19 C 120/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobce: Anonymizováno proti žalovanému: anonymizováno zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně pro zaplacení 45 880 Kč s příslušenstvím

I. Vstup , jméno FO, , nar. , datum, do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, se nepřipouští.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 45 880 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující bezdůvodné obohacení za užívání nebytového prostoru ve stavbě čp. , Anonymizováno, , na pozemku p. č. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, za období od , datum, do , datum, . Žalobce uvedl, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, byl zjištěn úpadek dlužníka , jméno FO, . Na jeho majetek byl prohlášen konkurz a žalobci byl ustanoven insolvenční správce po původním insolvenčním správci společnosti , právnická osoba, . Uvedená nemovitost byla ve společném jmění dlužníka a jeho manželky , Jméno zmočněnkyně, , přičemž společné jmění dlužníků zaniklo prohlášením konkurzu. Rovněž tak manželka dlužníka , Jméno zmočněnkyně, je v úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurz usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, . Výše uvedená nemovitost byla zapsána do majetkové podstaty dlužníka pod položkou 3 a rovněž i pro majetkové podstaty manželky dlužníka pod položkami 1 a 2. Insolvenční správce manželky pak udělil souhlas s podáním této žaloby. Žalobce při prověřování stavu majetkové podstaty dlužníka zjistil, že nemovitost, resp. její jednotlivé části jsou fakticky užívány několika třetími subjekty včetně žalovaného, které všechny své právní nároky k užívání nemovitosti odvozují od společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, V popsaném případě se má jednat o nájemní smlouvu, která byla uzavřena dne , datum, mezi dlužníkem , jméno FO, a jeho manželkou jako pronajímateli a společností , právnická osoba, , právnická osoba, jako nájemcem. Společnost , právnická osoba, , právnická osoba, je však personálně propojená s dlužníkem a jeho manželkou a obdobně tak s žalovaným, neboť tento je synem dlužníka a jeho manželky. Žalovaný pak užívá bytové prostory ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží (i nebytové prostory) budovy o velikosti , Anonymizováno, , o rozloze , Anonymizováno, m2 na základě podnájemní smlouvy, kterou uzavřel se společností , právnická osoba, , právnická osoba, . Žalobce má za to, že nájemní smlouva je absolutně neplatná a tudíž žalovaný užívá bytové i nebytové prostory bez právního důvodu. Nicméně žalobce z důvodu právní jistoty výpovědí ze dne , datum, doručenou společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, dne , datum, vypověděl nájemní smlouvu podle § 256 odst.1 insolvenčního zákona a výpovědní doba tak činila tři měsíce, přičemž počala běžet od doručení předmětné výpovědi a skončila tak dne , datum, . Žalobce následně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši za měsíc , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , neboť předmětný prostor užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že společnost , právnická osoba, , právnická osoba, uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu s majiteli předmětné nemovitosti, manžely , jméno FO, . Podle této nájemní smlouvy je pak tato společnost oprávněna podnajímat nebytové prostory v uvedené nemovitosti. Společnost , právnická osoba, , právnická osoba, však neužívá předmětnou nemovitost na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , nýbrž na základě dohody o narovnání ze dne , datum, , která nahradila původní nájemní smlouvu. Žalovaný je pak oprávněn užívat předmětný byt a nebytový prostor, tj. neužívá ho bez právního důvodu, jak tvrdí žalobce. Žalobce byl o této skutečnosti dlužníkem , jméno FO, informován, přičemž žalobce neučinil žádné úkony, kterými by rozporoval dohodu o narovnání ze dne , datum, . Žalovaný je také stranou žalovanou v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, , kde se žalobce domáhá vyklizení bytových a nebytových prostor nemovitosti. Žalovanému je rovněž známo, že společnost , anonymizováno, v tomto řízení navrhla vstup jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného , Jméno žalovaného, , což zdůvodnila existencí smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, uzavřená mezi majiteli nemovitosti manžely , jméno FO, a touto společností. To znamená, že zde existuje prioritní užívací titul k uvedené nemovitosti, kterým je věcné břemeno užívání zřízené pro společnost , anonymizováno, , která tak činila prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, a následně prostřednictvím společnosti , právnická osoba, .

