19 C 167/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem: adresa žalobce zastoupeného: Mgr. jméno příjmení , advokát, sídlem: adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO , sídlem: adresa státního zastupitelství o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal původně zaplacení částky ve výši [částka] žádané jako nemajetkové újmy, částky [částka] žádané jako náhrady nákladů právního zastoupení, částky [částka] jako náhrady nákladů spočívající v nákladech žalobce a částky [částka] jako ušlého výdělku v souvislosti s vedením trestního řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015 proti žalobci dle z. č. 82/98 Sb. Žalobce své nároky předběžně u žalované uplatnil [datum], v době podání žaloby nebylo na nároky ani z části hrazeno. Žalobce uváděl specifika trestního stíhání zahájeného proti jeho osobě pro zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle ustanovení § 256 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a dále pro přečin porušení při správě cizího majetku dle ustanovení § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku dne [datum] Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování expozitury v [obec]. Ve věci bylo dále vedeno trestní řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015, když rozsudkem tohoto soudu ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zcela zproštěn dle ustanovení §226 písm. b) trestního řádu. Samotné trestní řízení vůči žalobci trvalo po dobu 6 let a 3 měsíců.Žalobce uváděl zásahy do svých osobnostních sfér v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání, především zhoršení zdravotního stavu, dehonestace v denním tisku, tedy zásahy do dobré cti a pověsti, negativní ovlivnění osobního a pracovního života a značnou psychickou zátěž, útrapy a nejistotu ohledně vedení trestního řízení a jeho výsledku. Taktéž poukazoval na svůj vysoký věk, když v době vedení trestního řízení měl necelé 2 roky starobního důchodu a musel v důsledku zahájení trestního řízení ukončit, resp. přerušit své podnikání, tedy došlo i ke snížení jeho příjmů. Dále se vyjadřoval k jednotlivým dílčím nárokům, které specifikoval ve finančních částkách, a které po žalované žádal proplatit.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila, že dne [datum] byl u ní uplatněn nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů trestního řízení ve výši [částka], náhrada nespecifikované škody ve výši [částka], náhrada ušlého zisku – ztráty z podnikání ve výši nejméně [částka] a náhrada za cestovné žalobce ve výši [částka] a [částka] a dále nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s trestním řízením vedeným proto žalobci u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015. Žalovaná následně uváděla přípisy, které byly doručovány právnímu zástupci žalobce, když byl vyzýván k odstranění vad své žádosti, především pak k doložení plné moci pro Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, z níž by vyplývalo oprávnění jmenovaného advokáta žalobce v dané věci zastupovat, přiložení přehledu úkonů právní služby, které v rámci obhajoby žalobce byly obhájcem vykonány, doložení dokladů, že škoda byla skutečně proplacena, sdělení a konkretizace částky [částka], která nebyla řádně specifikována, případně doložení dalších dokladů prokazujících vznik této škody a další skutečnosti k jednotlivým dílčím nárokům, pokud jde o cestovné žalobce, případně jeho obhájce ušlého zisku atp. S ohledem na skutečnost, že na základě výzvy žalované nebylo řádně reagováno, byla dne [datum] novému právnímu zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslána další výzva, kterou byl taktéž vyzván k odstranění vad své žádosti. Ani na tuto výzvu nebylo ze strany nového právního zástupce relevantně reagováno, když byly doloženy pouze některé dílčí doklady prokazující výši újmy, která byla žalobou žádána. Stanoviskem žalované z [datum] proto bylo žalobci sděleno, že nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů trestního řízení a ušlého zisku nebyl shledán důvodným, a to ani částečně, pokud jde o nárok na náhradu škody spočívající v cestovném žalobce, tento byl uznán důvodným pouze částečně, co do částky [částka], nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015 nebyl shledán důvodným pro absenci odpovědnostního titulu a pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a následného vedení trestního stíhání žalobce před Městským soudem v Praze pod shora uvedenou spisovou značkou, tento byl shledán částečně důvodným, když žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění ve formě konstatování, že v předmětném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., a žalovaná se zároveň omluvila žalobci. Finanční zadostiučinění poskytnuto nebylo. Žalovaná vznesla námitku promlčení, pokud jde o nárok spočívající v přiměřeném zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného proti žalobci, uváděla okolnosti vedení trestního řízení, podrobně je ve svém vyjádření popsala a závěrem uvedla, že ve vztahu k žadateli nabyl rozsudek právní moci [datum]. Celková délka řízení proto činí 6 let a 4 měsíce. Žalovaná shrnula průběh namítaného řízení, které bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy, procesní otázky potom byly řešeny na více stupních soudní soustavy, uvedla velkou složitost řízení pro řadu stíhaných skutků, kdy bylo stíháno 19, resp. následně 18 osob a bylo nutné vypracovat řadu znaleckých posudků z různých oborů, byla vyslýchána celá řada svědků, a to v řádu několika desítkách a provedeno množství listinných důkazů. Taktéž byla žádána součinnost státních orgánů a organizací. Celková délka řízení nebyla shledána nepřiměřenou konkrétním okolnostem případu. Námitku promlčení pak žalovaná vznesla taktéž pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí, neboť taktéž uváděla ukončení trestního řízení a uplatnění žádosti žalobce u žalované, resp. následně u soudu, a to poukazem na ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. Nad rámec shora uvedeného uvedla, že za kvalifikovanou trestnou činnost teoreticky hrozí trest odnětí svobody na 2 až 8 let, resp. na 6 měsíců až 3 roky, pokud jde o kvalifikaci pozdější, od [datum], když však s ohledem na bezúhonnost žalobce lze uzavřít, že mu trest odnětí svobody v horní hranici trestní sazby fakticky nehrozil. Poukazovala na skutečnost, že žalobce jakkoliv nedoložil tvrzené zásahy do osobnostních sfér v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání týkající se především jeho zhoršeného zdravotního stavu, pokud jde o medializaci věci, odkazem na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu ji žalovaná odmítla. Pokud jde o jakékoliv excesy orgánů činných v trestním řízení ve smyslu shora uvedeném, žalobce je ani netvrdil, ani neprokazoval. Pokud šlo o požadavek žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze, žalovaná poukazovala na skutečnost, že nebyly odstraněny vady žalobního návrhu, kdy žaloba neobsahuje přehled úkonů právní služby a nelze se tedy s tímto nárokem vypořádat. Pokud jde o náhradu škody spočívající ve vynaloženém cestovném žalobce k trestnímu řízení, ani zde nebyl dodán jakýkoliv přehledný výpočet, který by odůvodňoval závěr o důvodnosti částky [částka], která byla žalobcem žádána. Žalovaná následně učinila výpočet částky, která by byla po doložení kopie technického průkazu osobního automobilu žalobce odůvodněnou. Konkrétně uváděla částku v celkové výši [částka], kterou následně proplatila, zbytek nároku potom považovala za neopodstatněný. Pokud jde o požadavek na náhradu škody spočívající v ušlém zisku, žalovaná uvedla, že žalobce nebyl stíhán vazebně a nic mu tak ve výdělečné činnosti nebránilo, výslovně sporovala, že by na straně žalobce došlo ke vzniku škody spočívající v ušlém zisku, natož žalobcem vyčísleném. Závěrem proto žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout pro argumentaci shora uvedenou.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce částečně žalobu zpět co do částky nemajetkové újmy ve výši [částka], co do částky [částka] (částky žalovanou proplacené na cestovné žalobce), co do částky ušlého zisku [částka]. Následně v rámci ústního jednání konaného [datum] vzal žalobce dále zpět nárok na zaplacení částky [částka], týkající se předmětného cestovného. Na tyto procesní návrhy soud reagoval usnesením ze dne [datum] vyhlášeným v rámci ústního jednání, jímž nároky vzaté zpět částečně zastavil. Po částečných zpětvzetích zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení částky obhajného ve výši [částka] a na náhrada nákladů žalobce spočívající v cestovném ve výši [částka].

