19 C 116/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 198 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 198 000 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení výše uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Okresního soudu Frýdek-Místek pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně podala žalobu dne datum a konečné rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno až datum, tedy po více jakž 11 letech. Na to, že ve věci nebylo nařízeno jediné jednání, se jedná o naprosto extrémní celkovou délku řízení. Žalobkyně se na průtazích v řízení nijak nepodílela. V řízení bylo namístě, aby soud ustanovil žalovanému opatrovníka, avšak k tomuto kroku soud nepřistoupil. Žalobkyně je právnickou osobou, která spravuje nemovitosti, a tudíž je pro ní znatelné každé neplnění povinností jejích dlužníků. Výše žalované částky se skládá z částky 18 000 Kč za každý rok řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani částečně. K projednání uplatněného nároku žalobkyně došlo dne datum, přičemž žalovaná konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 124 313 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela vzhledem k délce řízení, které trvalo celkem 12 let a 3 měsíce, z částky ve výši 17 000 Kč za rok trvání, resp. 1 417 Kč za měsíc (s tím, že za první dva roky byla poskytnuta částka poloviční). Výslednou částku žalovaná ponížila nejprve o 20 % z důvodu složitosti řízení, když řízení vykazovalo určitý stupeň složitosti právní i skutkové, neboť bylo potřeba širšího dokazování a bylo taktéž hojně procesně rozhodováno. Délka řízení byla tedy z části způsobena procesní aktivitou účastníků. Částku dále ponížila o 10 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobkyni, neboť je žalobkyně středně velkou korporací a žalovaná částka byla menšího významu.

3. Soud postupem podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), nenařizoval jednání ve věci, když s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila jak žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum, tak žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum.

4. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně svůj nárok předběžně u žalované uplatnila dne datum, kdy žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. spisová značka došlo k porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 124 313 Kč.

