18 C 78/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO: IČO sídlem adresa za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 177 832 Kč s úroky z prodlení

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 177 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhá na žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 53 344 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , z téhož titulu se žalobce domáhá i náhrady škody ve výši 124 488 Kč, která představuje náklady řízení spočívající v nákladech na zastoupení, které žalobce musel vynaložit, jelikož nebýt průtahů ve věci, žalobci by žádná škoda nevznikla, protože by měl ve věci úspěch a náklady řízení by mu byly nahrazeny protistranou. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne , datum, , ke dni podání žaloby nebyl projednán.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že žalobce u ní dne , datum, uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, žalovaná jej projednala dne , datum, a neshledala jej důvodným, jelikož v namítaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců, v postupu soudů nebyly zjištěny průtahy. Pokud jde o požadavek na náhradu nákladů řízení žalobce, nelze s jistotou určit, jak by o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto, pokud by řízení skončilo dříve, než žalovaný uplatnil námitku započtení. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud zjistil ve věci následující skutečnosti. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, soud zjistil: Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce, totožný jako zdejší žalobce, domáhal proti žalovanému , jméno FO, zaplacení částky 147 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to z toho důvodu, že rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , žalobce uhradil předmětnému žalovanému částku 134 182 Kč jako náhradu nákladů řízení, a dále částku 13 068 Kč jako náhradu nákladů odvolacího řízení. Na základě dovolání Nejvyšší soud zrušil rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , oba rozsudky nalézacích soudů a žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, kteréhožto se žalobce domáhá. Jednalo se návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podaný prostřednictvím příslušného formuláře. Soud dne , datum, vydal ve věci elektronický platební rozkaz. Žalovaný podal dne , datum, odpor a vznesl námitku místní nepříslušnosti. V podání ze dne , datum, se žalovaný vyjádřil k žalobě tak, že nárok neuznává a zcela jej popírá. Podání bylo rozesláno , datum, . Soud vyžadoval během listopadu součinnost ohledně majitele bankovního účtu od , právnická osoba, . Žalobce doplnil svá tvrzení v podání ze dne , datum, , pokud jde o číslo předmětného účtu. Dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . V podání ze dne , datum, žalovaný upozornil na námitku místní nepříslušnosti, kterou podal již dříve. Jednání proto bylo odročeno pokynem ze dne , datum, . V podání ze dne , datum, žalovaný vznesl námitku věcné nepříslušnosti. Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k odstranění vad námitky věcné nepříslušnosti a současně byli účastníci řízení vyzváni, aby se vyjádřili k námitce věcné nepříslušnosti. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen s námitkou Vrchnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo rozhodnuto tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Rozhodnutí nabylo právní moci , datum, , spis byl vrácen zpět okresnímu soudu , datum, . Usnesením okresního soudu z , datum, byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti. Žalovaný proti tomu podal odvolání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k odstranění vad odvolání. Ty byly odstraněny v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soud v , adresa, dne , datum, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek pro uznání. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k odstranění vad odvolání. Ty odstranil v podání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Řízení o odvolání bylo usnesením ze dne , datum, zastaveno. Doplnění odvolání je z , datum, , obsahuje žádost o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne , datum, nebylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků a spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, k rozhodnutí dne , datum, k rozhodnutí proti zastavení odvolacího řízení, kdy usnesením odvolacího soudu z , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se odvolací řízení nezastavuje. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání dne , datum, . Ten byl složen dne , datum, . Žalobce se vyjádřil k odvolání žalovaného dne , datum, . Spis byl předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, a žádal nařízení odročení nařízeného jednání na , datum, , kdy krajský soud nařídil toto jednání dne , datum, . Žalovaný tedy žádá o odročení z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na stejný den jinou hodinu , datum, . Žalovaný doplnil odvolání v podání ze dne , datum, . Na jednání dne , datum, byl vyhlášen rozsudek krajského soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Proti rozsudku podal žalovaný dovolání dne , datum, a současně podal návrh na odklad vykonatelnosti. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání usnesením z , datum, . Soudní poplatek byl složen dne , datum, . Dovolání bylo rozesláno , datum, . Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne , datum, . Rozsudkem ze dne , datum, byl rozsudek Krajského soudu v , adresa, změněn tak, že se rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, číslo jednací rozsudku Nejvyššího soudu je , číslo jednací, . Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, , datum, . Žalovaný se vyjádřil k žalobě dne , datum, , , datum, provedl námitku započtení. Žalobce byl vyzván přípisem soudu z , datum, , zda na podané žalobě trvá, kdy rozsudky byly zrušeny z důvodu nesprávného právního posouzení věci Nejvyšším soudem. Žalovaný opakovaně žádal ve věci o nařízení jednání, odstranění průtahů, kdy žalobce v podání ze dne , datum, vzal žalobu zpět, a to na základě zápočtu proti pohledávce žalovaného podle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, . Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo rozhodnuto tak, že zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní dne , datum, je neúčinné s ohledem na to, že dosud nebylo rozesláno, doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci. Žalovaný se ve věci vyjádřil v podání ze dne , datum, . Žalobce podal proti usnesení odvolání ze dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil k odvolání v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, dne , datum, a usnesením krajského soudu ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání ve věci na , datum, . Žalovaný žádal o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání bylo pokynem ze dne , datum, odročeno a dále nařízeno na , datum, a , datum, . Žalovaný opětovně žádal o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na , datum, . Tohoto dne proběhlo jednání ve věci, byly provedeny listinné důkazy a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobce zamítnuta. Žalovaný podal ještě téhož dne do rozsudku odvolání. Rozsudek má č. j. , číslo jednací, , nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný doplnil odvolání v podání ze dne , datum, . Proti rozsudku podala odvolání rovněž žalobkyně. Odvolání účastníků řízení byla rozeslána pokynem ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, . , datum, s tím, že byla podána mezitím vyjádření k odvolání. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byl rozsudek okresního soudu změněn ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, s tím, že byl napaden odvoláním výrok II. ohledně nákladů řízení. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, , kdy usnesení Krajského soudu v , adresa, nabylo právní moci dne , datum, .

4. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterou se žalobce jakožto stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a výroku II. rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. , číslo jednací, , ze dne , datum, , kterými bylo rozhodováno o nákladech předmětného řízení. Ústavní stížnost, kterou podal žalobce prostřednictvím , Jméno advokáta, dne , datum, , byla odmítnuta.

5. Podle závěrečného návrhu žalobce ze dne , datum, žalobce vyúčtoval své náklady v řízení sp. zn. , spisová značka, za zastoupení , Jméno advokáta, , advokátem, včetně soudního poplatku a cestovného ve výši 95 208 Kč.

6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce uplatnil u žalované dne , datum, žádostí ze dne , datum, nárok na náhradu škody ve výši 124 488 Kč a nemajetkové újmy ve výši 53 344 Kč. Žádost byla projednána dne , datum, . Žalovaná neshledala, že by v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žádosti žalobce o náhradu škody a poskytnutí nemajetkové újmy nebylo vyhověno.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , rovněž podání a projednání ústavní stížnosti a dále předběžné uplatnění nároku u žalované a jeho projednání.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 zákona č. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 2 zákona náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

11. Předmětné řízení, vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , trvalo od , datum, , kdy byl soudu doručen návrh žalobce, do rozhodnutí o ústavní stížnosti dne , datum, , pravomocně bylo řízení ve věci samé skončeno dne , datum, , dále se vedlo řízení již jen o akcesorickém výroku o nákladech řízení, řízení tedy trvalo tedy 3 roky a 8 měsíců.

12. Předmětný spor skutkově, hmotněprávně ani procesně složitý, předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení, které zaplatil žalobce žalovanému na základě původně pravomocného a vykonatelného rozsudku v jiném řízení, a to ve výši 147 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Věc byla řešena na třech stupních soudní soustavy, okresní soud ve věci vydal nejprve elektronický platební rozkaz, následně rozsudek pro uznání, který byl zrušen až Nejvyšším soudem, následně rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , kterým byla žaloba zamítnuta, dále se řízení vedlo ohledně akcesorického výroku o nákladech řízení, včetně řízení o zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti. Spis byl předložen s námitkou věcné nepříslušnosti Vrchnímu soudu v , adresa, , procesně bylo dále rozhodováno o místní nepříslušnosti, o odstranění vad podání, o osvobození od soudních poplatků, na dvou stupních o zastavení odvolacího řízení a o nepřípustnosti zpětvzetí žaloby.

13. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba o zaplacení pohledávky nejprve ve výši 147 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení, tedy částka řádově nikterak vysoká. Soud tedy uzavírá, že význam řízení pro žalobce je standardní, jakkoliv žalobce tvrdí, že se pro jeho podnikání jednalo o částku zcela zásadní, tato svá tvrzení nijak nekonkretizoval.

14. Žalobce se na délce řízení podílel v tom smyslu, že byla podána zjevně neopodstatněná ústavní stížnost.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů byl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti, pokud bylo na žádost jedné ze stran odročeno jednání, byl stanoven další termín v rozmezí asi dvou týdnů. Zdejší soud nespatřuje průtah ani ve vydání rozsudku pro uznání, když tento rozsudek okresního soudu ze dne , datum, , potvrzený rozsudkem krajského soudu ze dne , datum, , byl totiž zrušen Nejvyšším soudem z důvodu nesprávného právního posouzení věci, a pak platí, že právní názor vyjádřený v rozhodnutí soudu (v daném případě vtělený do rozhodnutí soudu o splnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání), i přesto, že se posléze tento ukáže být nesprávným, nelze považovat za nesprávný úřední postup (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3202/2012).

16. Délku řízení trvajícího 3 roky a 8 měsíců je tak nutné považovat za přiměřenou skutkové a právní složitosti věci. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby bylo shledáno, že význam řízení byl pro žalobce zásadně zvýšený, což se vzhledem k výši částky, která byla pro žalobkyni jakožto podnikající právnickou osobu, nejeví jako věrohodné, neměl by tento dílčí závěr vliv na celkový závěr soudu o tom, že délka řízení bylo přiměřená skutkové a právní složitosti věci a v řízení nedošlo současně ani k průtahům.

17. Jelikož v řízení není dán odpovědnostní titul podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., tedy jedna z podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu, byla žaloba zamítnuta. Nadto soud dodává, pokud jde o nárok o náhradu nákladů předmětného řízení, že tato je vyloučena rovněž podle § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kdy lze dále přisvědčit argumentu žalované, že není jisté, že by byla náhrada nákladů řízení žalobci v posuzovaném řízení přiznána, a to nadto v jím uplatněné výši, když o náhradě nákladů řízení je rozhodnuto až soudem.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, proto je žalobce povinen nahradit jí náklady řízení. Ty jsou představovány paušální náhradou nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za jeden úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání dne , datum, , celkem 900 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.