18 C 48/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený tituly před jménem. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: stát, organizační složka státu Adresa zainteresované osoby 0/1 jednající název státní instituce Adresa zainteresované osoby 0/2 o zaplacení 80.000,- Kč s úroky z prodlení

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 80 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá žalobou doručenou soudu dne datum na žalované odškodnění za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. spisová značka a spisová značka, kterým byly neoprávněně a na nepřiměřeně dlouhou dobu zajištěny finanční prostředky na bankovním účtu žalobce. Usnesením policejního orgánu České republiky, název, č.j. číslo jednací ze dne datum byly žalobci podle ustanovení § 79a odst. 1 trestního řádu zajištěny finanční prostředky ve 71.853,31 EUR na účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa Zajištění finančních prostředků bylo zrušeno až po urgencích ze strany žalobce v roce rok, a to konkrétně usnesením Obvodního státního zastupitelství pro adresa č. j. číslo jednací ze dne datum, které ve vztahu k žalobci nabylo právní moci dne datum, ve znění opravného usnesení Obvodního státního zastupitelství pro adresa č. j. číslo jednací ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum. Uvedené opravné usnesení bylo žalobci doručeno teprve dne datum. Od tohoto dne doručení opravného usnesení, tj. od datum, vznikl žalobci nárok na přiměřené zadostiučinění. Žalobce uplatnil nárok u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne datum, žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne datum jej odmítla, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

2. Žalovaná ve věci učinila nesporným uplatnění nároku žalobcem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne datum. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne datum a nebyl shledán důvodným s ohledem na absenci odpovědnostního titulu. Ohledně žaloby podané dne datum žalovaná namítla, že nárok na nemajetkovou újmu žalobce považuje za promlčený. Odkázala na ust. § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., kde se nárok promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o nemajetkové újmě. Dále promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci. Namítané řízení skončilo pravomocně dne datum, nárok byl uplatněn u žalované dne datum, věc byla projednána dne datum, žaloba byla podána dne datum. Navzdory promlčení se žalovaná vyjádřila věcně tak, že neshledala, že by namítané řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. S ohledem na vše uvedené žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.

3. Soud se z důvodu procesní ekonomie zabýval nejprve námitkou promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, vznesenou žalovanou. Mezi účastníky řízení je nesporné, že pravomocným usnesením Obvodního státního zastupitelství pro adresa, č. j. číslo jednací, ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum a to ve znění opravného usnesení Obvodního státního zastupitelství pro adresa, č. j. číslo jednací, ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum a bylo doručeno žalobci dne datum, bylo ukončeno řízení o zajištění finančních prostředků žalobce. Dále je mezi účastníky řízení nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované, ke kterému došlo dne datum, je nesporné rovněž projednání žádosti a to dne datum, stanovisko bylo doručeno žalobkyni dne datum. Žaloba byla podána dne datum.

4. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon“, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od datum (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

5. Soud posuzoval důvodnost námitky promlčení žalovaného nároku. V konkrétním případě namítané řízení, v němž měla žalobci vzniknout nemajetková újma, skončilo pravomocně dne datum, kdy nabylo právní moci opravné usnesení Obvodního státního zastupitelství pro adresa, č. j. číslo jednací, ke kterému nejpozději byla tvrzená újma žalobce završena, jinak datum, ke kterému nejpozději se o újmě dozvěděl. Platí totiž, že „nemateriální újma spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Nemajetková újma poškozenému v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikne v okamžiku, kdy poškozený začne délku řízení jako nepřiměřenou pociťovat, tedy zpravidla již v průběhu samotného řízení a okamžik vzniku nemajetkové újmy je tak shodný s okamžikem, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl... V případě nepřiměřené délky řízení je stěží myslitelné, že by se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě a jejím rozsahu dozvěděl později, než okamžikem skončení řízení, neboť nemajetková újma spočívá právě v nejistotě ohledně výsledku řízení a skončením řízení je tato nejistota odstraněna a újma dovršena...“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 96/2011, dostupný na stránkách www.nsoud.cz ). Šestiměsíční promlčecí lhůta, která počala běžet dne datum, pak byla přerušena předběžným uplatněním nároku datum na dobu předběžného projednání nároku, nejdéle na dobu 6 měsíců. Nárok byl žalovanou projednán dne datum, kdy bylo žalobci doručeno stanovisko žalované ze dne datum, 6 měsíční lhůta na projednání nebyla vyčerpána, nicméně pro běh promlčecí doby je v daném případě podstatné projednání nároku, jelikož to má dle znění § 35 odst. 1 zákona přednost a 6 měsíční stavení promlčecí lhůty je pak subsidiární v případě, že nárok nebyl žalovanou v zákonné lhůtě projednán. Z šestiměsíční promlčecí doby tak žalobci zbývaly 2 dny na podání žaloby. Žaloba byla podána až dne datum, soud proto musí konstatovat, že nárok na odškodnění nemajetkové újmy je promlčen. Soud proto žalobu zamítl a s ohledem na důvodnou námitku promlčení byly zamítnuty návrhy na provedení dokazování.

6. Pro úplnost soud uvádí, že námitka promlčení, vznesená žalovanou, není v rozporu s dobrými mravy, soud odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 4223/2016 ze dne 20.12.2016, 30 Cdo 3825/2011, ze dne 17. 10. 2012, dle kterých dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (obdobně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný pod č. 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě žalobce, který je po celou dobu řízení zastoupen advokátem, neuvedl žádné důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Uplatnění promlčecí námitky ze strany žalované tedy není zneužitím práva na úkor žalobce.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě, příprava k jednání a účast na jednání dne datum) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 900,- Kč. Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinná dobrovolně, co je jí uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.