19 C 191/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Tereza Jachura Maříková v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupená anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno anonymizováno adresa o zaplacení 116 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 85 428 Kč s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení z částky 84 735 Kč, z 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení z částky 693 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 946 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 33 607,17 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 27 %, jejichž konkrétní výše bude určena samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 73 %, jejichž konkrétní výše bude určena samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném v záhlaví uvedené částky představující jím uhrazenou cenu zájezdu a další náklady se zájezdem spojené. Žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl závazek žalovaného obstarat pro žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zájezd a závazek žalobce uhradit sjednanou cenu zájezdu. Zájezdem byl pobyt v hotelu [anonymizována tři slova] ve městě [anonymizováno], stát [anonymizována dvě slova], v termínu od [datum] do [datum] (ve smlouvě je chybně uveden rok [rok]). V době příletu do místa pobytu však byl hotel [anonymizována tři slova] zavřen a celá oblast, především pobřeží u [územní celek], byla evakuována a to z důvodu řádění cyklonu [anonymizováno], který se zformoval [datum] nad [anonymizována dvě slova], a který narazil na pevninu a [územní celek] dne [datum], kdy jeho síla kulminovala. V důsledku této bouře všechny cestovní kanceláře z Evropy již od [datum] jakékoliv cesty do oblasti zrušily a klienty, kteří v oblasti trávili dovolenou před tímto datem, evakuovaly. Žalobce byl proto nucen sám a bez znalosti místního jazyku, po příletu, vyhledat ubytování a zajistit si provizorní přespání, přičemž se nakonec ubytoval v hotelu [anonymizováno]. Žalobce tedy žádal okamžité ukončení zájezdu a zajištění odletu zpátky do České republiky z důvodu, že celý resort byl prakticky uzavřený a probíhaly likvidace škod. Žalobce uplatnil své právo na přepravu zákazníka na místo odjezdu u žalovaného, avšak tento po něm požadoval uhrazení nákladů vzniklých v souvislosti se změnou termínu odjezdu znějící ve výši 5 000 Kč/osoba, následně ve výši 3 000 Kč/osoba, což žalobce odmítal. Zřejmě z toho důvodu žalovaný zajistil odlet žalobce zpátky do České republiky až dne [datum]. Žalobce tedy vytkl vady zájezdu bez zbytečného odkladu, poté, co se tyto vyskytly, a žalovaný tyto vady akceptoval, když zařídil ukončení zájezdu a odlet žalobce zpátky do České republiky. Žalobce posléze reklamoval vady zájezdu i písemně, kdy specifikoval i výši uplatněné slevy z ceny zájezdu a výši nároku na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s řešením krizové situace. Žalobce tedy nárokuje částku 112 980 Kč, jakožto slevu z ceny zájezdu ve výši 100% z důvodu, že zájezd prakticky nebyl realizován, částku ve výši 1 904 Kč, jakožto náhrady uhrazeného cestovního pojištění, částku ve výši 1 490 Kč, jakožto náhradu uhrazeného parkovného u letiště [jméno] [jméno] v [obec], v době plánovaného trvání zájezdu, tj. od [datum] do [datum].

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že s žalobcem uzavřel prostřednictvím obchodního zástupce [právnická osoba] smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do [anonymizováno] v termínu od [datum] do [datum], s ubytováním v hotelu [anonymizována tři slova], stravováním all inclusive, pro 2 osoby, za cenu 112 980 Kč. Dále žalovaný nesporoval, že hotel [anonymizována tři slova] byl v době příletu žalobce kvůli tropické bouři uzavřen, a že žalobce se ubytoval v hotelu [anonymizováno], a z místa zájezdu odletěl již dne [datum]. Žalovaný namítl promlčení nároku žalobce, když tvrzené vady zájezdu nebyly žalovanému vytčeny do 1 měsíce ode dne skončení zájezdu ([datum]). Žalobce tvrdí, že vady zájezdu žalovanému vytkl emailem z [datum], avšak tento email žalovaný obdržel až dne [datum], déle než 1 měsíc po skončení zájezdu i po původním sjednaném datu skončení zájezdu. Žalovaný dále namítal, že žalobci žádné nároky z titulu vad zájezdu nevznikly. Hotel, v němž měl žalobce podle smlouvy o zájezdu být ubytován, byl uzavřen kvůli tropické bouři, což však žalovaný v den zahájení zájezdu nevěděl. Tato událost byla vyřešena ubytováním žalobce v jiném hotelu stejné kategorie, ale vyšší úrovně. Tento hotel byl dražší, přičemž takto vynaložené vyšší náklady nesl žalovaný ze svého. Tím žalovaný splnil svou zákonnou povinnost plynoucí pro něj z § 2539 odst. 2 o. z. Ubytování žalobce v jiném hotelu stejné kategorie a lepší kvality není vadou zájezdu a žalobce tedy nesvědčí nárok na slevu z ceny zájezdu. I kdyby ubytování v jiném hotelu bylo vadou, pak jistě nebylo podstatnou vadou, pro kterou by nemohl zájezd pokračovat. Pokud se přesto žalobce rozhodl zájezd předčasně ukončit, bylo to jeho rozhodnutí, které žalovaný akceptoval, a navíc na sebe dobrovolně převzal náklady na změnu termínu letu ve výši 6 000 Kč. Žalovanému pak není zřejmé, proč by měl za žalobce hradit sjednané cestovní pojištění a jím sjednané parkování na letišti v [obec]. Podle názoru žalovaného je pak celkový požadavek žalobce nepoctivý, protože v součtu přesahuje celkovou cenu zájezdu a při vyhovění žalobnímu návrhu by tak žalobce a jeho spolucestující strávili 6 dnů v 5* hvězdičkovém hotelu v režimu all inclusive v [anonymizováno] zadarmo.

