19 C 156/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 460 000 Kč

I. Zastavuje se řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč, a to do 15 dnů právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 390 000 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 987,93 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 10. 2024 domáhá zaplacení částky 460 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení. V průběhu řízení žalobu částečně vzala zpět v rozsahu částky 55 000 Kč, a to z toho důvodu, že tato částka jí již byla žalovanou poskytnuta dne 17.1.2025 na základě mimosoudního vyřízení žádosti o zadostiučinění. Po částečném zpětvzetí zůstává předmětem řízení požadavek na zaplacení částky 405 000 Kč představující zbývající část nárokovaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která žalobkyni měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce úschovního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 Sd 58/2000. Žalobkyně tvrdí, že více než 24 let trvající řízení představovalo nepřiměřený zásah do jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a že v důsledku dlouhodobé nejistoty a znehodnocení neúročených finančních prostředků vznikla její právní sféře nemajetková újma, jejíž výši stanovila podle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010.

2. Žalovaná uplatněný nárok v plném rozsahu neuznává a namítá, že žalobkyní požadovaná částka je nepřiměřeně vysoká vzhledem k okolnostem věci. Připouští, že délka řízení byla nepřiměřená, avšak zdůrazňuje, že pro účely odškodnění je rozhodná pouze doba, po kterou byla žalobkyně účastníkem daného řízení, tedy období od srpna 2015 do ledna 2024, v celkové délce 8 let a 4 měsíců. Argumentuje rovněž značnou skutkovou a právní složitostí věci, rozsáhlostí spisového materiálu, opakovaným rozhodováním více instancí a provázaností s jiným soudním řízením, což podle ní objektivně prodlužovalo celkovou dobu projednání. Dále poukazuje na skutečnost, že žalobkyně jako postupník nabyla pohledávku v rámci svého podnikatelského rizika, a význam řízení pro ni proto není mimořádný. Zároveň uvádí, že žalobkyně byla v samotném řízení o vydání úschovy zcela neúspěšná, což podle žalované nemůže být kompenzováno prostřednictvím odškodnění. Při mimosoudním projednání nároku stanovila výši přiměřeného zadostiučinění na 55 000 Kč, a to s využitím metodiky Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, přičemž základní částku snížila o 50 % z důvodu složitosti věci a počtu soudních instancí. Žalovaná proto považuje poskytnuté zadostiučinění za zcela odpovídající a navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že: - Žalobkyně uplatnila u žalované dne 28. 10. 2024 nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 460 000 Kč za tvrzený nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 37 Sd 58/2000. - K projednání žádosti došlo na straně žalované dne 6. 1. 2025, kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 55 000 Kč. - Částku 55 000 Kč žalovaná žalobci uhradila dne 17. 1. 2025.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 Sd 58/2000 má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje právnická osoba podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje 6. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 260/2009 má soud za prokázaný následující průběh tohoto řízení, do jehož skončení bylo posuzovaného řízení v období 2015 – 2020 přerušeno: podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje 7. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Na základě tvrzení účastníků a provedené dokazování má soud za prokázané, že posuzované řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 Sd 58/2000 trvalo od 7. 7. 2000 do pravomocného skončení dne 6. 5. 2024, tedy téměř 24 let. Co do své délky je třeba jej hodnotit jako zjevně nepřiměřené, přičemž ke stejnému závěru dospěla i žalovaná.

15. Na základě provedeného dokazování soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně byla účastníkem posuzovaného řízení od jejího vstupu do řízení dne 19. 8. 2015 do pravomocného skončení věci dne 6. 5. 2024. Po tuto dobu tedy trvala její nejistota ohledně výsledku řízení, pouze v této době mohla být žalobkyně vystavena účinkům řízení a pouze za tuto časově vymezenou část řízení jí mohla vznikat nemajetková újma. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že doba řízení relevantní z hlediska nároku žalobkyně na zadostiučinění za tvrzenou nepřiměřenou délku řízení tak vůči žalobkyni je 8 let a 9 měsíce.

16. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

17. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3889/2009, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

18. Soud považoval s ohledem na délku účasti žalobkyně v řízení za přiměřenou základní částku 16 000 Kč za každý rok řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vstoupila do řízení, které již několik let trvala, nekrátil soud částku za první dva roky na polovinu, neboť žalobkyně v té době nebyla účastníkem řízení.

