19 C 176/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: právnická osoba zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba o zaplacení 54 173 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 54 173 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 54 173 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 249,50 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 29. 11. 2024 domáhal po žalované náhrady majetkové újmy ve výši 54 173 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen jako „zákon“). Nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vymožení dlužného plnění ve výši 54 173 Kč, které nebylo následně vyplaceno oprávněnému, se dle žalobce dopustila bývalá soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. exekuční sp. zn., resp. soudní exekutor tituly před jménem adresa, Exekutorský úřad adresa-venkov, v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. exekuční sp. zn. (dále jen „namítané řízení“). Žalobce uvedl, že teprve dne 8. 12. 2023 získal informace, na jejichž základě mohl nárok uplatnit u žalované. Žalobce se se svým nárokem na náhradu škody předběžně obrátil na žalovanou dne 9. 2. 2024.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu majetkové újmy v celkové výši 54 173 Kč z titulu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, a to dne 9. 2. 2024. Žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku na náhradu škody. Žalovaná uvedla, že žalobce byl o vymoženém plnění v částce 82 318 Kč informován „Žádostí oprávněnému – dotaz na stav pohledávky“ ze dne 13. 9. 2018, č. j. exekuční sp. zn.-26, s tím, že tento přípis byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 14. 9. 2018. Žádost o náhradu škody byla žalované doručena až dne 9. 2. 2024. Nárok byl dle žalované promlčen již v den podání žádosti o odškodnění. Z uvedeného důvodu žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Rovněž vznesla návrh na přistoupení bývalé soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalované.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 1. 4. 2025, č. j. 19 C 176/2024-50, s tím, že žalobu zamítl. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, pročež byl rozsudek v celém rozsahu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2025, č. j. 55 Co 244/2025-73, zrušen a vrácen zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud přitom uzavřel, že žalobce svůj nárok u žalované uplatnil řádně a včas s tím, že k jeho promlčení dojít nemohlo. Soudu I. stupně nařídil, aby se věcně zabýval nárokem z hlediska naplnění zákonných předpokladu odpovědnosti státu za škodu uvedených v § 13 odst. 1 OdsŠk.

4. Soud na návrh žalované zaslal bývalé soudní exekutorce tituly před jménem jméno FO na adresu dle CEO dotaz, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník řízení na straně žalované. Písemnost tituly před jménem jméno FO osobně převzala dne 11. 9. 2025. Na dotaz soudu nereagovala, proto soud nejednal s tituly před jménem jméno FO jako s vedlejším účastníkem řízení na straně žalované ve smyslu § 93 o. s. ř.

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval.

6. Mezi stranami nebyl sporný průběh exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu adresa, soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, pod sp. zn. exekuční sp. zn., resp. u Exekutorského úřadu adresa-venkov, soudního exekutora tituly před jménem adresa, pod sp. zn. exekuční sp. zn.. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že nárok žalobce na náhradu škody byl žalobcem u žalované předběžně uplatněn dne 9. 2. 2024.

7. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil následující skutková zjištění:

8. Z příkazu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa ze dne 2. 11. 2007, č. j. exekuční sp. zn.-2, soud zjistil, že žalobci bylo v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. exekuční sp. zn., později vedeného u tituly před jménem adresa, Exekutorský úřad adresa-venkov pod sp. zn. exekuční sp. zn., přiznána částka na nákladech oprávněného ve výši 11 727,50 Kč.

9. Z příkazu soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 23. 6. 2016, č. j. exekuční sp. zn.-6, bylo zjištěno, že odměna soudního exekutora a náhrada hotových výdajů tituly před jménem jméno FO, která dosud vedla exekuci, se určuje ve výši 0 Kč.

10. Z usnesení soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 23. 6. 2016, č. j. exekuční sp. zn.-7, soud zjistil, že se nepřiznávají zvláštní náklady ve smyslu § 44b odst. 5 e. ř. ve spojení s § 44b odst. 1 e. ř. tituly před jménem jméno FO, která dosud vedla exekuci.

11. Z listiny Žádost oprávněnému – dotaz na stav pohledávky ze dne 13. 9. 2018, č. j. exekuční sp. zn.-26, včetně doručenky, soud zjistil, že soudní exekutor tituly před jménem adresa dne 13. 9. 2018 informoval žalobce o tom, že v rámci exekučního řízení bylo za působení tituly před jménem jméno FO vymoženo 82 318 Kč. Na náklady tituly před jménem jméno FO bylo vyplaceno 27 120 Kč. Tento přípis byl doručen právnímu zástupci žalobce do datové schránky dne 14. 9. 2018.

12. Z emailu Vyjádření oprávněného k výzvě soudního exekutora ohledně stavu pohledávky č.j. exekuční sp. zn.-26 ze dne 29. 10. 2018 soud zjistil, že žalobce k žádosti soudního exekutora potvrdil přijetí plateb oprávněnému v celkové výši 28 145 Kč.

13. Z dopisu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 28. 11. 2023 soud zjistil, že k žádosti žalobce bylo sděleno, že dle spisové služby převzaté po tituly před jménem jméno FO byla v předmětné exekuci vymožena částka ve výši 82 318 Kč. Exekuce byla tituly před jménem jméno FO předána exekutorovi tituly před jménem jméno FO, nechť se tedy se svojí žádostí obrátí na něj.

