18 C 38/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa za níž jedná název státní instituce sídlem adresa o zaplacení 800 000 Kč + 390 945,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení nemajetkové újmy 800 000 Kč a náhrady škody ve výši 390 945,48 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení nemajetkové újmy ve výši 800 000,- Kč a náhrady škody celkem 390 945,48 Kč z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí, uvádí přitom, že Okresní soud adresa a Krajský soud v adresa od roku rok vedly řízení ve věci péče o nezletilého jméno FO (sp. zn. spisová značka), ačkoliv od počátku nebyly mezinárodně příslušné, což potvrdil rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, kterým bylo řízení zastaveno pro nedostatek příslušnosti. Přesto byla žalobkyně vystavena sérii nezákonných rozhodnutí, včetně usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, usnesení téhož soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, a usnesení Okresního soudu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací. Další nezákonná rozhodnutí byla vydána dne datum (č. j. číslo jednací) a datum (č. j. číslo jednací), na něž navazovalo usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum. Na základě těchto rozhodnutí žalobkyně zaplatila pokuty ve výši 50.000 Kč a 42.000 Kč. Zvlášť závažné bylo rozhodnutí Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, kterým byl nezletilý svěřen do péče otce, ačkoliv české soudy neměly pravomoc. Žalobkyně tvrdí, že utrpěla nemajetkovou újmu spočívající v dlouhodobém stresu, psychickém utrpení a zdravotních komplikacích (léčí se na hypertenzi), a požaduje za ni přiměřené zadostiučinění ve výši 800.000 Kč. Vedle toho žádá písemnou omluvu státu. Majetková újma zahrnuje zaplacené pokuty 92.000 Kč, náklady na právní zastoupení ve výši minimálně 284.294,48 Kč (doložené faktury č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum) a náklady na překlady listin z němčiny ve výši 14.651 Kč (faktura tituly před jménem jméno FO). Celkový nárok na náhradu škody činí 390.945,48 Kč. Žalobkyně dále uvádí, že uplatnila nárok u Ministerstva spravedlnosti dne datum, avšak ten byl odmítnut dopisem ze dne datum. V závěru navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 800.000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, 390.945,48 Kč jako náhradu škody a náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. Tvrdí, že postup českých soudů byl svévolný, bezprecedentní a v rozporu s evropským právem, což vedlo k vážnému zásahu do jejího rodinného života a zdraví.

2. Žalovaná ve vyjádření žaloby ze dne datum uvedla, že žalobkyně u ní dne datum uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 800 000 Kč, na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 14 651,- Kč a další majetkové škody ve výši 284 294,48 Kč podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti došlo stanoviskem ze dne datum. Žalovaná neshledala existenci nesprávného úředního postupu podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., ani existenci nezákonného rozhodnutí, kdy žádné rozhodnutí nebylo zrušeno po právní moci pro nezákonnost, pokud došlo k rušení rozhodnutí, stalo se tak na základě řádného opravného prostředku, a to včetně usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu adresa, č.j. číslo jednací, a kterým bylo řízení zastaveno. Žalovaná zdůraznila, že stát nenese odpovědnost za škodu nebo újmu způsobenou předběžným opatřením, když podle § 77a zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, nese povinnost nahradit škodu navrhovatel (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29Cdo 3137/2007). Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje žalobu zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení.

3. Na jednání dne datum byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř, aby upřesnila z jakých odpovědnostních titulů jsou požadovány jednotlivé nároky žalobkyně aby uvedla, zda nemajetková újma je požadována z titulu nezákonných rozhodnutí, a z jakých a v tomto případě by žalobkyně musela uvést, z jakého odpovědnostního titulu toho kterého rozhodnutí jí vznikla jaká nemajetková újma a tuto specifikovat, případně, zda je nemajetková újma požadována z nesprávného úředního postupu a tento specifikovat, zda se tímto postupem rozumí nepřiměřená délka řízení, která je fakticky v žalobě žalobkyní namítána. Pokud jde o náklady řízení, uvede žalobkyně jednotlivé úkony, ze kterých je tato škoda složena, popsala příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem u každého úkonu, a tyto vztáhne k jednotlivým odpovědnostním titulům, pokud jsou tyto jednotlivá rozhodnutí, která žalobkyně označuje za nezákonná. Stejně tak, pokud jde o škodu spočívající v pokutách, které byly žalobkyni uloženy a pokud jde o škodu, která spočívala v nákladech za překlad. Žalobkyně byla poučena o riziku neunesení břemen tvrzení a břemene důkazního a případné ztráty sporu.

4. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně v podání ze dne datum, v němž uvedla, že odpovědnostním titulem je nepřiměřená délka řízení vedeného u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka za období od datum do datum, za což požaduje nemajetkovou újmu ve výši 160 000 Kč, dále požaduje za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka ve věci určení bydliště nezletilého, na to za období od datum do datum, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, kterým bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci českých soudů. Délka řízení přitom měla činit maximálně 3 měsíce, žalobkyně požaduje odškodnění 51 000 Kč. Jako nezákonné rozhodnutí žalobkyně označila rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, kterým byl nezletilý syn žalobkyně svěřen do péče otci, čímž vznikala žalobkyni nemajetková újma ve výši 589 000 Kč. Ohledně nákladů řízení žalobkyně již na jednání odkázala soud na přiložené faktury za právní služby.