3. Po poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., při ústním jednání konaném dne [datum] doplnil žalobce svá tvrzení podáním ze dne [datum] ohledně včasnosti vytknutí vad zájezdu ve smyslu § 2540 o. z., tak že již v době pobytu v Ománu, žalobce reklamoval služby poskytnuté žalovaným, konkrétně celou řadou telefonátů s pracovníky žalovaného. Následně žalobce reklamoval vady plnění žalované emailovým přípisem ze dne [datum]. Na tuto reklamaci reagovaly zástupkyně [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] dne [datum]. Ze strany žalovaného pak bylo přijetí reklamace potvrzeno emailovou zprávou ze dne [datum]. Vyjádření k reklamaci ze strany žalovaného žalobce obdržel emailovou poštou dne [datum].

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce s žalovaným prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] uzavřely smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl pobyt v hotelu [anonymizována tři slova], ve městě [anonymizováno], stát [anonymizováno], v termínu od [datum] do [datum], pro 2 osoby. Za tento zájezd žalobce uhradil částku ve výši 112 980 Kč. Žalobce společně s další osobou dne [datum] odletěl na místo pobytu, přičemž zájezd byl předčasně ukončen na žádost žalobce z důvodu cyklónu, který narazil na pevninu a [územní celek] dne [datum] a žalobce, společně se spolucestující se vrátil do České republiky dne [datum]. Také nebylo mezi účastníky řízení v rozepři, že žalobce pobýval v náhradním ubytování – hotelu [anonymizováno] od doby příletu, tj. od [datum] do doby odletu, tj. [datum]. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení byla mezi účastníky řízení nesporná, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování emailem ze dne [datum], dopisem ze dne [datum], reklamací zájezdu ze dne [datum], účtenkou [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a parkovacím šekem, emailovou komunikací ze dne [datum], dne [datum], dne [datum], zpáteční letenkou, pravidly pro vstup do země (Covid - 19), a sms zprávami (pro telefonní číslo [tel. číslo]), fotografiemi (10 fotografií) a emailem ze dne [datum] a cestovní smlouvou. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] prostřednictvím sms zpráv, komunikoval se zástupcem žalovaného, [anonymizováno] [příjmení], kdy vyslovil požadavek odletu dne [datum] z důvodu nefunkčních bazénů a ostatních služeb a dále z důvodu nemožnosti konzumovat alkohol před 19 hodinou z důvodu svátku Ramadán. Na to bylo reagováno [anonymizováno] [příjmení] tak, že možnost odletu z místa je dne [datum], za platbu ve výši 3 000 Kč/osoba, avšak tato částka nebude žalobci, jakožto poplatek za změnu účtována. Dne [datum] a [datum] komunikoval žalobce se zprostředkovatelem zájezdu, společností [právnická osoba] emailovou formou s tím, že si stěžoval, že v důsledku tajfunu v oblasti [anonymizováno] je hotel [anonymizována dvě slova], kde měl být ubytován mimo provoz, tudíž si musel zajistit ubytování v náhradním hotelu [anonymizováno]. Dále žalobce emailem ze dne [datum] reklamoval předmětný zájezd, a to zejména z důvodu, že hotel, kde měl být ubytován, byl mimo provoz, a musel být ubytován v náhradním hotelu [anonymizováno]. Dále z důvodu, že v resortu v důsledku tajfunu nic nefungovalo – pláže, bazény, obchody, venkovní bary a restaurace, možnost výletů. Reklamaci také činil z důvodu období Ramadánu a s tím spojených komplikací s využitím programu strava all inclusive (nemožnost konzumovat alkohol před 19 hodinou). Na reklamaci bylo žalovaným reagováno dopisem ze dne [datum] tak, že žalobci byl nabídnut odlet zpět do [obec] následující den, přičemž tento zvolil možnost odletu až dne [datum]. Dále žalovaný sděloval, že o stávajícím počasí nevěděl, informace o ramadánu byly uvedeny na webových stránkách žalovaného (omezení alkoholických nápojů je pak plně v kompetenci toho kterého hotelu, přičemž žalovaný nevěděl, že žalobce z důvodu cyklónu bude ubytován v jiném hotelu). Žalovaný odmítl odpovědnost za klimatické podmínky a uzavření hotelu, avšak nabídl žalobci kompenzaci ve výši 20 000 Kč. Nato žalobce reagoval dopisem ze dne [datum], který byl učiněný prostřednictvím jeho právního zástupce s tím, že uvedenou kompenzaci ve výši 20 000 Kč odmítl a vyjádřil nárok na vrácení celé uhrazené ceny zájezdu, včetně pojistného a parkovného za dobu zájezdu tj. částku v celkové výši 116 374 Kč. Z pořízených fotografií místa pobytů zájezdu soud zjistil, že v důsledku cyklonu na místě samém byly zatopeny hotelové bazény, polámané palmy, znečištěné pláže, polámané slunečníky, nefungující bary na pláži. Žalobce uhradil za parkování za období od [datum] do [datum] na letišti [část obce] částku ve výši 1 490 Kč Cena pojištění za pobyt byla 952 Kč/osoba, avšak z provedených důkazů nemá soud za prokázané, že by si žalobce pojištění osob sjednal a částku ve výši 1 904 Kč, uhradil.

