19 C 187/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 605 000 Kč

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 605 000 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném soudním řízení domáhá po žalované zaplacení finanční částky ve výši 605.000 Kč s příslušenstvím jako kompenzace za nemajetkovou újmu, kterou utrpěl v důsledku nezákonného trestního stíhání a vazby, a to dle ustanovení § 7 a následujících zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „OdpŠk“). Tato částka se skládá za částky 500 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a 105 000 Kč coby doplatku zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonnou vazbu nad rámec toho, co již žalovaná plnila. Žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo proti němu vedeno po dobu , Anonymizováno, dní, z toho , Anonymizováno, dní strávil ve vazbě, načež byl pravomocně zproštěn obžaloby. V reakci na jeho mimosoudní žádost žalovaná přiznala účelně vynaložené náklady obhajoby ve výši 107.890 Kč a zadostiučinění za vazbu ve výši 210 000 Kč (tj. 1 000 Kč za den), avšak odmítla poskytnout peněžité zadostiučinění za samotné trestní stíhání, a omezila se toliko na vyslovení omluvy. Žalobce považuje takovou satisfakci za zcela nedostatečnou, neboť trestní stíhání podle jeho tvrzení zasáhlo do jeho osobnostní sféry, pověsti, rodinných a obchodních vztahů, a navozovalo stav trvalé nejistoty a frustrace, umocněný hrozbou trestu odnětí svobody v trvání , Anonymizováno, až , Anonymizováno, let a trestu vyhoštění, který byl navrhován v délce , Anonymizováno, let. Argumentuje, že dle ustálené samotné konstatování porušení práva není postačující, je-li zásah do práv intenzivní, a že soudy při stanovení peněžitého zadostiučinění přihlížejí k povaze trestní věci, délce řízení a dopadům do osobnostní sféry poškozeného. Požadovaná částka 500 000 Kč odpovídá částce 1 602 Kč za každý den stíhání. Ve vztahu k vazební újmě požaduje doplatek 105 000 Kč, když částku 1 500 Kč za den považuje za odpovídající a vyzdvihuje závažnost osobních a sociálních dopadů, včetně jazykové bariéry, ztráty důvěry a vyřazení ze společensko-ekonomického života.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že neuznává žalobou uplatněné nároky co do důvodu ani výše. Uvádí, že ve vztahu k nároku na odškodnění za nezákonné trestní stíhání byla žalobci poskytnuta omluva za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, kterou považuje za dostačující formu satisfakce ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk. Odkazuje na judikaturu (např. sp. zn. , Anonymizováno, ), podle níž nelze poskytování peněžní formy zadostiučinění považovat za pravidlo, ale toliko za výjimečný prostředek, přičemž žalobce podle jejího názoru ani důsledky ani příčinnou souvislost újmy dostatečně netvrdí a neprokazuje. Délku řízení hodnotí jako zcela přiměřenou, neboť celé trestní řízení trvalo , Anonymizováno, a neobjevily se v něm průtahy. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění za vazbu žalovaná konstatuje, přiznání částky 1.000 Kč za den pokládá za dostatečné zadostiučinění za porušení práva žalobce. Dle ní žalobce ani zde nedoložil žádné specifické okolnosti, které by odůvodňovaly navýšení částky nad obvyklý rámec. Vzhledem ke výše uvedenému navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů soudního řízení.

3. Vzhledem k tomu, že žaloby nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o dopadech trestního stíhání a vazby do své osobní sféry, soud jej na ústním jednání dne , datum, vyzval postupem dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení k tvrzeným zásahům.

