19 C 102/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 161 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 161 750 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Zamítá se žaloba, aby byla žalovaná povinna se žalobci omluvit, a to na stránkách , Anonymizováno, po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „, anonymizováno, “III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 161 750 Kč v příslušenstvím, která mu měl vzniknout v souvislosti nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dále žalobce požaduje i zveřejnění omluvy na webových stránkách , Anonymizováno, po dobu minimálně 2 měsíců. Žalobce uvedl, že se jednalo o kompenzační řízení, které bylo zatíženo nepřiměřenou délkou spojenou s průtahy, přičemž on sám se na této nepřiměřené délce nijak nepodílel. Žalobce argumentuje, že řízení na úrovni soudu prvního stupně trvalo od podání žaloby dne , datum, přes první jednání nařízené na , datum, až do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dne , datum, , tedy celkem 2 roky a 4 měsíce. Žalobce nesouhlasí s právní úvahou žalované ohledně snížení základní částky zadostiučinění o 10 % z důvodu instančnosti řízení. Žalobce dále uvádí specifičnost kompenzačního řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. a odkazuje na judikaturu ESLP, podle které by taková řízení neměla na jednom stupni trvat déle než 1 rok a 6 měsíců a na dvou instancích déle jak 2 roky. Argumentuje, že v jeho případě došlo k výraznému překročení těchto lhůt.

2. Žalovaná ve svém vyjádření odmítla žalobou uplatněný nárok a navrhla jeho zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaná považuje již poskytnuté odškodnění ve výši 38.250 Kč za adekvátní a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Toto stanovisko opírá o sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , které poskytuje metodický rámec pro výpočet odškodnění v podobných případech. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, respektive 1.250 Kč za měsíc, přičemž za první dva roky byla poskytnuta částka poloviční. Toto snížení je odůvodněno tím, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná dále snížila základní výši zadostiučinění o 10% z důvodu rozhodování věci na všech třech stupních obecné soudní soustavy. Argumentuje, že ačkoli je právem účastníků řízení využívat řádné i mimořádné opravné prostředky, je nezbytné počítat s prodloužením řízení o dobu rozhodování o podaných opravných prostředcích. Žalovaná uznává, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané řízení trvalo celkem 3 roky a 10 měsíců, včetně doby předběžného projednání nároku u , Anonymizováno, v délce 6 měsíců. V postupu soudu I. stupně dle žalované došlo k průtahu na straně soudu v období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , v jehož důsledku je na celkovou délku řízení nutno nahlížet jako na nepřiměřenou. Tuto skutečnost zohlednila při stanovení výše odškodnění. Žalovaná dále odmítla požadavek na zveřejnění omluvy na stránkách , Anonymizováno, , který považuje za nedůvodný, nadbytečný a šikanózní. Zároveň nesouhlasí s požadovaným úrokem z prodlení od , datum, a argumentuje, že případný úrok z prodlení by náležel až od , datum, , tedy 6 měsíců od uplatnění nároku. Toto stanovisko opírá o výše zmíněné stanovisko Nejvyššího soudu ČR. Co se týče významu řízení, žalovaná jej hodnotí jako standardní. Argumentuje, že kompenzační řízení nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou Nejvyššího soudu ČR spojován zvýšený význam. Žalovaná tedy trvá na svém stanovisku, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není důvod pro jeho navýšení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že:- Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na poskytnutí omluvy a zadostiučinění ve výši 200 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti s nesprávným úředním postupem v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , Anonymizováno, .- K projednání žádosti došlo dne , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a požadované zadostiučinění žalobci poskytla ve výši 38 250 Kč a dále poskytla omluvu za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a to na samostatné listině.- Částka odškodnění ve výši 38 250 Kč byla žalovanou žalobci uhrazena , datum, .