6. Z výslechu žalobce má soud za prokázané, že den před odletem byl na návštěvě u svých známých, kteří z novinového článku zmínili, že v [anonymizováno] byl tajfun. Žalobce v této souvislosti nenapadlo si danou skutečnost ověřit u cestovní kanceláře, resp. měl za to, že pokud by situace byla nepřijatelná, cestovní kancelář by zájezd neuskutečnila. Po příjezdu na místo samé, na letišti nečekal transfer, který je měl zavést do hotelu, tudíž na své náklady taxíkem odjel s manželkou do hotelu [anonymizována dvě slova], avšak tento nefungoval. Taxikář je proto odvezl do jediného fungujícího hotelu [anonymizováno], kde se o ně postarali. Následně telefonoval se zástupcem žalovaného, [anonymizováno] [příjmení], který jim nabídl odlet o týden později, s čímž souhlasil, zřejmě i z důvodu, že nebylo možné sehnat letenky s ohledem na situaci dříve. Jinak na místě samém probíhal Ramadán, což znamenalo, že mohli alkohol konzumovat až po 19 hodině. K náhradnímu hotelu žádné výtky stran služeb a ubytování nebyly. Při sjednání zájezdu, žalobce komunikoval s [anonymizováno] [příjmení], této sdělil požadavek na zájezd na [anonymizována dvě slova], respektive konkrétně destinaci [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] mu ukázala hotel a navrhla termín, s čímž následně souhlasil. Žádné bližší detailní informace, například k tomu, že v daném období probíhá Ramadán či se může vyskytnou nebezpečí tajfunu, mu poskytnuty nebyly.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že před tím, než měli odjet, byli u známých, kteří jim ukazovali novinové články s tím, že v místě samém řádil tajfun. Nikdo jim však nic z cestovní kanceláře neřekl, tudíž na místo samé odletěli. Poté, co přiletěli na místo, hotel, kde měli být ubytováni, nefungoval, na místě nebyl žádný delegát. Na letišti si proto vzali taxíka, který je následně odvezl do náhradního hotelu, kde se o ně postarali. Poté komunikovali s žalovaným, respektive zástupcem [anonymizována dvě slova], který jim sdělil, že jim zajistí zpáteční letenky za týden. Jinak na místě samém nic nefungovalo, byly nefunkční bazény, lehátka, všechno bylo zničené. Na místě pobytu v podstatě nemohli nic dělat. Jinak náhradní hotel byl hezký, služby i ubytování byly odpovídající. Akorát z důvodu Ramadánu nedostali během dne alkohol, ačkoliv měli zaplacené stravování all inclusive, tedy včetně neomezené konzumace alkoholických nápojů.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tato pracuje pro společnost, která zájezd pro žalobce zprostředkovávala. Ona přímo jednala s žalobcem stran požadavku na zájezd, kdy žalobce dostal nabídku na 3 různé destinace, jedna z nich byly [země], jedna z nich [anonymizováno]. Následně si žalobce vybral destinaci [anonymizováno]. Svědkyně musela ověřit dostupnost termínu, hotelu a letenek, v podstatě se jednalo o zájezd na vyžádání, který nebyl v standardní nabídce žalovaného. V době sjednání zájezdu, neměla od žalovaného žádné informace o možnosti výskytu tajfunu, počasí ověřovala na webových stránkách, ze kterých vyplynulo, že přelomové období je od konce června, tudíž počasí mělo odpovídat standardu. Pokud by od žalovaného měla informace o možnosti výskytu tajfunu v daném období, zájezd by žalobci nedoporučila. Dané informace by si zřejmě na webových stránkách žalovaného všimla. Poté, co žalobce doletěl na místo samé, jí telefonicky kontaktoval, ona v té době byla na služební cestě ve [země], tudíž situaci s žalobcem komunikovala dále její kolegyně. Žalobce si stěžoval, že nefunguje hotel, kde měl být ubytován, z letiště neměl zajištěn transfer, musel využít taxíku, který jej zavezl do náhradního hotelu. Situace na místě z důvodu mimořádně špatného počasí byla špatná. Domnívala se, že žalobce s partnerkou z místa pobytu neodletěli hned, nýbrž až po určitém čase. Jinak obecně, na místě samém by měl být buď delegát cestovní kanceláře, nebo spolupracující cestovní kancelář. Minimálně by pak cestovní kancelář měla mít od spolupracující cestovní kanceláře či delegáta informace, že např. daný hotel nemůže poskytnout služby, popřípadě, že situace na místě samém z důvodu špatného počasí, není ideální. Žalobce zájezd chtěl ukončit dřív z důvodu, že nebyl spokojen.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tento v rozhodné době pracoval pro žalovaného jako [anonymizována dvě slova]. Měl na starost zájezd žalobce. Standardně pokud jde o počasí či další skutečnosti, které mohou mít vliv na uskutečnění zájezdu, žalovaný míval informace buď od delegáta, nebo spolupracující cestovní kanceláře. V daném konkrétním případě žalovaný informace o počasí a výskytu tajfunů na místě samém neměl, tyto informace neměl ani z médií působících v České republice. Žalobce zájezd objednával přes zprostředkovatele, žalovaný standardně tento zájezd, tj. [anonymizováno], neměl v nabídce. Na webových stránkách žalovaného informace o tom, že se nedoporučuje cestovat v daném období do [anonymizováno], uvedena nebyla, vždy se na web dával rozpis teplot a srážek. Jinak Ramadán na místě probíhá každoročně, termín se vždy mění, probíhá vždy celý měsíc a je to květen či červen. V daném období je omezení hlavně pokud jde o alkohol. Každý hotel si možnost podávat alkohol, reguluje sám, má za to, že původní hotel, do kterého žalobce měl odjet, toto omezení neměl. Jinak skutečnost, že probíhá ramadán, měl žalovaný uvedenu u těch destinací, kterých se týkal, žalobce také v prvotní nabídce dostal odkaz na hotel, kde má být ubytován a ze stránek žalovaného rovněž vyplývá, že v destinaci [anonymizováno] v těchto datech probíhá ramadán. Jinak žalovaný standardně v tomto období nabídku [anonymizováno] na webu neměl z důvodu, že v tomto období zde bylo období dešťů. Od zprostředkovatele pak přišla konkrétně poptávka na [anonymizováno] s tím, že mu sdělil, že standardně v květnu nabídku [anonymizováno] žalovaný nemá, z důvodu období dešťů. Z agentury mu bylo sděleno, ať nabídku připraví, že věc bude probrána s klientem, tedy žalobcem. Následně došlo k uzavření cestovní smlouvy. Pokud jde o příjezd žalobce na místo samé, žalobce žalovaného kontaktoval, respektive jeho osobu ihned poté, co dojel na místo, a to z důvodu, že na něj nikdo nečekal na letišti, ač měl zaplacen transfer. Žalobce si musel zařídit odvoz, a to taxíkem do hotelu, který byl zavřen kvůli tajfunu. Následně taxikář žalobce odvezl do hotelu jiného, kde žalobci bylo nabídnuto ubytování. Žalobce posléze požadoval odlet zpátky, tento mu byl nabídnut na následující den, tj. [datum], což žalobce odmítl a odletěl cca za 4 až 5 dnů. Svědek si již nevybavil, z jakého důvodu žalobce dřívější odlet odmítl. Žalobce si také stěžoval na to, že v hotelu, kde byl ubytován, nenalévali alkohol, respektive, že nefungoval systém all inclusive v plném rozsahu, jak by měl. Jinak, pokud se jednalo o náhradní hotel, tento byl stejné, možná i lepší kategorie, jednalo se o 5* hotel, který byl dražší a kvalitnější, než hotel, v jakém měl původně žalobce bydlet. Tuto informaci svědek čerpal z webových stránek hotelu a v podstatě z osobního srovnání obou hotelů.

