18 C 32/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem sídlem adresa proti žalované: stát, organizační složka státu se sídlem adresa o zaplacení 27.750,- Kč s úroky z prodlení

I. Žaloba o zaplacení částky 27 750 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované doplatku odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 27.750,- Kč s úroky z prodlení, způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem byla žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném , jméno FO, zaplacení částky 100.000,- Kč s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno dne , datum, , pravomocně bylo skončeno v prosinci , rok, , trvalo 9 let a 3 měsíce. Ve věci opakovaně rozhodovaly soudy prvního a druhého stupně, což svědčí o neschopnosti soudů vést řádně řízení. Věc byla jednoduchá a žalobce se na délce řízení nijak negativně nepodílel. Význam řízení pro žalobce byl značný, neboť je malým podnikatelem a částka 100.000,- Kč je pro něj hodnotou zásadní pro jeho podnikání. Celkem žalobce požadoval odškodnění původně ve výši 160.000,-Kč, následně snížené na 123.750,- Kč. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne , datum, , žalovaná nárok projednala a dne , datum, žalobci zaplatila odškodnění ve výši 96.000,- Kč, žalobce nesouhlasí s modifikací výše odškodnění, jak ji provedla žalovaná, proto je žalobou požadována zbylá částka odškodnění.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, předně učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí odškodnění ve výši 160 000 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 96 000 Kč. Vycházela přitom ze skutečnosti, že řízení trvalo celkem , hodnota, let, celková délka řízení byla ovlivněna rozhodováním soudu prvního a druhého stupně o otázce procesního nástupnictví, přičemž bylo rozhodováno i Nejvyšším soudem ČR, soudem prvního stupně vydaný mezitímní rozsudek byl zatížen závažnými procesními vadami, což se rovněž negativně podepsalo na celkové délce řízení. Výše odškodnění byla stanovena tak, že žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok, vyjma prvních dvou let, za které byla přiznána částka poloviční, a základní výše zadostiučinění byla následně snížena o 30 % s ohledem na právní a procesní složitost řízení, naopak byla zvýšena s ohledem na postup soudů o 10 %. S ohledem na uvedené žalovaná navrhuje žalobu požadující zbylou část odškodnění zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení.

3. Jednání ve věci dne , datum, proběhlo v nepřítomnosti strany žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř., která se z nařízeného jednání omluvila a s projednáním v její nepřítomnosti souhlasila.

4. Zdejší soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , proti kterému podala žalobkyně odvolání. Rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení s tím, že bylo zdejšímu soudu uloženo, aby ve věci znovu rozhodl a své rozhodnutí srozumitelným způsobem odůvodnil podle § 157 odst. 2 o.s.ř. Zdejší soud postupoval v intencích pokynů odvolacího soudu a po nesouhlasu žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nařídil jednání ve věci.

5. Jednání ve věci dne , datum, proběhlo v nepřítomnosti strany žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř., která se z nařízeného jednání omluvila a s projednáním v její nepřítomnosti souhlasila.

6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že nárok žalobce byl uplatněn u žalované dne , datum, , byl projednán stanoviskem ze dne , datum, , byl shledán důvodným, co do částky 96 000 Kč a tato částka byla žalobci jakožto odškodnění zaplacena dne , datum, .

