18 CO 13/2023

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Hany Kadlecové, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 279 941 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. května 2022, č. j. 23 C 88/2018-171,

I. Řízení o odvolání žalobkyně se zastavuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé II. a v nákladových výrocích IV., VI. potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 786 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky Mgr. Bc. [jméno] [příjmení].

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku jednak částku 84.241 Kč s úrokem z prodlení v (zákonné) výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a jednak částku 81.080 Kč s úrokem z prodlení v (zákonné) výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 114.620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok III.). Soud I. stupně dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky řízení navzájem, a to tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně poměrnou část nákladů řízení ve výši 26.798 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), a o nákladech řízení státu, a to tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu ve výši 6.102,23 Kč a žalovaná náklady státu ve výši 8.781,27 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky V., VI.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobkyně tvrdila, že ke dni [datum] užívala nebytový prostor ve vlastnictví žalované na adrese na adrese [adresa žalobkyně, žalované a svědka], a to na základě Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]. Žalobkyni byla žalovanou dne [datum] dána výpověď z nájmu, s níž žalobkyně nesouhlasila a její platnost napadla platnost žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nevyčkala právního vyřešení sporu a v noci z [datum] na [datum] provedla svémocné vyklizení a od této doby žalobkyni prostory již nezpřístupnila. Veškeré věci žalobkyně, které byly v prostoru umístěny, byly zničeny, poškozeny nebo zadrženy ve skladu žalované.

3. Na základě tohoto skutkového děje uplatnila žalobkyně tři nároky, a to 1/ nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 241 Kč s příslušenstvím, odpovídající žalobkyní provedeným úhradám za dodávku elektrické energie do nebytových prostor v období, kdy již nemohl prostory užívat, tj. od [datum] do odpojení elektroměru [datum]; 2/ nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 72 000 Kč s příslušenstvím, odpovídající nájemnému inkasovanému žalovanou předem pro období prosince 2015 a ledna 2016, kdy žalovaná neumožnila žalobkyni prostory užívat; 3/ nárok na náhradu škody ve výši 195 700 Kč s příslušenstvím, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku toho, že žalovaná zadržela část inventáře nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně, která se již nemůže domáhat jejich vydání, neboť (žalobkyní v žalobě specifikované) věci byly v mezidobí odcizeny ze skladu v [obec], kam je žalovaná po neoprávněném zadržení umístila.

4. O nárocích ad 1/, ad 2/ které žalovaná v řízení učinila nespornými, soud I. stupně rozhodl výrokem I.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně neprokázala vlastnictví předmětných věcí ani výši škody. Věci jsou v žalobě specifikovány neurčitě, tedy nelze ani s dostatečnou přesností odhadnout jejich cenu. Nadto žalovaná věcmi nedisponuje, věci byly odcizeny třetí osobou. V důsledku toho nemá žalovaná ve svém držení žádný majetek žalobkyně, který by jí byla povinna vydat, a vzhledem k tomu, že se držbou předmětných věcí neobohatila, není povinna zaplatit žalobkyni ani částku, odpovídající ceně těchto věcí.

6. Ve vztahu ke spornému nároku ad 3/ žalovaná uplatnila kompenzační námitku; proti nároku žalobkyně započetla tvrzenou pohledávku na náhradu škody ve výši 133 645 Kč. Žalovaná tvrdila, že v této výši vynaložila náklady na odstranění neoprávněných stavebních úprav, provedených v nebytových prostorách žalobkyní, a to na základě vyúčtování fakturou ze dne [datum] dodavatele [právnická osoba]