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zájezdu prostřednictvím zprostředkovatele, jejímž předmětem byl zájezd do státu [anonymizována dvě slova] v termínu od [datum] do [datum], do hotelu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pro 2 osoby. Žalobce za zájezd uhradil částku ve výši 112 980 Kč. Dne [datum] se v oblasti vytvořil cyklon, který narazil na pevninu. V důsledku této skutečnosti, byly na místě samém problémy s dopravou, nefungovaly hotely, bazény, pláže byly znečištěny, nefungovaly plážové bary a restaurace. Žalobce po příletu neměl na letišti zajištěn transfer, ač tuto službu měl objednanou. Využil místní taxislužby, která jej zavezla do nasmlouvaného hotelu, který byl zavřen. Následně taxikář žalobce dopravil do hotelu [anonymizováno], který fungoval a posléze po vyřešení všech formalit byl žalobce v hotelu ubytován. Ihned po příjezdu z důvodu vzniklé situace, žalobce kontaktoval zástupce žalovaného, svědka [příjmení] a rovněž i svědkyni [příjmení], kterým vylíčil situaci. Požadoval odlet zpět do České republiky z důvodu situace na místě samém způsobené počasím. Odlet do České republiky se uskutečnil dne [datum]. Poté žalobce reklamoval vady zájezdu emailem ze dne [datum], v němž vylíčil nedostatky zájezdu a požadoval 100% slevu z ceny zájezdu. Na to bylo žalovaným reagováno tak, že žalobci bude poskytnuta kompenzace ve výši 20 000 Kč, což žalovaný sdělil dopisem ze dne [datum], s čímž žalobce nesouhlasil. Žalovaný standardně ve své nabídce zájezd do [anonymizováno] v období května a června neměl, jednalo se o zájezd na vyžádání. V daném období, tj. květen a červen, probíhal na místě samém Ramadán, tato informace byla u nabídky toho kterého hotelu, uvedena resp. omezení konzumace alkoholických nápojů z důvodu Ramadánu si ten který hotel řešil sám. U hotelu, který měl žalovaný nasmlouván, toto omezení nebylo. Žalovaný v rozhodné době neměl na svých stránkách u zájezdu do [anonymizováno] informaci, že nedoporučuje zájezd v období květen, červen z důvodu většího množství srážek. Tato informace byla na stránky žalovaného přidána až později (v roce [rok] nebo [rok]). Žalobce uhradil parkovné na letišti [část obce] za období od [datum] do [datum] (období konání zájezdu) ve výši 1 490 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl sjednáno cestovní pojištění a za toto uhradil částku ve výši 1 904 Kč. Žalobce se se svým nárokem na slevu zájezdu a náhradu škody obrátil na žalovaného, před podáním žaloby, tento jeho požadavku nevyhověl.