4. Ke sporným nárokům soud prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázány následující skutečnosti: Z žádosti adresované žalované k předběžnému uplatnění nároku z [datum] ze strany žalobce, resp. právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], má soud za zjištěno, že předběžně byly u žalované ve smyslu ustanovení §§ 14 a 15 zákona č. 82/98 Sb. uplatněny nároky na náhradu škody - částky v celkové výši [částka] související s obhajobou klienta v trestní věci uvedené shora, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši [částka], nárok na ušlý zisk s tím, že v žádosti bylo uvedeno, že tento bude vyčíslen následně, minimálně ve výši [částka], a dále další cestovné. Dále byla vyčíslena náhrada přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Ze stanoviska žalované z [datum] zasílané právnímu zástupci žalobce má soud za zjištěno, že žalovaná částečně hradila pouze na nárok na náhradu škody spočívající v cestovném žalobce, konkr. náklady na použití vozidla, a to v částce [částka]. Ostatní nároky nehradila ani z části, konstatovala, že v řízení vedeném u Městského soud v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015 bylo vůči žadateli Ing. [celé jméno žalobce] vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., za což žadateli vyslovila omluvu. Soud má dále za prokázáno, že byla proplacena částka [částka] ze strany žalované žalobci na základě listiny vyhotovené žalovanou ke schválení, datum úhrady [datum], tato byla následně, jak vyplývá z podací stvrzenky a poštovních poukázek typu B taktéž žalobci vyplacena. Z kopie doručenky ohledně zasílání původní žádosti o náhradu škody žalobcem žalované z datové schránky vyplývá, že tato byla doručena žalované dne [datum].

