19 C 154/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení 33 470,66 Kč Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 796,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 674,48 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 796,18 Kč od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od , datum, do , datum, , se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 94 399,74 Kč od , datum, do , datum, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 94 399,74 Kč za období od , datum, do , datum, a za den , datum, , se zamítá.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 186,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , anonymizováno, .D.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, které proti žalobci bylo vedeno před Okresním soudem Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, v celkové výši 127 870,40 Kč sestávající z nároku 30 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, částku 95 638,40 Kč coby náklady na obhajobu a cestovné ve výši 2 232 Kč. Ohledně vzniku nemajetkové újmy žalobce uvedl, že nezákonné trestní stíhání mu způsobilo zejména psychickou újmou spočívá v bránění se nespravedlivým osočováním ze strany údajné poškozené. Tato újma byla razantně prohloubena tím, že předmětem trestním řízení byla jako svědkyně účastnila i nezletilá dcera žalobce, čímž byl zasažen i vztah s jeho nezletilou dcerou, která byla nedobrovolně vystavena traumatu a stresové situaci.

2. Žalovaná se žalobě vyjádřila s tím, že jako nesporné uvedla existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne , datum, . Dále uvedla, že u ní žalobce dne , Anonymizováno, Dále žalovaná uvedla že dne , datum, uplatněný nárok žalobce projednala, konstatovala že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 94 377,74 Kč a ve zbytku žádost zamítla s tím, že uvedla důvody, pro které neuškodila žalobce v plném rozsahu uplatněných nároků na obhájené a cestovné. Dále uvedla, že neposkytla žalobci finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, ale pouze konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, neboť s ohledem na žalobcova tvrzení a skutečnost, že žalobce žalované vznik nemajetkové újmy neprokázal, má žalovaná za to, že tato forma zadostiučinění je dostatečná.

3. V návaznosti na částečné dobrovolné plnění ze strany žalované žalobce svým podáním ze dne , datum, částečně vzal žalobu zpět co do částky 94 399,79 Kč a soud řízení v této části zastavil. Nadále tak předmětem řízení zůstal nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč a doplatek majetkové újmy ve výši 3 470,66 Kč.

4. Na základě výzvy soudu dané žalobci dle paragrafu 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dané v průběhu ústního jednání dne , datum, k doplnění skutkových tvrzení, o které úkony právní služby a v jaké hodnotě, resp. o jaké nároky na cestovné či promeškaný čas opírá částku 3 477,66 Kč, žalobce doplnit svá tvrzení tak, že se jedná o částku 1 590,26 Kč, což je částka za amortizaci cest přímo pana žalobce k těm jednotlivým úkonům po dobu trestního řízení, kterou žalovaná ve svém vyjádření neuznává. Dále se jedná o částku 300 Kč za ztrátu času advokáta za cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a cestovní náklady 546 Kč stejně tak z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , kterou žalovaná neuznává z toho důvodu, že to bylo ještě před tím zahájením trestního stíhání, kdy tvrdí, že tam v podstatě nebyla nutná advokátní součinnost. A pak je to částka 300 Kč za cestovné do , adresa, , ztráta času a 358 Kč cestovné, a to za úkon , datum, , kdy žalovaná tvrdí, že žádný takový úkon nebyl, ale on byl, a to výslech dcery žalobce. Zde žalobce uvedl, že zde zřejmě došlo k nedorozumění, neboť na protokolu z výslechu byl chybně datum , Anonymizováno, , ačkoli úkon byl , Anonymizováno, s tím, že průběh výslechu byl nahráván a následně , Anonymizováno, přepsán. Dále pak k daným částkám kromě amortizace žalobce uplatňuje i DPH.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, vůči kterým již soud dále neprováděl dokazování.- Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na náhradu škody ve smyslu zákona 82/1998 Sb. v celkové výši 127 870,40 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, a to v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení, vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, .- Žalovaná dne , datum, zaslala žalobci stanovisko, ve kterém konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, a za jeho vydání se žalobci omluvila. Dále žalobci přiznala částku 94 399,74 Kč s žalobcem přiznané části nákladů obhajoby a cestovného obhájce žalobce a žalobce ve zbylé části nárok žalobce žalovaná zamítla. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění ve výši 30 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním žalovaná uvedla, že má za to konstatování vydaného nezákonného rozhodnutí a omluva bez poskytnutí finančního zadostiučinění je vzhledem ke stavu věci zcela dostatečná.- Žalovaná uhradila dne , datum, žalobci částku 94 399,74 Kč. Účastníci dále činí nesporným následující průběh trestního stíhání u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, : Trestní stíhání bylo zahájeno vůči žalobci dne , datum, usnesením o zahájení trestního stíhání a spáchání trestného činu , anonymizováno, . Proti usnesení byla podaná stížnost, která byla zamítnutá. Dne , datum, byla Okresnímu soudu Praha – západ podána obžaloba. Dne , datum, soud vydal rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu s tím, že rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , kdy odvolací soud zamítl odvolání státního zástupce.

7. Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce, kdy mu hrozila vysoká trestní sazba, , Anonymizováno, . Z těchto důvodu vyhledal i lékařskou pomoc a byla mu předepsána , Anonymizováno, . Další zásahy do osobní sféry pak žalobce tvrdil obecně, kdy v rámci svého účastnického výslechů spíše popisoval , anonymizováno, .