11. Podle ustanovení § 2521 odst. 1 o. z. smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

12. Podle ustanovení § 2521 odst. 2 o. z. zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.

13. Podle ustanovení § 2524 odst. 1 o. z. pořadatel, nebo zprostředkovatel prodeje zájezdu sdělí zákazníkovi jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem, předtím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy údaje uvedené v zákoně upravujícím některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.

14. Podle ustanovení § 2537 odst. 1 o. z. zájezd má vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytována v souladu se smlouvou.

15. Podle ustanovení § 2537 odst. 2 o. z. zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezdu. Zákazník rovněž určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu, nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli, se průběh lhůt, včetně promlčecí lhůty, považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezdu.

16. Podle ustanovení § 2538 odst. 1 o. z. vyskytnou-li se po odjezdu podstatné vady zájezdu, nabídne pořadatel bez dodatečných nákladů pro zákazníka vhodné náhradní řešení, pokud možno stejné, nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána ve smlouvě, aby zájezd mohl pokračovat; to platí i v případech, kdy je návrat zákazníka do místa odjezdu uskutečněný jiným, než sjednaným způsobem.

17. Podle ustanovení § 2538 odst. 2 o. z. je-li navrhované náhradní řešení nižší jakosti, než jakou určuje smlouva, poskytne pořadatel zákazníkovi přiměřenou slevu.

18. Podle ustanovení § 2538 odst. 3 o. z. zákazník může navrhované náhradní řešení odmítnout pouze tehdy, není-li srovnatelné s tím, co bylo ve smlouvě sjednáno, nebo není-li poskytnutá sleva přiměřená.

19. Podle ustanovení § 2540 odst. 1 o. z. má-li zájezd vadu, a vytkl ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s § 2537 odst. 2, má zákazník právo na slevu z ceny přiměřené v rozsahu a trvání vady.

20. Podle ustanovení § 2542 odst. 1 o. z. pořadatel odpovídá zákazníkovi za splnění povinností ze smlouvy o zájezdu bez zřetele na to, zda v rámci zájezdu poskytuje jednotlivé služby cestovního ruchu jiné osoby.

21. Podle ustanovení § 2542 odst. 2 o. z., vytkl-li zákazník pořadateli vadu podle § 1537 a neodstraní-li jí pořadatel, má zákazník právo na náhradu škody.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o zájezdu podle § 2521 o. z. podle které se žalovaný zavázal obstarat pro žalobce předem připravený soubor služeb cestovního ruchu a žalobce se zavázal zaplatit za ně sjednanou cenu.

