19 C 2/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o 1 364 959,80 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 963 323,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 401 636,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 141 359,94 Kč k rukám zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 496 838,30 Kč s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí v trestním řízení později vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná částka se skládala z nákladů na právní zastoupení ve výši 104 460,51 Kč, nákladů na cestovné a na znalce ve výši 26 832 Kč a ušlého zisku ve výši 1 364 959,80 Kč. Soud následně na návrh žalobce usnesením ze dne [datum] rozšířil žalobu o částku ve výši 849,90 Kč a řízení co do částky 6 120 Kč pro částečné zpětvzetí žaloby zastavil.

2. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobci přiznána částka ve výši 73 586 s přísl. (výrok I.), a to na žalobcových nákladech trestního řízení, a co do částky 1 417 396,21 Kč s přísl. (výrok II.) byla žaloba zamítnuta. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek ve výroku II. v částce 1 364 959,80 Kč s přísl., tedy ohledně žádané náhrady škody spočívající v ušlém zisku, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Městský soud ve svém rozhodnutí sdělil názor, že požadavek soudu prvního stupně na prokázání ušlého zisku později odřeknutými, písemně uzavřenými zakázkami, je nepřiměřený, nemá oporu v judikatuře a s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý. Nelze přehlížet, že žalobce tvrdí, že před tím, než začal být žalobce nezákonně trestně stíhán, dosahoval při své podnikatelské činnosti stabilních zisků a poté, co bylo trestní stíhání zahájeno, resp. byl pravomocně odsouzen, jeho zisky v souvislosti s tím markantně klesly. K prokázání takového tvrzení mohou sloužit též nepřímé důkazy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Není proto a priori vyloučeno, aby žalobce svůj nárok na náhradu ušlého zisku prosadil tehdy, pokud tvrdí a ovšem též prokáže, že v letech před trestním stíháním stabilně dosahoval zisku v určité výši, že po zahájení trestního stíhání tento zisk markantně klesl a že se od něj byť jen potencionální zákazníci odvrátili právě z důvodu trestního stíhání.

3. S ohledem na předmět řízení a rozhodnutí odvolacího soudu se soud dále zabýval pouze otázkou ušlého zisku.

4. K tomu žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo důvodem, pro který došlo k podstatnému snížení tržeb žalobce. Žalobce totiž dlouhodobě podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná s předmětem podnikání mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Skutečnost, že byl trestně stíhán, se stala veřejně známou v místě podnikání žalobce a zákazníci si u něj proto přestali výstavbu rodinných domů objednávat, neboť jej považovali za nespolehlivého a nedůvěryhodného. Nad to dnem [datum], kdy nabyl právní moci později zrušený rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 6 zák. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, pročež mu zanikla veškerá oprávnění k vykonávání všech jeho sedmi živností, a to až do dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek č.j. [číslo jednací]. Žalobce byl rovněž nucen propustit všechny své zaměstnance. Pro určení výše ušlého zisku žalobce vycházel pro období od [datum] do [datum] z daňových přiznání pro rok 2014, avšak hospodářský výsledek podnikání žalobce z tohoto roku byl již také ovlivněn trestním stíháním. Celkem mohl žalobce vydělat za toto období částku ve výši 852 336,50 Kč. Zbylou částku ve výši 512 623,30 Kč mohl žalobce vydělat v období od [datum] do [datum]. Toto žalobce dovodil ze skutečnosti, že jím rozjednané obchody byly ze strany jeho zákazníků rušeny, a to právě z důvodu, že se žalobce stal pro trestní stíhání osobou nedůvěryhodnou. O příčinné souvislosti přitom není pochyb, když minimálně ve dvou případech měl žalobce sjednaný rozsah díla, přibližnou dobu jeho realizace a předběžnou cenu za dílo, přičemž z těchto zakázek sešlo v okamžiku, kdy se druhá strana dozvěděla o trestním stíhání žalobce. Toto je seznatelné také z daňových přiznání, kdy pokles příjmů z této podnikatelské činnosti např. v roce [rok], kdy bylo trestní stíhání zahájeno, oproti předchozímu roku činil 4 263 739 Kč. Pro určení výše ušlého zisku pro toto druhé období (od [datum] do [datum]) vycházel žalobce z daňového přiznání z roku [rok].