5. Z přílohového spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti: Dne datum podala žalobkyně (shodná v tomto řízení) žalobu proti žalovanému příjmení jméno, občanu Polské republiky, na zaplacení dlužného nájemného ve výši 112 473,50 Kč. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne datum žalobkyně zaplatila soudní poplatek. Dne datum byla žalobkyně vyzvána k opravě žaloby. Dne datum bylo soudu doručeno podání žalobkyně, v němž opravila zákonný úrok z prodlení. Dne datum oznámila žalobkyně změnu místa podnikání žalovaného. Usnesením ze dne datum byla připuštěna změna žaloby. Usnesením ze dne datum byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Výzva se soudu nedoručená navrátila dne datum. Dne datum byl učiněn pokus soudu o zajištění sídla podnikání žalovaného. Dne datum byla jméno příjmení sdělena adresa žalovaného. Adresa se nacházela v Polské republice. A dne datum byla odeslána výzva k vyjádření na uvedenou adresu. Dne datum byla učiněna kontrola spisu. Dne datum byla reklamována doručenka. Dne datum byla reklamace doručenky doručena soudu. Datum doručení soudní písemnosti žalovanému na doručence je datum. Usnesením ze dne datum vyslovil soud místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Ostravě. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne datum. Soud se pokusil usnesení poslat žalovanému dne datum, datum, a dále na polskou adresu dne datum a datum. Všechny pokusy o doručení byly neúspěšné. Usnesením ze dne datum soud ustanovil tlumočníka z jazyka českého do jazyka polského, A to za účelem přeložení usnesení o místní nepříslušnosti. Dne datum bylo soudu předloženo vyúčtování tlumočníka. Dne datum byla vyhotovena žádost o doručení dožádaným soudem. Žádost byla dožádanému soudu doručena dne datum. Usnesením ze dne datum přiznal soud odměnu tlumočníkovi. Dne datum byla odměna vyplacena. Dne datum byl soudu doručen přípis o tom, že nelze dožádaným soudem písemnost doručit, neboť byla uvedena špatná adresa. Dne datum byl dán pokyn k vyhotovení opravené žádosti o doručení. Žádost o doručení byla polskému soudu doručena dne datum. Dne datum byl dán pokyn k urgenci doručení dožádaným soudem. Dne datum byla urgence opakována. Dne datum bylo soudu doručeno potvrzení o nedoručení písemnosti z důvodu nesprávně uvedené adresy. Dne datum byl dán pokyn k prošetření, zda žalovaný nadále na území ČR podniká, a k vyhotovení opětovné žádosti o doručení polským soudem. Dne datum byl dán pokyn k lustraci žalovaného. Podáním ze dne datum bylo soudu Ministerstvem vnitra ČR sděleno, že žalovaný neprochází evidencí cizinců s povoleným pobytem na území České republiky. Dne datum dán pokyn k zjištění pobytu žalovaného v Polsku prostředním centrálního registru příjmení. Dne datum byl soud vyzván k zaplacení poplatku za výpis z centrálního registru příjmení. Dne datum byl poplatek zaplacen. Dne datum byla soudu doručena adresa žalovaného. Dne datum byl dán pokyn k odeslání usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne datum. Doručenka byla soudu předložena dne datum. Dne datum byl dán pokyn k reklamaci doručenky. Dne datum bylo doručovatelem sděleno, že zásilka byla řádně doručena dne datum, a tedy není reklamace důvodná. Dne datum dán pokyn předložení spisu VSÚ k vyznačení právní moci usnesení o místní nepříslušnosti a odeslání spisu příslušnému soudu. Dne datum byl dán pokyn k odeslání usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému, neboť bylo usnesení doručeno nesprávné osobě. Usnesení bylo stejné osobě doručeno dne datum. Dne datum byl dán pokyn k postoupení spisu Okresnímu soudu v Ostravě. Dne datum byl spis doručen Okresnímu soudu v Ostravě. Dne datum byl vysloven nesouhlas s postoupením a spis byl vypraven nadřízenému soudu. Usnesením ze dne datum bylo Krajským soudem v Ostravě rozhodnuto, že je nesouhlas Okresního soudu v Ostravě důvodný. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Spis byl vrácen Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne datum. Dne datum byl dán pokyn k odeslání výzvy žalovanému, aby si pro doručování zvolil zástupce, a k odeslání kvalifikované výzvy podle § 114b o.s.ř. Dne datum byl do spisu zapsán úřední záznam o tom, že byl spis předám zapisovatelce dne datum. Dne datum byl ustanoven tlumočník. Dne datum byl dán pokyn k vypravení žádosti o doručení dožádanému soudu. Žádost byla dožádanému soudu doručena dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno vyúčtování tlumočníka. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka. Dne datum soud obdržel potvrzení o doručení od dožádaného soudu. Dne datum dán pokyn k výzvě žalobkyně, nechť sdělí, zda nadále trvá na podané žalobě a zda souhlasí s projednání věci bez nařízení jednání. K tomu byl vyzván i žalovaný. Podáním ze dne datum žalobkyně sdělila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne datum byl vyhlášen rozsudek. Usnesením ze dne datum byl ustanoven tlumočník. Dne datum tlumočník doručil soudu své vyúčtování. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka. Dne datum byl dán pokyn k odeslání žádosti o doručení rozsudku dožádaným soudem. Dne datum žalobkyně požádala o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti rozsudku. Na to jí bylo soudem sděleno dne datum, že rozsudek dosud nebyl žalovanému doručen. Dne datum bylo soudu doručeno potvrzení o převzetí. Dne datum dán pokyn k vyznačení právní moci rozsudku, když žalovaný rozsudek převzal osobně dne datum. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

6. Pro posouzení přiměřenosti délky řízení a výše přiměřeného zadostiučinění byl hlavním důkazem výše uvedený spis, ze kterého soud čerpal svá skutková zjištění. Dalších důkazů nebylo pro posouzení merita věci třeba.

7. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ EÚLP“). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala žalované částky coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky soudního řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne 3. 6. 2021, přičemž tomu nebylo ze strany žalované zcela vyhověno, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

11. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek - existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí, tedy nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobkyně.

12. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav se soud zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. spisová značka došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzováno této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci.

13. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od datum, kdy byla podána žaloba, do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne datum, celkem tedy 12 let a 3 měsíce.

14. Řízení probíhalo pouze na prvním stupni soudní soustavy, z toho ve věci samé bylo rozhodnuto pouze jednou. Věc byla jednou postoupena jinému soudu, přičemž o nesouhlasu s postoupením věci rozhodoval jednou nadřízený soud. Skutečnost, že byla věc postoupena jinému soudu, se však na celkové délce řízení projevila zcela minimálně, když Okresní soud v Ostravě a jeho nadřízený soud rozhodovaly v přiměřených lhůtách. Ve věci neproběhlo žádné jednání.

