19 C 13/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobců: anonymizováno anonymizováno oba zastoupeni anonymizováno proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 2x 300 290,20 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši 102 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 290,20 Kč od , datum, do , datum, a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku 102 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 290,20 Kč od , datum, do , datum, .

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 197 890,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, z této částky do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 197 890,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhají proti žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou podle jejich tvrzení utrpěli v důsledku nepřiměřeně dlouhého soudního řízení vedeného před Městským soudem v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Tvrdí, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v neodůvodněných průtazích a chybných rozhodnutích soudů, které vedly k prodloužení řízení na téměř , Anonymizováno, let. Z tohoto důvodu žádají každý z nich zadostiučinění ve výši 300.290,20 Kč, celkem tedy 600 580,40 Kč. Argumentují m.j. rozsudky Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, jakož i skutečností, že v důsledku průtahů došlo k narušení jejich práva na spravedlivé soudní řízení a útoku na jejich majetkové a osobní jistoty. Žalobci argumentují, že navrhovaná výše zadostiučinění je v souladu s aktuálními ekonomickými podmínkami a judikaturou a že zásadu sdílené újmy nelze na případ vztáhnout, protože každý z nich utrpěl újmu samostatně a v plné šíři.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ačkoli při mimosoudním projednání uznala, že délka řízení byla nepřiměřená a poskytla každému z žalobců zadostiučinění ve výši 102 400 Kč, trvá na tom, že požadovaná částka 300 290,20 Kč pro každého z nich je neodpovídající. Argumentuje, že poskytnuté zadostiučinění zohlednilo všechny okolnosti případu, včetně složitosti sporu (např. různá skutková tvrzení, opakované změny žaloby, právní posouzení otázky vlastnictví a charakteru staveb), průběh mediace a postavení účastníků. Zadostiučinění bylo sníženo s ohledem na sdílenou újmu manželů a relativně nižší význam řízení pro žalobce, kteří jsou zapojeni i v jiných sporech. Dále žalovaná odmítá, že by měla být částka navýšena vzhledem ke spotřebitelským nebo inflačním argumentům žalobců, neboť vychází ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu (, Anonymizováno, ). Zároveň konstatuje, že průtahy nebyly způsobeny výběrně nečinností soudů, ale např. uplatňováním opravných prostředků žalobci i žalovanými, či procesními přerušeními. Navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání nákladů řízení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že z písemných podání účastníků je zřejmé, že mezi účastníky je nesporné, že:- Žalobci uplatnili dne , datum, vůči žalované nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nesprávném úředním postupu v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to ve výši 300 290,20 Kč pro každého z nich.- K projednání žádosti došlo ze strany žalované , datum, s tím, že písemné stanovisko, ta to doručila , datum, žalobcům s tím, že ve stanovisku konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobcům zadostiučinění každému z nich částku ve výši 102 400 Kč. Tato částka byla uhrazena , datum, .

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu podstatným obsahem spisu Městského soudu v Brně , Anonymizováno, má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne , datum, podali žalobci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu k Městskému soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , jímž se domáhali vůči čtyřem žalovaným zaplacení částky 39.218 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout užíváním části jejich pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , anonymizováno, jinými osobami bez právního důvodu. Dne , datum, pak doplnili přílohy návrhu. Dne , datum, žalobci zaplatili soudní poplatek. Dne , datum, vydal Městský soud elektronický platební rozkaz, avšak po podání odporu žalovanými dne , datum, byl tento rozkaz zrušen. Odpor byl odůvodněn , datum, . Dne , datum, se žalobci písemně vyjádřili k podanému odporu. Dne , datum, se konalo ústní jednání ve věci. Na tomto jednání účastníci shodně požádali soud o přerušení řízení za účelem prostoru pro mimosoudní jednání účastníků. Nato soud usnesením ze dne , datum, řízení podle § 110 o.s.ř. přerušil. Dne , datum, žalobci zaslali soudu návrh na rozšíření žaloby o částku 45.964 Kč představující další bezdůvodné obohacení vzniklé ve vztahu k dalšímu období, přičemž soud dne , datum, rozšíření žaloby připustil. Dne , datum, žalobci navrhli pokračování v řízení. Ústní jednání bylo nařízeno na , datum, , nicméně z důvodu žádosti žalovaných odročeno na , datum, . Z důvodu kolize právního zástupce žalovaných žalovaní požádali o odročení jednání a nový termín byl stanoven na , datum, . Z důvodu onemocnění předsedkyně senátu bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, byl žalobcům doměřen doplatek soudního poplatku. Dne , datum, a , datum, se konala ústní jednání, na kterých bylo provedeno rozsáhlé dokazování. Dne , datum, vydal Městský soud rozsudek, jímž žalobu zamítl a žalobcům uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dne , datum, odvolání. Dne , datum, zaplatili žalobci soudní poplatek za odvolání. Dne , datum, se k odvolání vyjádřili žalovaní. Krajský soud v Brně dne , datum, rozsudek Městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně uložil znovu posoudit, zda oplocení je samostatnou věci nebo součástí pozemku a své hodnocení a právní závěr řádně odůvodnit. Dále uložil soudu první stupně se znovu zabývat užíváním předmětného pozemku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky probíhá více sporu, uložil odvolací soud soudu prvního stupně zvážit nařízení účastníkům setkání s mediátorem. Následně dne , datum, proběhlo nové jednání a dne , datum, soud nařídil mediaci a řízení přerušil. Po neúspěšné mediaci bylo dne , datum, pokračováno jednáním, , datum, bylo provedeno místní šetření a , datum, proběhlo další jednání. Dne , datum, vydal soud nový rozsudek, kterým částečně vyhověl žalobě. Rozsudek byl žalobcům doručen dne , datum, a ti dne , datum, podali odvolání, které doplnili , datum, . Dne , datum, Krajský soud rozsudek znovu zrušil a vrátil věc k novému projednání. Městský soud pokračoval jednáními dne , Anonymizováno, a , datum, , dne , datum, provedl místní šetření a dne , datum, proběhlo další jednání. Dne , datum, vydal nový rozsudek, kterým částečně žalobě vyhověl a řízení vůči některým žalovaným zastavil. Písemné vyhotovení rozsudku bylo žalobcům doručeno , datum, . Dne , datum, podali odvolání první a druhý žalovaný, dne , datum, podali odvolání i žalobci. Dne , datum, se žalobci vyjádřili k odvolání protistrany. Teprve dne , datum, proběhlo odvolací jednání a dne , datum, Krajský soud rozhodl, část rozsudku potvrdil a část změnil, zejména co do náhrady nákladů řízení. Rozsudek byl žalobcům doručen dne , datum, . Proti němu podali žalobci dne , datum, dovolání k Nejvyššímu soudu, který jej však usnesením ze dne , datum, odmítl. Dne , datum, podali žalobci ústavní stížnost, která byla dne , datum, odmítnuta Ústavním soudem, přičemž doručení usnesení o odmítnutí proběhlo dne , datum, .

