19 C 117/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 47/19, 602 00 Brno proti žalované: IČO zainteresované společnosti 0/0 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou datum domáhal přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s žalovanou, že přiměřeným zadostiučinění je v daném případě žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 41 250 Kč, které mu žalovaná poskytla po předběžném projednání dne datum a požaduje její navýšení o 40 000 Kč. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s jakýmkoli snížením základní výše zadostiučinění, kdy takový krok ze strany žalované považuje za bezohledný, proti smyslu a funkci peněžitého zadostiučinění a zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, elementární slušností a obecnou představou spravedlnosti. Žalobce uvedl, že je třeba vzít v úvahu, že první jednání v posuzovaném řízení proběhlo až po více než 4 letech, navíc žalobce nikterak nezavdal příčinu vzniklým průtahům řízení. Dále žalobce upozornil, že základní výše zadostiučinění byla stanovena Nejvyšším soudem ČR v roce Anonymizováno a v důsledku výrazné inflace v posledních letech již takto stanovená částka postrádá svoji funkci.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 178 100 Kč ze dne datum za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce shora uvedeného řízení. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že dále uvedla, že dne datum žádost žalobce projednala, konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 41 250 Kč. Žalovaná uvedla, že setrvává na svém stanovisku, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem daného případu. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, kdy jako přiměřenou shledala základní částku ve výši 15 000 za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Dále shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem 45 %, a to 15 % z důvodu složitosti řízení a 30 % z důvodu sníženého významu řízení pro žalobce. Dále uvedla, že žaloba předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši 31 778 Kč s příslušenstvím jako náhrada za vysázené trvalé porosty. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování, včetně znaleckého zkoumání, výslechu svědků a provádění listin. Řízení bylo dále zatíženo pandemií COVID.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že z písemných podání účastníků bylo zřejmé, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce uplatnil u žalované dne datum nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 178 100 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka spočívající v nepřiměřené délce řízení. Dále bylo nesporné, že k projednání žádosti žalobce došlo dne datum, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 41 250 Kč, ve zbylé částce plnění odmítla.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Okresního soudu v Břeclavi, sp. zn. spisová značka má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne datum podalo právnická osoba u Okresního soudu v Břeclavi žalobu proti žalobci (v posuzovaném řízení v roli žalovaného, dále tedy v rekapitulaci uváděn jako žalovaný) jméno FO o zaplacení částky 31 778 Kč s příslušenstvím. Dne datum soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne datum soud vydal platební rozkaz. Dne datum žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu. Dne datum soud vydal usnesení, kterým uložil žalovanému, aby se ve lhůtě dvou měsíců vyjádřil ve věci samé. Dne datum žalovaný soudu zaslal své vyjádření. Dne datum soud vyzval žalobce, aby se ve lhůtě dvou měsíců vyjádřil k podání žalovaného. Dne datum žalobce zaslat vyjádření. Dne datum žalovaný doplnil své vyjádření. Dne datum soud zaslal účastníkům vyjádření druhých stran, aby se ve lhůtě dvou měsíců k těmto vyjádřili. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalobce. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalovaný. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalovaný. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalobce. Dne datum soud vydal usnesení, kterým vyzval žalobce, aby doplnil a upřesnil žalobu. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalobce. Dne datum zaslal k výzvě soudu repliku k vyjádření žalobce žalovaný. Dne datum zaslal k výzvě soudu vyjádření žalobce. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci. Dne datum žalovaný zaslal doplnění tvrzení. Dne datum soud vydal usnesení, kterým připustil změnu žaloby. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci. Dne datum soud vydal opravné usnesení. Dne datum žalobce zaslal soudu podání nazvané doložení listu vlastnictví. Dne datum soud odročil jednání nařízené na datum na datum, a to z důvodu vyhlášeného nouzového stavu. Dne datum žalobce zaslal soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. Dne datum žalovaný zaslal soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. Dne datum bylo odročeno jednání z důvodu nemoci samosoudkyně. Dne datum požádal žalobce o odročení jednání nařízeného na datum. Dne datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu epidemiologické situace a vyhlášeného nouzového stavu. Dne datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu vyhlášeného nouzového stavu s ohledem na epidemiologickou situaci a na krizová opatření přijatá vládou ČR. Dne datum zaslal žalobce soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. Dne datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci, které bylo odročeno následně na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalobce. Dne datum soud vyzval Anonymizováno k zaslání originálu listím, které budou sloužit jako podklad pro vypracování znaleckého posudku. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci. Dne datum žalobce zaslal soudu podání, ve kterém doložil jednotlivá rozhodnutí soudu. Dne datum soud zaslal podání žalobce žalovanému k vyjádření. Dne datum žalovaný zaslal soudu své vyjádření. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci. Dne datum žalobce zaslal soudu na vědomí, že nedošlo k dohodě a smírném vyřešení sporu. Dne datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu lékařského vyšetření samosoudkyně. Dne datum zaslal žalovaný soudu své vyjádření. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci. Dne datum soud vyzval Anonymizováno o zaslání map soupisu původních a nových pozemku. Dne datum bylo odročeno jednání nařízené na datum, a to z důvodu nedoručení vyžádaných listin Anonymizováno. Dne datum žalobce zaslal soudu návrh na schválení smíru. Dne datum soud vydá usnesení, kterým schválně smír, na základě kterého se žalovaný zavazovat zavázal zaplatit žalobci částku 1 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci datum.

