19 C 179/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 582 584 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 582 584 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhal přiznání náhrady škoda ve výši 12 584 Kč spočívající v nákladech právního zastoupení a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 570 000 Kč s příslušenstvím, které mu měly vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že očekával, že soud bude v předmětné věci konat bez zbytečného odkladu a co nejrychleji, a to i proto, že se žalobce jako nezletilý domáhal vymožení dlužného výživného. Má za to, že soud ve věci řádně nekonal, když v řízení o výkon rozhodnutí, které nepředstavovalo skutkově ani právě složitý spor, nebylo vymoženo ničeho, a přesto řízení trvalo 25 let 8 měsíců a 15 dní, tedy bezpochyby nepřiměřeně dlouho. Dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo o pohledávku na dlužném výživném, byly tyto vymáhané finanční prostředky pro žalobce důležité, neboť byl nezletilý a výživným měly být uspokojovány základní potřeby oprávněného.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 582 584 Kč ze dne , datum, . Žalovaná uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) a žádosti žalobce o poskytnutí náhrady škody a zadostiučinění tak nebylo vyhověno. Žalovaná uvedla, že ačkoliv řízení trvalo 25 let a 9 měsíců, což se na první pohled může jevit jako délka nepřiměřená, po seznámení se soudním spisem došla k závěru, že délka řízení nebyla zapříčiněna nečinností soudu, ale specifickými okolnostmi projednávané věci. Délka řízení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy je zásadní měrou ovlivněna možností povinného a okolností, zda existuje v České republice plátce mzdy, který by mohl provádět srážky ze mzdy. V úvodních 10 letech namítaného řízení bylo soudem obratem reagováno na oznámení o změně plátce mzdy povinného a novému zaměstnavateli či Úřadu práce ČR bylo ukládáno srážky ze mzdy provádět. Do roku , Anonymizováno, nikdo z účastníků soudu nesdělil, že došlo ke změně plátce mzdy, nebo že nedochází k provádění srážek. Ani plátce mzdy soudu nesdělil, že povinný už není jeho zaměstnavatelem. Soud tak neměl žádný poznatek nebo podklad k tomu, aby činil kroky ke zjišťování zaměstnavatele povinného. Žalobce v roce , Anonymizováno, sice trval na provádění výkonu rozhodnutí, neoznačil však zaměstnavatele povinného. Soud následně činil veškeré kroky ke zjištění zaměstnavatele povinného a ke zjištění jeho doručovací adresy. Až v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, se soudu podařilo dohledat právního zástupce povinného, který soudu sdělil, že povinnému je od roku , Anonymizováno, vyplácena mzda ve Spolkové republice Německo. Žalobce i nadále trval na pokračování v provádění výkonu rozhodnutí, sám však žádného zaměstnavatele se sídlem v České republice soudu neoznačil a soudu se také žádného nepodařilo dohledat, proto následně došlo k zastavení výkonu rozhodnutí, přičemž bylo rozhodnuto i o nákladech řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná došla k závěru, že v dané věci není dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postup soudu, žádosti žalobce o poskytnutí náhrady škody a zadostiučinění nevyhověla. Z tohoto důvodu navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 570 000 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , Anonymizováno, a nárok na náhradu škody ve výši 12 584 Kč jako náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení. Dále účastníci označili za nesporné, že k projednání žádosti došlo dne , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a žádosti žalobce o poskytnutí náhrady škody a zadostiučinění nevyhověla.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Okresního soudu v Chomutově sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne , datum, byl podán žalobcem návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného , anonymizováno, . Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen. Dne , datum, společnost , právnická osoba, . soudu sdělila, že pracovní poměr povinného skončil , datum, . Dne , datum, oznámil soudu společnost , Anonymizováno, , že u ní povinný nastoupil do hlavního pracovního poměru dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy. Dne , datum, zaslal Úřad práce v Chomutově potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání s tím, že ode dne , datum, povinný pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy. Dne , datum, Úřad práce soudu sdělil, že byla sražena z hmotného zabezpečení částka ve výši 2 400 Kč a od , datum, byl povinný vyřazen z evidence uchazečů, neboť nastoupil do zaměstnání k firmě , anonymizováno, . Dne , datum, soud vyzval povinného, aby ve lhůtě jednoho týdne oznámil soudu přesný název a adresu svého nového zaměstnavatele. Na to povinný soudu oznámil jméno zaměstnavatele a průměrný čistý příjem. Přípisem ze dne , datum, , jméno FO, soudu oznámil, že od , datum, povinný u něj nastoupil do pracovního poměru. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy. K tomu pak bylo vydáno dne , datum, opravné usnesení. Dne , datum, se k soudu dostavila oprávněná uvedla, že povinný nepracuje na výživné nedostala. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy, a to Úřadu práce , adresa, . Skutečnost, že povinný již nadále nepracuje zaměstnavatelé , anonymizováno, , oznámila , Anonymizováno, soudu dne , datum, . Dne , datum, Úřad práce v Chomutově sdělil soudu, že za měsíc , Anonymizováno, bylo jmenovanému sraženo 1 200 Kč a od měsíce června dosud provádí srážky běžného výživného to je 600 Kč. Přípisem ze dne , datum, zaslal Úřad práce soudu potvrzení o době, po kterou byl povinný veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a o částkách, kterému byly sráženy. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy, a to , Anonymizováno, V návaznosti na zvýšení výživného soud usnesením z , datum, přikázal zaměstnavateli povinného k provádění srážek ve vyšší částce. Přípisem z , datum, společnost , právnická osoba, , oznámila soudu, že k , datum, končí pracovní poměr povinného. Dále soudu oznámila částky, které byly v rámci výkonu srážkami mzdy učiněny. Dne , datum, se povinný dostavil k soudu a uvedl, že opět pracuje ve firmě , adresa, Dne , datum, správce konkursní podstaty úpadce , právnická osoba, sdělila, že pracovní poměr povinného byl ukončen , datum, a sdělila částky, které byly doposud úpadcem ze mzdy povinného strženy. Dne , datum, soud vyzval povinného ke sdělení aktuálního zaměstnavatele. Dne , datum, pan , jméno FO, zaslal soudu sdělení, že povinný je u něj v zaměstnání od , datum, a že pravidelně zasílá oprávněné měsíčně částku 1 500 Kč. Dne , datum, právní zástupce oprávněné soudu sdělil, že částky uváděné správkyní konkursní podstaty předchozího zaměstnavatele povinného oprávněné nedokázali. Dne , datum, správkyně konkursní podstaty úpadce , právnická osoba, soudu sdělila, že původně byl u částek nesprávný rok a zaslala opravený přehled stržených částek. Dne , datum, pan , jméno FO, sdělil, že u něj povinný již nepracuje a není mu známo, kde aktuálně pracuje. Dne , datum, soud vyzval povinného ke sdělení, kde je aktuálně zaměstnán. Dne , datum, povinný sdělil jméno a adresu svého aktuálního zaměstnavatele. Dne , datum, právní zástupce oprávněné zaslal soudu aktuální výši dluhu. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy. Dne , datum, povinný podal odvolání proti usnesení. Dne , datum, právní zástupce oprávněné a.s. informoval soud o změny příjmení. Dne , datum, právní zástupce oprávněné informoval soud, že výkon rozhodnutí v současné době realizován, a to mimo měsíců , Anonymizováno, a , Anonymizováno, realizován nebyl. Přípisy z , datum, a , datum, zaměstnavatel povinného soudu sdělil okolnosti týkající se výplat srážek za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Dne , datum, zaměstnavatel povinného sdělil, že povinný ukončil pracovní poměr k , datum, . Usnesením ze dne , datum, soud vyzval povinného ke sdělení aktuálního zaměstnavatele. Dne , datum, povinný sdělil jméno aktuálního zaměstnavatele. Usnesením ze dne , datum, byl výkon rozhodnutí nařízen novému plátci mzdy. Dne , datum, soud zaslal oprávněnému dotaz, zda pohledávka byla zcela uspokojena a zda je možné spis skartovat. Dne , datum, právní zástupce oprávněného