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně dne datum uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 800 000 Kč, na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 14 651,- Kč a další majetkové škody ve výši 284 294,48 Kč podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti došlo stanoviskem ze dne datum, nárok nebyl shledán důvodným pro absenci odpovědnostních titulů.

6. Ze spisu Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka soud zjistil následující. Návrhem ze dne datum, doručeným soudu dne datum a datum, se žalobkyně domáhala určení otcovství k nezletilému synovi jméno FO. Soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Opatrovník nezletilému byl určen usnesením ze dne datum. Bylo rozesláno poučení ze dne datum. Nařízeno jednání, jednání se konalo datum, byli vyslechnuti účastníci řízení a bylo vydáno usnesení o zahájení řízení o určení příjmení nezletilého. Na neveřejném jednání dne datum bylo vyhlášeno usnesení, kterým se řízení o návrhu matky na určení a popření otcovství zastavuje. Dne datum bylo zahájeno řízení o určení příjmení nezletilého. Jednání bylo odročeno na datum. Dne datum byl soudu doručen návrh na úpravu styku, který podal dědeček nezletilého. Byl určen opatrovník nezletilého datum. Dne datum byl soudu doručen návrh matky na zahájení řízení o úpravu poměru k nezletilému dítěti a stanovení výživného. Dne datum byl podán návrh matky na vydání předběžného opatření – stanovení povinnosti platby výživného nezletilého dítěte. Žalobkyně se vyjádřila k návrhu na úpravu styku prarodičů s nezletilým dítětem dne datum. Usnesením okresního soudu ze dne datum bylo rozhodnuto o povinnosti otce přispívat na výživu nezletilého měsíčně částkou 3 000 Kč. Otec podal návrh na vydání předběžného opatření dne datum o tom, aby mu matka byla povinna předávat v určené časy nezletilého. Ze dne datum je návrh otce na úpravu otcovského styku. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne datum byl ustanoven opatrovník nezletilému. Dne datum proběhlo jednání ve věci, byla vyslechnuta žalobkyně, byl vyloučen k samostatnému projednání návrh na úpravu prarodičů s nezletilým a rovněž návrh na určení výživného otci k nezletilému a návrh na úpravu styku otce s nezletilým. Rozsudkem vyhlášeným tohoto dne byl nezletilý svěřen do výchovy matky, bylo určeno jeho příjmení jako jméno FO a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Na rozsudku je právní moc vyznačena dne datum. Podáním ze dne datum podala žalobkyně námitku místní nepříslušnosti soudu; uvedla, že žije na adrese v stát, kde je místo obvyklého bydliště i nezletilého, který prakticky od narození bydlí v stát. Byl zaslán přípis dne datum, dotaz žalobkyně, zda trvá na svém návrhu ze dne datum, neboť není zřejmé, čeho se domáhá; pokud se jedná o námitku místní nepříslušnosti, tak je zjevně opožděná podle § 105 odst. 1 o. s. ř., a pokud se jedná o návrh na přenesení příslušnosti, tak § 5 z. ř. s. neumožňuje přenesení příslušnosti do ciziny. Bylo urgováno vyjádření žalobkyně datum. Dne datum je návrh otce na vydání předběžného opatření o úpravě styku s tím, aby byla matka povinna mu předávat nezletilého. Opatrovník byl nezletilému ustanoven datum. Změna opatrovníka usnesením z datum. Opatrovník se vyjádřil k návrhu na vydání předběžného opatření v podání ze dne datum. Usnesením ze dne datum byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne datum. Otec se odvolal proti usnesení podáním ze dne datum. Odvolání bylo doplněno datum. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa jako soudu odvolacímu dne datum. Odvolání bylo dále doplněno datum. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum bylo usnesení Okresního soudu změněno tak, že byla určena doba, ve které byl otec oprávněn se stýkat s nezletilým. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne datum. Na straně 3 odvolací soud uvádí, že si je vědom námitky místní nepříslušnosti, kdy odkázal na čl. 8 nařízení rady ES, č. 2201/2003 z 27. 11. 2003, dle kterého jsou ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti příslušné soudy členského státu, na jehož území má v době podání žaloby dítě obvyklé bydliště a takto daná příslušnost soudu dle čl. 10 nařízení zachována i v případech neoprávněného odebrání nebo zadržení dítěte, a to až do doby, kdy dítě získá obvyklé bydliště v jiném členském státě a jsou splněny další podmínky. Z citovaných ustanovení odvolací soud dovodil, že místně příslušným je Okresní soud adresaměsto, kde mělo dítě obvyklé bydliště v době zahájení řízení o úpravu jeho výchovy a výživy i styku otce a prarodičů s ním. Matka opakovaně tvrdí, že otec vyslovil souhlas s tím, že se s nezletilým přestěhuje do stát, avšak otec ve svých vyjádřeních s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí, nelze proto dovodit dohodu rodičů na změně obvyklého bydliště dítěte. Pokud je Okresní soud adresa příslušný k rozhodnutí ve věci samé, musí být příslušný i k rozhodnutí o zatímní úpravě poměrů nezletilého, tedy jak o návrhu otce na vydání předběžného opatření, tak i o návrhu matky na vydání předběžného opatření nového. Dále bylo dne datum doručeno Okresnímu soud v adresa z krajského soudu usnesení ze dne datum, kterým bylo změněno usnesení okresního soudu z datum o styku otce s nezletilým. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření žalobkyně. Usnesením ze datum byl ustanoven opatrovník ve věci. Okresní soud vydal usnesení z datum, kterým zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření. Stanovisko otce je z datum. Podle úředního záznamu z datum je uvedeno, že matka nezletilého nedodržuje povinnosti jí uložené usneseními zdejších soudů a jedná se o žádost o poskytnutí součinnosti a provedení pohovoru s matkou nezletilého. Žalobkyně se odvolala do usnesení v podání doručeném datum. Odvolání bylo odůvodněno podáním z datum. Žalobkyně podala návrh na zrušení předběžného opatření z datum, také dne datum. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum byl návrh matky na odklad vykonatelnosti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum zamítnut a rovněž byl zamítnut návrh na zrušení tohoto usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením okresního soudu z datum byl zamítnut návrh otce na zrušení či změnu usnesení Okresního soudu adresa z datum. V podání ze dne datum se žalobkyně vyjádřila k výzvě k plnění rozhodnutí - návrh matky na výkon zamítnutí návrhu na výkon rozhodnutí a návrh na odklad výkonu rozhodnutí. Odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne datum je z datum. Sdělení opatrovníka je z datum. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne datum. Žalobkyně byla vyzvána přípisem z datum k předložení ověřených překladů listin, které přiložila ke svým podáním a současně byl otec vyzván k vyjádření k návrhům žalobkyně. Otec žádal o prodloužení lhůty k vyjádření a žalobkyně předložila kopie ověřených překladů listin dne datum. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum bylo změněno usnesení Okresního soudu v adresaměsto ze dne datum tak, že bylo otci umožněno stýkat se v určené době s nezletilým synem, bylo čteno i to odůvodnění místní příslušnosti. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne datum. Dne datum podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byl zakázán styk otce s nezletilým a rovněž styk rodičů otce s nezletilým. Jmenován opatrovník nezletilého datum. Návrhy byly rozeslány datum. Opatrovník se vyjádřil datum. Otec se vyjádřil datum. Usnesením okresního soudu ze dne datum byl návrh matky ze dne datum na vydání předběžného opatření zamítnut. Žalobkyně se odvolala v podání ze dne datum, bylo odročeno nařízené jednání ve věci z datum kvůli předložení spisu odvolacímu soudu. Byl vzat zpět návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilým v podání doručeném datum. Usnesením okresního soudu ze dne datum bylo řízení v této části zastaveno. Otec se vyjádřil k odvolání matky v podání ze dne datum. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa dne datum. Matka vzala zpět odvolání proti usnesení OS adresa z datum podáním ze dne datum. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum bylo potvrzeno Okresního soudu adresa z datum a bylo zastaveno odvolací řízení ve věci odvolání matky proti usnesení OS adresa z datum. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu adresa dne datum. Byla provedena žádost o opravu usnesení datum. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v adresa datum. Opravné usnesení je z datum. Matka předložila soudu listiny ve věci v podání ze dne datum. Otec požádal o součinnost s dalšími opatřeními ve věci, kdy žádal o uložení např. pokuty matce, tak aby mohl realizovat styk podle vykonatelných rozhodnutí. Žádost byla rozeslána matce k vyjádření dne datum. Ta se vyjádřila v podání ze dne datum. Podle úředního záznamu z datum nebylo hodnoceno vyjádření matky jako návrh na předběžné opatření, když ho dává pouze ke zvážení. Bylo nařízeno jednání na datum. Žalobkyně žádala o vyžádání listin k nařízenému jednání dne datum. Jednání ve věci proběhlo dne datum a bylo odročeno za účelem provedení výpovědi otce a dalšího dokazování na datum po výslechu matky a shrnutí dosavadního průběhu řízení. Dále soud vyžadoval listiny ve věci ohledně majetkových poměrů účastníků řízení. Jednání z datum bylo odročeno na datum z důvodu neodkladných pracovních povinností otce. Ze dne datum je návrh otce na změnu výchovy k nezletilému. Dne datum bylo provedeno jednání ve věci, byla provedena výpověď otce a jednání bylo odročeno na neurčito, rodičům bylo domlouváno, aby se věc snažili řešit smírně, bylo poukázáno na dosud účinné předběžné opatření. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že námitka věcné a místní nepříslušnosti Okresního soudu adresa podaná ze strany matky dne datum, se zamítá. Usnesením z datum bylo okresním soudem rozhodnuto o oprávnění styku otce s nezletilým, čímž bylo změněno usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací. Ze dne datum je návrh otce na výkon rozhodnutí ve styku s nezletilým s ohledem na to, že matka nerespektuje usnesení o předběžném opatření. Ze stejného dne je návrh otce na změnu usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum a návrh otce na uložení povinnosti matce zdržet se vycestování s nezletilým. Usnesením okresního soudu z datum byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut. Otec se odvolal proti tomuto usnesení ze dne datum v podání ze dne datum. Žalobkyně se odvolala proti usnesení okresního soudu ze dne datum v podání ze dne datum. Matka se odvolala v podání proti usnesení ze dne datum v podání ze dne datum a rovněž proti usnesení ze dne datum podáním z téhož dne. Byla usnesením ze dne datum žalobkyně vyzvána, aby odůvodnila své odvolání ve věci návrhu na vydání předběžného opatření a věcné a místní nepříslušnosti. Odvolání je odůvodněno podáním ze dne datum. Matka se dále vyjádřila v dalším podání z téhož dne. Odvolání bylo odůvodněno také podáním ze dne datum. Dále požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření v podání ze dne datum. Vyjádřila se v podání ze dne datum. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa s odvoláním datum. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, bylo zrušeno usnesení Okresního soudu adresa z datum, č. j. číslo jednací, o námitce věcné a místní nepříslušnosti soudu a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení, neboť rozhodnutí nebylo zcela přezkoumatelné, když soud prvního stupně opomněl, že se jedná o řízení s tzv. cizím prvkem, neboť z tvrzení matky se podává, že tato s nezletilým žije již delší dobu v stát a soud prvého stupně se nevypořádal s aplikací Evropského práva. O návrhu k nařízení předběžného opatření k odvolání proti usnesení OS adresa z datum bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že bylo povoleno otci se stýkat v určené době s nezletilým. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v adresa dne datum. A dále ještě usnesením krajského soudu ze dne datum bylo rozhodnuto – potvrzeno usnesení OS adresa ze dne datum, kterým byl zamítnut návrh otce na nařízení předběžného opatření spočívající v uložení povinnosti matce zdržet se vycestování s nezletilým mimo území ČR. Ze dne datum je návrh matky na vydání předběžného opatření ohledně styku otce s dítětem. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Usnesením okresního soudu ze dne datum byl návrh matky na vydání předběžného opatření zamítnut, právní moc je datum ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa, č. j. číslo jednací. Žalobkyně požádala o odročení jednání dne datum. Jednání bylo odročeno na datum. Žalobkyně se odvolala proti usnesení, kterým byl zamítnut její návrh na vydání předběžného opatření, usnesení je z datum, odvolání z datum. Žalobkyně opětovně požádala o odročení jednání datum. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne datum. Odůvodnila odvolání v podání ze dne datum. Dne datum proběhlo jednání ve věci, které se týkalo výživného zejména, byly provedeny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na datum. Návrh otce na vydání předběžného opatření z datum ohledně úpravy styku s nezletilým, kdy otec poukázal na to, že styk s nezletilým není pravidelně realizován. Otec se vyjádřil v podání ze dne datum, vč. návrhu na určení výživného. Podání ze dne datum je doplnění návrhu otce na výkon rozhodnutí. Matka se vyjádřila v podání ze dne datum. Dne datum se jednalo ve věci, byla rovněž zkoumána otázka pravomoci soudu, byly provedeny listinné důkazy, byl vyhlášen rozsudek, který se týká výživného. Na rozsudku je poznámka, že byl změněn krajským soudem v rozhodnutí č. j. číslo jednací. A usnesením Okresního soudu adresa ze dne datum bylo rozhodnuto o úpravě styku s nezletilým, právní moc je datum ve znění usnesení Krajského soudu v adresa, č. j. číslo jednací. Otec se vyjádřil k odvolání matky ze dne datum. Žalobkyně podala odvolání dne datum, otec se vyjádřil datum. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa dne datum s odvoláními. Bylo nařízeno jednání ve věci dne datum na datum. Odvolání žalobkyně proti rozsudku bylo doplněno datum. Žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na datum a dále bylo odročeno na datum na základě další žádosti žalobkyně. Otec se v průběhu května vyjadřoval v několika podáních. Dne datum proběhlo jednání před odvolacím soudem, byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ohledně výživného. Rozsudek krajského soudu má č. j. číslo jednací. Usnesením ze dne datum bylo odmítnuto odvolání matky proti usnesení OS adresa z datum a bylo potvrzeno usnesení OS adresa z datum, kdy se obě usnesení týkala doby, ve které je otec oprávněn stýkat se s nezletilým. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne datum. Jednání nařízené na datum bylo odročeno na datum. Je tady protokol o jednání před soudem prvního stupně z datum. Byla vznesena stížnost proti osobě soudce žalobkyní a námitka podjatosti z datum. Dne datum se konalo jednání ve věci, které bylo z důvodu stížnosti odročeno na neurčito. Spis byl předložen k rozhodnutí o námitce podjatosti krajskému soudu dne datum. Usnesením krajského soudu z datum bylo rozhodnuto o tom, že soudce tituly před jménem jméno FO není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu adresa dne datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Otec podal návrh na vydání předběžného opatření dne datum. Usnesení okresního soudu ze dne datum byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, právní moc je datum ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Otec se odvolal v podání ze dne datum. Spis byl předložen krajskému soudu dne datum. Usnesení krajského soudu ze dne datum potvrzuje rozhodnutí soudu prvního stupně. Spis byl vrácen zpět dne datum. Dne datum se konalo jednání ve věci, bylo zdůrazněno, že se vede řízení o výkon rozhodnutí a pravomoc zdejšího soudu. Jednání bylo odročeno na datum za účelem vyslechnutí svědkyně. Jednání bylo odročeno následně na datum z důvodu předvolání svědků. Mezitím byly účastníky řízení zasílány sdělení a důkazy ve věci. Dne datum se konalo jednání ve věci, byli vyslechnuti svědkové a jednání bylo odročeno na neurčito vzhledem k možnosti odvolacího řízení. Usnesením okresního soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, byla zamítnuta námitka místní a věcné nepříslušnosti okresního soudu ze dne datum, kdy soud dospěl k závěru, že obvyklým pobytem nezletilého, který lze v rámci českých podmínek vysvětlit jako obvyklé trvalé bydliště nezletilého bylo v době podání obou dvou řízení město adresa. Na rozhodnutí je vyznačena právní moc datum ve spojení s usnesením krajského soudu č. l. 1600. Žalobkyně se proti rozhodnutí odvolala v podání ze dne datum. Byl požádán otec k vyjádření. Ten se vyjádřil datum. Spis byl dne datum předložen odvolacímu soudu. Byla prodloužena lhůta k vypracování a vypravení rozhodnutí do datum. Je to usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve správném znění, že se zamítá námitky matky o nedostatku pravomoci (mezinárodní příslušnosti soudů ČR). Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu v adresa datum. Pak jsou zde zprávy ohledně komunikace rodičů pokud jde o styk s nezletilým, návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí z datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu dovolené žalobkyně. Jednání bylo odročeno na datum. To požádal otec o odročení jednání z důvodu izolace otce. Jednání bylo odročeno na datum z důvodu onemocnění koronavirem. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne datum. Žalobkyně požádala o odročení jednání s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci, kdy na jednání dne datum bylo konstatováno, že se s ohledem na žádost o odročení jednat nebude. Jednání bylo odročeno vzhledem ke zhoršení epidemiologické situace na datum. Žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k vyjádření do datum. Bylo nařízeno nově jednání s ohledem na žádost matky o odročení na datum. Stanovisko otce je z datum. Žalobkyně opětovně požádala o odročení jednání na datum. Podle úředního záznamu z datum byla zjišťována možnost účasti matky na jednání, její povinnost respektovat bavorské opatření proti pandemii Covid 19 soudem na Ministerstvo zahraničních věcí a velvyslanectví stát v ČR. Opět založeno sdělení otce pro účely výkonu rozhodnutí ve věci, opakovaně. Bylo nařízeno jednání na datum a datum. Jednání bylo konáno prostřednictvím videokonference a nebude vyhověno žádostem o odročení. Žalobkyně přesto sdělila, že z důvodu karantény nepřipadá v úvahu druhý termín jednání datum. Dne datum bylo konáno jednání prostřednictvím videokonference. Jednání bylo odročeno za účelem dokončení dokazování a závěrečných návrhů na datum. Dne datum proběhlo jednání věci, byla provedena doplňující výpověď otce, dokončeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl zamítnut návrh otce na svěření nezletilého do jeho péče, byl určen styk otce s nezletilým. Na rozsudku je uvedeno, že byl změněn krajským soudem na č. l. 2323. Otec podal odvolání proti rozsudku dne datum. Jednání nařízené na datum ve věci výkonu rozhodnutí z důvodu rozhodnutí soudu týkající se místa bydliště nezletilého bylo odročeno na datum. Odvolání proti rozsudku otce je z datum. Odvolání matky je z datum. Usnesením okresního soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, byl nařízen výkon rozhodnutí, a to usnesení KS v adresa z datum, z datum a usnesení OS adresa z datum a matce byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Je vyznačena právní moc dne datum. Podáním ze dne datum byl vysloven návrh matky na vyslovení mezinárodní místní nepříslušnosti ve věci a zastavení řízení. Bylo sděleno, že otec nehradí výživné. Otec se vyjádřil k odvolání matky ze dne datum. Dne datum se konalo jednání ve věci, kdy soud pokračoval v rámci řízení o výkonu rozhodnutí. Matka se vyjádřila v podání ze dne datum k návrhu otce na určení místa bydliště ze dne datum. Matka se vyjádřila k odvolání otce proti rozsudku ze dne datum a podala odvolání datum. Odvolala se dne datum proti usnesení okresního soudu ze datum ohledně výkonu rozhodnutí a pokuty. Je zase založeno stanovisko otce pro účely výkonu rozhodnutí ve věci. Usnesením ze dne datum byl nařízen výkon rozhodnutí o usnesení OS adresa z datum a matce byla uložena pokuta ve výši 42 000 Kč. Právní moc datum s poznámkou potvrzeno KS č. l. 2146. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa k rozhodnutí o odvolání dne datum. Bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na datum. Žalobkyně požádala o odročení z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na datum. Bylo zkoumáno, zda otec doložil i Policii České republiky originální potvrzení o provedení testu proti onemocnění Covid-19. Ve spise jsou založeny listiny z řízení ve stát pokud jde o nezletilého. Dne datum proběhlo jednání před odvolacím soudem, bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně z datum a datum potvrzeno. Usnesení nabylo právní moci datum a pokud jde o otázku mezinárodní příslušnosti, odvolací soud nedospěl k odlišným závěrům, kdy pro posouzení pravomoci soudu je stěžejní pojem obvyklé bydliště, které měl nezletilý ještě v září rok, kdy byl otcem podán návrh na výkon rozhodnutí, kdy další návrhy otce jsou pak doplněním tohoto návrhu, v České republice v obvodu působnosti OS adresa. Skutečnost, že nezletilý i jeho matka v době mezi podáním návrhu a rozhodnutím soudu získali občanství stát, není pro posouzení otázky pravomoci pro řízení a výkon rozhodnutí významná, stejně tak jako skutečnost, že matka podala návrh na vyslovení nedostatku pravomoci českého soudu. O ní bude soud prvního stupně znovu rozhodovat samostatným usnesením a lze souhlasit s tím, že je směřována k řízení ve věci návrhu otce na určení trvalého bydliště nezletilého, který byl v mezidobí podán. Důvod pro postup podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady ES č. 2201/2003 z datum odvolací soud neshledal. Otec podal návrh na změnu péče a o určení styku otce s nezletilým dne datum. Bylo nařízeno jednání na datum, kdy žalobkyně požádala o odročení jednání ve věci z důvodu kolize jednání v stát. Byla vyrozuměna, že jednání se bude konat. Jednání bylo konáno dne datum a bylo odročeno na datum. Za účelem dožádání Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně bylo jednání odročeno. Ve spise je založena ústavní stížnost žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, rozsudku OS adresa ze datum a rozsudku OS adresa ze datum, kdy spis byl zapůjčen Ústavnímu soudu a v dubnu rok byl žádán zpět. Jsou zde zprávy z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a Úřadu městského obvodu adresa ohledně žádosti otce o kontakt s dítětem na území ČR. Usnesením Ústavního soudu ze dne datum byla odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně, kdy Ústavní soud námitku nepříslušnosti obecných soudů ČR neshledal důvodnou, okresní soud i krajský soud se s námitkou zabývali a řádně se s ní vypořádali, a i rozhodnutí ohledně uložení pokuty je dostatečně odůvodněno a jde o rozhodnutí zákonné. Bylo dne datum nařízeno jednání na datum. Žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu návrhu na změny opatrovníka na Úřad mezinárodně právní ochrany dětí v Brně ze dne datum. Jednání se konalo dne datum. Jednání bylo odročeno za účelem provedení dalšího dokazování na datum. Dále bylo jednání odročeno na datum., datum., datum, kdy žalobkyně požádala o odročení jednání s ohledem na kolize. Bylo dotazováno, kdy by se mohli účastníci řízení účastnit jednání, zda souhlasí s termínem datum a jednání následně bylo odročeno na tento termín. Bylo založeno sdělení matky s tím, že se na tento termín má konat jednání se Sdružením pro ochranu dětí v stát. Dne datum se konalo jednání před odvolacím soudem. Bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum. Dne datum před odvolacím soudem byl vyhlášen rozsudek, kterým byl nezletilý svěřen s účinností od datum do péče otce a bylo matce uloženo platit výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně a byl určen přechodný režim styku otce s nezletilým a následně styk matky s nezletilým. Rozsudek nabyl právní moci dne datum, má č. j. číslo jednací. Bylo sděleno v srpnu rok, že bylo žádáno o osvědčení pro účely uplatnění rozsudku ČR na území stát, neboť matka nadále neumožňuje jakýkoliv kontakt s nezletilým. Byla doručena žádost matky o splátkový kalendář ze dne datum, načež soud vyžadoval informaci o majetkových poměrech žalobkyně. Matka učinila návrh na změnu opatrovníka datum a datum doložila majetkové poměry. Otec podal návrh na výkon a rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dne datum. Bylo vydáno osvědčení datum. Otec byl vyzván, zda trvá dosud na návrhu na určení místa bydliště nezletilého přípisem z datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Žalobkyně se odvolala proti usnesení OS adresa z datum, kterým byl jmenován opatrovník nezletilému, a podala návrh na změnu opatrovníka již datum. Jednání bylo odročeno s ohledem na odvolání matky na datum a následně bylo odročeno z důvodu kolize zástupkyně žalobkyně na datum. Matka se vyjádřila k návrhu otce o určení místa bydliště nezletilého v podání ze dne datum s tím, že doložila rozhodnutí německého soudu ohledně přiznání práva matce na určení místa bydliště nezletilého. Dne datum se konalo jednání ve věci a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že trvalým bydlištěm nezletilého je adresa v adresa v České republice. Matka se odvolala proti tomuto rozsudku, odvolání bylo následně odůvodněno. Usnesením okresního soudu ze dne datum byl nařízen výkon rozhodnutí usnesení OS ze dne datum a žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Spis byl předložen Krajskému soudu v adresa s odvoláním datum. Žalobkyně se odvolala proti usnesení OS adresa a podala návrh na podání předběžné otázky k soudnímu dvoru Evropské unie dne datum. Usnesením okresního soudu, byla vrácena část spisu, je založeno, usnesením Okresního soudu Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a řízení bylo zastaveno pro nedostatek místní příslušnosti. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu datum a dále byl předložen Krajskému soudu v adresa s odvoláním datum. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, č. j. číslo jednací, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že byl zamítnut návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí.

7. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, soud konstatoval, že soudy řádně analogicky, objasnily, na základě jakých úvah dospěly k závěru o svěření nezletilého do výlučné péče. Pokud jde o mezinárodní příslušnost, tak bylo konstatováno, že rovněž se soudy zabývaly touto námitkou několikrát a řádně se s ní vypořádaly. V dalších případných řízeních bylo konstatováno, že se bude soud přiklánět k tomu, že obvyklé bydliště nezletilého je nyní ve stát. Bod 75 napadeného rozhodnutí, kdy takto byla projednána ústavní stížnost proti rozsudku krajského soudu ze dne datum a rozsudku Okresního soudu adresa z datum. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, byla odmítnuta ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu adresa z datum, usnesení KS adresa z datum, usnesení OS adresa z datum a usnesení KS v adresa ze dne datum. Pokud jde o místní nepříslušnost, tak Ústavní soud uvedl, že k obvyklému bydlišti postačuje uvést nezletilého, že mezi účastníky původního řízení v minulosti patrně existoval konsenzus, že OS adresa a KS v adresa, jsou věcně a místně příslušnými. Protože však u stěžovatelky nezletilého došlo v mezidobí ke změně bydliště, příslušnost výše uvedených soudů se stala spornou a v řízení vyvstala otázka, zda by neměla přejít na soud jiný. Situaci dále komplikuje, že mezi stěžovatelkou a otcem nezletilého neexistuje shoda, zda otec souhlasil s přestěhováním dítěte do stát. Nebylo zatím ani spolehlivě prokázáno tvrzení matky, že se s nezletilým trvale zdržuje v stát. Posouzení otázky příslušnosti výše jmenovaných soudů je tudíž závislé na celé řadě skutkových okolností, jež buď nebyly do dnešního dne spolehlivě zjištěny, nebo přinejmenším nejsou součástí napadeného rozhodnutí a Ústavní soud uzavírá, že přinejmenším v tomto momentě nemá za prokázané, že by OS adresa a KS v adresa byly nepříslušnými soudy, napadená rozhodnutí nejsou projevem svévole.

