19 C 196/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO , sídlem: adresa žalobkyně Zastoupeného: JUDr. jméno příjmení , příjmení , advokát, sídlem: adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO , sídlem: adresa státního zastupitelství o zaplacení 10 108 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 8. 11. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 905,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.11.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 108 Kč s příslušenstvím, jakožto nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/98 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce uváděl, že na základě exekučního návrhu žalobce (oprávněného věřitele) ze dne 7.12.2006 k vymožení povinnosti povinného dlužníka [jméno] [příjmení], byla usnesením Okresního soudu ve Vyškově z 21.12.2006 pod č.j. [číslo jednací] nařízena exekuce na majetek povinného, a to vyplývající z platebního výměru č. 040037222/05-10 z 20.12.2005 Okresní soud ve Vyškově usnesením současně pověřil provedením této exekuce k uspokojení pohledávky žalobce Exekuční úřad Strakonice, soudní exekutorku JUDr. [jméno] [příjmení], která toto předmětné řízení vedla pod sp. zn. [spisová značka] 23.6.2016 došlo dle ustanovení §44b odst. 1 e.ř. ke změně exekutora, kdy výše popsané exekuce převzal JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor z Exekutorského úřadu Brno, který exekuci vedl nadále pod sp. zn. 137 EX 11534/16. To vše z důvodu, že výkon Exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení] zanikl k datu 30.6.2016 15.5.2017 bylo žalobci, jakožto oprávněnému věřiteli doručeno vyjádření JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne 12.5.2017, následně opraveno sdělením ze dne 6.4.2020 doručené oprávněnému 4.5.2020, jímž byl žalobce, jakožto oprávněný věřitel informován, že v průběhu exekuce vymohla soudní exekutorka částku 66 821 Kč, přičemž část vymožených prostředků ve výši 45 000 Kč byla zaslána žalobci jakožto oprávněnému, zbylá vymožená částka ve výši 21 821 Kč nebyla dle sdělení JUDr. [příjmení], soudního exekutora, předána JUDr. [příjmení] jejímu nástupci ani JUDr. [příjmení]. Pod vedením JUDr. [příjmení], soudního exekutora, exekuce skončila úplným vymožením, o čemž JUDr. [příjmení] vydal oznámení z 12.5.2017 s tím, že v předmětné exekuci činí nárok žalobce v postavení oprávněného celkem částku 57 485 Kč, přičemž částka 45 000 Kč byla zaslána oprávněnému [příjmení] [příjmení] a částka 2 377 Kč byla následně zaslána oprávněnému [příjmení] [příjmení]. Do dne podání žaloby pak na nárok žalobce zbývá vyplatit částku 10 108 Kč. Žalobce uváděl, že s ohledem na příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 137 EX 11534/16-14 ze dne 23.6.2016 určil nový soudní exekutor, že odměna a náhrada hotových výdajů se JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorce, nepřiznává, taktéž se jí nepřiznávají ve smyslu § 44b odst. 5 dle usnesení č.j. 137 EX 11534/16-15 ze dne 23.6.2016 zvláštní náklady vzniklé v souvislosti se změnou exekutora. Z uvedeného žalobce dovozuje, že JUDr. [příjmení] v předmětné věci nemá právo na žádnou část vymoženého plnění a pokud si jakoukoliv část vymoženého plnění ponechala, pak se stalo v rozporu se zákonem a neoprávněně na úkor oprávněného věřitele. Žalobce uváděl, že se o skutečnosti, že JUDr. [příjmení] neoprávněně zadržuje částku původně 21 821 Kč dozvěděl teprve 15.5.2017 v přípisu JUDr. [příjmení], následně opraveného sdělením ze dne 6.4.2020, přičemž nárok do dnešního dne nebyl ani z části zaplacen. Poukazem na zákonná ustanovení zákona č. 82/98 Sb., žalobce dovozoval nesprávný úřední postup exekutora, spočívající v tom, že ač došlo k vymožení části plnění, nedošlo k jeho vyplacení žalobci jakožto oprávněnému. Svůj nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil u žalované postupem dle zákona č. 82/98 Sb. dne 7.5.2020, jeho nároku nebylo ze strany žalované vyhověno stanoviskem z 19.2.2021.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované jakožto nároku na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/98 Sb., v celkové výši 10 108 Kč, z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] dne 7.5.2020, taktéž nesporným učinila nevyhovění nároku ani částečně stanoviskem z 19.2.2021. Žalovaná zrekapitulovala průběh řízení vedeného před Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. [spisová značka], resp. u Exekutorského úřadu Strakonice pod sp. zn. [spisová značka], poukazovala na skutečnost, že přípisem ze 7.4.2017, který žalobkyně adresovala soudnímu exekutorovi a rekapitulovala zaplacené částky, a z následující komunikace se žalobkyně již mohla dozvědět o skutečnosti, že finanční prostředky byly původní exekutorkou vymoženy a jsou zadržovány neoprávněnou osobou. Především poukazovala na exekuční příkaz vydaný z 8.2.2017 a přípis soudního exekutora z 16.3.2017, kde se o předmětných skutečnostech žalobkyně již dozvědět mohla. Taktéž poukazovala na skutečnost, že již k 30.6.2016 došlo k ukončení exekutorské činnosti JUDr. [příjmení], a následnému uzavření rámcové dohody mezi JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení] a advokáty JUDr. [příjmení], [titul] [příjmení] a [titul]. [příjmení]. Na základě všech shora uvedených důvodů proto s ohledem na předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované vznesla žalovaná námitku promlčení nároku dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. a na té setrvala.