7. Soud I. stupně dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] zabránila žalobkyni (resp. fyzickým osobám jednajícím za žalobkyni) ve vstupu do nebytových prostor užívaných žalobkyní k provozování klubu. Některé z věcí, které žalovaná z nebytových prostor svémocně vyklidila, byly dne [datum] na základě požadavku žalované sepsány v exekutorským zápisem číslo [spisová značka] soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Jednalo se o 1 kus mřížkovaného skládacího nájezdu, 5 kusů reproduktorů [anonymizována tři slova], 1 ks malé chladničky s prosklenými dveřmi, 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], 1 kus notebooku [značka automobilu] černé barvy, 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus velkého plochého televizoru [anonymizováno], 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu] zelené barvy, 26 plechových sudů na nápoje, 4 ks plastových kufrů zelené barvy s nářadím. Tyto věci byly s výjimkou sudů ve vlastnictví žalobkyně; žalobkyně však uhradila zálohu za sudy, určené k přepravě nápojů, podávaných v rámci podnikání žalobkyně v nebytových prostorách. Věci byly žalovanou umístěny ve skladu v [obec], žalovaná k nim dopisem ze [datum] uplatnila zadržovací právo; žalobkyně na uplatnění zadržovacího práva reagovala tak, že vyzvala žalovanou k vydání předmětných movitých věcí uvedených v exekutorském zápisu. Žalovaná ohlásila na [anonymizována dvě slova] v [obec] odcizení věcí v rozsahu exekutorského zápisu. Na základě znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] o obvyklé ceně věcí ke dni jejich zadržení, určil soud I. stupně výši vzniklé škody částkou 81 080 Kč. Částka zahrnuje součet obvyklých cen výše uvedených věcí, celkem 61 580 Kč, částku 30 000 Kč jako zálohu za 25 kusů sudů ve výši 1 200 Kč za jeden kus; částka byla snížena o cenu lednice (4 500 Kč), neboť žalobkyně neprokázala její vlastnictví, a o cenu notebooku, který byl žalobkyni vydán (6 000 Kč). Celkově činí hodnota zadržených a nevydaných věcí 81 080 Kč.

8. V době, kdy žalobkyně provozovala v nebytových prostorách klub, nedošlo ke stavebnímu zásahu do nosných konstrukcí. V předchozím období nebyly žalobkyní provedeny žádné stavební úpravy, s nimiž by žalovaná nevyslovila souhlas. Po vyklizení nájemce z nebytových prostor byly tyto prostory rozsáhle rekonstruovány za účelem zřízení parkovacích míst. Žalovaná ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. nedoplnila tvrzení ohledně konkrétních prací, které jí byly souhrnně vyúčtovány fakturou, jíž prokazovala vznik škody ve výši 133 000 Kč.

9. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 81 080 Kč z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), které žalované vzniklo tak, že„ odcizila“ žalobkyni věci v této hodnotě. Co se týče vzájemného nároku, nebylo prokázáno, že žalobkyně žalované způsobila tvrzeným jednáním jakoukoli škodu; z tohoto důvodu soud vzájemný návrh zamítl.

10. O nákladech řízení bylo vzhledem k částečnému úspěchu obou účastníků podle podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; soud I. stupně rovněž podle míry neúspěchu jednotlivých účastníků podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozvrhl povinnost k plnění náhrady nákladů řízení státu.

11. Tento rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení. Žalobkyně vzala odvolání zpět v době, kdy nebylo o odvolání rozhodnuto; odvolací soud proto bez dalšího řízení o odvolání žalobkyně podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

12. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně v rozsahu vyhovujícího výroku o věci samé II., a příslušných akcesorických výroků.

13. Vytýkala soudu I. stupně, že při posouzení nároku uplatněného žalobkyní dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř.); z obsahu odvolání vyplývá, že závěr soudu I. stupně, že žalovaná neprokázala nárok, z nějž vycházela kompenzační námitka, žalovaná nezpochybnila. Podle názoru žalované žalobkyni nevznikl proti žalované nárok na zaplacení předmětné částky, odpovídající obvyklé ceně zadržených a nevydaných věcí, ani z titulu bezdůvodného obohacení (jak jej posoudil soud I. stupně), ani z titulu náhrady škody. Ze samotných tvrzení žalobkyně (která odpovídají skutkovým zjištěním soudu I. stupně), vyplývá, že žalovaná předmětnými věcmi nedisponuje, neboť byly odcizeny neznámým pachatelem. Žalovaná se tak o hodnotu těchto věcí neobohatila, tedy nemůže žalobkyni takové obohacení ani vydat. Žalovaná má dále za to, že nárok na zaplacení částky, odpovídající obvyklé ceně zadržených věcí, nelze žalobkyni přiznat ani z titulu náhrady škody. Žalobkyně především neprokázala své vlastnictví k zadrženým věcem; minimálně (zálohované) sudy nebyly ve vlastnictví žalobkyně, jak vyplynulo i z výslechu soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], v rámci odůvodnění jeho závěrů ohledně výše škody. Ke vzniku škody na majetku žalobkyně došlo odcizením věcí neznámým pachatelem, tedy jednáním třetí osoby; žalovaná tedy neporušila žádnou právní povinnost, která by byla v příčinné souvislosti se vznikem této škody. Pokud se týká určení výše škody, namítala žalovaná, že předmětné movité věcí byly v žalobě označeny natolik obecně, že nebylo zjistit jejich stáří a konkrétní provedení tak, aby je bylo možné odlišit od jiných věcí téhož druhu. Žalovaná v této souvislosti namítala nesprávnost závěrů znaleckého posudku [číslo] soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], když z obsahu posudku není zřejmé, jakou konkrétní metodu ocenění znalec u věcí použil, ani jak ke stanovení této ceny dospěl. Tyto námitky byly předneseny již před soudem I. stupně, který se s nimi nevypořádal. Pokud soud I. stupně přiznal žalobci nárok na zaplacení částky 30 000 Kč, jako náhradu škody ve výši odpovídající vybrané záloze na nápojové obaly (sudy), učinil tak na základě žalobního tvrzení, že sudy byly ve vlastnictví žalobkyně; toto tvrzení však bylo vyvráceno výslechem soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Žalobce přitom v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil třetí osobě zálohu za předmětné sudy, která by mu nebyla vrácena, a že jí vznikla škoda, jejíž náhradu soud I. stupně žalobkyni přiznal. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně v odvoláním napadené části žalobu co do požadavku žalobkyně na zaplacení 81 080 Kč s příslušenstvím zamítl.

14. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně v rozsahu výroků napadených odvoláním žalované. K odvolacím námitkám uvedla, že je nesporné, že předmětné movité věci byly umístěny v prostorách pronajatých žalobkyní od žalované a že od [datum] nemá žalobkyně k věcem přístup, tyto byly převezeny bez souhlasu žalobkyně z pronajatých prostor žalovaným do skladu v [obec]. Ve skladu v [obec] došlo ke krádeži, při které byly předmětné věci odcizeny, žalovaný věc nahlásil Policii ČR, krádež byla vyšetřována. Žalovaná uplatnila k předmětným movitým věcem zadržovací právo dle § 1395 a násl. o. z. dopisem ze dne [datum]. Je tedy zřejmé, že žalovaná vědomě převzala předmětné věci, čímž na sebe přesunula i nebezpečí vzniku škody na věci. A to tím spíše, že zadržovací právo bylo uplatněno neoprávněně a držení věci nebylo po právu. Z dikce zákona, i pokud by měl žalovaný věci v důsledku řádně uplatněného zadržovacího práva u sebe oprávněně, dle § 1397 odst. 2 o. z., vyplývá povinnost péče řádného hospodáře, tedy i povinnost řádného zabezpečení proti krádeži. Tím spíše to platí v případě věci převzaté do péče neoprávněně. Žalovaný v důsledku porušení péče řádného hospodáře za škodu vzniklou žalobkyni odpovídá, a to tím spíše, že věc převzal neoprávněně. Za bezdůvodné obohacení, popř. škodu, odpovídá. Pokud se týká namítaného nedostatečného označení věcí, ty byly totožně označeny jednak v exekutorském zápisu pořízeném na žádost žalované, jednak v oznámení učiněném žalovanou po vloupání do skladu. Je tedy evidentní, že nejen obě strany, ale i znalec a soud věděli přesně, o jaké věci jde. Pokud jde o vlastnictví věcí, pak nikdy nebylo mezi stranami sporu o tom, že se jedná o věci ve vlastnictví žalobkyně. Od počátku řízení se o věci nepřihlásil nikdo jiný než žalobkyně, z veškeré korespondence stran (zadržovací právo, předávání věcí) je zřejmé, že vlastnictví věcí nebylo mezi stranami nikdy sporné a dále bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, že věci byly vlastnictvím žalobkyně. Pokud jde určení výše škody na základě znaleckého posudku, znalecký posudek je správný a úplný a výslech znalce vyvrátil veškeré námitky žalované. Pokud jde o vlastnictví sudů, resp. přiznání náhrady ve výši vybrané zálohy, znalec jasně vysvětlil, že vedle ceny obsahu sudu se vždy vybírá záloha za sud, která činí nejméně 1 200 Kč za kus. Je nepochybné, že žalobkyně uvedenou zálohu musela zaplatit a v důsledku zadržení sudů žalovanou nemůže dosáhnout vrácení zaplacené zálohy. Vznik škody je tedy nepochybný.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř.; dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Soud I. stupně dospěl procesně správným dokazováním ke správným skutkovým závěrům o všech rozhodných skutečnostech z hlediska posouzení nároku žalobkyně na zaplacení částky 81 080 Kč. Odvolací námitky žalované nebyly způsobilé správné skutkové závěry soudu I. stupně zvrátit.

