Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

19 C 164/2025

č. j. 19 C 164/2025-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH02:2025:19.C.164.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ve věci o nároku na zaplacení jízdného a přirážek k němu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 770 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně. Soud se opřel o § 2550 a násl. občanského zákoníku, § 18a zákona o silniční dopravě a vyhlášku o přepravním řádu, které stanovují povinnost cestujícího prokázat platný jízdní doklad. Důkazem byly záznamy z přepravních kontrol, které prokázaly, že žalovaná nebyla schopna při kontrolách prokázat platný jízdní doklad. Soud rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených důkazů a předpokládal souhlas žalované s tímto postupem, což odpovídá § 101 odst. 4 občanského soudního řádu.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení 13 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení 13 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážky k jízdnému.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne datum zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalované. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byla upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu.

3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaná s tímto postupem souhlasila, když jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalované soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

4. Z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti:

5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou Anonymizováno a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.

9. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou Anonymizováno a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

10. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou Anonymizováno a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.

11. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně tramvají č. hodnota a při kontrole se na výzvu prokázala neoznačeným jízdním dokladem.

12. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

13. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD, konkrétně linkou Anonymizováno a při kontrole se na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem.

14. Z předžalobní upomínky – výzvy k plnění ze dne datum a z potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané.

15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:

16. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.

17. Dle ustanovení § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejných dopravních prostředků, jejichž provozovatelem je žalobkyně a neprokázala se při kontrolách platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážky k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.

20. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 o. z., a dále dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7).

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 o. z. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 770 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis návrhu na vydání EPR) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.