18 C 63/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 73 246 Kč a 12 475 Kč a o 101 303 Kč a 29 633 Kč

I. Žaloba o zaplacení částek 73 246 Kč a 12 475 Kč ve prospěch žalobkyně a) a částek 101 303 Kč a 29 633 ve prospěch žalobkyně b) se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny rovným dílem nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhaly na žalované zaplacení škody, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřují v neučinění podstatných úkonů, nezajištění a zmaření důkazních prostředků ze strany soudu a nevydání rozhodnutí v zákonné a resp. přiměřené lhůtě. Soud v rámci řízení neprovedl žádné podstatné úkony pro vydání rozhodnutí, nezabránil škodám na zdraví žalobkyně a zmařil veškeré důkazní prostředky. Žalobkyni tím vznikla materiální škoda, neboť ji soudkyně zavázala k úhradě nákladů za právní zastoupení advokátem na straně žalovaných. Žalobkyni a) [jméno] [příjmení] tak vznikla škoda ve výši 48 926 Kč na nákladech řízení, 24 320 Kč na nákladech odvolacího řízení a 36 623 Kč na nákladech exekučního řízení. Žalované b) spol. [název žalobkyně b)] [anonymizována dvě slova] vznikla škoda ve výši 67 725 Kč jako náklady řízení, 33 578 Kč jako náklady odvolacího řízení a 42 100 Kč jako náklady exekuce. Kauza pokračuje exekučním řízením vedeným pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu ve [obec].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uplatnily proti žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč pro žalobkyni a) a ve výši 220 000 Kč pro žalobkyni b) coby škodu ve vztahu k průtahům, bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní terapie. Požadavek žalobců měl zahrnovat více samostatných hmotně právních nároků a to přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení dle § 31a) zák. č. 82/1998 Sb., bolestné dle § 2958 o. z., ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o.z. a náhradu za duševní terapii zřejmě dle § 2959 o.z. Nebyly však specifikovány jednotlivé konkrétní nároky. Vzhledem k neurčitosti tohoto návrhu usnesením ze dne [datum] soud tuto změnu žaloby nepřipustil, usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Podáním ze dne [datum] žalovaná upřesnila výši nákladů exekuce a to v případě žalobkyně a) na částku 12 475 Kč a v případě žalobkyně b) na částku 29 633 Kč. Žalobu vzala částečně zpět co do částky 24 148 Kč ve vztahu k žalobkyni a) a co do částky 12 467 Kč ve vztahu k žalobkyni b). Usnesením ze dne [datum] soud řízení v tomto rozsahu zastavil. Nadále tak zůstaly předmětem řízení ve vztahu k žalobkyni a) částka 73 246 Kč jako náklady nalézacího řízení a částka 12 475 Kč jako náklady exekučního řízení, ve vztahu k žalobkyni b) částka 101 303 Kč jako náhrada nákladů nalézacího řízení a částka 29 633 Kč jako náhrada nákladů exekučního řízení.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní obě žalobkyně uplatnily svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 440 000 Kč a náhradu majetkové škody v celkové výši 288 433 Kč dne [datum]. Žalovaná poukazuje na to, že řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ze kterého žalobkyně odvozují své nároky na náhradu majetkové škody, bylo pravomocně skončeno k datu [datum]. Žaloba v tomto případě byla podána až dne [datum], tudíž veškeré nároky z předmětného řízení lze považovat za promlčené. Žalovaná tedy vznesla námitku promlčení všech žalobních nároků na náhradu majetkové škody. Rovněž zmíněné exekuční řízení vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně ukončené ke dni [datum] nařízením exekuce. Žalovaná dále namítla, že v daném případě není dán ani odpovědnostní titul, když žalobkyně se domáhají náhrady škody v důsledku nesprávného úředního postupu u [název soudu], avšak v žalobě mají výhrady zejména k věcnému rozhodování soudu, hodnocení důkazů apod. Své výhrady k rozhodování soudu měly žalobkyně uplatnit v rámci řádných (mimořádných) opravných prostředků či si podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu Ministerstvo spravedlnosti ani kompenzační soud nejsou oprávněny posuzovat věcné rozhodování a nezákonnost rozhodnutí vedeného v soudním řízení a zasahovat tak do nezávislosti soudu. Dále žalovaná uvádí, že žalobkyně uplatnily nárok na náhradu majetkové škody, která má představovat náhradu na nákladech řízení, nepovažuje za důvodný a to vzhledem k tomu, že namítané náklady řízení nelze považovat za náklady řízení podle § 31 OdpŠk., jelikož předmětné náklady nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalovaná poukazuje na to, že řízení skončilo zastavením řízení po zpětvzetí žaloby, když toto bylo výlučně rozhodnutím účastníků, kteří se tak dobrovolně vzdali nákladů řízení. Zpětvzetím žaloby nedošlo k jasnému pravomocnému určení oprávněnosti nároku, tudíž nelze předjímat, který z účastníků byl případně povinen náklady řízení hradit dle úspěchu ve věci a především není vůbec jasné, zda byl nárok žalobců oprávněný.

