19 C 130/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 47 375 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 47 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 120 000 Kč z titulu nemajetkové újmy, která žalobci vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] a řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], které bylo z prvního uvedeného vyloučeno. Kompenzační řízení sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl žalobce odškodňován za 7 let a 7 měsíců trvající trestní stíhání, trvalo bezmála 7 let a 11 měsíců, což jednoznačně převyšuje dobu, která by odpovídala složitosti věci. Žalobce nesprávný úřední postup spatřuje nejen v celkové délce řízení, ale také v průtazích, a to v 17měsíční prodlevě od zahájení řízení do prvního jednání ve věci, dále v délce trvání dovolacího řízení, které trvalo téměř dva a půl roku, a v nevyhotovení prvního rozhodnutí v zákoně 30denní lhůtě. Přitom věc závisela zejména na správném právním posouzení nároku žalobce, když v rámci dokazování byl slyšen pouze žalobce a jeden svědek, a to navíc v rámci jednoho jednání konaného dne [datum]. Žalobce sám byl v řízení vysoce aktivní, sám podal pouze jednou blanketní odvolání, které záhy po návratu z dovolené zdůvodnil. Žalobce zároveň v řízení před prvním jednáním vznesl dotaz, zda je možné jednání nařídit, neboť se mu jevila na straně soudu nečinnost. Dotaz vznesl dne [datum]. Význam předmětu řízení žalobce hodnotil nejvyšším stupněm, kdy se jednalo o zásah do jeho osobnostních práv. Žalobce žil několik let v právní nejistotě, neboť mu hrozil již nepodmíněný trest a po zproštění obžaloby musel naprosto nedůstojně bojovat za své spravedlivé odškodnění, které mu stejně nebylo poskytnuto dle jeho představ. Při výpočtu nemajetkové újmy žalobce vycházel ze základní částky necelých 18 000 Kč za jeden rok řízení (přičemž první a druhý rok činí necelých 18 000 Kč). Za první uvedené řízení (sp. zn. [spisová značka]) žádá částku 115 500 Kč, za druhé řízení ([spisová značka]), které bylo z prvního vyloučeno k samostatnému projednání a bylo postoupeno Městskému soudu v Praze, pak částku 4 500 Kč. V tomto řízení trvalo soudu nařídit jednání déle než 1 rok od odloučení řízení od původního, celkově tedy částku 120 000 Kč. Tato částka dle žalobce zohledňuje vysoký význam řízení pro žalobce, ježto nesl postoj žalované, která užívala lichých argumentů, ve všech fázích řízení velmi těžko.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části, když v posuzovaných řízeních shledala nesprávný úřední postup a žalobci vyplatila částku ve výši 76 625 Kč za obě řízení. Nesprávný úřední postup shledala zejména v délce od zahájení řízení do nařízení prvního jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] a v délce dovolacího řízení. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela z částky ve výši 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž řízení trvalo 7 let a 11 měsíců. Základní výši následně ponížila o 10 % z důvodu složitosti věci a o 20% z důvodu četnosti rozhodování soudů. Význam pro žalobce shledala žalovaná jako běžný, ve věci rozhodovaly opakovaně soudy všech instancí.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o částečném zpětvzetí žaloby co do částky ve výši 72 625 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná žalobci zčásti platila.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaná výslovně), soud postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud má ze shodného tvrzení stran za nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum].