5. Žalovaná se k nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku vyjádřila tak, že tento nárok zcela neuznává, neboť žalobce nedoložil vznik škody. Mezi ušlým ziskem a nezákonným trestním stíháním není příčinná souvislost. Pokud žalobce žádal ušlý zisk za období od [datum] do [datum], žalovaná uvádí, že ke zrušení odsuzujícího rozhodnutí došlo Nejvyšším soudem dne [datum]. Od tohoto data se žalobce stal opět z pohledu živnostenského zákona bezúhonným. Pokud živnostenskou činnost chtěl žalobce i nadále vykonávat, měl tu možnost, a pokud tak neučinil, záviselo to již pouze na jeho vůli, za což žalovaná nemůže nést odpovědnost. Žalovaná nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, neboť judikatura, na kterou odkázal ve svém usnesení č.j. [číslo jednací], není přiléhavá na meritum této věci, když stavební činnost nelze přirovnat k činnostem uváděným ve zmíněné judikatuře, protože stavební činnost je o zakázkách, a tedy o poptávce a nabídce (pozn. judikatura se dle žalované týkala pouze promlčení a poškozeného v pozici zaměstnance). Žalovaná dále nesouhlasí s výší ušlého zisku, jak jej vypočetl žalobce. Ten vycházel pouze z daňových přiznání, což jsou podstatné podklady pro výpočet ušlého zisku, nicméně i podle judikatury Nejvyššího soudu se jedná pouze o jeden z mnohých faktorů. Ostatními faktory, jako jsou např. charakter jednotlivých příjmů a výdajů, údaje v peněžním deníku podnikatele apod., se již žalobce nezabýval.

6. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že tento je známým žalobce, vyjadřoval se k průběhu trestního řízení proti žalobci v předmětném období s tím, že se o něm dozvěděl po koupi pozemku, když tento od žalobce kupoval. Detaily vedení trestního řízení nevěděl, vše znal pouze z vyprávění, uváděl, že znal dobrou pověst žalobce, který postavil v [obec] spoustu rodinných domů, měli rozběhnutá jednání i ohledně stavby jeho domu. Předběžně šlo o rozsah prací a ceny. Poté, co se svědek dozvěděl o trestním stíhání žalobce, uváděl, že spolupráce na výstavbě domu, která byla plánovaná v roce [rok] po koupi pozemku, utichla. Svědek potvrdil, že s žalobcem neměl písemně uzavřenou smlouvu o dílo, všechno bylo v rámci ústních jednání, s žalobcem následně přerušil komunikaci a spolupráci navázal s jinou stavební firmou, která dům postavila. Svědek potvrdil, že celý projekt úvěroval z banky, s ohledem na trestní stíhání žalobce se obával budoucí spolupráce, stavbu následně realizoval přes [právnická osoba]. Výstavba probíhala v letech [rok] až [rok], kolaudace byla v roce [rok] až [rok] Počátek stavby potom specifikoval na jaře roku [rok]. Svědek potvrdil, že neměl žádné bližší informace ohledně trestního stíhání žalobce, stačilo pouze podezření o jeho prověřování. Svědek dále potvrdil, že realizace stavby prostřednictvím odlišné firmy znamenala vyšší cenu cca o 20%. Žalobce v té době nikterak blíže osobně neznal, uváděl pouze obavy o úvěrování jeho stavby.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento se se žalobcem zná, bydlí v jednom městě, cca v roce [rok] až [rok] spolu začínali jednání ohledně výstavby svědkova rodinného domu. Svědek potvrdil, že šlo zatím o nezávazné přípravy, když prodával stávající dům a připravoval stavbu nového domu. Následně opravil, že stavbu s žalobcem domlouval v průběhu roku [rok]. V té době se dozvěděl, že žalobce má nějaké problémy, dozvěděl se to z doslechu. Stavbu následně nerealizoval přes jeho firmu, ale přes [právnická osoba] v roce [rok] až [rok]. Hrubá cenová nabídka se potom shodovala s nabídkou žalobce. Svědek potvrdil, že vše probíhalo pouze ústně.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná delší dobu, realizoval stavbu domu jeho rodičům, a to cca před [anonymizováno] lety. Svědek sám chtěl přes žalobce realizovat stavbu svého rodinného domu, když přípravy počaly již v roce [rok] a stavět začínal v roce [rok]. S žalobcem o spolupráci jednal, pouze však ústně, několikrát se sešli nad projektem, předali si podklady, které však v tu dobu ještě nebyly finální, žalobce počal pracovat na cenové nabídce. K podpisu písemné smlouvy mezi účastníky však nedošlo, svědek potvrdil, že z jeho strany probíhalo výběrové řízení na další dodavatele, když žalobce byl jeden z horkých kandidátů, následně poté, co se svědek dozvěděl, že žalobce má problémy vzniklé z trestního řízení, rozhodl se s ním dále nepokračovat pro riziko. Svědek potvrdil, že měl informace o trestním řízení pouze z doslechu, ale s ohledem na skutečnost, že měl více kandidátů v užším výběru, pokračoval s nimi. Stavba byla následně dokončena na [anonymizováno] roku [rok], její stavba trvala [anonymizována dvě slova], svědek potvrdil, že k podání cenové nabídky ze strany žalobce na jeho stavbu nedošlo.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se svědek s žalobcem zná zhruba [anonymizováno] let, neboť dříve žalobce provozoval restauraci, kam svědek chodil, a také žalobce u svědka nakupoval stavebniny. Žalobce pro svědka vykonával příležitostně pomocné stavební práce, zejména zedničinu, jako subdodavatel vždy, když svědkova stavební firma nestíhala dokončit nějakou stavbu. Takových prací mnoho nebylo a byly hodně nárazové. Poté, co se svědek dozvěděl od svého společníka, že je žalobce trestně stíhán, přičemž však nevěděl pro jaký trestný čin, odmítl dále s žalobcem spolupracovat, aby„ nebyly problémy“. Výši finančních prostředků, které za pomocné práce dříve žalobci platil, však již nedokáže vyčíslit, neboť vždy záleželo na konkrétní zakázce. Protože svědek v roce [rok] odešel do důchodu, nedošlo již z jeho strany k obnově předchozího subdodavatelského vztahu. Na otázku, odkud se jeho společník dozvěděl o trestním stíhání žalobce, svědek odpověděl, že [obec] je malé město, kde si„ každý vidí do talíře“ a takové informace se rychle městem šíří.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je žalobcovou sousedkou a zná se s ním zhruba [anonymizováno] let. Potom, co svědkyně postavila svůj dům, poptávala dodělání zbylých prací, jako např. terénních úprav, oplocení pozemku a fasádu domu u třech různých firem. Nabídka žalobce byla tou nejvýhodnější, když ostatní byly podstatně dražší. I tak se jednalo zhruba o milion a půl korun českých. Následně se však svědkyně dozvěděla o trestním stíhání žalobce, a ačkoliv nevěděla, pro který trestný čin je žalobce stíhán, ustoupila od dalšího sjednávání prací, protože nechtěla mít problémy. Ke stornu objednávky došlo pouze pro skutečnost, že byl žalobce trestně stíhán. O této skutečnosti se dozvěděla od sousedů z města. Nebýt trestního stíhání, vybrala by žalobcovu nabídku prací.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se svědek zná s žalobcem z podnikatelského prostředí (obor stavebnictví) v [obec] již více než [anonymizováno] let. Svědek v roce [rok] oslovil žalobce s nabídkou, aby svědkovi občas vypomohl s hrubou prací na stavbách, zejména pak aby vyhotovoval základové desky, a to jako subdodavatel. V průběhu času se společně dohadovali na rozsahu prací a případné ceně. Protože se následně svědek od lidí dozvěděl o problémech žalobce, na které se ho výslovně však neptal, rozhodl se v jednáních dále nepokračovat a práce dokončil svépomocí.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že výše žalobcova ušlého zisku ze samostatně výdělečné činnosti v oboru stavebnictví (stavební činnost) za období od [datum] do [datum] činila 724 689 Kč. Výše žalobcova ušlého zisku z téže činnosti za období od [datum] do [datum] činila 450 700 Kč. Pokud jde o jeho závěry, tyto byly stvrzeny výpovědí znalkyně pověřené k podání výpovědi za znalecký ústav. Ta relevantně zodpověděla veškeré otázky účastníků stran materiálů, které měl znalecký ústav k dispozici a z nichž při vypracování znaleckého posudku vycházel, tak i stran samotných dílčích i závěrečných výpočtů ušlého zisku v jednotlivých sledovaných obdobích. Taktéž se dovedla vyjádřit k vlivu jednotlivých činností, jimiž se žalobce v rozhodném období zabýval, na pokles zisků týkající se činnosti stavební, daňových odpisů, a to včetně konstrukce vytvořené žalovanou, k jejímž nesprávnostem se vyjádřila a vysvětlila je (příjmy nemají v dané věci žádnou vazbu na odpisy, kalkulace odpisů je pak uvedena podrobněji na str. [anonymizováno] znaleckého posudku). Taktéž znalkyně reagovala na obranné vyjádření žalované ohledně stanovení výše marže, s jejímiž hodnotami stanovenými znaleckým posudkem žalovaná nesouhlasila, když znalkyně poukázala na konstrukci marže u žalobce i v období utlumené činnosti a poukazem na statistické údaje z internetových zdrojů obhájila závěr znaleckého posudku. Závěrem tedy soud došel k závěru o správnosti způsobu stanovení ušlého zisku v nálezu znaleckého posudku a z těchto závěrů, které byly srozumitelně vysvětleny výslechem znalkyně, vycházel.