14. Z dopisu soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 5. 12. 2023 soud zjistil, že k žádosti žalobce bylo sděleno, že dle bankovních výpisů bylo oprávněnému vyplaceno celkem 28 145 Kč, což bylo oprávněným dne 29. 10. 2018 potvrzeno. Současně na nákladech exekuce byla tituly před jménem jméno FO vyplacena částka 27 120 Kč. Osud dalších vymožených finančních prostředků mu není znám. Současně je nemůže vyplatit, neboť jimi nedisponuje.

15. Ze spisu vedeného pod sp. zn. exekuční sp. zn. soud zjistil, že v předmětné exekuci byla dle bankovních výpisů vymožena částka v celkové výši 82 318 Kč. Oprávněnému bylo vyplaceno celkem 28 145 Kč, na nákladech exekuce byla tituly před jménem jméno FO vyplacena částka 27 120 Kč.

16. Po zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

17. V rámci exekučního řízení bylo za působení tituly před jménem jméno FO vymoženo 82 318 Kč, toto plnění žalobci jako oprávněnému vyplatila částečně, a to v celkové výši 28 145 Kč. O skutečnosti, že o zbytku vymoženého plnění není exekutorovi ničeho známo, a tudíž nemůže být žalobci vyplaceno, byl žalobce informován přípisem soudního exekutora tituly před jménem adresa ze dne 5. 12. 2023. Žalobce se svým nárokem na náhradu škody předběžně obrátil na žalovanou dne 9. 2. 2024.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

19. Podle § 3 odst. 1 písm. b) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.

20. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „odšk. zákon“) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 32 odst. 1 odšk. zákona nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

22. Podle § 35 odst. 1 odšk. zákona Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

23. Na úvod soud konstatuje, že námitka promlčení žalované není důvodná. V tomto ohledu je třeba přisvědčit argumentu žalobce, že ve smyslu jím referované judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2022, sp. zn. 33 Odo 477/2001, a také ve smyslu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 10. 2019, č. j. 37 C 40/2019-80, dozvěděl, respektive nabyl vědomost o vzniku majetkové újmy až dopisem ze dne 5. 12. 2023, neboť až tímto dopisem byl žalobce definitivně informován o skutečnosti, že mu nebude vyplacena vymožená částka. Soud musí přisvědčit žalobci, že pro počátek běhu jeho subjektivní promlčecí doby ve vztahu ke vzniku škody nepostačuje informace, že finanční plnění bylo předchozí soudní exekutorkou vymoženo, nýbrž je naprosto významné zjištění o tom, že vymožené finanční plnění nelze vyplatit, ať již z důvodu jeho ztráty či zpronevěry předchozí soudní exekutorkou, která vymáhání exekuované pohledávky realizovala. Teprve tímto okamžikem se totiž žalobce prokazatelně dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda v určité výši a že za ní je odpovědna předchozí soudní exekutorka, potažmo stát. Soud v této souvislosti znovu odkazuje na výše citovanou soudní judikaturu upínající se k této sporné otázce, podle níž je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě. Jinými slovy, promlčecí doba žalobce k uplatnění nároku u soudu počala běžet dne 6. 12. 2023. Promlčecí lhůta přitom neběžela od 9. 2. 2024 do 17. 7. 2024, kdy byl nárok žalobce projednáván žalovanou, a to podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Promlčecí lhůta dosud neuplynula. Pokud tedy žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu dne 29. 11. 2024, učinila tak v čas, tj. v době, kdy její nárok ještě nebyl promlčen.

24. Soud tedy dále zkoumal, zda splněny tři předpoklady - 1) deliktní jednání státu, 2) škoda jako újma na jmění nebo nemajetková újma a 3) příčinná souvislost mezi deliktem a škodou. Uvedené podmínky musí být splněny kumulativně. Soud přitom konstatuje, že tyto podmínky byly splněny.

25. K prvnímu kritériu soud uvádí, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem soudního exekutora (§ 13 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v podobě prodlení s výplatou vymoženého plnění oprávněnému (dalšímu oprávněnému či jinému věřiteli) podle § 46 odst. 4 exekučního řádu. Poškozený je oprávněn vůči státu požadovat vedle náhrady škody i zákonný úrok z prodlení (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. 30 Cdo 3359/2022).

26. Také škoda na jmění je dána, neboť exekutor tím, že nevyplatil oprávněnému vymožené plnění způsobil, že se majetek žalobce nezvětšil. Shora popsané jednání je rovněž v příčinné souvislosti se způsobenou škodou, neboť kdyby nebylo toho, že exekutorka vymožené plnění nevyplatila, zvětšil by se majetek žalobce o 54 173 Kč, tedy o částku, jež je předmětem tohoto řízení.

27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak zdejší soud dovozuje povinnost žalované nahradit škodu, jež vznikla žalobci v částce 54 173 Kč, neboť byly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu.

28. Ohledně úroků z prodlení soud konstatuje, že tyto žalobkyni také náleží v požadované výši, tedy ve výši 12,75 % ročně z částky 54 173 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud totiž byl nárok u žalované uplatněn dne 9. 2. 2024, lhůta stanovená v § 15 odst. 1 zákona č. 28/1998 Sb. uplynula dne 9. 8. 2024 a teprve až ode dne 10. 8. 2024 byla žalovaná v prodlení.

29. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že soud uložil výrokem I. tohoto rozsudku žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 173 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 54 173 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 249,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 173 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 54 173 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (sepis odvolání) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 950 Kč ve výši 2 299,50 Kč (ad výrok II.).

31. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.