6. Z přílohového spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] byla žalobcem [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doručena žaloba proti žalované, České republice – ministerstvo spravedlnosti ČR, o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, později vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Dne [datum] žalovaná doručila soudu své vyjádření, ve kterém uvedla, že žaloba byla podána předčasně, když žalobce uplatnil podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. svůj nárok dne [datum] Lhůta pro projednání tedy uplyne dne [datum]. Dne [datum] soud zaslal přípis žalované, aby sdělila ve lhůtě dvou týdnů, zda již došlo k projednání nároku. Dne [datum] byl dán pokyn kanceláři, aby vypravila opětovnou výzvu k vyjádření k žalobě. Usnesením ze dne [datum] tedy byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 20 dnů vyjádřila k žalobě. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila ve věci. Dne [datum] poslal žalobce částečné zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení co do částky 102 1164 Kč zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] dán pokyn, aby byl vyžádán přílohový spis. Dne [datum] zapsán úřední záznam, že se přílohový spis nachází u sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byl soudu doručen přípis žalobce, ve kterém vznesl dotaz, jaký objektivní důvod brání v nařízení jednání. Dne [datum] nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] byla do spisu nahlížet JUDr. [jméno] [příjmení], pověřená žalovanou. Dne [datum] bylo soudu doručeno oznámení, že prostřednictvím žalované bude jednat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dne [datum] žalobce doručil soudu obsáhlé doplnění skutkových tvrzení. Dne [datum] dán pokyn, aby toto podání bylo zasláno žalované. Dne [datum] byl soudu zaslán přípis, aby byl přílohový spis ihned po skončení jednání vrácen zpět Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Dne [datum] proběhlo jednání. Jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. Dne [datum] žalobce poslal soudu doplnění skutkových tvrzení. Dne [datum] byl dán pokyn, aby bylo toto podání zasláno žalované. Dne [datum] bylo podání žalobce zasláno Ministerstvu spravedlnosti. Dne [datum] byla soudu doručena žádost, aby bylo podání žalobce zasláno ÚZSVM. Podání žalobce bylo ÚZSVM zasláno dne [datum]. Dne [datum] byla nahlížet žalovaná. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne [datum] proběhlo jednání. Toto jednání bylo za účelem doplnění dokazování a za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na [datum]. Dne [datum] byl poslán přípis společnosti [právnická osoba], na který bylo odpovězeno přípisem doručeným dne [datum]. Dne [datum] byl soudu předložen závěrečný návrh žalobce. [příjmení] dne byl předložen také závěrečný návrh žalované. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém bylo řízení částečně zastaveno a na kterém soud připustil rozšíření žaloby učiněné v závěrečném návrhu žalobce ze dne [datum], ve kterém se žalobce domáhal omluvy. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na [datum]. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. Dne [datum] založena žádost o prodloužení lhůty pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí do [datum] z důvodu dovolené soudce a složitosti věci, se kterou byl dán souhlas téhož dne. Dne [datum] byl dán pokyn k rozeslání rozhodnutí. Rozsudek soudu prvního stupně byl účastníkům doručen téhož dne. Dne [datum] bylo žalobcem podáno blanketní odvolání. Dne [datum] bylo podáno odvolání žalovanou. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad odvolání. Usnesením z téhož dne byla vyzvána také žalovaná k odstranění vad odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění odvolání žalovaného. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění odvolání žalované. Usnesením ze dne [datum] byli žalobce i žalovaná vyzváni k vyjádření k odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis odvolacímu soudu doručen. Dne [datum] bylo odvolacím soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu doručeno vyjádření žalované k odvolání žalobce. Dne [datum] proběhlo jednání u odvolacího soudu, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Dne [datum] byl spis spolu s rozhodnutím doručen soudu I. stupně. Dne [datum] bylo žalobcem podáno dovolání. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k dovolání žalobce. Dne [datum] poslala žalovaná žádost o vydání opravného usnesení do rozsudku odvolacího soudu. Dne [datum] dán pokyn k předložení spisu odvolacímu soudu. Spis byl odvolacímu soudu doručen dne [datum]. Dne [datum] byl spis vrácen odvolacím soudem s přepisem zvukového záznamu z jednání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobcem zasláno doplnění dovolání. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl návrh na vydání opravného usnesení odvolacím soudem zamítnout. Dne [datum] byl spis poslán dovolacímu soudu. Dne [datum] byl spis doručen dovolacímu soudu. Dne [datum] bylo soudu prvního stupně doručeno vyjádření žalované k dovolání. Toto vyjádření bylo připojeno ke spisu dne [datum]. Dne [datum] bylo dovolacímu soudu doručeno doplnění vyjádření žalované k dovolání. Dne [datum] byl dán pokyn k rozeslání vyjádření žalované žalobci. Dne [datum] dán pokyn k zaslání doplnění dovolání žalobce žalované. Dne [datum] bylo dovolacímu soudu doručeno vyjádření dovolatele k vyjádření žalované. Rozsudkem dovolacího soudu ze dne [datum] byl rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen s tím, že se řízení vrací soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Spis byl soudu I. stupně doručen dne [datum]. Rozsudek dovolacího soudu nabyl právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], bylo řízení v části, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 116 000 Kč s příslušenstvím a k zaslání omluvného dopisu, vyloučeno k samostatnému řízení. Dne [datum] byl dán pokyn k založení nového spisu. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] žalobce zaslal soudu vyčíslení nákladů řízení. Dne [datum] proběhlo jednání. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na [datum]. Toho dne byl vyhlášen rozsudek I. stupně. Dne [datum] poslal žalobce odvolání proti tomuto rozhodnutí. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobce soudní poplatek zaplatil. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření k odvolání žalobce. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis odvolacímu soudu doručen. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu doručeno vyjádření žalované k odvolání. Dne [datum] bylo odvolacím soudem nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] žalovaná požádala o odročení nařízeného jednání. Jednání před odvolacím soudem proto bylo přeodročeno na [datum]. Téhož dne byl následně vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo podáno dovolání žalobce. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobce soudní poplatek zaplatil. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření k dovolání žalobce. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva dovolacího soudu. Dne [datum] byl spis doručen dovolacímu soudu. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení doplatku soudního poplatku. Dne [datum] byl doplatek žalobcem zaplacen. Usnesením dovolacího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo dovolání odmítnuto. Tímto usnesením bylo řízení ve vztahu k žalobci pravomocně skončeno.