8. Podle faktury č. hodnota ze dne datum, tato byla vystavena dodavatelem tituly před jménem jméno FO žalobkyni na částku 14 651 Kč za překlady čeština – němčina, pak je fakturována odměna advokátní kanceláří jméno FO žalobkyni za právní služby - 11 hodin, částka 1 095 EUR. Fakturou č. hodnota ze dne datum bylo fakturováno za 6 hodin právních služeb 580 EUR. Fakturou č. hodnota z datum za právní služby – 9 hodin bylo fakturováno 871 EUR.

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka a dále fakturace dle odst. 8 rozsudku. Žalobkyně dne datum uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 800 000 Kč, na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 14 651,- Kč a další majetkové škody ve výši 284 294,48 Kč podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti došlo stanoviskem ze dne datum, nárok nebyl shledán důvodným pro absenci odpovědnostních titulů.

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Soud se v řízení nejprve zabýval otázku existence odpovědnostního titulu, nepřiměřené délky řízení. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

12. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky řízení, a to nejprve celého řízení sp. zn. spisová značka. Předmětné řízení trvalo od datum, kdy byl okresnímu soudu doručen návrh žalobkyně, kterým se domáhala určení otcovství k nezletilému synovi, do datum, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v adresa o zastavení řízení, celková doba řízení tak činila 8 let a 3 měsíce.

13. Posuzované řízení náleží mezi tzv. opatrovnická řízení, v nichž rozhodují specializované senáty, avšak i v rámci opatrovnické agendy je jej nutno řadit ke skutkově i právně složitým. Během řízení bylo posuzováno velké množství otázek, řízení bylo nejprve vedeno o určení otcovství, řízení bylo následně zastaveno, dále bylo vedeno řízení o určení příjmení nezletilého, rozhodováno o návrhu dědečka na úpravu styku s nezletilým, o návrhu matky na úpravu poměrů k nezletilému a stanovení výživného, opakovaně bylo rozhodováno o návrzích otce i matky na nařízení předběžných opatřeních (stanovení povinnosti platby na nezletilé dítě, návrhy otce na uložení povinnosti matce předávat dítě otci, na uložení zákazu vycestování s dítětem matce, apod.). Soudy se musely zabývat skutkovou otázkou souhlasu otce s přestěhováním dítěte do ciziny, byly posuzovány majetkové poměry účastníků řízení. Ve věci byla konána řada jednání, byli opakovaně vyslýcháni účastníci řízení. V řízení byla vydávána řada procesních usnesení, bylo rozhodováno o odkladu vykonatelnosti, opakovaně o zastavení řízení. V řízení během každého roku proběhlo několik jednání, dokazování bylo prováděno listinnými důkazy, výslechy svědků a účastníků řízení. Námitka místní nepříslušnosti byla matkou vznesena poprvé dne datum. Spis byl opakovaně předkládán odvolacímu soudu, který se zabýval rovněž námitkou místní nepříslušnosti, věc byla opakovaně řešena na třech stupních soudní soustavy. Právní složitost je spatřována v nutnosti vypořádat se s aplikací evropského práva.

14. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), dále jen „stanovisko Nejvyššího soudu“, lze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Zvýšený význam řízení se tedy presumuje.

15. Žalobkyně se na délce řízení podílela tím, že soud musel rozhodovat o četných návrzích žalobkyně na vydání předběžných opatření, vyzývat k doplnění nejasných podání. Žalobkyně opakovaně žádala o odročení jednání. Žalobkyně i otec nezletilého podíleli na délce řízení svou procesní aktivitou, tj. předkládáním návrhů, o nichž byl soud nucen rozhodovat.

16. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů byl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, jednotlivé úkony byly činěny v odpovídajících lhůtách, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti, soudy činily úkony v rámci opatrovnické agendy směřující k vydání rozhodnutí ve věci samé. Z těchto důvodů zdejší soud uzavřel, že v řízení nedocházelo k průtahům.

17. Délku řízení trvajícího 8 let a 3 měsíce pak soud považuje sice za nikoliv optimální, ale ještě za přiměřenou, a to zejména vzhledem ke specifikům opatrovnického řízení, kdy bylo rozhodováno o v průběhu této doby o celé řadě různých návrhů, a to opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, kdy o každém z návrhů bylo dle názoru soudu rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Žalobkyni tedy nemajetková újma nevznikla. S ohledem na vše uvedené tak zdejší soud nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 160 000 Kč jako nedůvodný zamítl.

18. Žalobkyně dále označila za odpovědnostní titul nepřiměřenou délku řízení o návrhu otce na určení místa bydliště nezletilého ze dne datum, vedeného rovněž u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, v období od datum do datum, kdy rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, soud mj. rozhodl o zastavení řízení pro nedostatek mezinárodní příslušnosti. Jako přiměřená se žalobkyni jeví doba 3 měsíce.