4. Žalobce ve svém podání ze dne , datum, reagoval na výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. tak, že k tvrzení týkající se zásahů nezákonného trestního stíhání do jeho osobní sféry, zejména dopadů na čest, pověst, psychický stav, rodinné a obchodní vztahy, žádné důkazy neoznačil. Výslovně uvedl, že po zkušenosti s nezákonným trestním stíháním již nechce v řízení nad rámec podané žaloby dále rozkrývat své osobní poměry, ani předvolávat členy , Anonymizováno, či rodiny jako svědky, neboť by tím došlo k dalšímu zásahu do jeho osobní integrity a k prohloubení újmy, kterou již utrpěl. Tímto postupem žalobce výzvě soudu nevyhověl, a tvrzené zásahy do osobní sféry zůstaly neprokázány, tedy pouze v rovině obecných tvrzení.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, soud vůči nim již dále neprováděl dokazování:- Žalobce dne , datum, uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením, vedeným u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , Anonymizováno, v celkové výši 1 390 890 Kč se stávající z nároku na náhradu nákladů spojených s obhajobou ve výši 107 890 Kč, nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 500 000 Kč, nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené vazbou ve výši 315 000 Kč a nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 468 000 Kč.- Žalovaná uplatněný nárok posoudila a stanoviskem ze dne , datum, žalobci sdělila, že co se týče náhrady škody, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajoby v trestním řízení, tento nárok byl zcela uspokojen. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za nezákonný postup se omluvila, nicméně požadovanou finanční satisfakci neposkytla, neboť má za to, že konstatování spojené s omluvou je dostatečnou formou zadostiučinění. Co se týče nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou, zde poskytla částku 210 000 Kč, tedy 1 000 Kč za den s odůvodněním, že má za to, že tato částka je dostatečná. A co se týče nároku na nepřiměřenou délku řízení, zde žalobci sdělila, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti a neplnila ničeho.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav ohledně trestního stíhání žalobce, včetně jeho vazebního omezení: Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, , odboru obecné kriminality, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání dvou osob, včetně žalobce, pro zvlášť závažný zločin , anonymizováno, . Z obžaloby Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl spolu s další osobou obžalován ze spáchání uvedeného trestného činu, přičemž mu byla kladena za vinu , Anonymizováno, . Z usnesení Okresního soudu v Chebu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) trestního řádu, tedy z důvodu obavy z útěku a obavy z opakování trestné činnosti, přičemž soud nepřijal jeho slib dle § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu a zamítl žádost o propuštění z vazby. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl v plném rozsahu zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustil skutku, pro který byl obžalován. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, soud zjistil, že odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku bylo jako nedůvodné zamítnuto, čímž bylo potvrzeno, že trestní stíhání žalobce bylo pravomocně ukončeno ve prospěch žalobce.

8. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

17. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , anonymizováno, ). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z , datum, , sp .zn. , Anonymizováno, .

18. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazováním má soud za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále bylo nesporné, že žalobce splnil i další podmínku pro projednání věci u soudu, a to předběžné uplatnění nároku u žalované.

19. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

20. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním soud vyšel z provedeného dokazování, kdy bylo prokázání, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí – usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně a je tak dán odpovědnostní titulu ve smyslu zákona č. 82/1998.

21. Žalobce ve vtahu k dopadům do své osobní sféry uvedl v obecné rovině zásahy do následujících oblastí: (i) byla zasažena čest a pověst žalobce, především v jeho komunitě, kde se informace o trestním stíhání rozšířila, (ii) trestní stíhání mělo dopady na jeho psychiku, vyvolalo stres, nejistotu a obavy, (iii) došlo ke ztrátě důvěry ze strany obchodních partnerů a narušení vztahů s rodinou a přáteli, (iv) žalobci hrozilo vyhoštění což mělo negativní dopad, protože , Anonymizováno, , má zde rodinné a pracovní zázemí. Nicméně vzhledem tomu, že žalobce k výzvě soudu neoznačil důkazy k prokázání těchto tvrzení, soud vycházel pouze z těchto obecných tvrzení a o obecně známé skutečnosti, že nezákonné trestní stíhání u jakéhokoli poškozeného má negativní zásahy do jeho osobní sféry.

22. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s následujícími rozhodnutími zdejšího soudu:- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , kdy byl poškozený stíhán pro , Anonymizováno, , které bylo následně překvalifikováno na , Anonymizováno, . Hrozila zde trestní sazba , Anonymizováno, let poškozený byl ve vazbě, nicméně neprokázal žádné konkrétní zásahy do své osobní sféry, soud tam tedy vycházel z těch obecných zásahů nezákonným trestním stíháním. Jako přiměřené bylo shledáno v daném případě konstatování porušení práva a omluva.- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, opět zdejšího soudu, kdy poškozený byl nezákonně stíhán pro trestný čin , Anonymizováno, , hrozila zde trestní sazba až , Anonymizováno, let, trestní stíhání trvalo , Anonymizováno, dní, poškozený byl zadržen, byly prokázány zásahy do rodinného života. Jako přiměřené zadostiučinění bylo rozhodnuto, že je zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluva.- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , kdy poškozený byl nezákonně stíhán pro trestný čin , Anonymizováno, , trestní stíhání zde trvalo , Anonymizováno, dnů, hrozila zde trestní sazba , Anonymizováno, let, poškozený zde tedy nebyl ve vazbě, poškozený zde neprokázal konkrétní zásahy, opět soud zde, vycházel z fikce těch obecných zásahů do osobní sféry a i zde bylo rozhodnuto, že tedy dostatečným je konstatováním porušení práva a omluva.

