18 C 84/2019

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o náhradu škody na zdraví

I. Žaloba o zaplacení 926.367 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 2.700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení státu v rozsahu 100 % ve výši, která bude určena samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované náhrady škody na zdraví (bolestné ve výši 59.008 Kč a ztížení společenského uplatnění 867.359 Kč), která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR, [stát. instituce], při pobytu žalobce ve vazební věznici od [datum] do [datum], kdy podle původních žalobních tvrzení k nesprávnému úřednímu postupu došlo dne [datum], když žalobci nebyla sundána pouta při lékařském vyšetření, dne [datum], kdy mu byl dán hrubý pokyn k urychlenému opuštění lůžka při lékařském vyšetření, dne [datum] mu nebyla poskytnuta bezodkladná a řádná lékařská péče, bylo mu zakázáno použít invalidní vozík k transportu po incidentu a byl vláčen dozorci po zemi a schodech a vhozen do vozidla, ve zprávě o propuštění žalobce z vazby ze dne [datum] byly uvedeny nepravdivé informace. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], ta jej dle stanoviska ze dne [datum] neshledala důvodným.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu škody dne [datum]. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná nárok neshledala důvodným, odkázala na to, že ve věci nelze shledat existenci nesprávného úředního postupu, žalobci byla v průběhu výkonu vazby poskytnuta maximální lékařská péče, zdravotní problémy žalobce byly okamžitě řešeny. Žalovaná nemá za prokázaný ani vznik škody, když žalobcem předložený znalecký posudek působní neobjektivně a účelově. Žalovaná proto navrhuje žalobu zamítnout.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta. Usnesením [odvolacího soudu] ze dne [datum] [číslo], byl na základě odvolání žalobce rozsudek zrušen a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Během odvolacího řízení žalobce vymezil, že vznik škody na zdraví spojuje s postupem Vězeňské služby ČR dne [datum], která při ošetření žalobce na ortopedii odmítla žádost lékaře o sundání pout žalobci a která při zdravotních obtížích žalobce dne [datum] nezajistila žalobci neodkladnou zdravotní péči a která jej nechala bezvládného vláčet po chodbách věznice, ač byl k dispozici invalidní vozík. Zdejšímu soudu pak bylo odvolacím soudem uloženo, aby řádně zjistil skutkový stav, tedy zda byl žalobce dne [datum] řádně vyšetřen, ač měl nasazena pouta, zda byl takto vyšetřen způsobem dostatečným pro stanovení diagnózy, a v případě, že vyšetření nebylo dostatečné, zda použití pout bylo nezbytné. Dále bylo zdejšímu soudu uloženo zjistit, zda se žalobci dostalo dne [datum] po ohlášení nepříznivého zdravotního stavu lékařského ošetření bez zbytečného odkladu.

4. Na jednání dne [datum] žalobce dále omezil svá žalobní tvrzení tak, že nadále požaduje náhradu škody pouze z nesprávného úředního postupu dne [datum], kdy se cítil v ohrožení života a nebyla mu včas poskytnuta zdravotní péče a následně byl vláčen po chodbách věznice. Z tohoto důvodu soud níže uvádí pouze provedené dokazování a závěry vztahující se jen ke skutkovému stavu dne [datum].