5. Podáním doručením soudu [datum] vzal žalobce dále částečně zpět nárok na zaplacení částky [částka] spočívajících v náhradě škody, když setrval na požadavku ohledně zaplacení částky ve výši [částka] pokud jde o cestovné. V rámci konaného ústního jednání [datum] bylo o částečném zastavení rozhodnuto.

6. Z podstatného obsahu spisu Městského soud v Praze sp. zn. 49 T 2/2015 má k jednotlivým úkonům právním služby soud za prokázány následující skutečnosti: konkrétně protokol o hlavním líčení z [datum] započato v [číslo] hod, ve [číslo] hod přerušeno do [číslo] hod a následně ve [číslo] hod pokračováno v přerušeném hlavním líčení a ukončeno ve 13.13 hod. Protokol o hlavním líčení z [datum], ze kterého je zjištěno, že Mgr. [jméno] [příjmení] nebyl přítomen za obžalovaného [příjmení] [celé jméno žalobce], a z protokolu vyplývá, že je omluven s tím, že lze jednat v nepřítomnosti, neboť nejde o důvod nutné obhajoby. Nahlížení do spisu z [datum], v období od [číslo] hod do 9.40 hod., závěrečný návrh z [datum], přípis [číslo] z [datum], a to ohledně poskytnutých záloh v celkové výši [částka], konkrétně ve dnech [datum] [částka], [datum] - [částka], [datum] - [částka] s tím, že zbývá doplatit částku [částka], tedy přípis na doplatek této částky, podepsaný Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, rukou napsáno [datum] - [částka] KB za jednání [datum]. Z historie pohybu běžného účtu za období [datum] až [datum], žalobce [příjmení] č. účtu [číslo] vyplývá jednorázová úhrada právní služby, záloha [celé jméno žalobce] [částka] [datum], dále [částka] jednorázová úhrada záloha právní služby M. [celé jméno žalobce] [datum], a dále [částka] jednorázová úhrada za zastavení řízení M. [celé jméno žalobce] [datum]. Z příjmového pokladního dokladu bez uvedení čísla ze dne [datum] na částku [částka], vyplaceno Ing. [celé jméno žalobce] záloha na právní služby vyplývá zaplacení další dílčí částky obhajného. Z potvrzení Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresovaného zdejšímu soudu, má soud za prokázáno potvrzení o úhradě částky [částka] ze strany žalobce za právní zastupování. K prokázání cestovného pak žalobce založil kopii velkého technického průkazu vozidla [registrační značka] 25 [jméno] [příjmení].

7. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého právního zástupce žalobce, má soud za zjištěno, že tento žalobce zastupoval v trestním řízení, a to od zahájení trestního stíhání do vyhlášení zprošťujícího rozsudku. Nedovedl si již přesně vzpomenout, zda věc byla vedena před soudem v [obec] či Městským soudem v Praze. Taktéž uváděl právní kvalifikaci skutku, a to podvod, bližší trestní kvalifikaci si již nedovedl vzpomenout. Uváděl však, že žalobce v jiné trestní, ani civilní věci nikdy již dále nezastupoval, šlo pouze o tuto konkrétní trestní kauzu. Svědek potvrdil, že žalobce mu zasílal zálohově finanční prostředky na úhrady obhajoby. Z jeho strany pak docházelo k vystavování stvrzenek žalobci ohledně zaplacení předmětných částek. Taktéž poukazoval na výpisy z účtu, kam byly platby provedeny. Pokud jde o porady, obhájce uvedl, že žádné potvrzení o vykonaných poradách nikdy žalobci nevystavoval, porady byly konány v místě advokátní kanceláře svědka, probíraly se zde skutečnosti před zahájením hlavního líčení u Městského soudu v Praze, totéž týkající se řízení přípravného. Veškeré porady potom dle svědka byly cíleny na zproštění žalobce obžaloby. Svědek potvrdil, že porady byly činěny většinou před hlavními líčeními, tedy by měly k nim směřovat, i početně by měly v tomto ohledu souhlasit s vedením hlavních líčení. Svědek si nedovedl vzpomenout, zda se účastnil všech hlavních líčení, případně zda byl někdy substitučně zastoupen. Potvrdil, že vystavil žalobci čestné prohlášení ohledně částky, kterou od něj přijal, ve výši [částka]. Svědek se dále již nedovedl vyjádřit k uvedeným částkám [částka] na dvou dokladech, a to k první záloze [datum], která vyplývá z příjmového pokladního dokladu z tohoto dne, a to v souvislosti s vyúčtováním přípisem [číslo] z [datum], kde tato záloha taktéž byla uvedena [datum]. Nedovedl tedy rozklíčovat, zda šlo o dalších [částka], které byly poskytnuty, či jde o částku, která již byla zohledněna předchozím příjmovým dokladem v jedné záloze.

8. Na základě provedeného dokazování činí soud tento závěr o skutkovém stavu věci: V období od [datum] do [datum], tedy po dobu 6 let a 3 měsíců, bylo proti žalobci vedeno nezákonné trestní stíhání právně kvalifikované jako podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku na základě usnesení Policie ČR, č. j. OKFK-209-440/TČ-2010-200232, doručeného žalobci 5.12.2011. Následně bylo zahájeno taktéž trestní stíhání dalších deseti osob. Ve věci bylo následně vedeno trestní řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015, které skončilo zproštěním obžaloby žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31.1.2018 č. j. 49 T 2/2015-16490 s právní mocí 6.4.2018. Žalobce uplatnil u žalované dne [datum] několik nároků z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v namítaném řízení, a to nárok na zaplacení částky [částka], jakožto náhrady škody spočívající v nákladech obhajoby, náhradu ušlého zisku v nespecifikované výši, náhradu škody ve výši [částka] jakožto újmu nemajetkovou, částku cestovného ve výši [částka] a [částka]. Na nárok bylo ze strany žalované hrazeno pouze v částce [částka] (resp. [částka]) na náhradu částky cestovného žalobci, ve zbytku žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí v namítaném řízení a žalobci se omluvila. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu [datum] žalobce uplatnil 4 dílčí nároky - na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] z nezákonného rozhodnutí, nárok na náhradu škody ve výši [částka], jakožto náhradu nákladů za právní zastoupení, částku [částka] jako náhradu nákladů žalobce na jednání soudu, částku [částka] jako náhradu ušlého výdělku. Po částečných zpětvzetích zůstaly předmětem řízení nároky na zaplacení náhrady nákladů obhajného v plné výši [částka] a zbytek nároků na náhradu cestovného žalobce, tedy taktéž náhrada majetkové újmy, ve výši [částka].

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

12. Podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 1, 2 OdpŠk přízná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31 odst. 1, 2, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

15. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

16. Na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci, za situace, kdy žalobce vzal zpět nároky na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu i nezákonného rozhodnutí pro důvodnou námitku promlčení ze strany žalované, která byla v průběhu řízení vznesena, a taktéž revidoval své nároky na náhradu cestovného žalobce, a taktéž vzal zpět nárok na ušlý zisk, a to v plném rozsahu, se soud zabýval zbylými nároky, které zůstaly předmětem řízení. Šlo o částku [částka] představující náklady právního zastoupení, které dle skutkových žalobních tvrzení byly žalobcem vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí, když žalobce tyto specifikoval v následných podáních soudu, a tyto nebyly ze strany žalované hrazeny ani zčásti, a taktéž zůstal předmětem řízení zbytek nároků na náhradu cestovného žalobce v celkové výši [částka] (původní nárok byl žalovanou pouze z části v částce [částka], ve zbytku potom byl vzal taktéž žalobcem zpět).