23. Soud se nejprve zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení nároku žalobce ve smyslu § 2540 o. z. s tím, že tvrzené vady zájezdu nebyly žalovanému vytčeny do 1 měsíce ode dne skončení zájezdu. K dané problematice soud uvádí, že podle ustanovení § 2540 odst. 1 o. z., pakliže má zájezd vadu a vytkl ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s ustanovením § 2537 odst. 2 o. z., má zákazník právo na slevu z ceny zájezdu. Z tohoto ustanovení se nepodává, že vada musí být vytčena do 1 měsíce ode dne skončení zájezdu a pokud tak zákazník neučiní, stíhá jej promlčení nároku na slevu z ceny zájezdu. Směrnice o cestovních službách sice uvádí obecnou povinnost reklamovat vady„ bez zbytečného prodlení“ (čl. 13 odst. 2), nestanoví žádnou konkrétnější lhůtu pro reklamaci, jejíž zmeškání by mělo za následek zánik práva, ale nechává zákazníkovi poměrně dlouhou promlčecí lhůtu, během které by mělo být právo na slevu žalováno u soudu. Zákon stanoví povinnost uplatnit právo z vad, včetně slevy u pořadatele„ bez zbytečného odkladu“. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou a velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladně, neprodleně, bezprostředně či okamžitě jednat, přičemž jednání musí směřovat ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle a doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 2484/2012). Podle některých rozhodnutí Nejvyššího soudu má lhůta„ bez zbytečného odkladu“ pouze pořádkovou povahu a její zmeškání nemá právní následky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Odo 1300/2006, sp. zn. 23 Cdo 2704/2704 /2012). Dvouletá promlčecí lhůta podle ustanovení § 628 o. z. by počala běžet až poté, kdy zákazník uplatnil práva z vad u pořadatele, respektive prodejce (bez zbytečného odkladu), tedy cca 1 až 15 dnů po skončení zájezdu. Při posuzování případné promlčecí lhůty by pojem bez zbytečného odkladu vykládal soud podle konkrétních okolností případu. Tím, že pro reklamaci vad je uvedena časově neurčitá lhůta (bez zbytečného odkladu, jejíž zmeškání nemá právní následky), která je však v řádu spíše dnů, a směrnice nestanoví podrobnější pravidla reklamace, je možné přijmout i výklad, že dvouletá promlčecí lhůta běží následující den po skončení zájezdu. Tedy pro zachování nároku na slevu by zákazník měl doložit, že reklamaci u pořadatele učinil kdykoliv v promlčecí době, a současně, že do konce promlčecí doby podal žalobu k soudu (viz komentář k ustanovení § 2540 o. z.). Z uvedeného je zřejmé, že námitka žalovaného stran promlčení nároku, není důvodná. Jednak, jak bylo nastíněno shora, s nevytknutím vad„ bez zbytečného odkladu“ není spojená žádná sankce a jednak, žalobce v podstatě svým jednáním vytýkal vady zájezdu již bezprostředně poté, co dorazil na místo samé, tj. dne [datum], když kontaktoval zprostředkovatele zájezdu a následně i žalovaného (komunikace se svědkem [příjmení] a svědkyní [příjmení]) a následně i emailem ze dne [datum], v němž rovněž upozornil na nedostatky zájezdu. Zcela jistě pak vady zájezdu uplatnil dopisem ze dne [datum], kde již žalobce konkrétně specifikoval jednotlivé vady. Žalobce tedy splnil povinnost stanovenou v ustanovení § 2540 odst. 1 o.z., neboť žalovanému v zákonem stanovené dvouleté promlčecí době podle § 628 o.z. vytkl vady zájezdu a rovněž podal žalobu k soudu dne [datum], když zájezd byl ukončen dne [datum] resp. [datum]. Nad rámec rozhodného soud uvádí, že by se tak stalo i za předpokladu, že by dle tvrzení žalovaného měl žalobce učinil ve lhůtě 1 měsíce od skončení zájezdu, neboť zájezd byl ukončen dne [datum] (když měl trvat od [datum] do [datum]) a žalobce vytknul vady již [datum], nejpozději dne [datum].

24. Dále se soud zabýval otázkou přiměřenosti slevy z ceny zájezdu u jednotlivých vad, když bylo v řízení prokázáno, že zájezd se neuskutečnil řádně podle sjednané smlouvy. Podle názoru soudu je v daném případě nepodstatné, zda žalovaný poskytl zprostředkovateli zájezdu informaci o tom, že v uvedeném období (květen a červen) je v dané oblasti možnost zvýšených výskytů srážek – období dešťů (když v tomto směru svědek [příjmení] uvedl, že danou informaci měla cestovní kancelář na svých stránkách, a že tuto informaci sdělil zprostředkovateli zájezdu, když naopak svědkyně [příjmení] uvedla, že tato informace jí sdělena nebyla), podstatné je, že tuto informaci neobdržel žalobce jako klient, neboť nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce byl o této skutečnosti informován. Také bylo v řízení prokázáno, že pokud žalovaný uváděl na svých webových stránkách, že cestování do [anonymizováno] v tomto období nedoporučuje z důvodu zhoršeného počasí, učinil tak následně (zřejmě ze zkušenosti s případem žalobce), neboť na webové stránce byly uvedeny i informace související s nemocí Covid-19, což je třeba zasazovat do období od roku 2020 a dále, kdy toto onemocnění propuklo, přičemž zájezd žalobce proběhl již v roce [rok]. Nad to jiným způsobem žalovaný svá tvrzení, že na zhoršené počasí v dané lokalitě a čase upozorňoval, ať žalobce či zprostředkovatele zájezdu, nedoložil. Podstatné také je, že k bouři – tajfunu došlo již dne [datum], tedy před konáním zájezdu a zájezd se přesto uskutečnil. To, že žalobce tuto informaci předem měl, a přesto nebyl obezřetný, když se ohledně počasí a konání zájezdu neinformoval u žalovaného, není tak důležité, jako to, že žalovaný (i když tvrdí, že informace o tajfunu neměl) i přes výskyt tajfunu v dané oblasti, zájezd nezrušil a tento se uskutečnil. Je to právě žalovaný, jako pořadatel zájezdu, který má mít všechny dostupné a relevantní informace o všem, co může mít vliv na kvalitu zájezdu a možnost zájezd pořádat. Je rovněž nerozhodné, že informaci o počasí žalovaný neobdržel, ať již od svého delegáta či spolupracující cestovní kanceláře, protože žalovaný by měl mít systém komunikace nastaven tak, aby informace takového typu, měl k dispozici před konáním zájezdu a mohl na to adekvátně reagovat. V tomto případě proto nelze počítat s liberačními důvody v podobě nevyhnutelných a nepředvídatelných okolností (vyšší moc), neboť tyto důvody se nevyskytly aktuálně v době, kdy zájezd probíhal, nýbrž měly svou existenci v podobě cyklonové bouře již 2 dny před konáním zájezdu a žalovaný na ně měl adekvátně reagovat.