7. Z přílohového spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], bylo řízení v části, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 116 000 Kč s příslušenstvím a k zaslání omluvného dopisu, vyloučeno k samostatnému řízení. Usnesením ze dne [datum] byli žalobce a žalovaná vyzváni, aby se vyjádřili k věcné příslušnosti. Dne [datum] se k výzvě vyjádřil žalobce. Dne [datum] byl spis předložen soudkyni. Dne [datum] byl spis doručen na Vrchní soud v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Dne [datum] rozhodl Vrchní soud v Praze o věcné příslušnosti krajských soudů. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis doručen Městskému soudu v Praze. Dne [datum] dán pokyn k předložení spisu soudci. Dne [datum] dán pokyn k vyžádání přílohového spisu. Dne [datum] bylo žádaným soudem odpovězeno, že spis nyní nelze zapůjčit. Dne [datum] dán pokyn ke zjištění stavu řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] a k informování o možném zapůjčení jiného přílohového spisu. Dne [datum] dán pokyn k opětovnému vyžádání spisu. Dne [datum] bylo žádaným soudem odpovězeno o nemožnosti zapůjčit spis. Dne [datum] bylo vydáno opatření ve smyslu § 44 odst. 1 z. č. 6/2002 Sb. o přidělení věci jinému soudci. Dne [datum] dán pokyn k opětovnému dotazu na stav řízení. Dne [datum] byla učiněna žádost o zaslání pravomocných rozhodnutí. Dne [datum] byla soudu zaslána žádaná rozhodnutí. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na [datum] a udělen pokyn ke zjištění stavu řízení u Nejvyššího soudu ČR. Dne [datum] z důvodu nařízené karantény bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena odpověď. Dne [datum] bylo přeodročeno jednání z [datum] na [datum] z důvodu plánované dovolené soudce. Podáním ze dne [datum] požádala žalovaná o odročení jednání, načež bylo jednání dne [datum] odročeno na [datum]. Toho dne proběhlo ústní jednání, přičemž to bylo následně odročeno na [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil skutková tvrzení. Usnesením ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění žádosti žalované. Usnesením ze dne [datum] byla stranám poskytnuta prodloužená lhůta pro doplnění rozhodných skutečností. Dne [datum] byla do spisu nahlížet žalovaná. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne [datum] byl dán pokyn k odeslání vyjádření žalované protistraně. Dne [datum] proběhlo jednání, které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] a [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne [datum] bylo soudu doručeno sdělení žalobce ohledně smírného řešení věci. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Ten nabyl právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno.

8. Pro posouzení přiměřenosti délky řízení a výše přiměřeného zadostiučinění byly hlavními důkazy výše uvedené přílohové spisy, ze kterých soud čerpal svá skutková zjištění. Dalších důkazů nebylo pro posouzení věci potřeba.

9. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

10. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ EÚLP“). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP.

11. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

12. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala žalované částky coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky dvou soudních řízení, z čehož jedno bylo z druhého v průběhu jeho trvání vyloučeno. Jak je již výše uvedeno, soud má za nesporné, že žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne 16. 12. 2021, přičemž tomu nebylo ze strany žalované plně vyhověno, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

13. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek - existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí, tedy nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobce.

14. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav se soud zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzováno této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci.

15. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci ode dne pravomocného vyloučení k samostatnému řízení, tedy od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek č.j. [číslo jednací], celkem tedy 2 roky a necelých 9 měsíců.

16. Řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy, z toho ve věci samé rozhodl pouze soud prvního stupně. Ve věci proběhla celkem 3 jednání. Posuzovaný spor vykazoval vyšší právní složitost, což se odrazilo právě v nutnosti rozhodovat o věcné příslušnosti soudu. Současně bylo řízení silně spjato s řízením sp. zn. [spisová značka], kdy pro rozhodnutí o meritu věci byla stěžejní právě pravomocná rozhodnutí vydaná v tomto řízení. Dále také bylo v průběhu řízení rozhodováno o přidělení věci jinému soudci z důvodu stáže na jiném soudě.

17. Po hmotněprávní stránce vykazovala věc běžnou složitost, když se jednalo o omluvu a o odčinění nemajetkové újmy vzniklé nezákonným trestním stíháním. Po procesní stránce věc byla středně složitá, neboť Obvodní soud pro Prahu 2 musel vzhledem k platným předpisům zkoumat svou věcnou příslušnost. Soud dále na návrh žalobce dvakrát rozhodoval o změně žalobního petitu. Naopak soud kvituje skutečnost, že se soud prvního stupně snažil vždy řádně připravit věc před jednáním, které bylo nařízeno s poměrně vzdáleným datem konání, když např. dodatečně vyzýval žalobce i žalovanou k vyjádření se ve věci.

18. Žalobce tvrdí, že spor pro něj měl mimořádný význam, když se jednalo o zásah do jeho osobnostních práv. Posuzované řízení však, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích, neboť předmětem řízení bylo odčinění nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání formou relutární a omluvou. Jednalo se tak již o kompenzaci zásahu do osobnostních práv, tedy kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy, kdy žalobce např. již nebyl vystaven negativním vlivům trestního stíhání, nebyl omezován na přirozených, osobnostních právech přiznávaných zákonem apod. S ohledem na uvedené skutečnosti vyhodnotil soud význam řízení pro žalobce jako standardní.

19. Žalobce se na délce řízení negativně nepodílel, ale ani urychlení řízení neurgoval, resp. netvrdil, že by na průtahy v řízení podal stížnost či podal návrh na určení lhůty.

20. Pokud jde o postup Obvodního soudu pro Prahu 2 a Vrchního soudu v Praze, musí zdejší soud konstatovat, že žádné období nečinnosti nevysledoval a řízení bylo plynulé. Totéž lze usoudit také o postupu Městského soudu v Praze, coby soudu prvního stupně. Jedinou výjimkou, průtahem v řízení, je období od [datum], kdy bylo soudu odpovězeno, že nelze zapůjčit přílohový spis, až do [datum], kdy bylo vydáno opatření o přidělení věci jinému soudci. Toto prodlení však nemělo významný vliv na celkovou délku celého řízení, kterou zdejší soud hodnotí jako přiměřenou okolnostem.