7. Soud z dokazování zjistil následující. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující. Dne , datum, byl Okresnímu soudu v , adresa, doručen návrh, kterým se žalobce , Jméno žalobkyně, ., totožný jako v tomto řízení, domáhal proti žalovanému , jméno FO, zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úschově ze dne , datum, , kdy žalovaný jako schovatel převzal do úschovy movitou věc, loď – plachetnici s přídavným motorem, a to včetně dalšího příslušenství, které byly ve vlastnictví žalobce. Žalovaný byl povinen věci řádně opatrovat a za opatrování v souladu s uzavřenou smlouvou obdržel odměnu a náhradu nákladů. Při vrácení věci dne , datum, byly zjištěny poškození a vady věci, přičemž tedy částka žalovaná odpovídá náhradě škody, kterou žalobce požaduje podle § 753 občanského zákoníku, v tehdy platném znění, tedy zákona č. 40/1964 Sb. Okresní soud vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz ve věci. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne , datum, odpor, ten byl odůvodněn základním vyjádřením ze dne , datum, a následně vyjádřením ze dne , datum, , žalovaný uvedl, sporoval výši škody, zejména nyní zřejmé, z jakých jednotlivých nároků se částka 100 000 Kč skládá, namítal, že neposkytoval a neposkytuje žádné služby spojené s údržbou lodí, tuto loď uskladnil na pozemku žalovaného na základě dohody s panem , jméno FO, , který loď převedl na žalobce jako plnění za svůj dluh vůči žalobci, ta byla uskladněna v takovém stavu v jakém, po celou dobu, v jakém byla umístěna na pozemek žalovaného, žalovaný smlouvu o úschově nečetl a podepsal ji s tím, že mu bylo zástupcem žalobce tvrzeno, že se jedná jen o potvrzení, které je potřeba jako doklad o převzetí. Dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Zástupce žalobce požádal o odročení jednání v podání ze dne , datum, z důvodu pracovní neschopnosti. Dne , datum, bylo jednání odročeno na , datum, . Žalobce se vyjádřil ve věci v replice ze dne , datum, . Vyjádření bylo rozesláno dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, obě strany řízení byly vyzvány k doplnění tvrzení a označení důkazů k jednotlivým tvrzením, jednání bylo z důvodu vyhovění výzvě odročeno na neurčito. Žalovaný reagoval na výzvu soudu v podání ze dne , datum, . Žalobce v podání ze dne , datum, učinil návrh na záměnu účastníků na straně žalobce s ohledem na to, že pohledávka byla převedena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ze stávajícího žalobce na nastupujícího žalobce. Usnesením okresního soudu ze dne , datum, bylo připuštěno, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva. , jméno FO, na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání ze dne , datum, . Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, jako soudu odvolacímu dne , datum, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Proti usnesení krajského soudu podal žalovaný dovolání datované dne , datum, . Pokynem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Soudní poplatek za dovolání byl zaplacen , datum, . Dovolání bylo rozesláno dne , datum, . Žalobce se vyjádřil v podání ze dne , datum, , žalobce podle pravomocného usnesení, žalobce , jméno FO, . Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne , datum, . Do spisu bylo dosláno vyjádření žalobce k dovolání ze dne , datum, . Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, byla usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v , adresa, ohledně procesního nástupnictví zrušena a věc byla Okresního soudu v , adresa, vrácena k dalšímu řízení, přičemž se soudy měly zabývat tím, zda je důvodné podezření, že nový žalobce nebude schopen splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného a že dosavadní žalobkyně činí návrh podle § 107a odst. 1 o. s. ř. právě proto, aby se vyhnula případně povinnosti k náhradě nákladů řízení spojené s neúspěchem ve věci, přičemž odvolací soud měl vyhodnotit listiny, které byly v době rozhodování obsahem spisu, vypořádat se s poznatky vyplývajícími z usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. III. ÚS 1200/2014, o tom, že před Okresním soudem v , adresa, probíhalo pod sp. zn. , spisová značka, řízení ve věci společnosti , právnická osoba, proti , jméno FO, , v němž se žalující společnost domáhala zaplacení částky 61 285 Kč s příslušenstvím a byla zastoupena , tituly před jménem, , jméno FO, , který má být jednatelem žalobkyně v nyní posuzované věci a že usnesením ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, Krajský soud v , adresa, pravomocně zamítl návrh společností , právnická osoba, na postup podle ustanovení § 107a o. s. ř., když na její místo měl nastoupit právě , jméno FO, , zastoupený , Jméno Zástupce, , který zastupoval žalobkyni v této věci s odůvodněním, že tento návrh je zneužitím procesní úpravy, kterým se žalující společnost snaží dosáhnout, aby ve sporu, v němž bude zřejmě neúspěšná, se vyhnula povinnosti k náhradě nákladů řízení, odvolací soud se měl dále zabývat tím, zda a v jaké výši ze strany , jméno FO, došlo k zaplacení úplaty za postoupení pohledávky, když ve smlouvě bylo sjednáno, že výše úplaty za postoupení má být stanovena až dodatečně. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění návrhu na singulární sukcesi podle § 107a o. s. ř., o doplnění, zda a v jaké výši došlo k zaplacení úplaty za postoupení pohledávky, k doplnění tvrzení a označení důkazů. Žalovaný se vyjádřil k rozhodnutí dovolacího soudu v podání ze dne , datum, a dále v podání ze dne , datum, . Původní žalobce, respektive žalobce, se vyjádřil na výzvu soudu v podání ze dne , datum, , v podání ze dne , datum, doplnil přílohu k důkazu. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o tom, že do řízení vstupuje na místo žalobce , Jméno žalobkyně, ., pan , jméno FO, . Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání ze dne , datum, , to bylo doplněno podáním ze dne , datum, . Odvolání bylo rozesláno přípisem o možnosti k vyjádření dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, s odvoláním dne , datum, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se návrh na vstup , jméno FO, namísto žalobce do řízení zamítá. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, a usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Odvolací soud přitom konstatoval, že za situace, kdy bylo prokázáno, že přinejmenším ve dvou v usnesení citovaných věcech dosavadní žalobce postupoval tak, že se snažil o změnu procesního nástupnictví tak, že namísto žalobce nastoupí , jméno FO, , který se nezdržuje ve svém bydlišti a je tedy nedosažitelný pro soudní řízení, a navíc jediný jeho prokazatelný majetek je firma, která je v likvidaci, lze uzavřít, že navrhovaným procesním nástupnictvím se žalobce snaží vyhnout povinnosti hradit náklady řízení s tím důsledkem, že tyto náklady by po nastoupivším žalobci nebyly vymahatelné. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Tohoto dne se konalo jednání před soudem prvního stupně, soud konstatoval, že bude trvat na tom, aby byly doplněna tvrzení a označeny důkazy ve smyslu poučení dané na jednání dne , datum, , jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání skončení případného dovolacího řízení, kdy zástupce žalobce sdělil, že ještě neuplynula lhůta k podání dovolání proti usnesení krajského soudu ohledně procesního nástupnictví. Žalobce podal dovolání v podání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Žalovaný se vyjádřil k dovolání v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne , datum, . Dovolání bylo doplněno podáním ze dne , datum, . Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, bylo dovolání odmítnuto. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, a usnesení o odmítnutí dovolání nabylo právní moci dne , datum, s tím, že dovolání ani při posouzení z obsahového hlediska neobsahovalo vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, dovolatel nevymezil konkrétní otázku hmotného či procesního práva a uvedený nedostatek nebyl v zákonné dovolací lhůtě odstraněn. , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Žalobce požádal v podání ze dne , datum, o odročení soudního jednání s ohledem na to, že tohoto dne zasílá žalobce soudu doplnění skutkových tvrzení a označení důkazních návrhů podle výzvy učiněné soudem na jednání dne , datum, a dále, že nebyli předvoláni k jednání žalobcem navrhovaní svědkové. Je založeno podání žalobce ze dne , datum, , kterými tedy doplňuje žalobu. Jednání bylo odročeno pokynem ze dne , datum, na , datum, , k jednání byli předvoláni rovněž 4 svědkové. Žalovaný se ve věci vyjádřil v podání ze dne , datum, . Žalobce byl dále písemně vyzván usnesením ze dne , datum, k tomu, aby doplnil žalobu tak, že vyčíslí každou přesnou výši jednotlivého uplatňovaného nároku s tím, že se v součtu bude jednat o žalovanou částku. Žalobce se na výzvu soudu vyjádřil v podání ze dne , datum, , to bylo rozesláno , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, byla připuštěna změna žaloby učiněná podáním žalobce ze dne , datum, , byly provedeny listinné důkazy, byly vyslechnuti dva svědci, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na , datum, . Tohoto dne byly vyslechnuti další svědci, byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na , datum, . Žalobce doplnil tvrzení a důkazní návrhy v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, na kterém bylo pokračováno v dokazování listinami, fotodokumentací a byl vyhlášen mezitímní rozsudek, kterým bylo konstatováno, že základ žalobního nároku je důvodný. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání z téhož dne. Byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení soudního rozhodnutí , datum, , bylo prodlouženo do , datum, a rozsudek byl rozeslán , datum, . Doplnění odvolání žalovaného je ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, . , datum, k rozhodnutí o odvolání. Odvolání bylo dále doplněno podáním ze dne , datum, . Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného v podání ze dne , datum, a k doplnění odvolání se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení, kdy odvolací soud poukázal na to, že soud prvního stupně připustil usnesením ze dne , datum, změnu žaloby a předmětem řízení je náhrada škody tvořená rozdílem mezi tržní cenou celé dotčené lodi, včetně jejího příslušenství a vybavení, v jejím bezvadném stavu ke dni , datum, a tržní cenou téže lodi, včetně jejího příslušenství a vybavení, v již poškozeném stavu ke dni , datum, , přičemž však rozhodl o tom, že základ žalobního nároku je co do požadované náhrady škody za chybějící oplachtění, přídavný závěsný motor, palubní zařízení a za poškození spacích matrací, barevného nátěru trupu a kýlu lodi zvenčí, bílého nátěru na palubě lodi, kormidelního listu a vstupních dveří do kajuty důvodný, pak takové rozhodnutí nemůže být ani základem věci, když předmětem řízení není nadále náhrada škody za poškozené a chybějící věci, ale škoda představující rozdíl hodnoty věci, soud prvního stupně tedy rozhodl o něčem, co není předmětem řízení, na tom nic nemění ani ta skutečnost či žalobkyně vydání takového mezitímního rozsudku navrhovala, v dalším řízení bylo soudu prvního stupně uloženo zabývat se nejprve uplatněnou námitkou promlčení, dále má vzít v úvahu skutečnost, že podáním žalobkyně ze dne , datum, došlo ke změně žaloby, tedy uplatnění jiného nároku, která byla následně připuštěna, pokud neshledá soudu uplatněnou námitku promlčení důvodnou, bude se zabývat předpoklady odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, tedy mimo jiné i příčinou souvislostí mezi porušením právní povinnosti žalovaným a vzniklou škodou. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil ve věci dne , datum, , opětovně vznesl námitku promlčení. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Tohoto dne se konalo jednání ve věci, byl zamítnut návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem pro nadbytečnost a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta, rozsudek má č. j. , číslo jednací, , je na něm vyznačená právní moc ke dni , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a žaloba byla zamítnuta z důvodu promlčení žalovaného nároku. Proti rozsudku podal žalovaný blanketní odvolání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalobce vyzván k odstranění vad odvolání. Odvolání bylo doplněno v podání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Bylo ověřováno dne , datum, , že soudní poplatek zatím z odvolání nebyl zaplacen. Soudní poplatek byl zaplacen dne , datum, . Odvolání bylo rozesláno dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil k odvolání podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, k rozhodnutí o odvolání dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na , datum, . Na tomto jednání byl sdělen obsah věci, zejména rozsudku, vyjádřili se účastníci řízení, nebylo doplněno dokazování, byl vyhlášen rozsudek, kterým rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II byl změněn tak, že náhrada nákladů činí 134 182 Kč, jinak se rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku a ve výroku I potvrzuje, žalobci bylo uložen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení. Spis byl vrácen zpět soudu prvního stupně dne , datum, . Rozsudek Krajského soudu v , adresa, má č. j. , číslo jednací, , nabyl právní moci dne , datum, . Proti rozsudku podal žalobce dovolání ze dne , datum, . Žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání usnesením ze dne , datum, . Soudní poplatek byl zaplacen dne , datum, . Dovolání bylo rozesláno , datum, . Žalovaný se vyjádřil k dovolání dne , datum, . Ve spise jsou založeny žádosti zdejšího soudu o zapůjčení tohoto spisu. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání dne , datum, . Přitom ve spise je založena žádost o zapůjčení spisu –urgence, kdy byl spis vyžadován rovněž zdejším soudem, tedy opět zdejším soudem, spis byl zapůjčen Obvodním soudu pro , adresa, Nejvyšším soudem dne , datum, s tím, že bylo žádáno jeho vrácení zpět obratem po , datum, . Spis byl vrácen zpět Nejvyššímu soudu dne , datum, . Následně byl vyžadován Městským soudem v , adresa, k rozhodnutí jeho odvolání v září roku , rok, . Spis byl tam zaslán , datum, . Opětovně byl vyžadován i zdejším soudem. Zpět byl doručen Nejvyššímu soudu dne , datum, . Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, byly rozsudky Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, a rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, zrušeny a věc byla vrácena Okresnímu soudu v , adresa, k dalšímu řízení, rozsudek má č. j. , číslo jednací, Nejvyšší soud přitom uvedl, že nárok na náhradu škody spočívající v poškození či odcizení součástí a příslušenství věci je totožný s nárokem na náhradu škody představující snížení tržní neboli obvyklé ceny věci, k promlčení části tohoto nároku by mohlo dojít pouze tehdy, pokud by po uplynutí promlčecí doby požadovala žalobkyně na náhradě škody více než v původní podobě. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Přípisem ze dne , datum, byl žalobce vyzván, zda trvá na žalobě a oba účastníci řízení byli vyzváni k tomu, zda nechtějí spor vyřešit smírnou cestou. Přípisem ze dne , datum, , respektive dle úředního záznamu byl tohoto dne kontaktován znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který přislíbil zpracování znaleckého posudku, ten kontaktoval soud dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl znalec ustanoven znalcem ve věci k tomu, aby stanovil rozdíl tržní ceny lodi ve stavu k , datum, a k poškození ke dni , datum, , současně byl žalobce vyzván k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Záloha byla složena dnem , datum, . Spis byl vyžadován opětovně Obvodním soudem pro , adresa, v říjnu roku , rok, . Dne , datum, byl soudu doručen znalecký posudek s tím, že znalci bylo uloženo ten posudek podat do 90 dnů. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Žalovaný podal odvolání do usnesení o odměně znalce a byl vyzván usnesením soudu ze dne , datum, k odstranění vad odvolání. Žalovaný požádal v podání ze dne , datum, o odročení nařízeného jednání. Jednání nařízené na , datum, bylo odročeno na , datum, . Žalovaný opětovně požádal o odročení jednání z důvodu kolize. Soud , datum, projednával se znalcem možné termíny jeho výslechů, následně projednával se zástupci účastníků řízení termíny výslechu telefonicky a jednání bylo nařízeno dne , datum, na , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci, byl vyslechnut znalec, poté byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 28 200 Kč se zákonnými úroky z prodlení, žaloba o zaplacení částky 71 800 Kč byla zamítnuta, bylo rozhodnuto rovněž o nákladech řízení státu a nákladech řízení účastníků. Žalovaný podal odvolání do rozsudku v podání ze dne , datum, . Usnesením okresního soudu ze dne , datum, bylo rozhodováno o znalečném. Rozsudek okresního soudu má č. j. , číslo jednací, ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa, , č. j. , číslo jednací, , nabyl právní moci dne , datum, . Žalobce se odvolal do rozsudku v podání ze dne , datum, . Usnesením soudu ze dne , datum, byl vyzván žalobce k odstranění vad odvolání. Žalovaný byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání usnesením dne , datum, . Žalovaný zaplatil soudní poplatek za odvolání dne , datum, . Žalobce doplnil odvolání v podání dne , datum, . Usnesením soudu ze dne , datum, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání, ten byl složen dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobce v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, dne , datum, . Usnesením krajského soudu ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení doplatku soudního poplatku, ten byl složen dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, před odvolacím soudem. Žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu kolize dne , datum, . Dne , datum, byli telefonicky kontaktováni zástupci účastníků řízení za účelem smluvení termínu dalšího jednání. Jednání bylo odročeno na , datum, . Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání před odvolacím soudem. Žalovaný byl vyzván podle § 118a odst. 3 k předložení důkazů, jednání za účelem doplnění dokazování bylo odročeno na , datum, , k tomuto jednání byli předvoláni svědkové. Žalobce měl námitky v podání ze dne , datum, proti výzvě odvolacího soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Jednání bylo odročeno z důvodu na straně soudu pokynem ze dne , datum, na , datum, , o čemž byli zástupci účastníků řízení telefonicky vyrozuměni. Následně bylo jednání odročeno pro nemoc svědka na , datum, , o čemž byli zástupci účastníků řízení telefonicky vyrozuměni. Žalovaný se vyjádřil ve věci v podání ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání před odvolacím soudem, bylo doplněno dokazování, byl vyslechnut svědek ohledně uskladnění lodě, jednání bylo odročeno za účelem závěrečných návrhů a zvážení dalšího postupu ve věci na , datum, . Žalovaný doplnil argumentaci v podání ze dne , datum, . K jednání na , datum, byl volán svědek. Žalovaný se vyjádřil na výzvu soudu v podání ze dne , datum, . Na jednání , datum, byl vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, jako účastník řízení, byl vyslechnut svědek ohledně stavu lodi, další svědek ohledně stavu lodi, jednání za účelem doplnění dokazování bylo odročeno na , datum, . Soud následně zjišťoval podrobnosti podaného trestního oznámení ohledně ztráty předmětné lodi, kdy dle sdělení původní vlastnice lodi měla být loď na základě trestního oznámení nalezena dne , datum, . Policie České republiky reagovala na dotaz soudu v podání ze dne , datum, a zaslala předmětné listiny. Soud se následně obrátil na Krajské ředitelství , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, s žádostí o informace ohledně nalezení předmětné lodi. Obvodní oddělení , adresa, reagovalo v podání ze dne , datum, a , datum, . Žalovaný se vyjádřil k výpovědi svědků anebo účastníků v podání dne , datum, . Dne , datum, se konalo jednání ve věci, bylo přistoupeno k závěrečným návrhům, byly sděleny podstatné obsahy listin Policii České republiky, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se žaloba o zaplacení částky 28 200 Kč s úroky z prodlení zamítá, jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení, rozsudek má č. j. , číslo jednací, , právní moc výrok I–IV , datum, . Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a doručení rozsudku ze dne , datum, o 30 dnů. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, bylo rozhodnuto o výši znalečného a následně usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, bylo rozhodnuto o výši nákladů řízení, které je povinna žalobkyně nahradit České republice tak, že tato byla stanovena částkou 12 975 Kč, usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

8. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně měla žalobkyně v době svého založení , datum, dva jednatele, a to , jméno FO, , jemuž zanikla funkce ke dni , datum, , a , jméno FO, , který je jednatelem i ke dni vydání rozhodnutí ve věci, a který vystupoval na jednání ve věci na základě substituční plné moci udělené advokátem , Jméno Zástupce, .

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, . Nárok žalobce byl uplatněn u žalované dne , datum, , byl projednán stanoviskem ze dne , datum, , shledán důvodným co do částky 96 000 Kč a tato částka byla žalobci jakožto odškodnění zaplacena dne , datum, .

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

12. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

13. Předmětné řízení trvalo od , datum, , kdy byl soudu doručen návrh na zahájení řízení, pravomocně byla věc skončena dne , datum, , celková doba řízení tak činí 9 let a 2 měsíce.

14. Předmětný spor lze řadit ke složitějším po skutkové stránce, a to pokud jde o věc samu, když byla požadována náhrada škody a věci převzaté do úschovy podle § 753 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, výše škody byla sporována, soud se musel zabývat v rámci dokazování tržní cenou dotčené lodi, včetně jejího příslušenství a vybavení, rozdílem mezi stavem před poškozením a po poškození, odpovědností žalovaného a příčinnou souvislostí, dokazování proběhlo prostřednictvím svědeckých výpovědí, listinných důkazů, fotodokumentací, k určení tržních cen lodi před a po poškození byl ustanoven znalec, který zpracoval znalecký posudek písemně a byl v řízení rovněž vyslechnut. Dokazování listinami, výslechy svědků a dokumenty vyžadovanými od jiných státních orgánů probíhalo rovněž před odvolacím soudem. Před soudem prvního stupně proběhlo celkem 7 jednání, před odvolacím soudem celkem 5 jednání. Kromě soudů prvního a druhého stupně, které ve věci samé rozhodovaly celkem třikrát každý, byl spis předložen ve věci samé rovněž Nejvyššímu soudu, ve věci samé tedy rozhodovaly tři soudní instance. Věc byla složitá i hmotněprávní, pokud jde o otázku povahy žalované částky jakožto náhrady škody, a dále pokud jde o otázku promlčení takového nároku. Konečně byla věc komplikována i procesněprávně, kdy soudy obou stupňů dvakrát rozhodovaly o návrhu žalobce na záměnu účastníka řízení na straně žalobce z důvodu postoupení pohledávky. Spis byl dvakrát předložen i Nejvyššímu soudu s tím, že v prvním případě se Nejvyšší soud zabýval dovoláním a zavázal obecné soudy k tomu, aby posoudily, zda je důvodné podezření, že nový žalobce nebude schopen splnit svou případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného, za tímto účelem měly být hodnoceny listiny, které byly obsahem spisu a soudům bylo rovněž uloženo vypořádat se s poznatky vyplývajícími z usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. III. ÚS 1200/2014. Následně soud musel okresní žalobce jakožto navrhovatele vyzývat k doplnění návrhu podle § 107a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, soud se následně musel zabývat tím, zda nový žalobce je dosažitelný pro soudní řízení, jaký je jeho prokazatelný majetek (jediná firma v likvidaci) a zda by případné náklady řízení byly na novém žalobci vymahatelné. Krajský soud v otázce návrhu na singulární procesní sukcesi uzavřel, že se jedná o zneužití práva na straně žalobce, a proto byl návrh zamítnut. Dovolání, které v procesní věci podal žalobce, bylo dovolacím soudem shledáno jako nepřípustné a bylo odmítnuto. Ačkoliv se v daném případě jednalo pouze o návrh procesní povahy, jeho posouzení si vyžádalo po skutkové i právní stránce téměř stejný rozsah posouzení, jako posouzení leckteré věci samé (posuzování listin a majetkových poměrů, nutnost vyzývat žalobce k doplnění tvrzení a doplnění důkazů). Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že návrh byl shledán jako zneužití práva na straně žalobce, který jej inicioval. Ve věci bylo procesně dále rozhodováno o odměně znalce a o změně žaloby.

15. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení trestní. Zvýšený význam řízení se nepresumuje. Žalobce tvrdil, že pro něj řízení s ohledem na žalovanou částku mělo značný význam, avšak tato tvrzení se nijak neodrazila v žalobním požadavku, tedy že by základní částka odškodnění měla z tohoto důvodu být zvýšena. Dále žalobce namítal devastační vliv délky řízení na složení žalobkyně, kdy z tohoto důvodu skončila funkce jednomu z jednatelů společnosti. Z uvedených tvrzení a úplného výpisu z obchodního rejstříku stran žalobce se však devastace žalobkyně nepodává, když z výpisu plyne pouze to, že zanikla funkce jednomu z jednatelů společnosti. Soud tedy vzhledem k uvedenému uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl standardní.

16. Žalobce se na délce řízení podílel negativně. Jak je uvedeno výše, v době od , datum, do , datum, se soudy zabývaly návrhem žalobce podle § 107a o.s.ř., který byl shledán jako zneužití práva na straně žalobce, z důvodu snahy vyhnout se případnému placení náhrady nákladů řízení žalovanému. Ke stejné procesní taktice přistoupil jiný žalobce se stejným jednatelem i v jiné věci vedené před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kdy byl rovněž navrhován vstup , jméno FO, do řízení namísto jiné žalobkyně. Zdejší soud považuje za zvlášť významné, že nebýt návrhu žalobce, který byl posouzen jako zneužití práva žalobce, mohlo být řízení o 2 roky a 10 měsíců kratší. Dovolání, které žalobce podal dne , datum, bylo shledáno jako nepřípustné.

17. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů byl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, jednotlivé úkony byly činěny v odpovídajících lhůtách, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti, naopak soudy postupovaly efektivně, pokud šlo o odročování jednání, zjišťování dalších termínů jednání, udělování jednotlivých pokynů, rozesílání podání účastníků řízení. Pokud byla prodloužena lhůta pro vyhotovení soudního rozhodnutí ze dne , datum, , nejedná se o průtah na straně soudu, ale o zákonem předvídaný postup (§ 158 odst. 4 o.s.ř.). Soud pak neshledal po provedení dokazování průtahy ani ve skutečnosti, že jednotlivá rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně byla zrušena, neboť z odůvodnění zrušujících rozhodnutí neplyne, že by se tak mělo stát výlučně z důvodu nepřezkoumatelnosti nebo nerespektování závazného právního názoru soudu vyšší instance. K tomu zdejší odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, dle kterého při hodnocení kriteria složitosti řízení, v němž se odráží i počet stupňů soudní soustavy, na nichž byla věc projednána, lze vyjít z toho, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí, zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů. Pokud postup soudu v řízení neodpovídá procesním pravidlům a dochází k závažným pochybením spočívajícím např. v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, je třeba takovou skutečnost zohlednit v rámci kriteria postupu orgánů veřejné moci během řízení, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedených pochybení ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně. Z uvedeného a contrario vyplývá, že průtahem v řízení není vydání takového rozhodnutí, které nějakým způsobem přispělo k vydání konečného rozhodnutí a mohlo v jádru např. základem pro další rozhodnutí ve věci. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by v rámci řízení bylo vydáno rozhodnutí, které by bylo zrušeno výlučně pro nepřezkoumatelnost nebo jinou závažnou procesní vadu, aniž by se současně nevyřešila alespoň dílčí skutková, právní nebo procesní otázka (podrobně k jednotlivým rozhodnutím viz odst. 7 tohoto rozsudku). Z těchto důvodů zdejší soud uzavřel, že v řízení nedocházelo k průtahům.