17. Skutkový závěr soudu I. stupně, že věci (o 1 kus mřížkovaného skládacího nájezdu, 5 kusů reproduktorů [anonymizována tři slova], 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus z velkého plochého televizoru [anonymizováno], 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu] zelené barvy, 26 plechových sudů na nápoje, 4 ks plastových kufrů zelené barvy s nářadím), které žalovaná zadržela v nebytových prostorech užívaných žalobkyní, byly vlastnictvím žalobkyně. Zjištění učiněná soudem I. stupně z provedených důkazů (uvedení popisu těchto věcí v exekutorském zápisu pořízeném z iniciativy žalované, z něhož vyplývá, že se věci nacházely ve vyklízených prostorách před jejich vyklizením, uvedení věcí v dopisu žalované ze dne [datum], jímž k nim uplatnila zadržovací právo, označení věcí v účetnictví žalobkyně s uvedením pořizovací ceny, a výpověď svědka [celé jméno svědka], který vlastnictví žalobkyně k předmětným věcem potvrdil) tvoří ucelený řetězec skutečností, z nichž závěr soudu I. stupně o tom, že předmětné věci byly ke dni jejich zadržení žalovanou ve vlastnictví žalobkyně, logicky vyplývá.

18. Určení obvyklé ceny věcí ke dni jejich zadržení odhadem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] je způsobilým podkladem pro zjištění soudu I. stupně o výši škody; znalecký posudek netrpí vadami, které žalovaná namítá v odvolání. Z obsahu posudku vyplývá, že znalec popsal užitou znaleckou metodu a zdůvodnil její aplikaci ve vztahu ke konkrétnímu znaleckému úkolu. Dílčí závěry o ceně jednotlivých posuzovaných movitých věcí vycházejí jednak z popisu věcí, který je podrobný v míře umožňující srovnání s jinými obchodovanými věcmi téhož druhu, jednak z fotografií, převzatých z podkladů předaných žalovanou Policii ČR v rámci šetření krádeže věcí ze skladu žalované v [obec]; každý dílčí závěr o odhadu obvyklé ceny je odůvodněn. Soudu I. stupně rovněž nelze nic vytknout, pokud vycházel ze závěrů znalce o výši škody, která žalobkyni vznikla v důsledku nemožnosti vrátit zapůjčené zálohované sudy; z odůvodnění závěrů znalce vyplývá, že znalec vycházel ze své zkušenosti, tj. koncentrovaných a zobecněných poznatků načerpaných z opakovaného četného provádění odhadů movitých věcí. Využití znalecké zkušenosti k odhadu škody vzniklé zadržením nápojových obalů (sudů), za něž byla vybrána záloha, se tedy jeví jako adekvátní.

19. Vzhledem ke skutkovému vylíčení nároku, tj. že žalovaná protiprávně zadržela žalobkyni konkrétní věci, které však již nemůže žalobkyni vydat, neboť jí byly v mezidobí odcizeny, dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně uplatnila nárok vlastníka na náhradu za ztracenou věc, nemůže-li mu ji neoprávněný držitel již vydat.

20. Škoda je majetková újma vyjádřitelná v penězích. Újma je charakterizována zánikem nebo oslabením právního vztahu v neprospěch některých nebo všech jeho subjektů. Proto již svémocným odnětím držby věci žalobkyni (formou faktického zadržení věcí žalovaným v prostorách nepřístupných žalobkyni) vznikla žalobkyni jako vlastníku těchto věcí škoda. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že (v důsledku odcizení věcí ze skladu žalované) již žalobkyně nemůže úspěšně uplatnit právo na vydání věci, může se domáhat náhrady takto vzniklé škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. listopadu 2012, sp. zn. 28 Cdo 2194/2011, resp. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2419/2012, ze dne 29. 5. 2013). Žaloba, jíž se při neúspěšnosti vindikační žaloby vlastník věci domáhá alespoň peněžité náhrady, nemá již charakter vlastnické žaloby, neboť není způsobilým prostředkem k opětovnému uchopení držby a obnovení výkonu vlastnických oprávnění k předmětné věci; její smysl spočívá v zajištění náhrady (kompenzace) za porušení vlastnického práva, a jde proto o žalobu na náhradu škody, která má reparační funkci.