21. S ohledem na výše uvedené soud v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] neshledal odpovědnostní titul, tedy že by v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

22. Dále se pak soud zabýval průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka].

23. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o odmítnutí dovolání ze dne [datum], celkem tedy 7 let a necelé 3 měsíce.

24. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, když soudy všech instancí rozhodovaly o věci opakovaně. Ve věci samé bylo rozhodnuto dokonce pětkrát a proběhlo celkem 8 ústních jednání.

25. Po hmotněprávní stránce lze souhlasit s žalovanou, že věc vykazovala vyšší míru složitosti, neboť se jednalo o nárok z nezákonného trestního stíhání, kdy se žalobce původně domáhal jak nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, tak nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, dále pak náhrady za cestovné a ušlý zisk Domáhal se tak vícero nároků, přičemž každý musel být prokazován zvlášť. Po procesněprávní stránce věc také vykazovala vyšší složitost, zejména když musel být následkem rozhodnutí Nejvyššího soudu jeden z nároků vyloučen k samostatnému řízení a předložen ke zkoumání věcné příslušnost.

26. Ohledně velkého významu nelze s žalobcem souhlasit. Pro stručnost odůvodnění soud okazuje na odstavec 18. tohoto rozsudku, neboť i řízení sp. zn. [spisová značka] bylo pouze řízením kompenzačním. Soud má proto za to, že význam byl pro žalobce standardní.

27. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel, když nečinil žádné obstrukční úkony. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žaloba byla žalobcem podána předčasně už [datum], přičemž žalovaná měla zákonnou lhůtu k projednání žalobcova nároku až do [datum].

28. Pokud jde o postup soudu v posuzovaném řízení, zdejší soud konstatuje, že nedocházelo k významným prodlevám v řízení, až na první dovolací řízení, ve kterém soud shledal nečinnost dovolacího soudu o délce téměř roku a půl. Vzhledem k celkové délce posuzovaného řízení je takový průtah neopominutelný, pročež soud dospěl ke stejnému závěru jako žalovaná, a tedy že došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a že lze újmu z toho vzniklou kompenzovat pouze relutárním zadostiučiněním.

29. Žalovaná vycházela z celkové částky 15 000 Kč za každý rok řízení (s tím, že za první dva roky náleží žalobkyni podle judikatury pouze polovina), tedy 1 250 Kč za každý započatý měsíc. Soud se na tomto postupu s žalovanou plně shodl, když neshledal jakýkoliv důvod, pro který by měla být základní částka navýšena, jako např. zvýšenou míru nedbalosti soudů v řízení apod. Žalovaná vypočítala následně ponižovanou částku z délky trvání řízení 7 let a 11 měsíců. Jak je uvedeno výše, řízení, ve kterém soud shledal nesprávný úřední postup, pročež újma žalobce vyžaduje relutární satisfakci, trvalo 7 let, 2 měsíce a 14 dní. Soud proto dospěl k částce celkem 93 750 Kč. Tuto částku následně ponížil o 25 % z důvodu hmotněprávní i procesněprávní složitosti a o 5 % pro podíl žalobce na délce řízení, kdy žaloval žalobkyni o více než 4 měsíce předčasně, a dospěl k celkové výši dostatečné satisfakce ve výši 65 625 Kč.

30. Protože žalovaná řádně splnila svůj závazek, a to odčinit nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení, když žalobci vyplatila částku ve výši 76 625 Kč, soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl, když soud nedospěl k závěru, že by bylo nutné přiznat vyšší než dosud žalovanou poskytnuté plnění.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žaloba byla důvodná, když žalovaná plnila až po jejím podání a po uplynutí lhůty k projednání uplatněného nároku (§ 15 odst. 2 zákona), a tudíž má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Ta se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a z nákladů právního zastoupení žalobkyně, za které náleží odměna advokátovi stanovená dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) za každý ze tří úkonů právní služby á 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby a písemné podání ve věci samé – částečné zpětvzetí žaloby), tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a DPH, celkem 14 342 Kč.