vzal soud za prokázané, že na účet vedený u Raiffeisenbank č. , č. účtu, , obdržel žalovaný dne , datum, na výplatě od společnosti , právnická osoba, . částku 28 099 Kč. Z potvrzení o příjmu ze dne , datum, , činil příjem žalovaného stále částku 28 099 Kč. Z výpisu ze seznamu z registru Solus, bylo shledáno, že žalovaný nemá žádné dluhy. Z přihlášky do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel pojištění, resp. se připojil ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr. Z karty klienta, pak soud vzal za prokázané výši a splatnost jednotlivých splátek.

8. Na jednání konaném dne , datum, soud poučil žalobkyni dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. a vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, jak byly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného při posouzení schopnosti úvěr splácet, a to v souladu s § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., tedy zda byly porovnávány příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů, s tím, že žalobkyně pro svá tvrzení označí rovněž důkazy k jejich prokázání. Žalobkyně požádala o poskytnutí lhůty k doplnění, přičemž soud této žádosti nevyhověl z důvodu, že minimálně z procesní opatrnosti, a i s ohledem na standartní požadavek, bylo možné počítat, že k takovéto výzvě ze strany soudu dojde. Tvrzení žalobkyně jsou v tomto směru obecná a neurčitá, pouze se z nich podává nicneříkající tvrzení, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace a doklady, vycházela z databází SOLUS a NRKI, a že byl proveden tzv. scoring žalovaného. Z listin předložených žalobkyní, citovaných v bodě 7. rozsudku, soud nemohl učinit závěr, že žalobkyně dostatečně a řádně, v souladu se zákonným požadavkem, prověřila úvěruschopnost žalovaného.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , číslo, uzavřená dne , datum, mezi účastníky řízení je absolutně neplatná. Z provedeného dokazování totiž nebylo možno učinit závěr o tom, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, s ohledem na uvedené nebyl schválen žalobkyní navrhovaný smír (výrok I. rozsudku).

10. Soud dospěl k tomuto právnímu posouzení:Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ZSU) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Posuzovaný právní vztah je vztahem úvěrovým, na který dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem, a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.

12. Dle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel posoudí úvěruschopnost spotřebitele „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“ Dle § 86 odst. 2 ZSU by měl poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet (především) z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 ZSU je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“ Podle § 76 odst. 1 ZSU poskytovatel jedná čestně, transparentně a „zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.“ Co se rozumí odbornou péčí, pak stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Dle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost absolutní, kterou soud zkoumá i bez návrhu.

14. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).

15. Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených“.

16. Vzhledem k absenci relevantních skutkových tvrzení prokazujících prověření úvěruschopnosti žalovaného, pak soud uzavírá, že žalobkyně neunesla v tomto směru povinnost tvrzení, aby mohla být platně uzavřena předmětná smlouva o úvěru.

17. V řízení tak má soud pouze za prokázané, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaný pak žalobkyni do dnešního dne uhradil ve splátkách celkem 29 488 Kč.

18. Předmětnou smlouvu je tedy nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 24 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku.

19. Výrokem I. soud rozhodl o neschválení účastníky navrhovaného soudního smíru, a to s ohledem na jeho rozpor s právními předpisy, kdy smlouva o úvěru je absolutně neplatná a žalovaný částku poskytnutou mu žalobkyni již zcela splatil.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný již žalobkyni vrátil částku vyšší (29 488 Kč) než byla částka poskytnutá žalobkyní (24 000 Kč), má soud za to, že žaloba je nedůvodná, z tohoto důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a žalobu žalobkyně zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč v souladu s 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušálních náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.