19. Vzhledem k tomu, že posuzované řízení bylo od vstupu žalobkyně v roce 2015 do roku 2020 přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 260/2009, resp. následně až do skončení dovolacího řízení v této věci, soud se při hodnocení celkové délky řízení a jeho dopadů na žalobkyni zabýval i postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v tomto řízení v období let 2015–2020, aby mohl posoudit, zda nedošlo k průtahům či nečinnosti, které by mohly nepřiměřeně prodloužit i posuzované řízení o vydání předmětu úschovy.

20. Soud snížil základní částku o 30 % z důvodu výjimečné právní a skutkové složitosti jak samotného posuzovaného řízení, tak i řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 260/2009, do něhož bylo posuzované řízení v období let 2015–2020 přerušeno. Soud vycházel z toho, že řízení 13 C 260/2009 zahrnovalo mimořádně rozsáhlé dokazování, které bylo nutné provést k objasnění právních vztahů mezi advokáty tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, žalobcem a tehdejší Anonymizováno. V řízení bylo provedeno velké množství listinných důkazů, proběhla četná ústní jednání a bylo vyslechnuto mnoho svědků včetně zásadních aktérů tehdejších událostí – mimo jiné tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno právnická osoba jméno FO, dalších členů vedení právnická osoba a dokonce i Anonymizováno jméno FO, který byl vyslechnut jako svědek dne 24. 5. 2016. Šlo o řízení s mimořádně komplikovanými právními otázkami týkajícími se výkladu mandátní smlouvy, jejího doplnění dohodou o přistoupení, otázky plurality mandatářů, vzniku a rozsahu nároku na odměnu, aplikace obchodního a občanského práva i navazujících ústavněprávních závěrů vyplývajících z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 128/06. Vzhledem k této mimořádné procesní i právní náročnosti, která se promítala i do posuzovaného řízení o vydání předmětu úschovy, se soud plně ztotožnil s postupem žalované, která navrhovala snížení základní částky právě o 30 %, neboť vzhledem k rozsahu provedených důkazů a množství vyslechnutých svědků, včetně hlavy státu, odpovídá takové snížení povaze a obtížnosti daného případu.

21. Další snížení o 20 % soud provedl z důvodu počtu instancí soudní soustavy, ve kterém byly věc projednávána, a to včetně počtu soudní soustavy, ve kterém bylo projednáváno řízení vedené pod sp. zn. 13 C 260/2009, do něhož bylo řízení v období 2015–2020 přerušeno. Soud přihlédl k tomu, že posuzovaná řízení opakovaně probíhala před Obvodním soudem pro Prahu 1, Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem. Soud proto uzavřel, že počet stupňů soudní soustavy a četnost jejich zásahů představují významné objektivní kritérium svědčící pro snížení základní částky, a v tomto směru se zcela ztotožnil s postupem žalované, která navrhovala snížení odškodnění z tohoto důvodu právě o 20 %.

22. Význam řízení pro žalobce soud hodnotil jako standardní. Dále soud nedopěl k závěru, že by se žalobkyně sama na délce řízení podílela. Stejně tak neshledal důvody pro korekci základní částky z důvodu postupu jednotlivých soudů v době, které dle provedeného dokazovaný postupovaly v době, kdy žalobkyně byla účastníkem řízení, plynule a bez zjevných průtahů.

23. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku 140 000 Kč je třeba celkově snížit o 50%, tedy na částku 70 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni v průběhu řízení poskytla již částku 55 000 Kč, přiznal soud žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč a ve zbylé částce žalobu zamítl.

24. Výrokem I. pak soud částečně řízení zastavil co do částky 55 000 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní pro dobrovolné plnění žalované v průběhu řízení.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o výši zadostiučinění závisí na rozhodnutí soudu, bere se, byť částečné přiznání žalobou uplatněné částky, pro účely náhrady nákladů jako plný úspěch žalobkyně) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 987,93 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 4. 9. 2024 a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 10. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 9. 2025 a z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 11. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši 12 030,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 9. 2025 náhrada 6 000,17 Kč za 560 ujetých km v částce 4 200,17 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 11. 2025 náhrada 6 030,35 Kč za 560 ujetých km v částce 4 230,35 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 130,52 Kč ve výši 4 857,41 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.