19 C 11/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Hynkem Růžičkou, LL.M. se sídlem Nové sady 996/25, 602 00 Brno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 9. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení 13 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážky k jízdnému.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne 16. 12. 2025 zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. Žalovaný byl vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu.

3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil, když mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

4. Z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti:

5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou č. 58 a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 23. 5. 2024 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou C a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou C a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 6. 1. 2023 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou č. 8 a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

9. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 3. 3. 2023 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou A a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

10. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 6. 6. 2023 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou č. 140 a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

11. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 8. 10. 2023 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou č. 15 a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

12. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 6. 2. 2024 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou č. 18 a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

13. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 5. 2024 soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně linkou C a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 2. 2025 a z podacího lísku soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané.

15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:

16. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.

17. Dle ustanovení § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejných dopravních prostředků, jejichž provozovatelem je žalobkyně a neprokázal se při kontrolách platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážky k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.

20. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 o. z., a dále dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7).

21. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 o. z. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 770 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.