6. Ze zdravotní zprávy právnická osoba z datum má soud za prokázané, že žalobce trpí Anonymizováno.

7. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Na základě tvrzení žalobce a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka, jeho účastníkem byl žalobce v roli žalovaného, trvalo Anonymizováno let a Anonymizováno měsíců.

15. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.

16. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

17. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

18. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

19. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 83 750 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

20. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti. Soud prováděl řadu procesních úkonů, žalobce opakovaně doplňoval své tvrzení a soud rozhodoval o připuštění změny žaloby, v řízení bylo nutné opakovaně odročovat ústní jednání z důvodu týkajících se omezení v důsledku pandemie nemoci Covid-19, soud musel vyžadovat listinné důkazy od Anonymizováno a Anonymizováno atd. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že je třeba základní částku snížit z důvodu složitosti řízení o 40%.

21. Soud naopak dospěl k závěru, že základní částku by bylo třeba zvýšil o 10% z důvodu průtahů na straně soudu, kdy i přes množství podání ze strany účastníků, omezení v důsledku Covidové pandemie a opakovanou pracovní neschopnost soudkyně nečinil úkony dostatečně rychle, když první ústní jednání ve věci se konalo až po téměř 4 letech od podání žaloby.

22. Dále soud dospěl k závěru, že částku by bylo třeba zvýšit i z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce s ohledem na jeho pokročilý věk a zdravotní problémy o 5%.

23. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum). Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení NS spisová značka a nález Anonymizováno), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv. Obecně pak lze uvést, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze dle OdpŠk přiznat v penězích pouze do částky, která byla tzv. „v sázce“ v řízení, jehož nepřiměřená délka měla nemajetkovou újmu poškozenému způsobit. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyni nelze přiznat odškodnění, které by výrazně tuto částku převyšovalo.

24. Soud tak dospěl k závěru, že ačkoli shora uvedené korekce základní částky z důvodu složitosti, postupu soudu a věk a zdravotní stav žalobce by v celku odůvodňovala snížení základní částky o cca 25%, soud základní částku ve výši 83 750 Kč snížil s ohledem na význam řízení pro poškozené na částku 31 778 Kč, tedy na částku, která byla tzv. „ve hře“.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná již dobrovolně žalobci plnila částku 41 250 Kč, tj. částku vyšší, soud žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítl.

26. Výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jednoho režijního paušálu ve výši 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ve věci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.