25. V řízení bylo rovněž prokázáno, a to zejména výslechem žalobce, svědkyně [příjmení] a fotografiemi z místa pobytu, že na místě samém nefungovaly standardní služby pro turisty – byly zaplaveny bazény, znečištěny pláže, zavřeny bary na pláži, restaurace, poničená lehátka na pláži apod. Žalobce také neměl z letiště zajištěn transfer do hotelu, objednaný hotel byl zavřen a tento musel využít služeb náhradního hotelu [anonymizováno], kde však oproti stávajícímu hotelu, nebyl zcela zajištěn rozsah služby all inclusive – v podobě podávání alkoholických nápojů po celý den, z důvodu Ramadánu. Tato skutečnost vyšla najevo rovněž z výslechu svědkyně [příjmení] a zejména svědka [příjmení], který s žalobcem nastalou situaci řešil. U stanovení přiměřenosti slevy z cen zájezdu vycházel soud ze shora citovaných zákonných ustanovení a podpůrně z tzv. Frankfurtské tabulky slev vytvořené Zemským soudem ve Frankfurtu v roce 1985 za účelem výpočtu snížení ceny zájezdu v důsledku jeho reklamace, neboť v oblasti cestovního ruchu Evropské unie dosud nebyl přijat žádný jednotný dokument týkající se kvality služeb a Česká republika taktéž podobnou listinu nemá. Proto Frankfurtská tabulka slev představuje orientační pomůcku pro přístup k řešení reklamací kvality služeb poskytovaných v rámci zájezdů. Je zřejmé s ohledem na aktuální situaci na místě samém z důvodu proběhlé cyklonové bouře – tajfunu, že nemohl být zájezd žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou adekvátně uskutečněn, když v podstatě veškeré služby pro turisty byly nedostupné a jedná se tak o podstatné vady zájezdu. Za prokázanou vadu chybějícího transferu z letiště (byť skutečně vynaložené náklady žalobcem na taxi vůz, byly žalovaným hrazeny), soud odečetl 10% z ceny zájezdu. Za chybějící resp. znečištěný bazén je podle shora uvedené tabulky stanovena sleva v rozmezí 10% až 20%, přičemž soud v tomto směru přistoupil ke slevě v rozsahu 20%, neboť bylo prokázáno, jak z výpovědi žalobce, tak z výpovědi svědkyně [příjmení], tak z fotografií, že v bazénech u hotelu se nebylo možné vůbec koupat, neboť byly zaplaveny vodou a znečištěny. Za nemožnost koupání v moři podle zmíněné tabulky je stanoven rozsah slevy 10% až 20%, soud v tomto směru vycházel z 10% slevy, neboť v důsledku proběhlého tajfunu, nebylo zcela nemožné se v moři koupat, avšak z důvodu znečištění moře, jak potvrdil žalobce a jak vyplývá z fotografií, bylo koupání ztíženo. Z důvodu znečištění pláže, kde je opět stanoveno rozmezí 10% až 20% slevy, stanovil soud 15% slevy z ceny zájezdu, neboť, jak bylo zřejmé z fotografií, pláže byly znečištěny, ať již naplaveninami z moře či polámanými slunečníky, palmami a rozbitými lehátky, avšak nebylo zcela vyloučeno na pláži pobývat. Z důvodu zavřených restaurací a plážových barů a nemožnosti tak využívat služby v pohostinství, soud stanovil slevu z ceny zájezdu ve výši 15%. Analogicky pak soud stanovil 5% slevy z ceny zájezdu z důvodu, že žalobce nemohl využívat služby all inclusive v plném rozsahu, protože nemohl bez omezení konzumovat alkohol (pouze ve večerních hodinách). Soud analogicky tuto slevu posuzoval jako slevu pro ubytování v jiném hotelu, neboť i když informace (tj. omezení konzumace alkoholu v době Ramadánu) byla vždy uvedena na stránkách hotelu, žalobce měl původně vybrán hotel jiný, kde toto omezení nebylo. Tedy v tomto směru nebyly plnohodnotně žalobci poskytnuty služby all inclusive, které si u žalovaného objednal. Jinak náhradní hotel, jak bylo osvědčeno výpovědí svědkyně [příjmení], výpovědí svědka [příjmení] a rovněž i výpovědí žalobce, byl minimálně srovnatelný, ne-li lepší kvality než hotel původní a služby hotelu byly řádně zajištěny. Z důvodu náhradního ubytování proto žalobci již další sleva nepřísluší. Soud pak nepřistoupil ke slevě zájezdu v rozsahu 100%, jak požadoval žalobce, neboť je zřejmé, že žalobce v období od [datum] do [datum] služby hotelu v podobě ubytování a stravování formou all inclusive, čerpal (tedy částečně zájezd byl realizován) a zároveň nebylo prokázáno, že by výslovně žalobce trval na odletu následujícího dne, tj. [datum]. Naopak výslechem svědka [příjmení], bylo prokázáno, že žalobce se rozhodl odletět z místa pobytu až později, a datum odletu proto bylo sjednáno na den [datum], což ostatně vyplývá i z sms komunikace mezi žalobcem a svědkem [příjmení] Celkem tedy soud stanovil slevu zájezdu v rozsahu 75%, což činí částku ve výši 84 735 Kč, kterou soud žalobci přiznal výrokem I. rozsudku.

