19 C 128/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 576 660 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 576 660 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 76 660 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích při projednání jeho námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem dne , datum, . Dále se domáhá poskytnutí částky 500 000 Kč jako kompenzace za duševní újmu ve spojení s tvrzenou šikanou soudní mocí a průtahy v této fázi exekučním řízení. Žalobce tvrdí, že žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost poskytnout odpovídající kompenzaci dobrovolně a že došlo k porušení jeho práv v důsledku nečinnosti státních orgánů.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo možné přičítat státu. Argumentovala tím, že k délce řízení přispěl žalobce sám svou procesní aktivitou, zejména podáváním opakovaných námitek podjatosti, opravných prostředků a jiných návrhů, které vyžadovaly vyřízení a vedly k opakovanému předkládání spisu jiným soudům. Podle žalované tedy nelze přičítat odpovědnost za délku řízení výlučně státu, přičemž samotný fakt, že rozhodnutí nebylo vydáno ve stanovené lhůtě, nezakládá automaticky nárok na odškodnění. Dále žalovaná poukazovala na to, že žalobce se v tomto řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy pouze za dobu trvání rozhodování o jedné konkrétní námitce, nikoliv za nepřiměřenou délku celého exekučního řízení. Z tohoto důvodu nelze aplikovat právní princip presumování vzniku újmy, a je tak na žalobci, aby existenci nemajetkové újmy tvrdil a prokázal. Žalovaná rovněž upozornila na to, že exekuční spis byl po dlouhou dobu zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kde žalobce zahájil několik dalších kompenzačních řízení, což vedlo k dalšímu prodlužování řízení. V této souvislosti poukázala na rozsudek Městského soudu v Praze, který konstatoval, že délka řízení byla způsobena mimo jiné extrémní procesní aktivitou žalobce, jenž podával opakované opravné prostředky, návrhy na zastavení exekuce a namítal podjatost všech osob zúčastněných na vedení exekuce. Žalovaná dále argumentovala, že námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce byly podány opožděně, a proto žalobce nemohl očekávat jiný než negativní výsledek přezkumu. V této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, která konstatuje, že negativní výsledek řízení může být relevantním faktorem při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného. Žalovaná rovněž uvedla, že žalobce již v jiném řízení obdržel satisfakci v podobě konstatování porušení práva, a proto není důvod k dalšímu odškodnění. Pokud jde o tvrzenou šikanu žalobce soudní mocí, žalovaná tuto námitku odmítla jako neprokázanou a argumentovala, že veškeré kroky v exekučním řízení byly vedeny v souladu s právními předpisy a procesní aktivita žalobce sama přispěla k délce řízení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 76 660 Kč a 500 000 Kč za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Dále je mezi účastníky nesporné, že k projednání žádosti žalobce došlo , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žádosti nebylo vyhověno.

5. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. , anonymizováno, zjistil soud následující průběh řízení: Z komunikace Obvodního soudu pro Prahu 2 a Okresního soudu v Chebu z , datum, je zřejmé, že spis byl zapůjčen pro účely řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Anonymizováno, . Dne , datum, soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, předložil Okresnímu soudu v Chebu předložil věci k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, ze kterého je zřejmé, že proti příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, podal povinný námitky. Z textu je zřejmé, že rozhodnutí bylo doručeno povinnému , datum, s tím, že námitky byly soudnímu exekutorovi doručeny , datum, , když poště ke byly předány dne , datum, . Z textu je zřejmé, že soudní exekutor do předkládací zprávy uvedl, že námitky nebyly podány včas. Z komunikace mezi Obvodním soudem pro Prahu 2 a Okresním soudem v Chebu z , Anonymizováno, je zřejmé, že exekuční spis bylo dále zapůjčen k řízení Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem bylo odškodňovací řízení na základě žaloby žalobce. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 sdělil Okresnímu soudu v Chebu k jeho žádosti z , datum, , že spis nelze vrátit, neboť řízení není pravomocně skončeno. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 požádal Okresní soud v Chebu o zapůjčení spisu ke sp. zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem bylo další odškodňovací řízení na základě žaloby žalobce. Okresní soud v Chebu odpověděl, že spis se aktuálně nachází u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , Anonymizováno, . Dne , datum, a , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 informoval Okresní soud v Chebu, že v spis zatím nemůže vrátit z důvodu, že řízení dosud není pravomocně skončeno. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 informoval Okresní soud v Chebu, že spis nemůže vrátit, neboť se nachází i s jeho spisem na Městském soudě v Praze k vyřízení odvolání. Dne , datum, k dotazu exekutora , anonymizováno, Okresní soud v Chebu odpověděl, že nebylo možné rozhodnout o námitkám povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, neboť byt se nachází u Obvodního soudu pro Prahu 2. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 informoval k dotazu Okresní soud v Chebu, že spis není možné vrátit, neboť ten se nachází spolu s jejich spisem na Městském soudě v Praze k vyřízení odvolání. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 k žádosti Okresního soudu v Chebu tento informoval, že spis byl trvale připojen ke spisu , Anonymizováno, týkající se dalšího kompenzačního řízení žalobcem, které zatím není pravomocně skončeno, a proto spis nelze vrátit. Dne , datum, Obvodní soud pro Prahu 2 k žádosti Okresního soudu v Chebu sdělil, že spis není možné vrátit, neboť na , datum, je nařízeno ústní jednání a spisy je třeba k důkazu. K dotazu Okresního soudu v Chebu za , datum, Obvodní soud pro Prahu 2, odpověděl, že spis nelze vrátit z důvodu toho, že v jednání v jejich řízení , Anonymizováno, je nařízeno na , datum, . Dne , datum, , , datum, , , datum, Obvodní soudu pro Prahu 2 soudu sdělil, že spis stále nelze vrátit z důvodu probíhajícího řízení. Dne , datum, byl spis předložen spolu s námitkou podjatosti soudce podanou povinným – žalobcem dne , datum, Krajskému soudu v Plzni s odůvodněním, že předkládá námitku podjatosti s velkým časovým odstupem, neboť by se po celou dobu nacházel u Obvodního soudu pro Prahu 2. Dne , datum, Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením, že soudce Okresního soudu Cheb , anonymizováno, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci. Dne , datum, žalobce podal další námitku proti podjatosti soudce Okresního soudu v Chebu , anonymizováno, a v , Anonymizováno, . Zároveň podal opět návrh na zastavení exekuce. Dne , datum, soud předložil Krajskému soudu v Plzni spis k rozhodnutí z důvodu námitky podjatosti podané žalobcem dne , datum, . Dne , datum, Krajský soud v Plzni vrátil věc soudu bez rozhodnutí o námitce podjatosti, neboť s ohledem na obsah podání dospěl k závěru, že se jedná o opravný prostředek proti předchozímu usnesení. Dne , datum, soud vyzval žalobce k odstranění vad nejasného podání. Dne , datum, žalobce své podání doplnil. Dne , datum, soud předložil spis Krajskému soudu v Plzni dalším úkonům ohledně námitky podjatosti ve vztahu předsedkyně senátu Krajského soudu v Plzni , anonymizováno, . Dne , datum, Krajský soud v Plzni předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti Vrchnímu soudu v Praze. Dne , datum, rozhodl Vrchní soud v Praze, že soudkyně Krajského soudu v Plzni , anonymizováno, není vyloučena z projednávání věci. Dne , datum, byl spis vrácen Krajským soudem v Plzni Okresnímu soudu v Chebu. Dne , datum, zaslal Krajský soud v Plzni Okresnímu soudu v Chebu návrh na opravu rozsudku Vrchního soudu v Praze ze , datum, , který žalobce zaslal , datum, . Dne , datum, in soud předložil Vrchního soudu v Praze k vyřízení návrh žalobce na opravu odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, . Dne , datum, Vrchní soud v Praze vydal usnesení, kdy v návrhu žalobce na opravu odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze , datum, se nevyhovuje. Dne , datum, Krajský soud v Plzni doručeno Okresnímu soudu v Chebu spis k dalšímu řízení. Dne , datum, soudní exekutor , anonymizováno, zaslal soudu kopii exekutorského spisu na CD. Dne , datum, soud vydal usnesení, kterým příkaz k úhradě nákladů exekuce soudního exekutora , anonymizováno, ze dne , datum, potvrdil.

6. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že soudy se již v předchozích řízeních podrobně zabývaly celkovou délkou exekučního řízení, jehož součástí bylo i nyní posuzované období rozhodování o námitkách. Soudy v těchto řízeních dospěly k závěru, že extrémní procesní aktivita žalobce během celého exekučního řízení zásadním způsobem přispěla k jeho nepřiměřené délce. Městský soud v Praze konstatoval, že žalobce napadal veškerá rozhodnutí vydaná v exekuci, opakovaně podával návrhy na zastavení či odklad exekuce, jakož i mimořádné opravné prostředky a namítal podjatost všech osob na vedení exekuce zúčastněných. Soud dále dovodil, že žalobce aktivně usiloval o prodloužení řízení a jeho zájem na rychlém vyřízení věci byl minimální. Soudy tak v předchozím kompenzačním řízeních dospěly k závěru, že nepřiznají žalobci žádné finanční odškodnění, neboť délka řízení byla ve značné míře ovlivněna jeho vlastním procesním postupem.

7. Soud má tak za prokázáno, že posuzovaný soudní spis byl v době, kdy mu byl exekutorem předloženy námitky žalobce, tj. v období od , datum, do , datum, pro různá řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2, Městského soudu v Praze či Vrchního soudu v Praze. Exekuční spis byl mezi roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapůjčen ke kompenzačním řízením iniciovaným žalobcem a následně řízení o rozhodování o námitkách podjatosti žalobce proti soudcům Okresního soudu v Chebu a Krajského soudu v Plzni, což vedlo k tomu, že Okresní soud v Chebu nemohl rozhodnout o námitkách žalobce. Až poté mohl Okresní soud v Chebu dne , datum, rozhodnout o námitkách žalobce proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, přičemž příkaz soudního exekutora potvrdil.

8. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Na základě skutkového stavu zjištěného shora uvedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že v posuzované věci nelze dovodit odpovědnost žalované za tvrzenou nepřiměřenou délku řízení, neboť průběh řízení byl v rozhodující míře ovlivněn procesním jednáním žalobce. Ze spisu vyplývá, že žalobce opakovaně podával procesní návrhy, zejména námitky podjatosti, opravné prostředky a kompenzační žaloby, což vedlo k opakovanému předkládání spisu různým soudům a orgánům. Tento postup způsobil prodloužení řízení nad rámec běžně očekávané délky, a to nikoliv v důsledku nečinnosti soudu, ale v důsledku aktivit samotného žalobce. Navíc byla zjištěna skutečnost, že žalobce podal námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce opožděně, tudíž jejich přezkum nemohl přinést jiný než negativní výsledek. Nejvyšší soud v obdobných případech judikoval, že negativní výsledek řízení může být relevantním faktorem při posuzování důležitosti řízení pro poškozeného a jeho případného odškodnění. Rovněž je nutno zdůraznit, že již v předchozím soudním řízení soudy dospěly k závěru, že řízení bylo prodlužováno vlivem procesní činnosti žalobce. Městský soud v Praze ve svém rozsudku konstatoval, že žalobce svými podáními opakovaně inicioval procesní úkony, které vedly k nutnosti rozhodovat o dalších návrzích, čímž zásadně přispěl k celkové délce řízení. Tento závěr byl potvrzen i v dalších kompenzačních řízeních, kde bylo shledáno, že průtahy v řízení nelze přičítat státu, nýbrž výhradně procesnímu postupu žalobce.

16. Lze tedy uzavřít, že nebyly naplněny podmínky odpovědnosti dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť nebyl prokázán nesprávný úřední postup, jenž by byl přičitatelný žalované. Řízení bylo vedeno v rámci procesních možností a v souladu s principy spravedlivého procesu, kdy závažné prodlevy byly způsobeny primárně jednáním žalobce. Z důvodu absence odpovědnostního titulu pak soud již dále nezkoumal naplnění dalších podmínek odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb., tj. vznik nemajetkové újmy žalobce a příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem této nemajetkové újmy, a žalobu zamítl.

17. Výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši tří režijních paušálů každý ve výši 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ve věci, přípravu na ústní jednání a účast u ústního jednání, tedy celkem ve výši 900 Kč.