21. Z uvedeného vyplývá, že právo na náhradu škody má vlastník nejen v případě, že věc již zanikla, ale i v případě, že nemůže uplatnit právo na její vydání, např. proto, že neví, kdo věc drží, kde se nachází, apod. Zavinění toho, kdo věc neoprávněně zadržel, na zániku či ztracení věci tedy není z hlediska uvedeného nároku na náhradu škody rozhodné; proto není důvodná námitka, že žalovaná odcizení věcí ze svého skladu v [obec] nezavinila.

22. Soud I. stupně tedy postupoval v souladu s výše uvedeným závěrem k otázce mechanismu a doby vzniku škody, pokud svůj skutkový závěr o výši škody vybudoval na odhadu obvyklé ceny věcí v době jejich zadržení žalovanou.

23. Soud I. stupně rovněž správně uzavřel, že škoda vznikla žalobkyni rovněž v důsledku zadržení zálohovaných obalů na nápoje (sudů), k nimž žalobkyně neprokázala vlastnictví. Jak vysvětlil znalec [příjmení] [celé jméno znalce], odpovídá běžné zkušenosti z obchodních vztahů v rámci obchodování s nápoji, dodávanými ve vratných obalech, v daném případě v sudech, že od kupujícího obsahu obalu je vybrána tzv.„ záloha“ vybrána jako jistota pro případ nevrácení obalu. Z faktu, že 25 ks sudů bylo zadrženo v nebytových prostorách, v nichž žalobkyně provozovala klub, a z uvedené běžné zkušenosti, vyplývá, že od žalobkyně jako provozovatele klubu s občerstvením byla vybrána příslušná záloha. V důsledku zadržení sudů žalovanou nemohla žalobkyně splnit podmínky pro vrácení vybrané jistoty, tedy jí již samotným zadržením zálohovaných sudů vznikla škoda ve výši složené jistoty (tzv. zálohy na obal nápojů), ve výši určené odhadem znalce. Vzhledem k tomu, že nebylo ani tvrzeno, že takto vzniklá škoda byla nahrazena uvedením v původní stav (vydáním sudů žalobkyni, což by jí umožnilo inkasovat zpět jistotu), má právo na náhradu ve výši jistoty.

24. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně má proti žalované nárok na náhradu škody způsobené zásahem do absolutního (vlastnického) práva žalobkyně podle § 2910 o. z., a to v penězích (§ 2951 odst. 1 o. z.). Přestože soud I. stupně na správně zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávnou normu (ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 o. z.), dospěl k věcně správnému závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu nároku, o němž bylo rozhodnuto (odvoláním napadeným) vyhovujícím výrokem o věci samé II. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v odvoláním žalovaného napadeném rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně, která měla v této fázi řízení plný úspěch, má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a to 1/ na náhradu nákladů právního zastoupení, jejichž výše byla určena jako součet odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při ú. j. [datum]) v sazbě 4.380 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT, z pcta 81.080 Kč) odměna celkem 8.760 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta paušální částkou 300 Kč za jeden úkon (§ 13 odst. 4 AT), tj. 600 Kč; 2/ na náhradu cestovného (§ 13 odst. 1, odst. 5 AT), kdy cesta na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 182 km) byla realizována [značka automobilu] [anonymizováno], s průměrnou spotřebou 4,5 l [číslo] km, palivo motorová nafta, tj. základní sazba na 1 km 7,18 Kč (vypočteno na základě § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, takto: 7,18 Kč = 5,20 Kč + 0,01 (44.10 Kč x 4,5l). Cestovné celkem 1 307 Kč (= 182 km x 7,18 Kč); 3/ na náhradu za 2,5 hodiny času promeškaného výše uvedenou cestou (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) ve výši 500 Kč (= 5x 100 Kč); 4/ na náhradu 2 219 Kč za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 10 567 Kč (= 8 760 + 1 307 + 500) ve výši 1.776 Kč Celkem náhrada nákladů odvolacího řízení 12 786 Kč; platební místo a lhůta k plnění vyplývá z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.