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka , jméno FO, a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Zároveň byl ustanoven insolvenčním správcem společnost , anonymizováno, a následně pak usnesením ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, byl ustanoven nový insolvenční správce - , Anonymizováno, Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, byl zjištěn úpadek dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a na její majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byl ustanoven , tituly před jménem, , jméno FO, na základě usnesení Krajského soudu v Praze čj. , anonymizováno, a následně tento byl odvolán a novým insolvenčním správcem byl jmenován , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl z funkce insolvenčního správce odvolán dne , datum, a poté byla jako insolvenční správce ustanovena společnost , Anonymizováno, Do soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, i do soupisu majetkové podstaty dlužnice , Jméno zmočněnkyně, byly zapsány pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , zapsáno v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Tyto nemovité věci byly ve společném jmění manželů, přičemž byly nejprve sepsány do soupisu majetkové podstaty dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a následně i do soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, a , anonymizováno, byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a dlužníka , jméno FO, tak, že nabývají předmětné nemovitosti do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech o velikosti ideální jedné poloviny jsou zapsány do soupisu majetkové podstaty dlužníka , Jméno zmočněnkyně, i do soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, . Dne , datum, byla mezi , jméno FO, a , Jméno zmočněnkyně, jako pronajímateli a společností , právnická osoba, , právnická osoba, jako nájemcem uzavřená nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem budovy čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž v článku VI. 6.3. se strany dohodly, že smlouva může být změněna pouze formou číslovaných písemných dodatků, opatřených podpisy obou smluvních stran. V řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, byla nájemní smlouva ze dne , datum, shledána absolutně neplatnou pro porušení generálního inhibitoria dlužnicí , Jméno zmočněnkyně, . Dopisem ze dne , datum, žalobce vypověděl s odkazem na § 256 odst. 1 insolvenčního zákona společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, nájemní smlouvu. Výpovědní doba činila tři měsíce a byla doručena dne , datum, společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . Dále nebylo v rozepři, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání prostoru – služebního bytu v žalované výši, přičemž žalovaný ničeho neuhradil.

4. Při jednání konaném dne , datum, žalovaný sdělil, že dohoda o narovnání ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi manžely , jméno FO, a společností , právnická osoba, , právnická osoba, nebyla v písemné formě. Rovněž sdělil, že žalovaný předmětný byt neužíval na základě písemné smlouvy. Jednalo se o podnájem služebního bytu, protože žalovaný byl správcem nemovitosti. Tento byt již neužívá, avšak vyklizen není.

5. Soud provedl dokazování souhlasem insolvenčního správce , Jméno zmočněnkyně, ze dne , datum, a ze dne , datum, , ze kterého vzal za prokázané, že původní insolvenční správce dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a stávající insolvenční správce dali žalobci souhlas s podáním předmětné žaloby.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka , jméno FO, a na jeho majetek byl prohlášen. Zároveň byl ustanoven insolvenčním správcem společnosti , anonymizováno, , kdy následně usnesením ze dne , datum, , čj. , anonymizováno, došlo k odvolání původního insolvenčního správce a novým insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, byl zjištěn úpadem dlužnice , Jméno zmočněnkyně, a na její majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byl ustanoven , tituly před jménem, , jméno FO, , následně po jeho odvolání, , tituly před jménem, , jméno FO, a po jeho odvolání pak společnost , Anonymizováno, Dva posledně jmenovaní insolvenční správci dali žalobci dne , datum, a dne , datum, souhlas s podáním této žaloby. Do soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, a do soupisu majetkové podstaty dlužnice , Jméno zmočněnkyně, byla zapsaná shora specifikovaná nemovitost. Tato nemovitost byla ve společném jmění manželů , Jméno zmočněnkyně, a , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, podle které nabyly předmětnou nemovitost do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich měl spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Dne , datum, byla mezi , jméno FO, a , Jméno zmočněnkyně, jako pronajímateli a společností , právnická osoba, , právnická osoba, jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva na předmětnou nemovitost, na dobu neurčitou. Tato nájemní smlouva je absolutně neplatná, jak bylo rozhodnuto Okresním soudem Praha – západ, v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaný užívá byt ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží budovy o velikosti , Anonymizováno, , o celkové výměře , Anonymizováno, m2, přičemž písemná podnájemní smlouva mezi společností , právnická osoba, , právnická osoba, jakožto nájemcem a žalovaným jakožto podnájemcem nebyla uzavřena. Dopisem ze dne , datum, žalobce přistoupil k výpovědi nájemní smlouvy ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, , přičemž tato byla doručena společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, dne , datum, . Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení představující finanční úhradu za užívání nemovitosti za měsíc , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , avšak bezúspěšně.