3. V doplňujícím vyjádření žalobkyně nesouhlasila se vznesenou námitkou promlčení, když uvedla, že z vyjádření povinného dlužníka, které bylo žalobci, jakožto oprávněnému věřiteli zasláno soudním exekutorem k vyjádření přípisem ze dne 16.3.2017, nebylo zřejmé, že nároky žalobce byly vymoženy v plné výši a taktéž z nich vůbec neplyne, že tyto nelze vyplatit, tedy že vznikla samotná škoda. Žalobkyně poukázala na počátek běhu subjektivní promlčecí doby poukazem na aktuální judikaturu, když uvedla, že významné je zjištění o tom, že vyplacení vymožených finančních prostředků je nemožné. Z vyjádření povinného dlužníka ze dne 14.3.2017, jakož i z dokladů jím doloženým pouze vyplývá, že na povinného bylo vedeno více exekučních řízení, když dokumenty obsahují vícero spisových značek, taktéž žalobce poukazoval na skutečnost, že ani z výzvy JUDr. [příjmení] z 28.2.2017 není zřejmé, že by si exekutor byl vzniku škody vědom. Žalobce proto neměl důvod nedůvěřovat v řádný výkon exekutorského úřadu pověřenou soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] až do dne doručení vyjádření JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 12.5.2017 opraveného následně podáním ze 6.4.2020, které bylo žalobci 4.5.2020 doručeno. Z toho dovozuje, že jediné rozhodné datum pro zahájení běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody může být okamžik, kdy se dozvěděl o vymožení části finančních prostředků na povinném [příjmení] [příjmení] a o nemožnosti vyplacení vymožených finančních prostředků oprávněnému z účtu soudního exekutora, tedy o vzniku škody. K tomu došlo až na základě shora uvedených přípisů doručených žalobci dne 15.5.2017 a následně opraveného a doručeného žalobci 4.5.2020. Žalobce proto uváděl, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované není důvodnou, nad rámec toho pak uváděl porušení zákona ze strany žalované, když tato nevyřídila uplatnění žalobce dle zákona č. 82/98 Sb. v zákonné 6 měsíční lhůtě.

4. Soud ve věci rozhodoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání, když žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v samotné žalobě, následně taktéž ve svém doplněném podání ze dne 25.2.2021, žalovaná pak ve svém vyjádření k žalobě ze dne 19.2.2021. Soud proto věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů předložených ze strany účastníků, aniž by jednání nařizoval.

