19 C 171/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno proti žalovanému: anonymizováno o ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby užívacího práva žalobkyně, pokud jde o užívání nebytových prostor , Anonymizováno, v části přízemí a v celém I. a II. podzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , anonymizováno, , zapsáno pro žalovaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , na adrese , anonymizováno, , o výměře cca , Anonymizováno, m2, a neomezovat žalobkyni ve výkonu její podnikatelské činnosti v těchto nebytových prostorách.

II. Žalovaný je povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 11 655 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala ochrany z rušené držby dle ust. § 176 a násl. o. s. ř. Žalobkyně uvedla, že provozuje , Anonymizováno, v nebytových prostorách na adrese , anonymizováno, , které má řádně pronajaté od žalovaného. Nájemní smlouva je platná do , datum, , nájemné ve výši , částka, měsíčně je řádně hrazeno. Žalovaný opakovaně narušuje pokojné užívání prostor – vstupuje do nich bez souhlasu, vyhrožuje, snaží se vynutit plnění mimo rámec smlouvy a tvrdí existenci pohledávky 4 mil. Kč z titulu zpětné valorizace nájemného, kterou však nikdy písemně neuplatnil. Došlo k několika incidentům, včetně výhrůžek jednatelovi žalobkyně, pokusům o neoprávněný vstup do prostor a nabídce úplatku zaměstnankyni za přístupové údaje. Žalobkyně podala trestní oznámení pro podezření z vydírání a neoprávněného zásahu do práva k nebytovému prostoru. V minulosti byla uzavřena dohoda o narovnání, která vypořádala veškeré nároky na valorizaci nájemného. Žalovaný nikdy soudně nezpochybnil platnost nájemní smlouvy. Žaloba o ochranu rušené držby byla podána v zákonné lhůtě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba zaslána spolu s výzvou k vyjádření ze dne , datum, a obě tyto písemnosti byly žalovanému , datum, dodány do datové schránky s tím, že do dnes vydání tohoto usnesení žalovaný nereagoval.

3. Ze založených listinných důkazů soud zjistil následující:

4. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , uzavřel za žalobkyni dne , datum, s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor na adrese , adresa, . Prostory byly pronajaty jako , Anonymizováno, . Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to do , datum, s tím, že pokud nájemce projeví zájem na dalším pokračování nájmu, a to písemně nejpozději do , Anonymizováno, posledního roku trvání nájemní smlouvy, má přednostní právo na její prodloužení o dalších 5 let a po uplynutí této doby bude nájemní smlouva prodlužována stejným postupem tak dlouho, pokud se smluvní strany nedohodnou na jejím ukončení, a to za stejných smluvních podmínek. Nájemné bylo ujednáno ve výši , částka, měsíčně.

5. Ze souhlasu s umístěním sídla ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný souhlasil s umístěním sídla žalobkyně v nebytových prostor na adrese , adresa, .

6. Z oznámení o prodloužení nájmu ze dne , datum, , vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení ze dne , datum, , v němž mu sdělila, že má zájem na dalším pokračování nájmu nebytových prostor dle uzavřené nájemní smlouvy za stejných smluvních podmínek na období dalších 5 let. Toto oznámení bylo žalovanému doručeno dne , datum, .

7. Z uplatnění prodloužení nájmu ze dne , datum, , vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému uplatnění prodloužení nájmu ze dne , datum, , v němž mu sdělila, že má zájem na dalším pokračování nájmu nebytových prostor dle nájemní smlouvy za stejných smluvních podmínek na období dalších 5 let.

8. Z výpisu z účtu s platbami nájemného od , datum, dosud soud zjistil, že žalobkyně každý měsíc za období od , datum, do , datum, platila na účet , č. účtu, nájemné ve výši , částka, .

9. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, , vč. protokolu o vydání věci z téhož dne soud zjistil, že jednatel žalobkyně , jméno FO, podal dne , datum, vysvětlení u Policie ČR v návaznosti na podané trestní oznámení ze dne , datum, , a to v souvislosti s podezřením ze spáchání trestného činu vydírání podle § 175 trestního zákoníku. Současně Policii ČR vydal věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředky.

10. Z trestního oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že jednatel žalobkyně , jméno FO, den , datum, sepsal trestní oznámení na žalovaného, které adresoval OSZ v , Anonymizováno, .

11. Ze záznamu o poskytnuté substituční právní službě soud zjistil, že incidentu ze dne , datum, v prostorách , Anonymizováno, na adrese , adresa, , byl přítomen , jméno FO, .

12. Z videozáznamu o vstupu žalovaného do prostor žalobce dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, se do nebytových prostor klubu dostavila skupina pěti mužů, z nichž jeden byl představen jako majitel nebytového prostoru. Barmanka přítomná v prostorách klubu skupinu upozornila, že přišli mimo provozní dobu, a vyzvala je, aby prostory opustili. Muži jí sdělili, že přišli za účelem převzetí nebytového prostoru a dožadovali se předložení nájemní smlouvy k prostorám klubu.

13. Ze záznamu o jednání se zaměstnancem ze dne , datum, soud zjistil, že jednatel žalobkyně dne , datum, jednal se zaměstnankyni žalobkyně –⁠ barmankou , jméno FO, , která mu sdělila, že jí téhož dne kontaktovala paní , jméno FO, , bývalá zaměstnankyně žalobkyně, s nabídkou finanční odměny ve výši 20 000 Kč výměnou za to, že jí umožní okopírovat klíč od nebytových prostor a zpřístupní jí vstupní kód.

