19 C 174/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Hanou Michálkovou sídlem Havláskova 26, Brno proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 215 168 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 215 168 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 215 168 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 272/2009. Tvrdí, že řízení trvá již více než patnáct let, což podle jejího názoru představuje nesprávný úřední postup. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaná zaplatila částku 215 168 Kč jako doplatek k již vyplacené části zadostiučinění, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 28. 8. 2024 do zaplacení. Výše požadovaného zadostiučinění vychází z výpočtu délky řízení a navýšení základní částky vzhledem k významu věci a tvrzeným průtahům v řízení. Žalobkyně současně uvádí, že nárok uplatnila u žalované mimosoudně, avšak žalovaná uznala jen část nároku, proto se domáhá doplatku v soudním řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznává a navrhuje jeho zamítnutí v plném rozsahu. Tvrdí, že již poskytla žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 114 000 Kč, a to na základě předběžného projednání nároku dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., přičemž takto stanovenou částku považuje za plně dostačující vzhledem ke všem okolnostem případu. Žalovaná připouští, že délka řízení vedeného u Městského soudu v Brně byla nepřiměřená, avšak tvrdí, že značná část prodlev nebyla způsobena nečinností soudu, nýbrž objektivními okolnostmi a procesními úkony účastníků řízení, zejména návrhy žalobkyně na záměnu účastníků, které vedly k opakovanému rozhodování na dvou stupních soudní soustavy. Dále uvádí, že řízení bylo přerušeno z důvodu konkurzu na majetek původně žalované společnosti, což soud ani stát nemohl ovlivnit. Žalovaná zdůrazňuje, že při výpočtu zadostiučinění postupovala podle metodiky Nejvyššího soudu ČR a relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva, zohlednila složitost věci, vysoký počet účastníků řízení, procesní vývoj a standardní význam věci pro žalobkyni. Žalovaná dále uvádí, že žalobkyni odškodnila ve lhůtě stanovené zákonem, tj. po předběžném projednání nároku dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., poté co žalobkyně podala žádost o odškodnění dne 26. 2. 2024. Žalovaná vydala stanovisko dne 26. 8. 2024 a následně poskytla částku 114 000 Kč. Podle žalované tak bylo odškodnění vyřízeno řádně a v zákonné šestiměsíční lhůtě, proto považuje věc za vypořádanou. Žalovaná dále uvádí, že odškodnění poskytla pouze za dobu, kdy byla žalobkyně účastníkem řízení, jelikož dle jejího názoru nelze žalobkyni přiznat zadostiučinění za období před jejím vstupem do řízení; žalobkyně tak podle žalované nemůže sdílet případnou újmu způsobenou původnímu žalobci. Trvá na tom, že délka řízení byla posuzována pouze za dobu účasti žalobkyně, a to pouze do dne 26. 2. 2024, protože takto žalobkyně vymezila svůj nárok v žádosti o odškodnění. Navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že:- Žalobkyně dne 27. 2. 2024 uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 329 168 Kč z důvodu nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 172/2009, a to tedy za dobu řízení od počátku do uplatnění nároků dne 26. 2. 2024.- Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání projednala a stanoviskem z 26. 8. 2024 žalobkyni sdělila, že nárok posoudila jako částečně oprávněný a poskytla zadostiučinění ve výši 114 000 Kč.- Částka 114 000 Kč byla žalovanou žalobkyni uhrazena před podáním žaloby.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 38 C 272/2009 má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: , podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje6. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , insolvenční spisová značka, má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: , podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje7. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Na základě tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování má soud za prokázané, že posuzované řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 272/2009, jehož účastníkem je žalobkyně od svého vstupu do řízení usnesením ze dne 24. 7. 2014, které nabylo právní moci 20. 8. 2014, trvá od 16. 12. 2019 a nebylo v momentu vyhlášení rozhodnutí pravomocně skončeno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě vymezila, že požaduje zadostiučinění za období do 26. 2. 2024, posuzoval soud nárok žalobce za období od 20. 8. 2014 do 26. 2. 2024, tj. období 9 let a 6 měsíců.

15. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným. Ke shodnému závěru dospěla i žalovaná. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3889/2009, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 – 20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční.

17. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, který však s ohledem na skutečnost, že žalobkyně vstoupila do řízení až několik letech jeho trvání nekrátil za první dva roky v částce poloviční.

18. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění za toto posuzované období ve výši 142 500 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným v citovaném stanovisku NS.

19. Soud tak na základě provedeného dokazování přisvědčil žalované, že je namístě snížení této částky o 20 % z důvodu skutkové a procesní složitosti věci a skutečnosti, že věc byla opakovaně projednávána na více stupních soudní soustavy, byť v procesních otázkách. Věc je procesně mimořádně náročná. Po vstupu žalobkyně do řízení byl opakovaně řešen návrh na záměnu účastníků na straně žalované, přičemž na straně žalované v současnosti vystupuje vysoký počet osob, kdy soud musel u každé zvlášť posoudit okolnosti převodu práv. Řízení je rovněž charakteristické četnými částečnými zpětvzetími žaloby a na ně navazujícími rozhodnutími o částečném zastavení řízení. Řízení bylo navíc od července 2012 do května 2019 přerušeno z důvodu konkursu na majetek původní žalované. Soud dospěl k závěru, že k tomuto přerušení došlo ze zákona a soud i provedeným dokazování podstatného obsahu předmětného konkursního spisu dospěl k závěru, že insolvenční soudu prostupoval plynule a bez průtahů. Soud proto – shodně s argumentací žalované – vyhodnotil kombinaci uvedených okolností jako důvod pro 20% snížení základní částky.

20. Soud nedospěl k závěru, že je třeba základní částku korigovat z žádných dalších kritérií, tedy ani z důvodu postupu žalobkyně v rámci řízení, ani z důvodu postup jednotlivých soudů (jak v posuzovaném řízení, tak i v konkursním řízení původní žalované, kvůli němuž bylo posuzované řízení v období 2012 – 2019 ze zákona přerušeno) či zvýšeného významu řízení pro žalobkyni.

21. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku ve výši 142 250 Kč je třeba snížit o 20 %, tedy na částku 114 000 Kč, což představuje přiměřené zadostiučiněné za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyně nesprávným úředním postupem v posuzovaném soudním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně před podáním žaloby již tuto částku žalobkyni poskytla, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná plnila v zákonné lhůtě šesti měsíců od předběžného uplatnění žaloby, nezavdala svým jednáním důvod pro podání žaloby. Soud tak přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě).