19 C 116/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 198 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 198 000 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení výše uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Okresního soudu Frýdek-Místek pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně podala žalobu dne [datum] a konečné rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno až [datum], tedy po více jakž 11 letech. Na to, že ve věci nebylo nařízeno jediné jednání, se jedná o naprosto extrémní celkovou délku řízení. Žalobkyně se na průtazích v řízení nijak nepodílela. V řízení bylo namístě, aby soud ustanovil žalovanému opatrovníka, avšak k tomuto kroku soud nepřistoupil. Žalobkyně je právnickou osobou, která spravuje nemovitosti, a tudíž je pro ní znatelné každé neplnění povinností jejích dlužníků. Výše žalované částky se skládá z částky 18 000 Kč za každý rok řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani částečně. K projednání uplatněného nároku žalobkyně došlo dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 124 313 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela vzhledem k délce řízení, které trvalo celkem 12 let a 3 měsíce, z částky ve výši 17 000 Kč za rok trvání, resp. 1 417 Kč za měsíc (s tím, že za první dva roky byla poskytnuta částka poloviční). Výslednou částku žalovaná ponížila nejprve o 20 % z důvodu složitosti řízení, když řízení vykazovalo určitý stupeň složitosti právní i skutkové, neboť bylo potřeba širšího dokazování a bylo taktéž hojně procesně rozhodováno. Délka řízení byla tedy z části způsobena procesní aktivitou účastníků. Částku dále ponížila o 10 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobkyni, neboť je žalobkyně středně velkou korporací a žalovaná částka byla menšího významu.

3. Soud postupem podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), nenařizoval jednání ve věci, když s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila jak žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum], tak žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum].

4. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně svůj nárok předběžně u žalované uplatnila dne [datum], kdy žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 124 313 Kč.