17. Poklud jde o odpovědnostní titul, tento byl prokázán předmětným provedeným dokazováním ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, žalovaná jej koneckonců ani nesporovala. Odpovědnostním titulem v projednávaném případě je vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce usnesením Policie ČR ze dne 28.11.2011, č. j. OKFK-209-440/TČ-2010-200232, které bylo žadateli doručeno [datum], když jak vyplynulo ze spisového materiálu, žalobce byl obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015-16940 dne 31.1.2018 (s právní mocí [datum]) obžaloby zproštěn. Ve věci proto je dán odpovědnostní titulu, a to vydání nezákonného rozhodnutí. Soud následně zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny další dvě podmínky, a to existence příčinné souvislosti a vzniku a výše aktuálních majetkových újem, které zůstaly předmětem tohoto řízení.

18. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby, které byly v řízení poskytnuty, a to odkazem na ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), § 10 odst. 3 písm. b), za použití § 13 odst. 1, 3 a § 12a, soud uvádí, že za úkony právní služby učiněné do [datum] pak náleží odměna ve výši [částka] úkon, za úkony po tomto datu pak ve výši [částka] s ohledem na změnu právní kvalifikace trestného činu. Soud uvádí, že příprava a převzetí věci a první porada [datum] je úkonem důvodným, náleží žalobci náhrada ve výši [částka], když bylo prokázáno převzetí právního zastoupení na základě plné moci Mgr. [jméno] [příjmení], což vyplynulo taktéž z účastnického výslechu tohoto svědka. Pokud jde o další úkon právní pomoci [datum], stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, byla účtována ve výši celého úkonu, soudem však přiznána pouze ve výši polovičního úkonu, neboť jde o úkon poloviční ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) AT (srovnej usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 To 161/2006), tedy v částce [částka]. Pokud jde o úkon z [datum] - návrh na zastavení trestního stíhání, za tento úkon byla přiznána náhrada v plné výši [částka], pokud jde o úkon z [datum] - výslech obviněného v [obec] v trvání 9:30 – 11:20 hodin, za tento úkon taktéž náleží plný úkon [částka]. Celkově tedy částka [částka], když ke každému ze shora uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 AT náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon. Celkově tedy náhrada nákladů za toto období činí částku [částka]. Pokud jde o další úkony právní služby při obhajobě žalobce u Městského soudu v Praze, pokud jde o úkony po [datum] v částce [částka] za úkon, návrh na zastavení trestního stíhání (resp. návrh na předběžné projednání obžaloby), tento úkon byl účtován v plné výši a taktéž za něj plná výše úkonu náleží, tedy ve výši [částka], pokud jde o úkon z [datum], účast na veřejném zasedání v trvání 9 – 10:30 hodin, za tento úkon taktéž náleží náhrada ve výši [částka]. Pokud jde o další úkony z [datum] účast na hlavním líčení, hlavní líčení bylo konáno v době 9 – 12:12 hodin, 12:45 – 13:13 hodin, dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) AT a § 14 odst. 1, 4 AT tedy za účast na daném hlavním líčení náleží náhrada ve výši 2 úkonů právní služby á [částka] a 1 náhrada za promeškaný čas ve výši [částka], nikoliv však ve výši 3 úkonů, jak uváděl žalobce. Pokud jde o úkon [datum], účast na hlavním líčení v trvání 9 – 11:49 hodin a 12:50 – 14:31 hodin, za tuto položku náleží náhrada ve výši 3 úkonů právní služby, tedy 3 x [částka], za úkon [datum] hlavní líčení v trvání 9 – 10:18 hodin činí náhrada ve výši [částka], za úkon [datum] účast na hlavním líčení, toto bylo konáno v období od 9 – 11:05 hodin a 11:35 – 13:45 hodin, avšak s ohledem na skutečnost, že celková délka daného hlavního líčení nepřesáhla dobu 6 hodin, činila 4 hodiny a 45 minut, náleží za tuto položku v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) AT náhrada ve výši 3 úkonů právní služeb, nikoliv 4, jak bylo původně uváděno, tedy 3 x [částka], [datum] hlavní líčení v 9 – 12:39 hodin, opět za tuto položku náleží náhrada ve výši 2 úkonů právní služby á [částka], [datum] účast na hlavním líčení, za tuto položku náleží náhrada ve výši 3 úkonů právní služby, tedy 3 x [částka] (trvání hlavního líčení 9 – 9:45 a 12 – 14:50), za účast na hlavním líčení [datum] činí náhrada na 2 úkony právní služby á [částka] a 3 náhrady za promeškaný čas á [částka], nikoliv tedy 3 úkony právní služby, jak bylo účtováno s ohledem na skutečnost, že toto trvalo v období od 8:30 do 11:23 hodin a 13 – 14 hodin, nicméně celková čistá délka daného hlavního líčení nepřesáhla dobu 4 hodin, činila 3 hodiny a 53 minut a za položku v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) AT a § 14 odst. 1, 4 AT náleží shora uvedená náhrada. Pokud jde účast na hlavním líčení [datum], za toto náleží taktéž náhrada ve výši 2 úkonů právní služby á [částka], když dané hlavní líčení bylo konáno v dopolední části 9 – 10:45 hodin, odpolední část byla konána ve 13 – 14:45 hodin a přestávka mezi dopolední a odpolední částí byla delší než 2 hodiny, počítají se tedy obě části jako úkony samostatné úkony právní služby, (k tomu srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 143/01), pokud jde o účast na hlavním líčení [datum] s trváním 9 – 11:35 hodin náleží náhrada ve výši 2 úkonů právní služby á [částka] za úkon [datum] účast na hlavním líčení v trvání 9 – 12:53 hodin a 14:02 – 15:40 hodin náleží náhrada ve výši 3 úkonů právní služby á [částka] za úkon [datum] účast na hlavním líčení 8:30 – 11:25 hodin, činí náhrada ve výši 2 úkonů právní služby á [částka] za hlavní líčení [datum] náleží náhrada ve výši 3 úkonů právní služby (trvání 8:30 – 11:30 a 12:44 – 14:07 hodin), a za hlavní líčení [datum] náleží náhrada právního zastoupení ve výši 1 úkonu (trvání 9:45 – 10:20 hodin). Ke každému ze shora uvedených úkonů právní služby pak náleží příslušný počet režijních paušálů, dle ustanovení § 13 odst.