14. Z doplnění trestního oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že jednatel žalobkyně rozšířil trestní oznámení ze dne , datum, o nové skutečnosti dle pokynů policie e-mailovým podáním ze dne , datum, .

15. Z dohody o narovnání ze dne , datum, , vč. plné moci zmocněnce soud zjistil, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným, který byl zastoupen zmocněncem, uzavřena dohoda o narovnání, kterou došlo k narovnání sporných vztahů vyplývajících z uzavřené nájemní smlouvy. V dohodě bylo deklarováno pokračování nájmu a že návrh na pokračování nájemní smlouvy byl doručen pronajímateli dne , datum, . Dále v dohodě o narovnání žalovaný potvrdil, že žalobkyně na nájemném ničeho nedluží a že uzavřením dohody o narovnání a zaplacením částky 200 000 Kč dochází k vypořádání závazků z titulu valorizovaného nájemného. Dohodou o narovnání byla narovnána veškerá práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z případného nároku na valorizaci nájemného od měsíce , Anonymizováno, . Ve čl. IV. odst. 4 této dohody bylo současně obsaženo ujednání, že nájemné bude nadále zachováno ve výši maximálně , částka, měsíčně.

16. Z příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že částka 200 000 Kč dle dohody o narovnání ze dne , datum, byla uhrazena v hotovosti proti příjmovému pokladnímu dokladu z téhož dne.

17. Z protokolu o jednání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně již v minulosti podala na žalovaného žalobu z rušené držby. Řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, . V rámci ústního jednání dne , datum, vzala žalobkyně se souhlasem žalovaného žalobu v celém rozsahu zpět.

18. Ze souhrnu provedených listinných důkazů tak bylo možno učinit skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva na nájem nebytových prostor na adrese , adresa, , určených k provozování , Anonymizováno, . Nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, s možností prodloužení o dalších 5 let při splnění podmínky písemného projevu zájmu ze strany nájemce. Žalobkyně tuto podmínku splnila oznámením ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, , což bylo potvrzeno i následnou dohodou o narovnání ze dne , datum, , v níž žalovaný stvrdil pokračování nájmu a neexistenci dluhu na nájemném. Nájemní poměr byl dále prodloužen oznámením žalobkyně ze dne , datum, . Od , Anonymizováno, žalobkyně pravidelně hradila nájemné ve výši , částka, měsíčně, jak vyplývá z výpisů z účtu. Výše nájemného byla sjednána v dohodě o narovnání jako maximální možná částka. V souvislosti s incidentem ze dne , datum, v prostorách klubu, jehož se účastnil i , jméno FO, , bylo podáno trestní oznámení na žalovaného pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání, které bylo následně doplněno o nové skutečnosti. Jednatel žalobkyně rovněž podal vysvětlení Policii ČR a předal věci jako důkazní prostředky. Dále bylo zjištěno, že dne , datum, byla zaměstnankyně žalobkyně kontaktována bývalou zaměstnankyní s nabídkou finanční odměny za zpřístupnění prostor klubu. Soud má za prokázané, že nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným trvá na základě řádně uplatněného prodloužení nájemní smlouvy, a že žalobkyně plní své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, včetně řádného hrazení nájemného.

19. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení:

20. Podle § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.

21. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

22. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

23. Podle § 180 odst. 2 o. s. ř. soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání. Ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.

24. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

25. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

26. Podle ustanovení § 2205 o. z., nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

27. Soud postupoval dle ustanovení § 176 až § 180 o. s. ř., žalovanému doručil žalobu a vyzval ho k vyjádření. Soud k rozhodnutí nenařizoval ústní jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů ve stanovené 15denní lhůtě, neboť soud mohl plně vyjít z předložených důkazů (pokud jde o zjištění skutkového stavu) a dále neboť žalovaný nereagoval, tedy neuvedl soudu tvrzení ani důkazy, jenž by žalobní tvrzení a žalobcem založené důkazy zpochybňovaly.

28. V daném případě soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána v šestitýdenní prekluzivní době. Žalobkyně tvrdí, že zjistila rušení držby užívacího práva dne , datum, , což potvrzují i založené důkazy. Žaloba na ochranu rušené držby byla podána dne , datum, , tedy lhůta k podání žaloby byla zachována.

29. Z provedených důkazů (viz výše) soud učinil závěr, že žalobkyně měla (před zásahem zjištěným dne , datum, ) v nerušené držbě užívací právo k nebytovým prostorům na adrese , adresa, , přičemž do této držby mělo být žalovaným již v minulosti zasahováno (řízení o ochranu rušené držby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu dohody mezi účastníky). Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že žalovaný svémocně do této držby žalobkyně zasáhl, a to konkrétně tím, že dne , datum, neoprávněně vstoupil do prostor klubu spolu s dalšími čtyřmi muži a dožadoval se „převzetí prostoru“. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný měl ke vstupu do nebytových prostor příslušné oprávnění. Žalobkyně byla tedy pokojným držitelem užívacího práva k nebytovým prostorům a žalovaný do této držby svémocně zasáhl, a proto soud ve smyslu § 1003 o. z. dospěl k závěru, že je třeba držbu užívacího práva žalobkyně uvedeným způsobem ochránit. Proto soud žalovanému uložil povinnost zdržet se rušení držby užívacího práva žalobkyně, pokud jde o užívání předmětných nebytových prostor, a dále neomezovat žalobkyni ve výkonu její podnikatelské činnosti v těchto nebytových prostorách.

30. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu advokáta podle § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 2 300 Kč a dvě paušální náhrady po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to je celkem 10 500 Kč, tj. 11 655 Kč s DPH.