13. Dalšími provedenými důkazy, zejména pak odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a opisy daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob na žalobce za roky [rok] až [rok], soud nehodnotil, neboť následně přistoupil k vypracování znaleckého posudku, který vzal provedené důkazy za své podklady, resp. byl odbornějším důkazem.

14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. a zkoumal tedy, zda vznikla žalobci škoda v podobě ušlého zisku za dvě různá období, jakou výši případný ušlý zisk činil a zda byla dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a způsobenou škodou. To, že bylo v trestním řízení později vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] vydáno nezákonné rozhodnutí a že žalobce řádně uplatnil u žalované svůj nárok, již dovodil zdejší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

19. Za ušlý zisk je považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Požadavky kladené soudy na prokázání ušlého zisku musí přitom být přiměřené konkrétní činnosti konkrétního poškozeného (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Obecné soudy jsou povinny posuzovat případy ušlého zisku způsobeného nezákonným trestním stíháním důsledně a individualizovaně, na základě řádně zjištěného skutkového stavu tak, aby rozsah odškodnění zásadně co nejvíce odpovídal způsobené újmě a nikoliv hodnotit jednotlivé články řetězu jen a pouze z formálního hlediska, aniž by se přihlédlo k materiální podstatě věci. Nemohou postupovat paušálně a mechanicky bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu a zájmům konkrétní posuzované osoby, nebo odkazovat na nepoužitelné statistické údaje (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], bod [anonymizováno]).

20. Vycházeje z rozhodnutí odvolacího soudu (neboť soud prvního stupně je právním názorem odvolacího soudu vázán) a výše uvedené judikatury se soud podrobně zabýval tím, zda žalobci opravdu ušel zisk v důsledku trestního stíhání. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce byl v době před nezákonným trestním stíháním poměrně úspěšným podnikatelem v menším městě a jeho živnost prosperovala, když neměl nouzi o zakázky, a to jak hlavní, tak výpomocné, subdodavatelské.