soud informoval, že vymáhaná pohledávka uspokojena nebyla a navrhl, aby bylo v řízení dále pokračováno. Na to soud , datum, přípisem oprávněného informoval, že pokud na výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy trvá, je třeba označit aktuálního zaměstnavatele povinného. Dne , datum, soud požádal Okresní správu sociálního zabezpečení a Úřad práce o sdělení, zda je povinný evidovány jako zaměstnanec u nějakého zaměstnavatele a pokud ano, o jeho sdělení. Dne , datum, Úřad práce odpověděl, že povinný byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání do , datum, . Dne , datum, OSsZ informovala soud, že povinný není evidován jako zaměstnanec ani jako OSVČ. Dále uvedla, že nepobírá od ČSSZ ani důchod. Dne , datum, soud informoval právního zástupce oprávněného, že za součinnosti s ostatními úřady se nepodařilo zjistit zaměstnavatele povinného. Dne , datum, soud vyzval povinného ke sdělení aktuální zaměstnavatele. Vzhledem ke skutečnosti, že výzvu nebylo možné doručit, soud způsob náhradního doručení. Dne , datum, soud nařídil výslech povinného, tento se však nekonal z důvodu nedoručení předvolání. V , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, se soudu podařilo zjistit jméno právního zástupce povinného, který soudu sdělil, že povinný je zaměstnán v SRN od , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jelikož oprávněný na provádění výkonu rozhodnutí trval, učinil soud opět dotaz na příslušné úřady, aby zjistil, zda má povinný v ČR plátce mzdy. Usnesením ze dne , datum, soud výkon rozhodnutí zastavil, a to z důvodu, že se v ČR nepodařilo od roku , Anonymizováno, dohledat plátce mzdy a mzdu, kterou povinnému vyplácí zaměstnavatel v zahraničí, nelze výkonem rozhodnutí postihnout. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo dne , datum, potvrzeno odvolacím soudem. Řízení pravomocně skončilo dne , datum, .

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Na základě tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že ačkoli řízení trvalo 25 let a 8 měsíců, délka řízení nebyla způsobena činností soudu, ale charakterem řízení, kdy délka řízení je primárně závislá na tom, jak dlouho bude částka po povinném vymáhána.

14. Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním má soud za prokázané, že soud v rámci řízení postupoval plynule, opakovaně nařizoval výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy u nových zaměstnavatelů povinného v návaznosti na změny jeho pracovních poměrů, opakovaně povinného vyzýval ke sdělení osoby zaměstnavatele a reagoval i návrhy oprávněného, opakovaně dožadoval součinnost od OSSZ a Úřadu práce při zjišťování aktuálního zaměstnavatele, přiklonil se soud k obrannému tvrzení žalovaného, že i přes prokázanou délku řízení nelze dojít k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Soud k tomuto závěru došel i přes zjištění, že soudu se nedařilo opakovaně doručit povinnému výzvy ke sdělení jeho aktuálního zaměstnavatele, neboť toto nelze přičítat soudu, i přes dílčí zjištěný průtah, kdy soud v období od , datum, do , datum, dostatečně rychle nereagoval na podnět žalobce ze dne , datum, . Stejně tak soud přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že nelze jako nesprávný postup soudu hodnotit pasivitu soudu v období , Anonymizováno, , když soud neměl informace o tom, že by povinný změnil zaměstnavatele nebo že by nedocházelo k výkonu rozhodnutí, když o tom soud nebyl ze strany oprávněného, povinného či zaměstnavatele informován.

15. Soud tak dospěl k závěru, že není dán odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb. spočívající v nesprávném úředním postupu soudu v posuzovaném řízení a z tohoto důvodu zamítl žalobu jak v části zadostiučinění za nesprávný úřední postup, tak i v části nároku na náhradu škody spočívající v náhradně nákladů právního zastoupení, aniž by dále zkoumal rozsah nemajetkového újmy a její přiměřenou výši a vznik a výši vzniklé škody.

16. Výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši dvou režijních paušálů každý ve výši 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ve věci a účast u ústního jednání, tedy celkem ve výši 600 Kč.