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Na základě tvrzení žalobců a provedeného dokazování má soud za prokázané, že soudní řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, u Městského soudu v Brně, jehož byli žalobci účastníky, trvalo celkem , anonymizováno, let, , Anonymizováno, měsíců14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným. Shodně hodnotila délku řízení i žalovaná. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční.

16. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 16 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 170 667 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

17. Při posouzení přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., tedy ze složitosti řízení, jednání dotčeného orgánu a účastníků řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Soud vyhodnotil složitost řízení jako nadprůměrnou. V řízení byla projednávána žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž bylo nutno posoudit právní a skutková hlediska týkající se vlastnictví a charakteru oplocení, rozsahu užívání pozemku žalovanými, postavení žalovaných jako eventuálních nerozlučných společníků, jakož i otázky týkající se uložených movitých věcí. Dále bylo nutno rozhodovat o změnách žaloby, byla prováděna řadu důkazů a místních šetření. Dále bylo nutné opakovaně hodnotit vlastnictví a právní povahu staveb na pozemku, což podtrhuje skutkovou i právní složitost věci. Řízení bylo přerušováno vlivem mimosoudního jednání účastníků a nařízeného setkání s mediátorem. Z tohoto důvodu soud snížil základní částku o 20%.

19. Soud dále snížil základní částku o 10% z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, u kterých bylo řízení vedeno. Soud tak zohlednil, že řízení se vedlo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem.

20. K dalšímu snížení o 20 % soud přistoupil z důvodu nižšího významu řízení pro žalobce, tzv. sdílené újmy a podílu žalobců na délce řízení. Žalobci vystupovali jako manželé, tedy jako osoby blízké, u nichž lze použít koncept sdílené újmy. Současně bylo zjištěno, že se žalobci účastnili více soudních řízení obdobného charakteru, což snižuje relativní význam tohoto konkrétního sporu pro jejich osobní situaci. Navíc i sami žalobci svým procesním postupem (opakovaným změnami žalobních tvrzení, změnami žaloby a žádostmi o odročení ústního jednání) přispěli k určitým prodloužením řízení, což soud zahrnul do hodnocení tohoto kritéria.

21. Naopak soud přistoupil ke zvýšení základní částky o 10 % z důvodu nečinnosti soudů v průběhu řízení. Soud identifikoval zejména prodlevy v jak v činnosti soud prvního stupně (např. prodleva před nařízením prvního ústního jednání), tak i prodlevy v odvolacích řízeních, kdy např. mezi vyjádřením žalobců k odvolání a vydáním rozhodnutí uplynulo více než 30 měsíců.

22. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku ve výši 170 667 Kč je třeba snížit o 40%, tedy na částku 102 400 Kč, což představuje přiměřené zadostiučiněné za nemajetkovou újmu způsobenou žalobce nesprávným úředním postupem v posuzovaném soudním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již tuto částku dobrovolně plnila, soud žalobu představující nárok tuto částku přesahující v plném rozsahu zamítl (viz výroky II. a III.)

23. Výrokem I. soud dále částečně zastavil řízení pro zpětvzetí žalobců z , datum, .

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované ve věci. Soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky uvedené v § 146 odst. 2 o.s.ř., tj. že by částečné zastavení řízení zavinila žalovaná. Žalobci totiž žalobu podal dříve, než žalované uplynula 6měsíční lhůta k předběžnému projednání žalobcem uplatněného nároku. Výsledek, tj. přiznání částky 102 400 Kč, žalovaná oběma žalobcům oznámila včas, tzn. ještě před uplynutím této 6měsíční lhůty a i v této lhůtě vyplatila. Pokud by tedy žalobci vyčkali s podáním žaloby sdělení výsledku projednání, nebyli by žalobu nuceni žalobu v zastavené části podávat. Částečné zastavení řízení tak nezavinila žalovaná, ale žalobci svým předčasným podáními žaloby. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů ve výší 1 režijního paušálu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř za písemné vyjádření ve věci. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšným žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.