5. Soud ve věci zjistil z důkazů následující. Z lékařské zprávy ze dne [datum] vystavené MUDr. [jméno] [příjmení], což je lékařsky z oboru psychiatrie, plyne, že tohoto dne se žalobce dostavil na vyšetření psychologické, kdy popsal své potíže, byla mu doporučena individuální psychoterapie ke zvládnutí úzkostných prožitků. Z předchozího psychologického vyšetření MUDr. [příjmení] dne [datum] je citováno, že žalobce je výrazně anxiozně depresivní (osobnost s úzkostnými rysy, labilní emotivitou, sníženým frustračním prahem, labilní afektivitou, aktuálně s posunem do deprese) s dopadem do somatické oblasti. Podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl žalobce vzat jakožto obviněný do vazby. Podle prohlášení pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum], tito prohlásili, že byli svědky toho, když dne [datum] postihly žalobce zdravotní problémy, jednalo se spolubydlícího z cely, byla přivolána rychlá záchranná služba, byl odvezen do nemocnice, vše proběhlo rychle, cca za 15 minut. Dále dne [datum] před 16.30 hodin postihl žalobce další zdravotní problém, stěžoval si na brnění rukou, horní poloviny těla, nemohl se postavit, špatně mluvil, byl vymáčknutý okamžitě tísňový hlásič, dostavil se dozorce, který byl informován o stavu žalobce, ten se podíval na hodiny, že je teď blbá hodina, ale že někoho sežene, po dalších 10 minutách se stav žalobce zhoršoval a byl znovu volán dozorce, ten řekl, že shání auto, ať už nevolají. Po 10 minutách prosil žalobce o zavolání lékaře, protože měl pocit, že umírá. Dozorci odmítli poskytnout invalidní vozík, který byl na chodbě k dispozici se slovy, že musí dojít sám a proto svědkové žalobce doslova odvlekli do koupelny, kde byl posazen na lavičku, poté se vrátili na celu. Dále podle podnětu dozoru nad výkonem vazby ze dne [datum] žalobce učinil podnět s ohledem na namítaný postup vězeňské služby. Podle posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], tento stanovil bolestné s ohledem na posttraumatickou stresovou poruchu a úzkostnou nebo depresivní poruchu žalobce ve výši 200 bodů a ztížení společenského uplatnění 867.359 Kč. Podle zdravotního záznamu MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra, ze dne [datum] je uvedeno, že žalobce jakožto pacient byl v péči od června [rok], jedná se o problematiku anxiózně depresivního prožívání, závěrem posttraumatická stresová porucha jako reakce na prožitý stres. Podle zprávy PhDr. [jméno] [příjmení], psychologa, ze dne [datum] je uvedeno, že žalobce je veden v evidenci poradny od [datum], absolvoval dvě konzultace a 10 návštěv s aplikací relaxačních technik, poslední v červnu [rok] pro přetrvávající potíže byla doporučena péče psychiatra Počátek problému je spojován s opakovanými srdečními potížemi během pobytu ve vazební věznici. Podle zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., tohoto dne bylo provedeno vyšetření diagnóza tachykardie NS. Podle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], centrum sociálních služeb [obec], je uvedeno, že žalobce dochází do krizového centra [název centra] od [datum], jsou zde popsány potíže, diagnóza depresivní úzkostná reakce na celkovou zátěž, posttraumatická stresová porucha. Dále podle propouštěcí zprávy z [stát. instituce] ze dne [datum] k této zprávě předtištěné jsou rukou popsány zdravotní problémy žalobce – motání hlavy, těžce se mu dýchá, bolesti krční a bederní páteře, je uvedeno, že během pobytu se zdravotní stav zhoršil a vypsány potíže. Podle zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum] byl žalobce tohoto dne vyšetřen MUDr. [jméno] [příjmení] pro potíže – bolest na hrudi, motání hlavy, závěrem je palpitace s vegetativním doprovodem, při pobytu na OÚM nezachyceny arytmie, vyloučen akutní koronární syndrom vertebrogenní algický syndrom chronický. Podle poukazu na vyšetření vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] služba ČR dne [datum] byl vystaven poukaz na odborné vyšetření ortopedické ambulance pro recidivující bolesti i z oblasti a pak následně podle zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] byl žalobce tohoto dne vyšetřen, z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobci musela být sundána pouta, jinak by nemohl být řádně vyšetřen. Podle stanoviska Vězeňské služby ČR Mgr. [jméno] [příjmení], ředitele odboru právního, ze dne [datum] bylo reagováno na žádost o odškodnění projednávanou žalovanou, jsou popsány případy, kdy si žalobce stěžoval na zdravotní obtíže a jak na ně bylo Vězeňskou službou reagováno, jaká vyšetření byla poskytnuta či učiněna, nebylo zjištěno porušení platných právních norem a interních předpisů, které by vedlo k porušení chráněných zájmů žalobce.

6. Podle zprávy z [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] ošetřil žalobce a shledal u žalobce skrytě úzkostnou somatologii, somatizovaná s hyperprožíváním, barvité líčení zejména vegetativních příznaků. Dle zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum]. Podle denního nálezu z [datum] tohoto dne byl žalobce ošetřen MUDr. [jméno] [příjmení], byly mu provedeny odběry, rovněž byl vyšetřen podle denního nálezu dne [datum]. Dne [datum] byly rovněž provedeny odběry podle denního nálezu a dále podle denního nálezu [datum] byl proveden odběr dne [datum]. Dále [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] bylo podle protokolu provedeno orientační toxikologické vyšetření moči. Podle záznamů zdravotních žalobce byl vyšetřen dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum], [datum], [datum] to všechno MUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], 10. 4., 7. 5. a [datum] byl vyšetřen žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení].