4. Soud tedy sumarizuje, že jde o celkem 31 úkonů právní služby á [částka] a 31 režijních paušálů á [částka], tedy v celkové výši [částka] + [částka]. Zároveň s ohledem na uvedenou argumentaci pak náleží 4x [částka] náhrada za promeškaný čas.

19. Pokud jde o další úkony právní služby, žalovanou byly sporovány a soud dospěl k závěru, že tato argumentace je argumentací důvodnou. Konkrétně soud nepřiznal náhradu za úkony [datum] - účast u hlavního líčení, když ze spisu vyplývá, že se jej obhájce Mgr. [jméno] [příjmení] neúčastnil, [datum] – nahlížení do spisu - nejedná se o nahlížení do spisu při skončení vyšetřování dle § 11 odst. 1 písm. f) AT, proto za něj náhrada nákladů nenáleží, [datum] podání závěrečného návrhu - opět za tento náhrada nákladů nepřísluší (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 59/99).

20. Pokud jde o požadavek na zaplacení porad, zpočátku bylo u žalované předběžně uplatněno pouze 10 úkonů, tedy 10 porad, následně žalobce počty porad měnil, a to v počtu 12 či dokonce 13. V průběhu řízení se navíc žalobce ztotožnil s argumentací žalované ohledně neprokázání účelnosti porad, a to konkrétně u 4 porad konaných [datum], [datum], [datum] a [datum], když tyto, jak se podává ze spisu, nenavazovaly na žádný časově související úkon, který by se v rámci daného trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2015 konal, to vše za situace, kdy ze svědecké výpovědi původního obhájce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tyto byly vždy konány před konáním hlavních líčení a jejich počet proto odpovídal taktéž počtu hlavních líčení ve věci konaných. Konání těchto 4 porad proto soud nepovažuje prokázaným, neboť žalobce nikterak netvrdil, ani neprokázal jejich účelnost, ačkoliv byl na neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního v tomto ohledu opakovaně soudem poučován. Soud tedy uvádí, že aktuálně činí důvodný nárok na proplacení pouze 9 porad, tak jak byly žalobce žádány, a to dne [datum], v době od 17 do 18:30 hodin, [datum] v trvání 18 – 19:15 hodin, [datum] v trvání 18 – 20 hodin, [datum] v trvání 17:45 – 19 hodin, [datum] v trvání 18:30 – 20 hodin, [datum] v trvání 17:30 – 19 hodin, [datum] v trvání 17 – 18:30 hodin, [datum] v trvání 17:30 – 19 hodin, [datum] v trvání 18 – 19:15 hodin, když bylo prokázáno svědeckou výpovědí, že tyto se konaly vždy v sídle advokátní kanceláře advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], tedy v [obec]. Jedna z porad, konkr. z [datum] je honorována na částku [částka], zbývající s ohledem na datum jejich konání a tarifní sazbu za úkon v částce [částka], neboť byly konány po datu [datum], kdy došlo ke změně právní kvalifikace. K jednotlivým poradám taktéž náleží režijní paušál ve smyslu ustanovení § 13 AT, tedy celkově jde o částku [částka].