23. Kromě těchto srovnatelných případů označil i sám žalobce 3 věci, a to:- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , kdy byl poškozený byl trestně stíhán pro , anonymizováno, , za který mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí , Anonymizováno, let, avšak po více než , Anonymizováno, letech trvajícím řízení byl pravomocně zproštěn obžaloby. V souvislosti s trestním stíháním a vazbou v délce , Anonymizováno, dní utrpěl závažné zásahy do své osobní sféry, spočívající v , Anonymizováno, , dále , Anonymizováno, . Za tyto újmy mu bylo přiznáno zadostiučinění za výkon vazby, za nepřiměřenou délku řízení i finanční satisfakce za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním, a to ve výši 100 000 Kč, což je částka, kterou stanovil odvolací soud.- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , kdy byl poškozený trestně stíhán pro , anonymizováno, , přičemž mu hrozil trest odnětí svobody až na , Anonymizováno, let. V důsledku nezákonného stíhání a téměř roční vazby bylo prokázáno omezení jeho osobní svobody, závažné psychické obtíže, zhoršení zdravotního stavu, ztráta živnosti, rozpad rodinných vztahů a zásadní narušení společenského života. Žalobci byla přiznána náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 80 000 Kč.- Řízení sp. zn. , Anonymizováno, , kdy byl poškozený trestně stíhán pro , anonymizováno, . Trestní stíhání bylo posléze zastaveno, resp. skončilo zproštěním obžaloby. Za uvedený trestný čin zbavení osobní svobody žalobci hrozila trestní sazba odnětí svobody v rozmezí dvou až , Anonymizováno, let. V důsledku nezákonného trestního stíhání byly prokázány zásahy do osobní sféry žalobce, kdy po dobu čtyř měsíců a šesti dnů byl zbaven osobní svobody a umístěn ve vazbě, čímž došlo k nejintenzivnějšímu zásahu do jeho základních práv. Ve vazbě byl vystaven verbálním útokům a sociální stigmatizaci, po propuštění se u něj projevily , Anonymizováno, . Dle byla konstatována újma v oblasti osobní svobody a zdraví. Poškozenému byla přiznána náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 40 000 Kč.

24. Tyto žalobcem označené případy soud nevyhodnotil jako srovnané, když tyto se týkaly trestních stíhání pro zcela jiné trestné činy a zejména v nich byly prokázány závažné zásahy do osobních sfér poškozených, a to na rozdíl od posuzovaného případu žalobce, kdy tento i přes výzvu soudu neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení o zásazích trestního stíhání do jeho osobní sféry a tyto tak zůstaly v rovině obecných tvrzení.

25. Porovnáním žalobcova případu se soudem prezentovanou srovnatelnou judikaturou tak soud dospěl k závěru, že přiměřenou formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním žalobce je pouhé konstatování porušení práva a omluva, které již žalovaná žalobci poskytla. Z tohoto důvodu pak žalobu co do zadostiučinění ve výši 500 000 Kč soud zamítl.

26. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z vazbu soud opět vyšel pouze z obecných tvrzení žalobce týkajících se zásahů do jeho osobní sféry vyvolané výkonem vazby. S ohledem na skutečnost, že žalobce k tvrzeným zásahům neoznačil ani k výzvě soudu důkazy k jejich prokázání, soud uzavřel, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve středu rozpětí daného stanoviskem Nejvyššího soudu (500 – 1500 Kč /den vazby), tedy ve výši 1000 Kč/den vazby, je přiměřené. Vzhledem k tomu, že žalovaná již přiměřené zadostiučinění žalobci poskytla, soud zamítl žalobu v částce toto přiměřené zadostiučinění převyšující, tedy v žalované částce 105 000 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tři účasti na ústním jednání a příprava na jedno jednání).