7. Z kopie zdravotní dokumentace žalobce vedené Vazební věznicí v [obec] soud zjistil následující. Podle záznamu z [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], byl proveden rentgen – snímek plic a srdce v mezích normy, dále je zde prohlášení o odmítnutí zdravotní péče ze dne [datum]. Žalobce byl poučen lékařem MUDr. [jméno] [příjmení], byl odmítnut ultrazvuk břicha, kdy byla provedena předtím žádanka„ Prosím o ultrazvuk“ vystavená dne [datum],„ prosím o ultrazvuk břicha se zaměřením na vylučovací systém“. Podle zdravotního záznamu ze dne [datum], jedná se vstupní prohlídku vězně MUDr. [jméno] [příjmení], souhr… byl učiněn somatický nález přiměřený věku. Dne [datum] byla provedena další prohlídka MUDr. [jméno] [příjmení], kdy s ohledem na opakovanou mikroskopickou hematurii. Dále se žalobce dostavil do ordinace [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] [datum] 2x vyšetřen MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] rovněž u MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] také MUDr. [jméno] [příjmení] a [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], [datum] se dostavil k MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že dnes propuštěn a dožaduje se agresivně potvrzení, že jeho zdravotní stav byl zhoršen. Rovněž [datum] se ještě dostavil žalobce k MUDr. [jméno] [příjmení], kdy jmenovanému byla poskytnuta odpovídající zdravotní péče, sám jeví známky nonkomliantního přístupu (odmítnutí ultrazvuku břicha). Dle lékařské zprávy ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], byl žalobce opakovaně ošetřen.

8. Podle zprávy o ambulantním vyšetření z [datum] byl žalobce ošetřen MUDr. [jméno] [příjmení], oddělení urgentní medicíny, OUM akutní interna, Fakultní nemocnice [obec], se závěrem palpitace s vegetativním doprovodem, nezachyceny arytmie, vyloučen akutní koronární syndrom, vertebrogenní algický syndrom. Doporučení: kontrola vězeňským lékařem při obtížích. Lékař neshledal indikaci dovyšetření či nutnost hospitalizace. Dle zprávy o ambulantním vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] z [datum] byl žalobce tohoto dne ošetřen na oddělení urgentní medicíny, OUM Pohotovost pro dospělé, Fakultní nemocnice [obec], pro brnění DKK, pravé poloviny obličeje, nemohl se postavit na nohy, nemohl se nadechnout, bolesti na hrudi či jinde neguje. Ošetření bylo ukončeno v 18:15h. V nálezu je odkázáno na vyšetření z [datum], bylo doporučeno dovyšetření ve vazební věznici.

9. Soud dále zjistil z doplněného dokazování následující. Z výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud shodně zjistil, že začátkem listopadu [rok] žalobce brzy ráno pocítil srdeční slabost, byl mu přivolán lékař, žalobce byl zavezen na vyšetření do [obec]. Asi tři dny poté se stav žalobce odpoledne opět zhoršil, opakovaně byl volán dozor, který sdělil, že je špatná hodina. Dozorci přišli znova asi po půl nebo třičtvrtě hodině, žalobce se tou dobou nemohl postavit, na chodbě byl invalidní vozík, který nebyl využit, svědci doprovodili žalobce do umývárny, kde žalobce nechali sedět. Z výslechu žalobce soud nic podstatného pro věc nezjistil, neboť se jedná zejména o popis subjektivního prožívání situace žalobcem. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce], syna žalobce soud zjistil, že před vzetím žalobce do vazby se vídali pravidelně, v počátcích vazby svědek žalobce navštěvoval zhruba každých 14 dní, občas i s manželkou svědka a jeho bratrem, během listopadu [rok] se žalobce svěřil synovi se zhoršeným zdravotním stavem, působil jako troska, vztah svědka a žalobce nebyl nijak poznamenán. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o kamaráda žalobce, byl trestně stíhán spolu se žalobcem, žalobce se mu svěřil, že měl ve vazbě zdravotní problémy a nebyla mu včas poskytnuta lékařská pomoc, po vzetí do vazby se žalobce jevil jako skleslejší. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se rovněž jedná o kamaráda žalobce, který byl trestně stíhán spolu se žalobcem, žalobce se svědkovi svěřil s problémy se srdcem, žalobce působil na svědka vyrovnaným dojmem. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se se žalobcem znají asi 15 let, svědek žalobce navštívil ve vazbě, žalobce na něj působil překvapivě dobře, po propuštění z vazby na něj žalobce působil sešle, svědek a žalobce jsou spolu stále v kontaktu, žalobce má dobrý vztah se synem [celé jméno žalobce], s ostatními dětmi jsou vztahy kolísavé. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] plyne, že se kamarádí se žalobcem od svých asi 25 let, svědek byl trestně stíhán spolu se žalobcem, stále se vídají asi 1 x za měsíc, o zhoršeném zdravotním stavu se dozvěděl od syna žalobce, po propuštění z vazby žalobce působil hrozným dojmem, Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], znalce, soud zjistil, že obecným stresorem je pobyt ve vězení, pobyt ve vazbě, neposkytnutí pomoci je sekundární.

10. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] zpracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [celé jméno znalce], soud zjistil následující. Znalec odpověděl na soudem a účastníky řízení formulované otázky, kdy měl určit, jaký byl zdravotní, zejména psychický stav žalobce před incidentem, ke kterému došlo dne [datum] a před vzetím do vazby dne [datum]. Znalec dospěl k závěru, že zdravotní, zejména psychický stav žalobce před incidentem, ke kterému došlo dne [datum] a před vzetím do vazby dne [datum] byl bez výraznějších psychických potíží a bez zjištěné psychiatrické a psychologické péče. Dále měl znalec určit, jaký je aktuální zdravotní, zejména psychický stav žalobce, kdy z odpovědi vyplývá, že aktuální psychický stav žalobce není z psychiatrického hlediska forenzně významně v současné době narušený v jednoznačné převládající příčinné souvislosti s nyní projednávanou událostí, tj. údajným neposkytnutím lékařské péče dne [datum]. Dále na otázku, co je převažující příčinou případné duševní poruchy, kdy u žalobce došlo ke vzniku poruchy, jaké příčiny způsobily vznik a vývoj duševní poruchy – závěrem je, že se nejeví, že by nynější projednávaná událost, neposkytnutí včasné lékařské pomoci, bylo příčinou vzniku a vývoje duševní poruchy. Na otázku, zda mohlo být neposkytnutí lékařské pomoci příčinou poškození zdraví žalobce a případně v jakém rozsahu – znalec odpověděl, že se opět nejeví, že by objektivně rozhodující příčinou poškození zdraví žalobce z psychiatrického hlediska, vč. konzultačního psychologického vyšetření se jevila předmětná událost. Pokud jde o posouzení predispozic ke vzniku psychických onemocnění u žalobce, jaký mohly vliv, u žalobce podle znaleckých závěrů nebyly zjištěny zvýšené predispozice ke vzniku psychických onemocnění. Pokud jde o zjištění, jak zjištěné poruchy zdraví ovlivňují život žalobce a zda je žalobce omezen v běžném způsobu života, závěr zní, že žalobce není výrazněji omezen v běžném způsobu života, proto z toho vyplývá i odpověď na poslední otázku – nebyly zjištěny důvody pro stanovení bolestného z psychiatrického hlediska, ani ve smyslu ztížení společenského uplatnění. Pokud jde o porovnání se závěry MUDr. [jméno] [příjmení], ty jsou v rozporu se zjištěnými skutečnostmi níže podepsaného znalce a konzultačního psychologického vyšetření. Posudek byl zpracován za přispění konzultačního psychologického vyšetření znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení].

11. Soud pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy žalobce (výpis poskytnuté péče hrazené Všeobecnou zdravotní pojišťovnou), když tvrzení žalobce ohledně zdravotního stavu před vzetím do vazby byla prokázána znaleckým posudkem [celé jméno znalce].

12. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované dne [datum] a jeho projednání dne [datum], kdy tomuto nároku nebylo vyhověno.

13. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce pobýval ve vazbě od [datum] do [datum], zde mu byla poskytnuta lékařské péče dle zdravotní dokumentace (odst. 5-7 rozsudku). Dne [datum] žalobce brzy ráno pocítil srdeční slabost, byl mu přivolán lékař, žalobce byl zavezen na vyšetření do nemocnice v [obec]. Žalobce byl ošetřen MUDr. [jméno] [příjmení], oddělení urgentní medicíny, se závěrem palpitace s vegetativním doprovodem, nezachyceny arytmie, vyloučen akutní koronární syndrom, vertebrogenní algický syndrom. Žalobci byla doporučena kontrola vězeňským lékařem při obtížích, nebyla shledána nutnost dovyšetření nebo hospitalizace. Dále dne [datum] okolo 16.30 hodin postihl žalobce další zdravotní problém, stěžoval si na brnění rukou, horní poloviny těla, nemohl se postavit, špatně mluvil, byl vymáčknutý okamžitě tísňový hlásič, dostavil se dozorce, který byl informován o stavu žalobce, ten se podíval na hodiny, že je teď blbá hodina, ale že někoho sežene, po dalších 10 minutách se stav žalobce zhoršoval a byl znovu volán dozorce, ten řekl, že shání auto, ať už nevolají. Po 10 minutách prosil žalobce o zavolání lékaře, protože měl pocit, že umírá. Dle zprávy o ambulantním vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] z [datum] byl žalobce tohoto dne ošetřen na oddělení urgentní medicíny, OUM Pohotovost pro dospělé, Fakultní nemocnice [obec], pro brnění DKK, pravé poloviny obličeje, nemohl se postavit na nohy, nemohl se nadechnout, bolesti na hrudi či jinde neguje. Ošetření včetně vyhotovení zprávy bylo ukončeno v 18:15h. V nálezu je odkázáno na vyšetření z [datum], bylo doporučeno dovyšetření ve vazební věznici.

14. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], ta jej projednala dne [datum] a neshledala jej důvodným.

15. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Dle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Dle § 18 odst. 3 zák. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, má obviněný právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu vazby. Dle odst. 6 tamtéž jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje poskytnutí zdravotních služeb, které nelze zajistit ve věznici, poskytnou se mu u poskytovatele zdravotních služeb mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice. Podle § 32 odst. 2 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby pokud zdravotní stav obviněného vyžaduje poskytnutí neodkladné zdravotní péče a není-li možné ji poskytnout ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, musí být orgánem Vězeňské služby přivolána lékařská pohotovostní služba nebo zdravotnická záchranná služba.

17. Žalobce v řízení uplatnil nárok na nahrazení škody na zdraví žalobce z nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ČR. K obdobnému nároku (týkajícího se poskytnutí zdravotních služeb osobě ve výkonu trestu odnětí svobody, závěry lze dle názoru soudu analogicky vztáhnout i na projednávanou věc) jiného poškozeného se vyjádřil Nejvyšší soudu v rozsudku ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2478/2015, dle něhož odpovědnost za škodu (újmu) způsobenou odsouzenému v průběhu výkonu trestu, jakož i podmínky jejího uplatnění se ve smyslu § 37 zák. č. 169/1999 Sb. řídí občanským zákoníkem, ledaže by ke vzniku škody (újmy) odsouzeného došlo v důsledku výkonu práv a povinností orgánů veřejné moci; v takovém případě se použije úprava obsažená v zákoně č. 82/1998 Sb. Nesprávným úředním postupem orgánů Vězeňské služby ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je i porušení povinnosti přijmout preventivní opatření k ochraně života a zdraví vězňů, a rovněž porušení povinnosti zajistit vězni včasné poskytnutí odpovídající zdravotní péče. Nejvyšší soud se zabýval pojmem poskytnutí neodkladné péče, když uvedl, že i když právní řád před nabytím účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), výslovně nedefinoval pojem neodkladné zdravotní péče, v některých právních předpisech jej užíval. Vycházelo se přitom z toho, že za neodkladnou se považuje péče, bez jejíhož poskytnutí může dojít k ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví člověka (srov. důvodová zpráva k § 5 zák. č. 372/2011 Sb.). Podle § 23 odst. 3 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, pokud zdravotní stav odsouzeného vyžaduje poskytnutí neodkladné zdravotní péče a není-li možné ji zajistit ve věznici, musí být orgánem Vězeňské služby přivolán lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby nejbližšího zdravotnického zařízení, který po vyšetření odsouzeného rozhodne o dalším postupu. Uvedenému nelze podle názoru Nejvyššího soudu rozumět tak, že nepřivolá-li orgán Vězeňské služby lékaře lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby, byť zdravotní stav odsouzeného vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, porušuje eo ipso povinnost stanovenou mu na základě zákona obecným právním předpisem, a v jeho chování je tak možno bez dalšího spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. I když je povinnost orgánu Vězeňské služby v § 23 odst. 3 vyhl. č. 345/1999 Sb. formulována na první pohled striktně, tj. bez dalších omezujících podmínek, je třeba ji vždy vykládat v souvislosti s korespondujícími právními povinnostmi, jež z právní úpravy vyplývají. Nejvyšší soud mj. dovodil, že ze sdělení odsouzeného či z okolností případu musí být zřejmé, že onemocnění, úraz nebo zranění odsouzeného je takové povahy, že v jeho důsledku může dojít k ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví, a že je tedy odsouzenému třeba zajistit neodkladnou zdravotní péči. Za třetí s ohledem na to, že § 23 odst. 3 vyhl. č. 345/1999 Sb. nestanoví pro přivolání lékaře nebo zdravotnické záchranné služby žádnou lhůtu, musí platit, že příslušníci Vězeňské služby mají povinnost přivolat odsouzenému lékařskou pomoc bez zbytečného odkladu poté, co se o onemocnění, zranění nebo úrazu a jeho povaze dozvědí. Nakonec Nejvyšší soud uzavřel, že zdravotní stav odsouzeného vyžadující neodkladnou zdravotní péči je objektivní veličinou, jež není závislá na subjektivním hodnocení ze strany příslušníků Vězeňské služby.

18. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Předně se soud ve věci zabýval tím, zda je splněna podmínka odpovědnostního titulu spočívajícího v žalobci tvrzeném nezákonném rozhodnutí či nesprávném úředním postupu. Za nesprávný úřední postup dle výše uvedeného zákona nelze považovat jakékoliv pochybení v řízení, ale pouze takové porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, které se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí.

19. Pro určení, zda žalobci vznikla škoda na zdraví, soud vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], který byl zpracován za konzultačního přispění psycholožky [tituly] [příjmení] [příjmení]. Znalec a konzultantka žalobce osobně vyšetřili a jejich závěry jsou přesvědčivé, úplné ve vztahu k zadání, logické a jsou podloženy obsahem nálezu, kdy účastníci řízení ani soud neměli k posudku žádné doplňující otázky a znalec posudek stvrdil svým vyjádřením na jednání dne [datum]. Závěry jsou v rozporu se znaleckým posudkem MUDr. [příjmení], předloženým žalobcem, na jehož základě byla vyčíslena žalobcem škoda požadovaná v tomto řízení. Z tohoto posudku soud při posuzování vzniku škody na straně žalobce nevycházel, když obsahem posudku je především subjektivní popis situace a pocitů žalobce, na nichž je postaven závěr o diagnóze žalobce, přičemž jinými vyšetřeními (viz odst. 5, 6, 7) bylo prokázáno, že žalobce je osoba se zvýšeným prožíváním se sklony ke zveličování psychických potíží, následně posudek obsahuje už jen popis diagnózy bez vztahu ke konkrétnímu případu, není popsáno, jakými metodami a kdy byl žalobce vyšetřen. Znalec [celé jméno znalce] nadto uzavřel, že ani v době provádění znaleckého vyšetření MUDr. [příjmení] nebyly zaznamenány charakteristické příznaky svědčící pro předmětnou duševní poruchu, tj. především reminiscence na traumatické události v objektivním popisu psychického stavu posuzovaného v posudku na str.