21. Pokud jde o nárok na cestovné obhájce, soud vycházel z kopie velkého technického průkazu, který byl žalobcem předložen k prokázání kalkulace cestovného, a to osobního motorového vozidla, které měl obhájce v rámci daného trestního řízení užívat, Dacia Duster, [registrační značka], na trase [obec] – [obec] a zpět, s průměrnou spotřebou 9, [číslo] litrů [číslo] km, druh paliva BA, když za rok 2015 zástupce žalobce vykonal jednu cestu na této trase, za účelem účasti na veřejném zasedání [datum], dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. činí výše průměrné ceny jednoho litru benzínu automobilového 95 oktanů [částka], sazba základní náhrady za jeden kilometr jízdy [částka], tedy celkově částku [částka], v roce 2016 bylo provedeno celkem 10 cest na trase [obec] – [obec] a zpět za účelem účasti na hlavních líčeních ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], při výši průměrné ceny za jeden litr benzínu automobilového 95 oktanů [částka], sazby základní náhrady za jeden kilometr jízdy [částka] dle vyhlášky č. 385/2015 Sb., tedy v celkové výši [částka], v roce 2017 byly vykonány 2 cesty na shora uvedené trase za účelem účasti na hlavních líčeních ve dnech [datum] a [datum], dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. činí průměrné ceny za jeden litr benzínu automobilového 95 oktanů [částka], sazba základní náhrady za jeden kilometr jízdy pak [částka], tedy celkově ve výši [částka] a pokud jde o rok 2018, byla vykonána jedna cesta za účelem účastni na hlavním líčení [datum], kdy dle vyhlášky 463/2017 Sb. činí výše průměrné ceny za jeden litr benzínu automobilového 95 oktanů [částka], sazba základní náhrady za jeden kilometr jízdy pak [částka], tedy celkově ve výši [částka]. Soud zároveň vzal za prokázaný promeškaný čas na cestách právního zástupce celkem za 14 cest (jedna cesta tam i zpět – 6 půl hodin) celkem tedy ve výši [částka] k úkonům shora uvedeným. Tato byla vypočtena dle ustanovení § 14 odst. 3 AT á [částka] za jednu započatou půl hodinu promeškaného času. Soud se naopak ztotožnil s absencí plnění za úkon [datum] – nahlížení do spisu, neboť se nejednalo o úkon právní služby, jak bylo již uváděno shora, a proto k dané položce cestovné nenáleží, taktéž potom pokud jde o úkon [datum], neboť z protokolu o hlavním líčení nevyplývá, že by se tohoto úkonu Mgr. [jméno] [příjmení] účastnil. Dále soud přiznal cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět dne [datum], když přiznal [částka] za promeškaný čas [částka] započatých půl hodin na této trase podle ustanovení § 14 odst. 3 AT.