19. Pokud jde o řízení o návrhu otce na určení místa bydliště nezletilého, platí, co bylo uvedeno k řízení jako celku. Vedle tohoto návrhu v daném období musely opatrovnické soudy rozhodovat dále o nařízení výkonu rozhodnutí a pokutách, o nedostatku pravomoci českých soudů, spis byl opakovaně předkládán Ústavnímu soudu. Předmětem řízení byla právní otázka výkladu pojmu obvyklé bydliště nezletilého.

20. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), dále jen „stanovisko Nejvyššího soudu“, lze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Zvýšený význam řízení se tedy presumuje.

21. Žalobkyně se na délce řízení podílela tím, že soud musel rozhodovat o četných návrzích žalobkyně na vydání předběžných opatření, vyzývat k doplnění nejasných podání. Žalobkyně opakovaně žádala o odročení jednání. Žalobkyně i otec nezletilého podíleli na délce řízení jednak svou procesní aktivitou, tj. předkládáním návrhů, o nichž byl soud nucen rozhodovat, a dále na délku řízení měl vliv také konfliktní vztah žalobkyně a otce nezletilého.

22. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů byl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, jednotlivé úkony byly činěny v odpovídajících lhůtách, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti, soudy činily úkony v rámci opatrovnické agendy směřující k vydání rozhodnutí ve věci samé. Z těchto důvodů zdejší soud uzavřel, že v řízení nedocházelo k průtahům.

23. Délku řízení trvajícího 31 měsíců pak soud považuje sice za nikoliv optimální, ale ještě za přiměřenou, a to zejména vzhledem ke specifikům opatrovnického řízení, kdy bylo rozhodováno o v průběhu této doby o celé řadě různých návrhů, a to opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. Postup soudů ve věci byl opakovaně podroben přezkumu Ústavním soudem, který uvedl, že se soudy námitkou mezinárodní příslušnosti řádně vypořádaly, kromě toho na začátku řízení existoval patrně ohledně obvyklého bydliště nezletilého konsenzus, v mezidobí došlo u žalobkyně ke změně bydliště, a příslušnost soudů se stala spornou. Vyřešení otázky bylo závislé na celé řadě skutkových okolností, které měly nalézací soudy zjistit, ve věci vydaná rozhodnutí však nebyla projevem svévole. Žalobykně namítá, že soudy měly hned vyslovit závěr o nepříslušnosti českých soudů. Pokud soudy během řízení opakovaně dospěly k závěru, že jsou příslušnými české soudy, odkazuje zdejší soud na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3202/2012, podle kterého právní názor v rozhodnutí soudu, i přesto, že se posléze tento ukáže být nesprávným, nelze považovat za nesprávný úřední postup. Žalobkyni tedy nemajetková újma nevznikla. S ohledem na vše uvedené tak zdejší soud nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 51 000 Kč jako nedůvodný zamítl.

24. Žalobkyně dále požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 589 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, kterým byl syn žalobkyně svěřen do péče jeho otci, čímž matce byla působena nemajetková újma až do pravomocného zastavení řízení v dubnu rok. Žalobkyně považuje toto rozhodnutí za nezákonné vzhledem k vyslovení nedostatku mezinárodní příslušnosti českých soudů, která byla vyslovena následně rozsudkem ze dne datum. Soud k tomu uvádí, že zákon č. 82/1998 Sb. Stanoví jako podmínku zrušení nebo změnu rozhodnutí pro nezákonnost. Taková situace však v řízení nenastala. V dané fázi řízení české soudy uzavřely, že příslušnými jsou, námitkou nedostatku příslušnosti se řádně zabývaly a vypořádaly, dané rozhodnutí nebylo zrušeno nebo změněno pro nezákonnost, z důvodu neexistence odpovědnostního titulu tedy soud žalobu v této části rovněž zamítl.

25. Žalobkyně se konečně domáhala náhrady škody v zaplacených pokutách ve výši celkem 92 000 Kč, zaplacených žalobkyní na základě usnesení Okresního soudu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, a na základě usnesení okresního soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, kdy obě rozhodnutí byla potvrzena usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, nebyla změněna nebo zrušena pro nezákonnost, soud proto žalobu zamítl s ohledem na neexistenci odpovědnostního titulu.

26. Pokud jde o náklady na právní zastoupení v předmětném řízení, a to ve výši, jak uvedla žalobkyně, přibližně 284 294,48 Kč, z čehož měla žalobkyně zaplatit 84 294,48 Kč, nárok rovněž není důvodný s ohledem na neexistenci odpovědnostního titulu, ať už nepřiměřené délky řízení nebo nezákonného rozhodnutí, žalobkyně nadto ničeho nedoplnila k výzvě soudu udělené na jednání dne datum, kdy po poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla jednotlivé úkony, ze kterých je škoda složena, popsala příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem u každého úkonu, a tyto vztáhla k jednotlivým odpovědnostním titulům, pokud jsou tyto jednotlivá rozhodnutí, která žalobkyně označuje za nezákonná, pokud jde o škodu, která spočívala v nákladech za překlad ve výši 14 651 Kč, žalobkyně svá tvrzení nijak nedoplnila. Žalobkyně tedy v této části neunesla nadto břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání dne datum a datum) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 300,- Kč. Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.