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne , datum, žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti , Anonymizováno, , žalobou o zadostiučinění ve výši 150 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Dne , datum, soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku. Dne , datum, soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 20 dnů ode doručení usnesení vyjádřila k žalobě. Dne , datum, žalovaná zaslala žádost o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě. Dne , datum, soud žalované prodloužil lhůtu k vyjádření do , datum, . Dne , datum, žalovaná zaslala vyjádření k žalobě. Toto pak soud zaslal žalobci na vědomí , datum, . Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření k replice žalované. Toto soud zaslal , datum, žalované na vědomí. Dne , datum, zaslala soudu repliku žalovaná. Dne , datum, soud vyžádal příslušné spisy , Anonymizováno, a Městského soudu v Praze a zaslal žalobci repliku žalované. Dne , datum, , Anonymizováno, soudu sdělil, že požadovaný spis v současné době na , anonymizováno, a tudíž není možné žádosti vyhovět. Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření k podání žalované z , datum, . Dne , datum, soud požádal , anonymizováno, o doložení pověření k jednání před soudem a zapůjčení příslušného spisu a , Anonymizováno, rozdělení informací důležitých pro řízení. Dne , datum, , Anonymizováno, zaslal soudu vyžadované informace. Dne , datum, , anonymizováno, reagovalo na výzvu soud. Dne , datum, žalovaná zaslala doplnění vyjádření k žalobě a doplnění důkazních návrhů. Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření k podání žalované z , datum, . Dne , datum, do se konalo ústní jednání ve věci, na kterém došlo k provedení dokazování příslušnými správními spisy a žalobce byl vyzván označení důkazů prokazujících jeho tvrzení, že si na zaplacení kauce ve výši 100 000 vypůjčil finanční prostředky. Dne , datum, žalovaná zaslala repliku k vyjádření žalobce z , datum, a dne , datum, žalovaná zaslala na podporu své argumentace soudu relevantní judikaturu. Dne , datum, žalobce požádal o odročení jednání nařízeného na , datum, , a to z důvodu vícečetné kolize. Soud mu podáním ze dne , datum, sdělil, že neshledal tuto žádost důvodnou. Dne , datum, se konalo ústní jednání ve věci, na kterém žalobce dostal další poučení podle § 118a o. s. ř. a jednání bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření k výzvě soudu. Dne , datum, se konalo ústní jednání, na kterém došlo k vyhlášení rozsudku, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne , datum, žalobce podal odvolání a doplnil dne , datum, . Dne , datum, se k odvoláním se vyjádřila žalovaná. Dne , datum, byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne , datum, se žalobce vyjádřil k podání žalované z , datum, . Rozsudkem odvolacího soudu ze dne , datum, byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co se týče zamítnutí požadavku žalobce na zaplacení částky 150 000 Kč a dále byl změněn tak, že bylo konstatováno, že celková délka posuzovaného řízení představuje porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené době. Dne , datum, žalobce podal dovolání. Dne , datum, byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího soudu z , datum, došlo k o zrušení rozsudku soudu prvního stupně i odvolacího soudu, co se týče zamítnutí žaloby ohledně částky 100 000 Kč s příslušenstvím a konstatování porušení práva a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dne , datum, odvolací soud vydal rozsudek, kterým rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl co do částky 15 500 Kč s příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci , datum, . K dotazu jsou účastníci uvádí, že bez vyjádření k provedenému dokazování.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Provedeným dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že řízení trvalo od , datum, do , datum, . Soud dále do celkové délky řízení započítal i dobu předběžného projednání nároku žalovanou, neboť judikatura Nejvyššího soudu ČR explicitně potvrzuje, že doba předběžného projednání nároku je součástí celkové délky řízení. Tento přístup umožňuje komplexní posouzení celkové délky procesu, kterým musí poškozený projít při uplatňování svého nároku na odškodnění, a reflektuje princip odpovědnosti státu za celý proces vyřizování nároku. Soud tak pro účely posouzení uplatněného nároku dospěl k závěru, že řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců.

14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným. Shodně hodnotila délku řízení i žalovaná. Ačkoli soud jinak činil kroky plynule, v období mezi , datum, a , datum, soud nečinil žádné procesní kroky, což dle posouzení soudu představuje průtah, který mě vliv na celkovou délku řízení. Z důvodu tohoto průtahu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. a řízení jako celek je nutné posoudit co do délky jako nepřiměřené.

15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

16. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

17. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 40 000 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku Nejvyššího soudu..

18. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, když jak v meritu věci, tak i v procesních otázkách bylo rozhodování ve třech stupních soudní soustavy. Z tohoto důvodu soud snížil základní částku o 10%. Soud tak nepřisvědčil žalobnímu tvrzení žalobce, že kritérium víceinstančnosti řízení soud nemá brát v potaz z důvodu toho, že tato byla způsobena výlučně postupem rozhodujících orgánů. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že v rámci víceinstančního projednání věci nebylo konstatováno žádné pochybení soudů v rámci jednotlivých rozhodnutí. Částečné zrušení rozsudků soudu I. a II. stupně Nejvyšším soudem ČR nebylo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů, ale z důvodu právního hodnocení věci soudy nižších stupňů.

19. Soud neshledal, že by byly naplněny důvody pro dalších modifikaci základní částky, když průtah soudu I. stupně mezi lety , Anonymizováno, a , Anonymizováno, soud hodnotil jako jediný důvod pro hodnocení celkové délky jako nepřiměřenou a tak jej znovu již nezohledňoval v rámci kritéria postupu orgánů státu. Stejně tak soud nedospěl k závěru, že na celkové délce měl podíl žalobce, ani že by řízení mělo pro něj zvýšený význam či že by bylo skutkově či procesně složité.

20. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku ve výši 40 000 Kč je třeba snížit o 10%, tedy na částku 36 000 Kč, což představuje přiměřené zadostiučiněné za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyně nesprávným úředním postupem v posuzovaném soudním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná již dobrovolně poskytla žalobci částku vyšší, a to 38 250 Kč, soud žalobu na přiznání peněžité zadostiučinění v plném rozsahu výrokem I. zamítl.

21. Soud dále neshledal důvody pro vyhovění požadavku žalobce na zveřejnění omluvy na stránkách www.justice.cz po dobu minimálně 2 měsíců. Při posuzování tohoto nároku soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, zejména z rozsudku sp. zn. , Anonymizováno, , podle něhož je třeba při rozhodování o formě satisfakce přihlížet k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři ohlasu vzniklé nemajetkové újmy a k případnému zvýšení účinnosti prosté satisfakce peněžním zadostiučiněním.

22. Soud konstatuje, že v daném případě nedošlo k takovému zásahu do osobnostních práv žalobce, který by odůvodňoval potřebu veřejné omluvy. Nepřiměřená délka řízení, jakkoli představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, nezasahuje do osobnostních práv žalobce způsobem, který by vyžadoval veřejnou satisfakci. Újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení má primárně charakter nemajetkové újmy, která je adekvátně kompenzovatelná peněžitým zadostiučiněním.

23. Soud dále přihlédl k tomu, že žalovaná strana již poskytla žalobci písemnou omluvu, která byla součástí mimosoudního vyřízení věci. Tato forma omluvy se jeví jako dostatečná vzhledem k povaze porušeného práva a charakteru vzniklé újmy. Zveřejnění omluvy na oficiálních webových stránkách Ministerstva spravedlnosti by v daném případě představovalo nepřiměřený zásah, který by přesahoval rámec nezbytné satisfakce.

24. Soud rovněž vzal v úvahu, že požadavek na zveřejnění omluvy na stránkách , Anonymizováno, po dobu minimálně 2 měsíců se jeví jako nepřiměřeně dlouhý a potenciálně zatěžující pro fungování oficiálních webových stránek , Anonymizováno, . Takový požadavek by mohl narušit běžný provoz a informační funkci těchto stránek, což není v souladu s principem proporcionality při poskytování satisfakce.

25. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že požadavek na zveřejnění omluvy na stránkách , Anonymizováno, je nedůvodný a nadbytečný. Soud má za to, že přiznané peněžité zadostiučinění spolu s již poskytnutou písemnou omluvou představují dostatečnou a přiměřenou formu satisfakce za porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nařízení veřejné omluvy by v tomto případě překračovalo meze nezbytné k dosažení sledovaného cíle, jímž je poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

26. Z tohoto důvodu pak soud zamítl výrokem II. i požadované zveřejnění omluvy.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované ve věci. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů ve výší 2 režijních paušálů každý po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř za písemné vyjádření ve věci a účast u soudního jednání dne , datum, . Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.