7. Na základě provedeného dokazování posoudil soud věc po právní stránce následovně: soud nepřistoupil na procesní obranu žalovaného, že nájemní smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi manžely , jméno FO, a společností , právnická osoba, , právnická osoba, byla nahrazena ústní dohodou o narovnání ze dne , datum, , neboť smlouva o nájmu předmětné nemovitosti mohla být měněna pouze písemnými dodatky, jak vyplývá z nájemní smlouvy ze dne , datum, . Tato nájemní smlouva ze dne , datum, pak byla v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, shledána absolutně neplatnou pro porušení generálního inhibitoria, neboť na majetek povinné , Jméno zmočněnkyně, byla usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, nařízena exekuce a v době uzavření nájemní smlouvy nesměla podle § 44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném do , datum, , pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat. Podstatnou v uvedené věci je pak posouzení otázky aktivní věcné legitimace žalobce k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném, za užívání bytu po skončení nájemního vztahu, od kterého se odvíjí i podnájemní vztah žalovaného, a to konkrétně za období od , datum, do , datum, . Podle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn., , Anonymizováno, , je užíváním nebytového prostoru (nemovitosti) i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Užíváním pronajaté nemovitosti je nejen situace, kdy nájemce konzumuje plnění z nájemní smlouvy tak, že ji sám užívá, ale i situace, kdy umožní, aby předmět nájmu užívala třetí osoba tím, že ji přenechá do podnájmu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , rozsudek z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Dále Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, dovodil, že subjekt, který je oprávněný z podnájmu, není v přímém vztahu k pronajímateli. Proto má postavení toho, za umístění jehož věcí ve vyklizované nemovitosti odpovídá nájemce. Dále podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, „jestliže užívaly třetí osoby předmět nájmu se souhlasem nájemce a odvozovaly tedy titul užívání věci od jeho osoby, bylo na něm, aby zajistil, že tyto třetí osoby nemovitost ke dni skončení nájmu vyklidí. Pokud tak neučinil a tyto osoby nemovitosti užívaly s jeho souhlasem i po skončení doby nájmu, nelze uzavřít, že nájemce povinnost vyklidit nemovitosti splnil“. Vyklizení nemovitosti pak v sobě zahrnuje odevzdání věci majiteli, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat – např. odevzdáním klíčů, nestačí ji tedy pouze opustit. Také podle právní úpravy uvedené v novém občanském zákoníku platí, že řádné vyklizení nemovitosti předpokládá i její odevzdání pronajímateli. Jestliže tedy po skončení nájmu předmětnou nemovitost, tedy i předmětný byt (byť zprostředkovaně, prostřednictvím žalovaného) užívá společnost , právnická osoba, , právnická osoba, , užívá cizí věc bez právního důvodu a stíhá ji povinnost bezdůvodné obohacení vydat (srov. § 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

8. Předmětnou věc je třeba z důvodu, že nájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, , tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, posuzovat podle tohoto občanského zákoníku a pro poměry vzniklé od , datum, podle právní úpravy dané zákonem č. 89/2012 občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů s odkazem na ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 a § 3074 odst. 1 věta prvá za středníkem o. z. Smlouva uzavřená mezi manžely , jméno FO, coby pronajímateli a společností , právnická osoba, , právnická osoba, coby nájemcem dne , datum, , jejíž předmětem byl nájem budovy čp. , Anonymizováno, je tedy smlouvou nájemní podle § 663 a násl. obč. zák.

9. Žalobci tedy nesvědčí v dané věci aktivní legitimace, neboť i s odkazem na ustanovení § 457 obč. zák. je důsledkem plnění z neplatné smlouvy povinnost účastníků smlouvy vzájemně si vrátit vše, čeho plněním ze smlouvy nabyli. Z tohoto ustanovení dále vyplývá, že spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci. To platí i za situace, že v souvislosti s plněním z neplatné smlouvy se obohatil i někdo jiný nebo v souvislosti s plněním z takovéto smlouvy, došlo k bezdůvodnému obohacení i na úkor někoho jiného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ). Protože nájemní smlouva ze dne , datum, byla v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, shledána neplatnou, nemůže žalobci v dané věci svědčit aktivní legitimace. Pronajímatel pak nemůže být aktivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho nemovitosti za stejné časové období dvakrát – jednak vůči nájemci (z titulu neplatné nájemní smlouvy) a jednak vůči podnájemci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