22. Pokud jde o cestovné žalobce, soud uvádí, že již dříve bylo hrazeno v částce [částka] za cesty [datum] a [datum] v rámci předběžného projednání nároků žalovanou, co do tohoto nároku byla žaloba vzata zpět. Soud potom vzal v potaz, že v letech 2011 – 2012 byla trvalým bydlištěm žalobce adresa uváděná v trestním řízení, a to [ulice a číslo], [obec a číslo], nikoliv adresa [obec], když nevzal v potaz argumentaci žalobce, která směřovala k tomu, že na této adrese měl pouze evidenci pro případ evidování motorového vozidla či svého podnikání. Soud vzal v potaz pouze důvodné náklady cestovného, které přiznal k jednotlivým realizovaným poradám s právním zástupcem, tedy celkem 9 porad, které soud shora seznal důvodnými, když vyšel i ze svědecké výpovědi ohledně místa konání porad Mgr. [jméno] [příjmení], tedy v jeho advokátní kanceláři, technického průkazu automobilu žalobce ze shora uvedeného místa bydliště do sídla advokátní kanceláře v celkové výši 89 km/1 cesta, tj. 178 km tam i zpět. V roce 2012 pak činí částka cestovného s ohledem na cestu vykonanou motorovým vozidlem žalobce [registrační značka] kombinovaná spotřeba činí 11 litrů [číslo] km palivem je benzín automobilová 98 dle vyhlášky č. 429/2011 Sb. při náhradě [částka] litr [částka], za rok 2015 dle vyhlášky [číslo] náhrada 38,30 Kč/litr, celkově ve výši [částka], v roce 2016 dle vyhlášky [číslo] 2015 náhrada [částka] litr ve výši 6 cest v celkové výši [částka] a za rok 2017 za cestu jednu dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. náhrada [částka] litr ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka]. Pokud jde o požadavek na zaplacení amortizace, tento důvodným není, neboť žalobci tato náhrada nenáleží. Tato se vztahuje pouze k výpočtu cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců, kteří použili k pracovní cestě své motorové vozidlo, což ovšem není případ žalobce, který použil motorové vozidlo jako soukromá osoba na poradu se svým právním zástupcem. Soud dále uvádí, že všechny shora uvedené jednotlivé dílčí položky byly účtovány bez DPH, když v průběhu řízení byla revidována původně tvrzená argumentace žalobce, že obhájce žalobce byl plátcem DPH, naopak bylo zjištěno, že plátcem DPH v rozhodném období nebyl. Soud proto uvádí, že celkově přiznával žalobci částku ve výši [částka] sestávající se ze součtu všech dílčích plnění ([částka] za úkony právní služby, [částka] za porady, [částka] za cestovné právního zástupce a [částka] cestovné samotného žalobce).

23. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že provedeným dokazováním bylo prokázáno proplacení částky náhrady škody pouze ve výši [částka], tedy nikoliv celého obhajného ve výši [částka], které bylo žádáno, s ohledem však na skutečnost, že nároky byly ze strany soudu zjištěny pouze co do částky nižší, než která byla skutečně proplacena a tedy prokázán vznik majetkové škody v osobnostní sféře žalobce co do této částky, soud se dále tímto rozdílem nezabýval.

24. Pod výrokem I. proto soud přiznal žalobci zaplacení náhrady škody ve výši [částka] s ohledem na důvodnou argumentaci uvedenou shora, ve zbytku nároky pod výrokem II. zamítal.

25. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst.2 o. s. ř., když ve sporu byla úspěšnější pouze částečně žalovaná. V projednávaném případě se jednalo o tzv. kumulaci nároku a ve smyslu ustálené judikatury - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2015 - soud vyšel z toho, že při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících AT. Žalobce nebyl úspěšný co do nároku na zaplacení nemajetkové újmy, zde se vychází z punta [částka] ve výši dle § 9 odst. 4 AT, dále nebyl úspěšným ve výši obhajného týkající se cestovného [částka], částky vzaté zpět [částka] a ušlého zisku [částka], úspěšný byl pouze co do částky hrazené žalovanou ve výši [částka] a částky přiznané rozsudkem zdejšího soudu [částka]. Po odečtení úspěchu a neúspěchu pak úspěch žalované činí 94 %. Náhrada nákladů řízení, kterou byla nucena vynaložit žalovaná, se pak sestává z jednotlivých dílčích nároků nezastoupeného účastníka á [částka] ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za 11 úkonů, a to vyjádření k žalobě z [datum], sdělení k výzvě soudu [datum], příprava na jednání [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednáních v týchž termínech, a to [datum], [datum], [datum], [datum] až [datum], tedy při plném úspěchu by náležela žalované částka [částka], při úspěchu poměrném pak částka [částka].

26. Lhůta k plněné ve výroku I. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř., část věty za středníkem, tedy ve lhůtě delší s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit; ve výroku III. pak ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.