15. Po hmotněprávní stránce nelze souhlasit s žalovanou, že by věc vykazovala vyšší složitost, neboť se jednalo pouze o dlužné nájemné z pronajaté nemovitosti, přičemž výše nájemného byla vždy smluvními stranami jasně deklarována. Po procesněprávní stránce věc vykazovala vyšší složitost, a to zejména z důvodu přítomnosti mezinárodního prvku, kdy žalovaný byl občanem Polské republiky, pročež bylo možné předpokládat delší trvání sporu s ohledem na doručování do ciziny.

16. Vyšší význam řízení žalobkyně netvrdila. Posuzované řízení také, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích, neboť předmětem řízení bylo zaplacení dlužného nájemného. Soud se naopak v otázce významu řízení přiklonil k názoru žalované. Žalobkyně, ačkoliv se jednalo o nemalou částku, zůstávala po celou dobu trvání řízení pasivní, až na udělený souhlas s rozhodnutím bez jednání. Kdyby opravdu znatelně pocítila každé neplnění dlužníků, jak sama v žalobě uvádí, jistě by v rámci řízení činila kroky, které by jej urychlily. Protože však žalobkyně žádné kroky nečinila a o spor se nezajímala, má soud ze spisu za prokázané, že význam pro ní byl nižší.

17. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela a nečinila žádné obstrukční úkony.

18. Pokud jde o postup soudu v posuzovaném řízení, zdejší soud konstatuje, že docházelo k významným prodlevám v řízení, kdy kupříkladu jedno z prvních rozhodnutí, o vyslovení místní nepříslušnosti, trvalo doručit oběma účastníkům déle než 7 let. Řízení tak bylo spojeno s častými„ průběžnými“ průtahy, např. právě při doručování usnesení o místní nepříslušnosti žalovanému (postupně za sebou jdoucí úkony datum – datum – datum – datum), které měly za důsledek zcela nepřiměřenou délku celého řízení, 12 let a 3 měsíce. Zdejší soud v tomto souhlasí s tvrzením žalobce, že měl soud, pokud se mu nepodařilo řádně doručit písemnost žalovanému na adresu známou v cizině, postupovat užitím institutu opatrovníka uvedeného v §29 odst. 3 o.s.ř. Byl by tímto postupem eliminován hlavní důvod, který rychlému vyřízení věci bránil. Soud však poukazuje na to, že žalobkyně urychlení sporu tímto řešením v posuzovaném řízení nepředestřela a setrvávala pasivní.

19. S ohledem na výše předestřené důvody dospěl soud ke stejnému závěru jako žalovaná, a tedy že došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a že to lze kompenzovat pouze relutárním odčiněním způsobené nemajetkové újmy.

20. Žalovaná vycházela z celkové částky 17 000 Kč za každý rok řízení (s tím, že za první dva roky náleží žalobkyni podle judikatury pouze polovina), tedy 1 417 Kč za měsíc. Soud se na tomto postupu s žalovanou plně shodl, neboť délku řízení způsobila nečinnost soudu. příjmení ve výši 17 000 Kč za jeden rok tedy vystihuje zvýšenou míru nedbalosti postupu soudu v posuzovaném řízení. Celkovou částku ve výši 191 251 Kč pak žalovaná ponížila o 20 % z důvodu složitosti věci a o 10 % pro nižší význam. Soud při svém hodnocení dospěl k názoru, že by celkovou částku pro procesní složitost z důvodu přítomnosti mezinárodního prvku ponížil o 30 % a o 20 % pro nižší význam žalobkyně, když ta zůstávala po celou délku řízení zcela pasivní a o spor se nijak nezajímala.

21. Protože žalovaná řádně splnila svůj závazek, a to odčinit nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když soud nedospěl k závěru, že by bylo nutné přiznat vyšší než dosud žalovanou poskytnuté plnění.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žaloba byla důvodná, když žalovaná plnila až po jejím podání a po uplynutí lhůty k projednání uplatněného nároku (§ 15 odst. 2 zákona), a tudíž má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Ta se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobkyně, za které náleží odměna advokátovi stanovená dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) za každý ze dvou úkonů právní služby á 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání ve věci samé – podání žaloby) a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem 8 800 Kč. Osvědčení o plátci DPH advokát žalobkyně nedoložil a o přiznání daně z přidané hodnoty nežádal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.