5. Ze spisu [název soudu] vzal soud za prokázané následující. Dne [datum] podaly žalobkyně a dále manžel žalobkyně [jméno] [příjmení], žalobu k Okresnímu soudu ve [obec] vůči [právnická osoba] s.r.o. a Krajskému úřadu [obec] a domáhali se, aby žalovaným byla uložena povinnost přijmout opatření, aby nedocházelo k otřesům domu žalobkyně a jejího manžela a k pokračování negativních vlivů na nemovitost. Usnesením z [datum] byli žalobci vyzváni k doplnění žaloby. Na výzvu soudu žalobci žalobu doplnili podáním ze dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo zastaveno řízení o žalobním návrhu, kterým se žalobci domáhali opatření a úpravy, aby nedocházelo k otřesům domu, k pokračování negativních vlivů na nemovitosti. Následně se domáhali škody na zdraví ve výši 5 000 000 Kč, tato změna žaloby byla připuštěna. Okresní soud v Ústí nad Orlicí ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kdy zastavil řízení vůči žalovanému Krajskému úřadu [územní celek] a žalobu vůči [právnická osoba] s.r.o. zamítl a uložil [právnická osoba] spol. s.r.o. zaplatit žalované společnosti částku 104 424,82 Kč a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vždy částku 73 692,41 Kč. Žaloba byla zamítnuta zejména s ohledem na to, že ze strany žalované společnosti nebylo shledáno porušení právních povinností a dále vzhledem k vznesené námitce promlčení. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] odvolací soud potvrdil zamítavý výrok rozsudku I. stupně a změnil, výrok o nákladech řízení tak, že [právnická osoba] spol. s.r.o. je povinna zaplatit částku 67 725 Kč a [celé jméno žalobce] částku 24 463 Kč. Dále ve výroku IV. uložil [právnická osoba] zaplatit na nákladech odvolacího řízení částku 33 578 Kč a [jméno] [příjmení] částku 12 160 Kč a [jméno] [příjmení] rovněž částku 12 160 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně [celé jméno žalobce] žalobu zpět. Podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět i za žalobkyni a) [právnická osoba] s.r.o. a dne [datum] se ke zpětvzetí žaloby připojila i žalobkyně c) [jméno] [celé jméno žalobce] (procesní nástupkyně po původním žalobci c) [jméno] [příjmení]). Usnesením ze dne [datum] soud řízení zastavil a uložil každému z žalobců nahradit žalovanému [územní celek] náklady řízení ve výši 500 Kč.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

7. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle ustanovení § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jenž bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda.

11. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

12. Podle ustanovení § 8 odst. 2 OdpŠk, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím, vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

13. Podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práv poskytuje.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

16. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

17. Podle ustanovení § 32 odst. 2 OdpŠk nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

18. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. Soud se v daném případě nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Co se týká nároku na náhradu škody v podobě nákladů nalézacího řízení, zde bylo ze spisu [název soudu] [anonymizována tři slova], sp. zn. [spisová značka] zjištěno, že toto řízení bylo pravomocně skončeno nabytím právní moci usnesením o zastavení řízení dne [datum] O povinnosti žalobkyně uhradit náklady nalézacího řízení bylo pravomocně rozhodnuto dne [datum], kdy bylo předmětné řízení pravomocně skončeno ve vztahu k žalované [právnická osoba] s.r.o. Nárok žalobců byl u žalované uplatněn dne [datum]. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum]. V daném případě se žalobkyně o tom, že jim vznikla tvrzená škoda v podobě nákladů nalézacího řízení, dozvěděly nejpozději okamžikem právní moci rozsudku [název soudu], tedy dne [datum], toho dne počala běžet tříletá promlčecí doba. Běh promlčecí doby byl stavěn po dobu předběžného uplatnění nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců (srov. ust. § 35 odst. 1 OdpŠk), a byl předběžně uplatněn u žalované dne [datum], tedy poslední den promlčecí doby. Do dne podání žaloby nedošlo k mimosoudnímu projednání žádosti žalobkyň, ke stavení promlčecí doby tak došlo po dobu šesti měsíců. 2020. Vzhledem k tomu, že žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum], nárok žalobkyň na náhradu škody je promlčen. Co se týká námitky promlčení vznesení ve vztahu k exekučnímu řízení, zde námitku promlčení žalovaná odvozovala od skutečnosti, že ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec], sp. zn. [spisová značka] došlo k nařízení exekuce dne [datum]. Soud se s tímto hodnocením data ukončení exekučního řízení s žalovanou neztotožňuje, přestože je třeba dát žalované za pravdu, že případné návrhy na zastavení exekuce jsou z hlediska nepřiměřené délky řízení samostatnými úseky, jejichž délka se posuzuje separátně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadují nárok na náhrady škody v podobě nákladů exekuce je zřejmé, že tyto náklady vznikly až v průběhu provádění exekuce, nikoliv ve fázi do nařízení exekuce soudem. Tento nárok tak, dle názoru soudu, promlčen není.

20. Žalované je však třeba dát za pravdu v tom, že nelze považovat za důvodný nárok na náhradu škody v podobě nákladů řízení, pokud se nejedná o náklady řízení ve smyslu ust. § 31 odst. 1 OdpŠk, tedy náhradu takových nákladů, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalobkyně požadují náklady řízení, jejichž úhrada jim byla uložena usnesením o zastavení tr. řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. K náhradě nákladů řízení je nalézací soud zavázal proto, že procesně zavinily zastavení řízení. V daném případě se tak nejedná o náklady, které by byly vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu. Stejně tak nelze dovodit odpovědnost státu za náklady exekuce, která je proti žalobkyním vedena. Žalobkyně jsou v tomto exekučním řízení v postavení povinných, a jako takové mají povinnost k náhradě nákladů exekuce, zde je tak odpovědnost státu vyloučena. Tento stav, kdy proti žalobkyním je vedena exekuce, nejsou důsledkem žádného nesprávného úředního postupu soudu, a to ani v podobě nepřiměřené délky řízení ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí. Pokud žalobkyně v rámci svých žalobních tvrzení poukazovaly na to, že ze strany soudu nebyla dodržena rovnost účastníků, věc vyřizovala soudkyně, která nebyla zákonnou soudkyní, soud nepřihlédl k jimi navrhovaným důkazům apod., v tomto ohledu se soud ztotožňuje s názorem žalované, že tyto námitky měly být žalobkyněmi uplatněny v rámci řádných či mimořádných opravných prostředků a nikoliv v řízení kompenzačním. Kompenzační soud nemůže žádným způsobem přezkoumávat tato tvrzená procesní pochybení nalézacího soudu. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem, co do částek odpovídajícím nákladům nalézacího řízení ve výši 73 246 Kč ve vztahu k žalobkyně a) a co do částky 101 303 Kč ve vztahu k žalobkyni b) soud žalobu zamítl z důvodu promlčení a ve zbývající části vzhledem k chybějícímu odpovědnostnímu titulu, coby prvnímu z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu.

21. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované náklady nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za jeden učiněný úkon a to za vyjádření k žalobě.