5. Z přílohového spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] podala žalobkyně (shodná v tomto řízení) žalobu proti žalovanému [příjmení] [jméno], občanu Polské republiky, na zaplacení dlužného nájemného ve výši 112 473,50 Kč. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobkyně zaplatila soudní poplatek. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k opravě žaloby. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobkyně, v němž opravila zákonný úrok z prodlení. Dne [datum] oznámila žalobkyně změnu místa podnikání žalovaného. Usnesením ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Výzva se soudu nedoručená navrátila dne [datum]. Dne [datum] byl učiněn pokus soudu o zajištění sídla podnikání žalovaného. Dne [datum] byla [jméno] [příjmení] sdělena adresa žalovaného. Adresa se nacházela v Polské republice. A dne [datum] byla odeslána výzva k vyjádření na uvedenou adresu. Dne [datum] byla učiněna kontrola spisu. Dne [datum] byla reklamována doručenka. Dne [datum] byla reklamace doručenky doručena soudu. Datum doručení soudní písemnosti žalovanému na doručence je [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyslovil soud místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Ostravě. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]. Soud se pokusil usnesení poslat žalovanému dne [datum], [datum], a dále na polskou adresu dne [datum] a [datum]. Všechny pokusy o doručení byly neúspěšné. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil tlumočníka z jazyka českého do jazyka polského, A to za účelem přeložení usnesení o místní nepříslušnosti. Dne [datum] bylo soudu předloženo vyúčtování tlumočníka. Dne [datum] byla vyhotovena žádost o doručení dožádaným soudem. Žádost byla dožádanému soudu doručena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] přiznal soud odměnu tlumočníkovi. Dne [datum] byla odměna vyplacena. Dne [datum] byl soudu doručen přípis o tom, že nelze dožádaným soudem písemnost doručit, neboť byla uvedena špatná adresa. Dne [datum] byl dán pokyn k vyhotovení opravené žádosti o doručení. Žádost o doručení byla polskému soudu doručena dne [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k urgenci doručení dožádaným soudem. Dne [datum] byla urgence opakována. Dne [datum] bylo soudu doručeno potvrzení o nedoručení písemnosti z důvodu nesprávně uvedené adresy. Dne [datum] byl dán pokyn k prošetření, zda žalovaný nadále na území ČR podniká, a k vyhotovení opětovné žádosti o doručení polským soudem. Dne [datum] byl dán pokyn k lustraci žalovaného. Podáním ze dne [datum] bylo soudu Ministerstvem vnitra ČR sděleno, že žalovaný neprochází evidencí cizinců s povoleným pobytem na území České republiky. Dne [datum] dán pokyn k zjištění pobytu žalovaného v Polsku prostředním centrálního registru [příjmení]. Dne [datum] byl soud vyzván k zaplacení poplatku za výpis z centrálního registru [příjmení]. Dne [datum] byl poplatek zaplacen. Dne [datum] byla soudu doručena adresa žalovaného. Dne [datum] byl dán pokyn k odeslání usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Doručenka byla soudu předložena dne [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k reklamaci doručenky. Dne [datum] bylo doručovatelem sděleno, že zásilka byla řádně doručena dne [datum], a tedy není reklamace důvodná. Dne [datum] dán pokyn předložení spisu VSÚ k vyznačení právní moci usnesení o místní nepříslušnosti a odeslání spisu příslušnému soudu. Dne [datum] byl dán pokyn k odeslání usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému, neboť bylo usnesení doručeno nesprávné osobě. Usnesení bylo stejné osobě doručeno dne [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k postoupení spisu Okresnímu soudu v Ostravě. Dne [datum] byl spis doručen Okresnímu soudu v Ostravě. Dne [datum] byl vysloven nesouhlas s postoupením a spis byl vypraven nadřízenému soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo Krajským soudem v Ostravě rozhodnuto, že je nesouhlas Okresního soudu v Ostravě důvodný. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Spis byl vrácen Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k odeslání výzvy žalovanému, aby si pro doručování zvolil zástupce, a k odeslání kvalifikované výzvy podle § 114b o.s.ř. Dne [datum] byl do spisu zapsán úřední záznam o tom, že byl spis předám zapisovatelce dne [datum]. Dne [datum] byl ustanoven tlumočník. Dne [datum] byl dán pokyn k vypravení žádosti o doručení dožádanému soudu. Žádost byla dožádanému soudu doručena dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyúčtování tlumočníka. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka. Dne [datum] soud obdržel potvrzení o doručení od dožádaného soudu. Dne [datum] dán pokyn k výzvě žalobkyně, nechť sdělí, zda nadále trvá na podané žalobě a zda souhlasí s projednání věci bez nařízení jednání. K tomu byl vyzván i žalovaný. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven tlumočník. Dne [datum] tlumočník doručil soudu své vyúčtování. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka. Dne [datum] byl dán pokyn k odeslání žádosti o doručení rozsudku dožádaným soudem. Dne [datum] žalobkyně požádala o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti rozsudku. Na to jí bylo soudem sděleno dne [datum], že rozsudek dosud nebyl žalovanému doručen. Dne [datum] bylo soudu doručeno potvrzení o převzetí. Dne [datum] dán pokyn k vyznačení právní moci rozsudku, když žalovaný rozsudek převzal osobně dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Pro posouzení přiměřenosti délky řízení a výše přiměřeného zadostiučinění byl hlavním důkazem výše uvedený spis, ze kterého soud čerpal svá skutková zjištění. Dalších důkazů nebylo pro posouzení merita věci třeba.

7. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ EÚLP“). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala žalované částky coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky soudního řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne 3. 6. 2021, přičemž tomu nebylo ze strany žalované zcela vyhověno, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

11. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek - existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí, tedy nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobkyně.

12. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav se soud zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzováno této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci.

13. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne [datum], celkem tedy 12 let a 3 měsíce.

14. Řízení probíhalo pouze na prvním stupni soudní soustavy, z toho ve věci samé bylo rozhodnuto pouze jednou. Věc byla jednou postoupena jinému soudu, přičemž o nesouhlasu s postoupením věci rozhodoval jednou nadřízený soud. Skutečnost, že byla věc postoupena jinému soudu, se však na celkové délce řízení projevila zcela minimálně, když Okresní soud v Ostravě a jeho nadřízený soud rozhodovaly v přiměřených lhůtách. Ve věci neproběhlo žádné jednání.