26. Soud také žalobci přiznal nárok na náhradu škody v souladu ustanovením § 2952 o.z. představující parkovné za dobu od [datum] do [datum], neboť za toto období žalobci vznikla škoda v podobě nutnosti uhradit parkovné na letišti, aniž by tato doba byla spojena s možností alespoň částečně realizovat zájezd, jako tomu bylo v době od [datum] do [datum]. V souvislosti s tím, že žalobce nemohl po uvedené období řádně čerpat nasmlouvaný zájezd, mu vznikla škoda na parkovném, které byl předem za předpokládanou dobu zájezdu nucen uhradit. Žalobci tedy náleží částka ve výši 693 Kč spočívající v částce 99 Kč parkovného/den (tj. 99 x 7 dní).

27. Pokud jde o nárok na náhradu škody v podobě vynaloženého nákladu na pojištění osob v rámci zájezdu (tj. 1 904 Kč osoby) nebyl soudem tento nárok shledán důvodným, neboť v rámci řízení nebylo prokázáno, že by si žalobce pojištění u pojistitele objednal a tuto částku uhradil (tj. že by žalobci vznikla škoda), když z emailu z [datum] toliko vyplývá, že žalobce poptával cenu pojištění, která mu emailem byla sdělena. Jiná skutečnost (zejména úhrada pojistného) z emailu nevyplývá.

28. Úrok z prodlení žalobci náleží v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož žalobce měl úspěch v 73% a žalovaný v 27%, je nutné od úspěchu žalobce odečíst úspěch žalovaného a žalobce tak má nárok na 46% nákladů řízení. Náklady řízení se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 18 612 Kč (46%) podle ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (7 úkonů právní služby po 5 780 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení a 4x účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 966 Kč (46%) podle ust. § 13 odst. 1,4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) cit. vyhl. (7 úkonů právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení a 4x účast u jednání), z náhrady za ztrátu času ve výši 2 208 Kč (46%) podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl. v souvislosti s konáním shora uvedených ústních jednání na trase [obec] – [obec] a zpět tj. 48 započatých půlhodin á 100 Kč (tj. 12 půlhodin/cesta), z cestovného ve výši 3 305 Kč (46%) dle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 358/2019 Sb. (při cestě [obec] – [obec] a zpět k jednání konaném dne [datum], dne [datum], dne [datum] tj. 410 km, spotřebě 5,16 l/ 100 km, průměrné ceně motorové nafty 31,80 Kč l a sazbě za použití motorového vozidla 4,20 Kč/km x 3), z cestovného ve výši 1 094 Kč (46%) dle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb. (při cestě [obec] – [obec] a zpět k jednání konaném dne [datum] tj. 410 km, spotřebě 5,16 l/ 100 km, průměrné ceně motorové nafty 27,20 Kč l a sazbě za použití motorového vozidla 4,40 Kč/km), zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 387 (46%) Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 5 035,17 Kč (21%), jíž je právní zástupce žalobce plátcem.

30. Výrok III. a IV. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř podle kterého, má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož v uvedeném řízení představují náklady státu svědečné v souvislosti s výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], avšak jejich výši soud v době rozhodování neznal, rozhodl toliko o jejich základu, a to podle poměru úspěchu účastníků ve věci.