10. Ostatně, obdobnou věcí – tj. nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, akorát za jiné období a po jiném subjektu, se zabýval Obvodní soud pro Prahu 4, v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , kdy rozsudkem nalézacího soudu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , jehož závěry soud v této věci citoval, byla žaloba zamítnuta. Obdobně pak rozhodl i Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, ve věci, kdy se žalobce jako insolvenční správce úpadce , jméno FO, domáhal po žalovaném , jméno FO, vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor v předmětné nemovitosti, odvozené od nájemce společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, , tj. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení zamítl. Soud proto i v této věci vyšel z právního názoru vyjádřeného Městským soudem v Praze v rozhodnutí ze dne , datum, a žalobu zamítl jako neopodstatněnou, neboť se jednalo o věc co do skutkového základu shodnou a soud neměl důvodu se od vyjádřeného právního názoru Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, odchylovat. Z tohoto důvodu také již nepovažoval za podstatné provádět další účastníky navržené důkazy v podobě protokolu z prohlídky prostor ze dne , datum, a smlouvy o správě nemovitosti z roku , Anonymizováno, , výzvou ze dne , datum, , včetně doručenky, výzvou ze dne , datum, včetně doručenky a společnou plnou mocí ze dne , datum, a tyto tedy zamítl.

11. Vzhledem k tomu, že z nesporných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. a z provedeného dokazování a v kontextu s právním posouzením věci, měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí, zamítl návrh na dokazování žalobce výzvou ze dne , datum, včetně doručenky, výzvou ze dne , datum, včetně doručenky a společnou plnou mocí ze dne , datum, a rovněž tak návrh žalovaného na dokazování protokolem z prohlídky prostor ze dne , datum, a smlouvou o správě nemovitosti z roku , Anonymizováno, pro nadbytečnost.Nad rámec rozhodného soud uvádí, že skutečnost, že uvedeném řízení nemá žalovaný žádný užívací titul k předmětné nemovitosti, oproti řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , Anonymizováno, , čímž argumentoval žalobce, nemá z hlediska posouzení nedostatku aktivní legitimace žalobce k podání této žaloby, žádný význam.

12. Výrokem I. rozsudku soud současně nepřipustil vstup úpadce , jméno FO, do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, když žalobce s tímto návrhem vyslovil nesouhlas. Úpadce , jméno FO, svůj návrh odůvodnil tím, že má právní zájem na výsledku sporu, neboť je mu známo, že žalovaný měl uzavřenou ústní dohodu se společností , právnická osoba, , právnická osoba, , pro kterou vykonával správu nemovitosti, přičemž na základě této mohl bezplatně užívat služební byt ve třetím patře této budovy a proto žalobce není oprávněn požadovat plnění uvedené v žalobním návrhu. Podle ustanovení § 93 odst. 1 o.s.ř. platí, že jako vedlejší účastník může vedle žalobce nebo žalovaného se zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněného prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastníka soud rozhodne jen na návrh. Jelikož žalobce s účastenstvím úpadce , jméno FO, nesouhlasil, posoudil soud tento návrh a shledal, že vstup úpadce do řízení není přípustný. Podstatným předpokladem pro vstup účastníka do řízení jako vedlejšího účastníka je právní zájem na výsledku řízení, tj. v daném případě zájem na vítězství žalovaného ve sporu. Za takový právní zájem ovšem nelze považovat, že podle názoru vedlejšího účastníka se žalobce domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení neoprávněně, když rozhodnutí ve věci samé, nebude mít jakýkoliv vliv na právní postavení vedlejšího účastníka. Za této situace proto soud vstup , jméno FO, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného nepřipustil, přičemž soud současně podotýká, že ze strany osob, které jsou spojeni a spřízněni buď s úpadci či žalovaným, se jedná o obstrukční jednání, neboť všechny tyto osoby jsou propojeny. Obdobně pak před tímto návrhem žádal o vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného společnost , právnická osoba, , právnická osoba, Ze strany těchto osob se proto jedná pouze o jednání s cílem prodlužovat řízení.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1,3 písm. a), b), c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (3 úkony právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, příprava na jednání a účast na jednání).