15. Po hmotněprávní stránce nelze souhlasit s žalovanou, že by věc vykazovala vyšší složitost, neboť se jednalo pouze o dlužné nájemné z pronajaté nemovitosti, přičemž výše nájemného byla vždy smluvními stranami jasně deklarována. Po procesněprávní stránce věc vykazovala vyšší složitost, a to zejména z důvodu přítomnosti mezinárodního prvku, kdy žalovaný byl občanem Polské republiky, pročež bylo možné předpokládat delší trvání sporu s ohledem na doručování do ciziny.

16. Vyšší význam řízení žalobkyně netvrdila. Posuzované řízení také, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích, neboť předmětem řízení bylo zaplacení dlužného nájemného. Soud se naopak v otázce významu řízení přiklonil k názoru žalované. Žalobkyně, ačkoliv se jednalo o nemalou částku, zůstávala po celou dobu trvání řízení pasivní, až na udělený souhlas s rozhodnutím bez jednání. Kdyby opravdu znatelně pocítila každé neplnění dlužníků, jak sama v žalobě uvádí, jistě by v rámci řízení činila kroky, které by jej urychlily. Protože však žalobkyně žádné kroky nečinila a o spor se nezajímala, má soud ze spisu za prokázané, že význam pro ní byl nižší.

17. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela a nečinila žádné obstrukční úkony.

18. Pokud jde o postup soudu v posuzovaném řízení, zdejší soud konstatuje, že docházelo k významným prodlevám v řízení, kdy kupříkladu jedno z prvních rozhodnutí, o vyslovení místní nepříslušnosti, trvalo doručit oběma účastníkům déle než 7 let. Řízení tak bylo spojeno s častými„ průběžnými“ průtahy, např. právě při doručování usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému (postupně za sebou jdoucí úkony [datum] – [datum] – [datum] – [datum]), které měly za důsledek zcela nepřiměřenou délku celého řízení, 12 let a 3 měsíce. Zdejší soud v tomto souhlasí s tvrzením žalobce, že měl soud, pokud se mu nepodařilo řádně doručit písemnost žalovanému na adresu známou v cizině, postupovat užitím institutu opatrovníka uvedeného v §29 odst. 3 o.s.ř. Byl by tímto postupem eliminován hlavní důvod, který rychlému vyřízení věci bránil. Soud však poukazuje na to, že žalobkyně urychlení sporu tímto řešením v posuzovaném řízení nepředestřela a setrvávala pasivní.

19. S ohledem na výše předestřené důvody dospěl soud ke stejnému závěru jako žalovaná, a tedy že došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a že to lze kompenzovat pouze relutárním odčiněním způsobené nemajetkové újmy.

20. Žalovaná vycházela z celkové částky 17 000 Kč za každý rok řízení (s tím, že za první dva roky náleží žalobkyni podle judikatury pouze polovina), tedy 1 417 Kč za měsíc. Soud se na tomto postupu s žalovanou plně shodl, neboť délku řízení způsobila nečinnost soudu. [příjmení] ve výši 17 000 Kč za jeden rok tedy vystihuje zvýšenou míru nedbalosti postupu soudu v posuzovaném řízení. Celkovou částku ve výši 191 251 Kč pak žalovaná ponížila o 20 % z důvodu složitosti věci a o 10 % pro nižší význam. Soud při svém hodnocení dospěl k názoru, že by celkovou částku pro procesní složitost z důvodu přítomnosti mezinárodního prvku ponížil o 30 % a o 20 % pro nižší význam žalobkyně, když ta zůstávala po celou délku řízení zcela pasivní a o spor se nijak nezajímala.

21. Protože žalovaná řádně splnila svůj závazek, a to odčinit nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když soud nedospěl k závěru, že by bylo nutné přiznat vyšší než dosud žalovanou poskytnuté plnění.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žaloba byla důvodná, když žalovaná plnila až po jejím podání a po uplynutí lhůty k projednání uplatněného nároku (§ 15 odst. 2 zákona), a tudíž má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Ta se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobkyně, za které náleží odměna advokátovi stanovená dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) za každý ze dvou úkonů právní služby á 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání ve věci samé – podání žaloby) a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem 8 800 Kč. Osvědčení o plátci DPH advokát žalobkyně nedoložil a o přiznání daně z přidané hodnoty nežádal.