14. V dané věci tak proto předně nebyla soudem shledána existence škody na straně žalobce, když ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] jednoznačně vyplynulo, a to včetně konzultačního psychologického vyšetření žalobce, že u žalobce není diagnostikována jím tvrzená závažná duševní porucha, a to posttraumatická stresová porucha, jak bylo uvedeno znalcem [příjmení] [příjmení] v jím podaném posudku, a u žalobce proto nebyly zjištěny důvody pro stanovení bolestného z psychiatrického hlediska a ani ve smyslu ztížení společenského uplatnění dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Soud dále nemá za prokázánu ani příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou, když závažná duševní porucha měla u žalobce vzniknout událostmi ze dne [datum], tj. vedením spoluvězni po chodbě a okamžitým nepřivoláním záchranné lékařské služby. Nelze odhlédnout od toho, že žalobce pobýval ve vazbě a byl trestně stíhán, což mělo na žalobce rozhodující vliv. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že popsané události nemohly být objektivně rozhodující příčinnou poškození zdraví žalobce, i znalec [příjmení] [příjmení] při výslechu uvedl, že jednotlivé události během pobytu ve vazbě byly sekundárního charakteru, primárním faktorem působícím na žalobce byl samotný pobyt ve vazbě. Nejeví se tedy přesvědčivé a logické tvrzení žalobce, že by za jeho tvrzenou vzniklou škodou stála právě ona událost z [datum], kdy nadto původně byl za duševní poruchou souhrn nesprávných úředních postupů Vězeňské služby, které žalobce během tohoto řízení postupně omezoval, aniž by úměrně tomu omezil rovněž žalobní nárok. Pokud jde o odpovědnostní titul, nesprávný úřední postup, v řízení bylo prokázáno, že mezi prvním přivoláním dozorců dne [datum] asi v 16:30 a koncem ošetření v 18:15 mohlo uběhnout pár desítek minut, než byla přivolána lékařská pomoc žalobci. Ve světle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu (odst. 17) je nutno uzavřít, že žalobci nebyla bezodkladně poskytnuta lékařská péče či okamžitě přivolána lékařská pomoc. Žalobce přitom sděloval skutečnosti (strnulost, nemožnost pohybu), ze kterých plynulo, že je zde možnost ohrožení života nebo vážného poškození na zdraví žalobce, ačkoliv následné vyšetření tyto obavy nepotvrdilo. Jak uvedl Nejvyšší soud, přivolání či nepřivolání neodkladné pomoci však nemůže záviset na subjektivním hodnocení pracovníků Vězeňské služby, je v daném případě je okamžité nepřivolání nesprávným úředním postupem. Je ovšem rovněž nutné poznamenat, že v žalobcem namítaných případech bylo žalobci vždy poskytnuto lékařské ošetření. Dne [datum] byla žalobci přivolána vězeňskou službou rychlá záchranná služba, byl ošetřen na oddělení urgentní medicíny, i z četných prohlášení plyne, že se tak stalo rychle po nahlášení zdravotních problémů, následně byl na urgentním oddělení popsán normální interní nález se závěrem bušení srdce s vegetativním doprovodem, bez zachycení srdečních arytmií. Rovněž dne [datum] byl žalobce převezen na pohotovost a byl ošetřen, na obě akutní ošetření navazovala péče vězeňského lékaře. Ve všech případech byla žalobci poskytnuta zdravotní péče ve vazební věznici, či byl žalobce odvezen na urgentní příjem v nemocnici, nebylo přitom zjištěno, že by žalobci nebyla lékařská péče poskytnuta či že by vězeňská služba na podnět žalobce nereagovala, když i dne [datum] dozorce sháněl osobu, která by žalobce dopravila do nemocnice. Pokud jde o ponižující zacházení spočívající v neposkytnutí invalidního vozíku a vláčení žalobce chodbami, v daném případě nesprávný úřední postup shledán nebyl, když tato událost byla přímými svědky líčena jako prosté vedení žalobce svědky po chodbě. Soud již blíže skutkový stav nezkoumal z důvodu procesní ekonomie, s ohledem na absenci škody a příčinné souvislosti. Závěr o výše uvedeném nesprávném úředním postupu tak nemůže ničeho změnit na nedůvodnosti žaloby, když absentuje vznik škody i příčinná souvislost a z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání dne [datum]) ve výši 300 Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 2.700 Kč.

21. O náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny svědečným a znalečným, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § § 151 odst. 6 o.s.ř., když žalobce byl ve věci neúspěšný a proto musí státu nahradit náklady řízení, které nejsou kryty složenou zálohou ve výši 20.000 Kč, současně v době vyhlášení rozsudku nebyla výše nákladů známa, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném za výslech znalce na jednání dne [datum], usnesení o výši nákladů řízení státu bude vydáno po právní moci usnesení o výši znalečného.