18. Délku řízení trvajícího 9 let a 2 měsíce je však nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli její celkové délce, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán standardním, a nikoliv nepatrným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

19. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000,- Kč ročně (za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 9 let a dva měsíce ještě navýšení základní částky neodůvodňuje, jelikož není délkou extrémní.

20. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 9 let a dva měsíce celkem 123.750,- Kč (8 x 15.000,- Kč + 2 x 1.333,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit o 20 % pro složitost věci (viz odst. 14 tohoto rozsudku), a to zejména skutkovou a procesní, řízení bylo částečně složité i právně, právní složitost se promítla do skutečnosti, že řízení bylo rozhodováno opakovaně soudy tří instancí. Základní částka odškodnění nebyla modifikována z důvodu postupu soudu, neboť ten byl shledán bez průtahů, soudy naopak ve věci postupovaly plynule, příkladně, pokud jde o nařizování dalších termínů jednání po předchozím odročení, udělování pokynů a rozesílání podání účastníků řízení. Pokud docházelo k rušení jednotlivých rozhodnutí, z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se tak dělo z důvodu nepřezkoumatelnosti, jednotlivá rozhodnutí vždy představovala posun ve věci a zdejší soud v nich tak nespatřuje průtahy (viz odst. 17 tohoto rozsudku). Dále nebyla základní částka odškodnění modifikována z důvodu významu řízení pro žalobce, neboť ten byl shledán standardní, a žalobce sám, ačkoliv namítal význam řízení zvýšený, z tohoto důvodu nepožadoval navýšení základní částky odškodnění (odst. 15 rozsudku). Základní částka odškodnění však byla snížena pro negativní podíl žalobce na délku řízení, kdy úkon žalobce spočívající v podání návrhu na procesní nástupnictví byl posouzen jako zneužití práva žalobce, a to o 10 % (viz odst. 16 tohoto rozsudku).

21. Základní částka je tak celkově snížena o 30 % a činí 86.625,- Kč. Žalovaná však již uhradila žalobci v rámci předběžného projednání částku 96.000,- Kč, a to v rámci 6 měsíční lhůty pro projednání nároku podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb., když nárok byl uplatněn u žalované dne , datum, , odškodnění bylo vyplaceno žalobci dne , datum, , žalovaná se tedy neocitla v prodlení s projednáním nároku žalobce a žaloba požadující další plnění nebyla shledána důvodnou. Soud z těchto důvodů žalobu zamítl včetně požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku).

22. U zdejšího soudu probíhalo rovněž řízení ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmu z téhož posuzovaného řízení žalobce , jméno FO, , který vystupoval v řízení jako žalovaný, pod sp. zn. , spisová značka, . Pokud v rozsudku ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , zdejší soud dospěl k jiné výši finanční kompenzace, je to dáno zejména odlišným posouzením, zda rozhodování o procesním nástupnictví je průtahem na straně soudu a dále tím, že u žalobce v řízení sp. zn. , spisová značka, (v posuzovaném řízení v procesním postavení žalovaného) , jméno FO, , jakožto odlišné procesní strany, nebyl shledán negativní podíl na délce řízení. Rozsudek byl změněn rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , tak že byla zamítnuta zamítá žaloba o zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení s tím, že odvolací soud neshledal důvody, pro které by měla být výše finanční kompenzace vyšší než částka 96.000,- Kč poskytnutá žalovanou.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 300,- Kč, když jiné úkony v řízení žalovaná neučinila.