5. Mezi účastníky byl učiněn nesporným průběh řízení vedeného před Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. [spisová značka], v rámci nějž došlo k nařízení exekuce na částku 41 126 Kč, a to 21.12.2006 8.1.2013 byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami z důchodu k vymožení pohledávky ve výši 41 126 Kč a k vymožení povinnosti uhradit oprávněnému náklady oprávněného ve výši 13 982,50 Kč, povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 11 712,80 Kč 23.6.2016 byl vydán soudním exekutorem JUDr. [příjmení] příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 137 EX 11534/2016-14. Jím byla stanovena odměna soudní exekutorky JUDr. [příjmení] ve výši 0 Kč a náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času a náhrada za doručení písemností soudním exekutorem ve výši 0 Kč. Usnesením soudního exekutora JUDr. [příjmení] z 23.6.2016 č.j. 137 EX 11534/2016-15 bylo rozhodnuto, že zvláštní náklady v souvislosti se změnou soudního exekutora, se soudní exekutorce JUDr. [příjmení] nepřiznávají. 11.7.2016 zaslala ČSSZ, ústředí-odbor realizace exekučních srážek důchodového pojištění přípis JUDr. [příjmení], že na základě exekučního příkazu č.j. 10 EX 1053/2006-7 z 8.1.2013 prováděla ČSSZ exekuční srážky z důchodové dávky povinné [příjmení] v období od února do září 2015 v celkové výši 64 399 Kč 18.8.2015 byl sdělen konečný zůstatek vymáhané pohledávky a po jeho uhrazení byly srážky z důchodu výše jmenované ukončeny. 26.10.2016 bylo vydáno oznámení o změně exekutora a převzetí exekuce. 29.11.2016 byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce, č.j. 137 EX 11534/2016-31 ve výši 16 359 Kč 5.1.2017 pod č.j. [číslo jednací] bylo vydáno vyčíslení dlužné pohledávky na zbylou částku ve výši 2 377 Kč 8.2.2017 byl vydán exekuční příkaz č.j. 137 EX 11534/2016-33 k vymožení zbývající části pohledávky ve výši 2 377 Kč, oprávněné doručeno 9.2.2017. 9.2.2017 bylo vydáno usnesení č.j. 137 EX 11534/2016 o zrušení exekučního příkazu ze dne 8.2.2017, doručené oprávněnému 9.2.2017. 28.2.2017 byla vydána výzva soudního exekutora ke splnění povinnosti č.j. 137 EX 11534/2016-35 a uhrazení částky ve výši 10 108 Kč 14.3.2017 povinný požádal o prověření prováděných srážek z důchodu a pozastavení exekuce v souvislosti s výzvou z 28.2.2017 7.4.2017 zaslal oprávněný prostřednictvím právního zástupce vyjádření k podání povinného. 12.5.2017 bylo vydáno oznámení soudního exekutora o skončení exekuce č.j. 137 EX 11534/2016-42. Sdělením soudního exekutora oprávněné ze dne 12.5.2017 bylo oprávněné sděleno, že v exekuci vedené původně soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] bylo vymoženo 66 821 Kč, kdy oprávněné odeslala na účet částku 47 377 Kč, když částka 41 126 Kč byla započtena na jistinu pohledávky, 6 251 Kč na část náhrady nákladů oprávněného k exekuci, úřadem soudního exekutora JUDr. [příjmení] bylo vymoženo 2 377 Kč a zasláno na účet oprávněné. 6.4.2020 bylo vydáno opravné sdělení č.j. 137 EX 11534/2016-45 ke sdělení ze dne 12.5.2017, neboť došlo k chybě ve výpočtech, a to tak, že v rámci exekuce vedené původně soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] bylo vymoženo 66 821 Kč, kdy oprávněné bylo odesláno na účet vymožené plnění ve výši 45 000 Kč, s uvedením jednotlivých splátek, Exekučním úřadem bylo vymoženo 2 377 Kč a zasláno na účet oprávněné. Zbylá vymožená částka nebyla JUDr. [příjmení] předána Exekučnímu úřadu [obec] a nenacházela se ani u [titul]. [příjmení], který byl zástupcem JUDr. [příjmení] na Exekutorském úřad [obec] Exekutorskému úřadu Brno nebylo známo, kde se zbývající část vymožené pohledávky nacházela. Ze sdělení oprávněnému zasílaného ze strany Exekutorského úřadu Brno k č.j. 137 EX 11534/16-43 ze strany [jméno] [příjmení], pověřené soudním exekutorem z 12.5.2017, má soud za prokázáno, že v rámci tohoto sdělení došlo k prvotní informaci zasílané zástupci žalobce o skutečnostech, že zbylá vymožená částka nebyla JUDr. [příjmení] předána úřadu. Z detailu datové zprávy ohledně doručení tohoto sdělení má soud za zjištěno, že toto bylo doručeno 15.5.2017. Z opravného sdělení ze dne 6.4.2020 k č.j. 137 EX 11534/16-45 zasílaného ze strany Exekutorského úřadu Brno zástupci žalobce [jméno] [příjmení], pověřenou soudním exekutorem, má soud za zjištěno, že tímto bylo opravováno sdělení ze dne 12.5.2017, kde došlo k chybě ve výpočtech. Z detailu ohledně doručení datové zprávy má soud za zjištěno doručení 4.5.2020. Z uplatnění nároku zasílaného ze strany žalobce žalovanému ze dne 7.5.2020 má soud za zjištěno, že žalobce řádně u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody, když téhož dne byla žádost doručena žalované. Z potvrzení příjmů ze strany žalované ze dne 9.5.2020 zasílané zástupci žalobce má soud za zjištěno, že Ministerstvo spravedlnosti potvrzovalo, že ke dni 7.5.2020 bylo doručeno podání týkající se právní věci projednávané před OS [obec] pod sp.zn. 10 Nc 2832/06, týkající se předmětné náhrady škody.

6. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) odst. 1, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen úřední osoby).

9. Podle § 5 OdpŠk písm. b) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 1, 2 OdpŠk přízná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

14. V projednávaném případě soud zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny tři základní předpoklady pro náhradu škody žádané z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vymožení a následném nevyplacení pohledávky exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném Exekutorským úřadem ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], aktuálně u Exekutorského úřadu Brno, pod sp. zn. 137 EX 11534/16. Soud posoudil předmětnou věc právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 32 odst. 1 OdpŠk, kdy se žalobce po žalovaném domáhal náhrady škody v celkové výši 10 108 Kč s příslušenstvím, jakožto škody, která nebyla exekutorkou uhrazena, ač byla řádně vymožena. Tato škoda měla vzniknout žalobci nesprávným úředním postupem exekutorky, a to porušením povinnosti vyplatit vymožené plnění v předmětném řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

15. Provedeným dokazováním spisem Okresního soudu ve Vyškově č.j. [spisová značka], resp. exekučním spisem Exekutorského úřadu Strakonice, vedeným pod sp. zn. 10 EX 1053/2016, aktuálně 137 EX 11534/16 u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], z Exekutorského úřadu Brno, má soud za zjištěno, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím ve vymožení pohledávky žalobce, jakožto oprávněného předmětné exekuci, ve výši vyšší, než která byla žalobci, jakožto oprávněnému hrazena, jak vyplynulo ze sdělení zasílaného oprávněnému ze dne 12.5.2017 Exekutorským úřadem Brno, pod č.j. 137 EX 11534/16-43, kdy se žalobce poprvé dozvěděl, že soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] původně vymohla částku 66 821 Kč, oprávněnému odeslala na účet částku 47 377 Kč s tím, že z části byla pohledávka započtena na jistinu ve výši 41 126 Kč a 6 251 Kč na část nákladů oprávněného v exekuci. Dále se oprávněný dozvěděl, že byla vymožena exekutorským úřadem další částka 2 377 Kč, která byla na účet oprávněného zaslána. Tímto přípisem se taktéž poprvé žalobce, jakožto oprávněný dozvěděl, že zbylá vymožená částka nebyla JUDr. [příjmení] předána aktuálnímu exekutorskému úřadu, který se exekucí zabývá, nenachází se ani u [titul]. [příjmení], který byl zástupcem JUDr. [příjmení] na Exekutorském úřad [obec] a poprvé se tedy žalobce dozvěděl, že ani Exekutorskému úřadu Brno není známo, kde se zbývající část vymožené pohledávky nachází. Jak má soud za zjištěno z detailu výpisu z datové schránky, tento přípis obdržel zástupce žalobce 15.5.2017. Soud proto uvádí, že nejprve tohoto dne mohl započít běh subjektivní promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 OdpŠk, tedy tříleté, neboť až tímto přípisem se žalobce dozvěděl o vzniku škody, její výši a kdo za ní odpovídá. K tomu soud poukazuje na aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 769/2006 ze 16.7.2008, resp. sp. zn. 33 Odo 477/2001 ze dne 30.4.2002, ze kterých vyplývá, že nepostačuje pouhá informace o tom, že finanční plnění bylo vymoženo, nýbrž je zcela zásadní i zjištění o tom, že toto vymožené finanční plnění již nelze vyplatit, tedy vědomost poškozeného o vzniklé škodě.