8. Z protokolu o výslechu svědka , Anonymizováno, , vyhotovený Policií ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, v hlavičce datovaný , adresa, , , datum, má soud za prokázané, že z textu protokolu je zřejmé, že výslech byl proveden v , adresa, dne , datum, v , Anonymizováno, hod, když byla vyslechnuta , anonymizováno, . Z protokolu je zřejmé, že jeho výslechu byl přítomný , anonymizováno, na základě substituční plné moci, obhájce obviněného s tím, že výslech byl ukončen v , Anonymizováno, hod. Z tohoto provedeného důkazu má tedy soud za prokázané, že obhájce byl přítomen na daném úkonu obhajoby.

9. Z opisů evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne , Anonymizováno, na č.l. , Anonymizováno, trestního spisu má soud za prokázané, že k tomuto datu byly u žalobce uvedeny následují tresty: , anonymizováno, .

10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Z dalších provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil, proto skutková zjištění z těchto provedených důkazů soud v rámci tohoto odůvodnění dále nerozebírá.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , anonymizováno, ). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z , datum, , sp .zn. , Anonymizováno, .

20. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označený , podezřelý výraz, (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

21. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. , Anonymizováno, , dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, ). V rozsudku z , datum, , sp.zn. , Anonymizováno, , pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazováním má soud za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále bylo nesporné, že žalobce splnil i další podmínku pro projednání věci u soudu, a to předběžné uplatnění nároku u žalované.

24. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

25. Ohledně náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním je možné obecně konstatovat, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, na které je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. Nález ÚS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, jeho cti a dobré pověsti a to tím spíš, jedná-li se o obvinění liché, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ).

26. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním žalobce došlo k zásahu do osobní sféry žalobce. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce, kdy mu hrozila vysoká trestní sazba, žalobce , Anonymizováno, . Z těchto důvodu vyhledal i lékařskou pomoc a byla mu předepsána , Anonymizováno, . Další zásahy do osobní sféry pak žalobce tvrdil obecně, kdy v rámci svého účastnického výslechů spíše popisoval , anonymizováno, . Dále má soud za prokázané, že trestní stíhání trvalo téměř 2 roky. Žalobci hrozil trest , anonymizováno, .

27. Soud dále provedl srovnání s rozhodnutím zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , sp. zn. a sp. zn. , Anonymizováno, a dospěl k závěru, že tento se v podstatných znacích shoduje s posuzovaným případem. Ve věci sp. zn. , Anonymizováno, projednané u zdejšího soudu se jednalo se o odškodnění za nemajetkovou újmu u trestného činu , anonymizováno, , trestní sazba , Anonymizováno, , vazební stíhání nebylo, délka trestního řízení 3 roky, tvrzené a prokázané zásahy do osobní sféry, , anonymizováno, . Poskytnuto finanční zadostiučinění ve výši 10 000 Kč. Dále ve věci sp. zn. , Anonymizováno, opět projednané zdejším soudem se jednalo o nezákonné trestní stíhání pro trestný čin , anonymizováno, , trestní sazba , Anonymizováno, , vazební stíhání nebylo, délka trestního řízení 2 roky a 6 měsíců. Co se týče zásahu do osobní sféry,, tam byla tvrzená a prokazovaná poškozená pověst , Anonymizováno, . Co se týče zadostiučinění, zde soud konstatoval, že dostatečné zadostiučinění je konstatování nezákonného rozhodnutí a omluva bez finanční kompenzace.

28. Z výše uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání, je částka 10 000 Kč, kdy tuto žalobci přiznal a ve zbylé části žalobu zamítl.

29. Ohledně nároku na náhradu škody náhradu nákladů právního zastoupení soud dospěl k závěru, že žalobce na základě doplnění tvrzení provedeného dokazování na základě výzvy soudu dané dle § 118a odst. 1., 3 o.s.ř. žalobce prokázal svá tvrzení, že mu náleží náhrada za cestovné ve výši 358 Kč a náhrada za promeškaný čas oboje za cestu k úkonu , datum, – výslechu dcera žalobce. Tyto částky navýšené o DPH pak soud žalobci přiznal ve výroku I. Ohledně zbylé části obhajného se soud ztotožnil ohledně obranných tvrzení žalované týkající se nepřiznání amortizace cest žalobce, resp. že se týkají úkonů ještě před zahájením trestního stíhání. Z tohoto důvodu soud zbylou část obhajného ve výši 2 674,48 Kč zamítl (výrok II.).

30. Výroky o úrocích z prodlení jsou odůvodněny skutečností, že s ohledem na moment předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované byla žalovaná v prodlení až od , datum, . U přiznaných plnění tak soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Požadované úroky z prodlení za období před , datum, tak u jednotlivých částek soud zamítl. Stejně soud postupoval i úroku z prodlení z částky 94 399,74 Kč představující žalovanou dobrovolné částečné plnění nároku na náhradu obhajného, kdy úroky byly přiznány za období od , datum, od momentu faktického zaplacení.

31. Pod výrokem v. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, kdy žalobci přiznal plnou výši náhrady nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalovaná měla převažující úspěch a žalovaná pouze nepatrný, neboť rozhodnutí o výši nemajetkové újmy záviselo na rozhodnutí soudu, proto je pro účely náhradu nákladů řízení na ně nutno hledět jako na plný úspěch ve věci a ve vztahu k obhajnému je třeba dle § 143 o.s.ř. do úspěchu započíst i částku, kterou žalovaná po zákonné lhůtě žalobci plnila a do jejíž výše bylo řízení následně zastaveno. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 186,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 147 870 Kč sestávající z částky 7 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 7 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 53 470 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 3 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 080 Kč ve výši 6 106,80 Kč.