16. Ze shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu se podává obecný a v judikatuře Nejvyššího soudu nepochybně ustálený výklad, čímž jsou tyto vědomosti poškozeného o škodě a osobě škůdce, jakožto okolností rozhodných pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby dle § 32 odst. 1 OdpŠk. Nad rámec toho pak soud uvádí, že bylo ze strany žalobce prokázáno, že toto sdělení bylo následně revidováno, opravováno sdělením ze dne 6.4.2020, zasílaného opět Exekutorským úřadem Brno zástupci žalobce prostřednictvím datové schránky s datem doručení 4.5.2020, kde došlo k revizi výpočtů ohledně částek, které byly skutečně žalobci, jakožto vymožené plnění, zasílány, správně ve výši 45 000 Kč a částka, která byla na účet oprávněného zaslána a navíc vymožena ve výši 2 377 Kč. I z tohoto přípisu, tak jako z předešlého, vyplývá, že úřadu není známo, kde se zbývající část vymožené pohledávky nachází. S ohledem na skutečnost, že žalobce svůj nárok předběžně u žalované uplatnil dne 7.5.2020, učinil tak v tříleté promlčecí době, (od data 15.5.2017, kdy mu bylo doručeno prokazatelným způsobem sdělení o vzniku škody, její výši a o tom, kdo za ní odpovídá). Nárok žalobce nebyl včas v šestiměsíční lhůtě ze strany žalované vyřízen, nicméně žalobce řádně reagoval a dne 10.11.2020 svou žalobu doručil soudu. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že je pravdou, že ani z prvního přípisu si žalobce nemohl být vědom, ač na něj řádně reagoval a svůj nárok včas u žalované uplatnil, jaká je skutečná výše škody, když jak bylo prokázáno, výše škody byla revidována až následujícím přípisem soudního exekutora ze dne 6.4.2020, tedy po dalších třech letech po původním přípisu, ze kterého bylo zřejmé, že škoda žalobci vznikla.

17. Soud proto uzavírá, že nesdílí oprávněnost námitky promlčení vznesené ze strany žalované, a za situace, kdy mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že škoda vznikla a jaká je její výše, dospěl soud k závěru o opodstatněnosti nároku a pod výrokem I. žalobci v plném rozsahu částku žádaného finančního plnění spočívající v náhradě škody přiznal. Soud poukazuje na ustanovení § 46 odst. 4 exekučního řádu, ze kterého se podává, že soudní exekutorka měla vyplatit vymožené plnění oprávněnému-žalobci do 30 dnů ode dne, když peněžité plnění obdržela, nejpozději pak po skončení exekuce. Soud v této souvislosti pak poukazuje taktéž na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 4389/2016 ze dne 20.12.2016, podle kterého exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s průběhem exekuce; nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu stát zprostit. Soud proto uzavírá, že v daném případě shledal existenci odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu ve smyslu § 5 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 1 a 2 a § 13 odst. 1 věta 1 OdpŠk, taktéž příčinnou souvislost a vznik a výši škody.

18. Pokud jde o zákonné příslušenství, toto bylo žádáno v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, soud je proto taktéž shledal důvodným.

19. Pod výrokem II. rozhodoval o náhradě nákladů řízení v smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení, které vynaložil proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, vyjádření k výzvě soudu, vyjádření žalobce ke stanovisku žalovaného a vyjádření k žalobě, ve smyslu § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), ve výši 1 540 Kč za jeden úkon, a dále náhrady paušalizovaných hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy ve výši 10 905,60 Kč.

20. Lhůta k plnění ve výroku I. i II. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.