21. Co se týče žalobcem žádaného ušlého zisku za období od [datum] do [datum], z výpovědí svědků vyplynulo, že jakmile se dozvěděli o trestním stíhání žalobce, resp. o jeho problémech, rozhodli se od dalšího sjednávání kontraktů odstoupit, neboť byla osoba žalobce nedůvěryhodná a jednalo se o zakázky nemalých částek. Tato skutečnost přitom nebyla svědky sdělována ojediněle, nýbrž takto shodně vypověděli všichni svědci. Není proto pochyb, že by mezi stornovanými zakázkami (uzavíraných mezi zdiskreditovaným žalobcem a jeho zákazníky) a trestním stíháním nebyla příčinná souvislost. Soud tak dospěl k názoru, že takovýchto nerealizovaných kontraktů a možnostech prací muselo být v dané době vícero a žalobci v důsledku nezákonného trestního stíhání ušel zisk. Pro určení výše vzniklé škody byl vypracován znalecký posudek, který k tomuto období konstatoval ušlý zisk částkou 724 689 Kč. Protože však žalobce žádal za toto období pouze částku 512 623,30 Kč, soud vázán žalobním návrhem přiznal pouze tuto výši.

22. Co se týče žalobcem žádaného ušlého zisku za období od [datum] do [datum], má soud postaveno na jisto, že žalobce v tomto období nemohl vykonávat živnostenskou činnost, a to pro objektivní, zákonnou překážku. Pokud byl žalobce nezákonně uznán vinným, přestal na přechodnou dobu splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 6 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, což mu bránilo v jakékoliv podnikání. Vznik škody v podobě ušlého zisku je tak zcela zjevný. Pro určení výše tohoto ušlého zisku soud opět vycházel ze znaleckého posudku, který jej vyčíslil na 450 700 Kč. Žalobce za toto období žádal částku ve výši 852 336,50 Kč, a proto mu soud s odkazem na znalecký posudek vyhověl pouze z části. Pokud žalovaná tvrdí, že toto druhé období, za které je žalobce oprávněn žádat ušlý zisk, mělo být pouze do data [datum], kdy došlo ke zrušení odsuzujících rozhodnutí Nejvyšším soudem ČR, soud k tomu podotýká, že s přihlédnutím ke shora citované judikatuře Ústavního soudu nelze po žalobci spravedlivě žádat, aby ihned poté, co je jeho odsouzení zrušeno dovolacím soudem, nastoupil do své podnikatelské činnosti. I kdyby tak žalobce učinil, jistě by po přechodnou dobu neměl žádné zakázky, neboť je v předešlé době neměl oprávnění sjednávat. Nadto soud konstatuje, že bylo soudy rozhodnuto o žalobcově zproštění do 5 měsíců od zrušujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

23. Soud proto uzavřel, že žalobci se podařilo byť nepřímými důkazy (zejména výslechy svědků) prokázat vznik ušlého zisku, a proto žalobě vyhověl ve výši 963 323,30 Kč (512 623,30 Kč + 450 700 Kč). Ve zbytku pak žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu, když žalobce původně požadoval zaplacení částky ve výši 1 496 838,30 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky 1 036 909,30 Kč (73 586 Kč + 963 323,30 Kč), zatímco žalovaná byla úspěšná co do částky 459 929 Kč. Žalobce tak byl úspěšný v 69,27 % sporu a žalovaná v 30,73%, žalobce má po odečtení neúspěchu od úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38,54 %. Tarifní hodnota do [datum] byla ve výši 1 496 838,30 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 1 490 982,21 Kč a od [datum] do dnešního dne 1 364 959,80 Kč. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“) za 7 úkonů po 14 300 Kč á úkon z tarifní hodnoty 1 496 838,30 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ve věci samé ze dne [datum], částečné zpětvzetí ze dne [datum], účast při jednání dne [datum]), za 3 úkony po 14 300 Kč á úkon z tarifní hodnoty 1 490 982,21 Kč (účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum]), za 7 úkonů po 13 780 Kč á úkon z tarifní hodnoty 1 364 959,80 Kč (meritorní odvolání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum]). K této odměně (239 460 Kč) soud připočetl 17 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT (5 100 Kč), DPH (51 357,60 Kč) a zaplacený soudní poplatek za odvolání (70 870 Kč), celkem se jedná o částku 366 787,60 Kč. Soud pak přiznal žalobci 38,54% z částky 366 787,60 Kč, tj. částku ve výši 141 359,94 Kč 25. Lhůta k plnění ve vyhovujícím výroku o věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1, část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

26. Posledním výrokem tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech státu dle ust. § 148 o. s. ř., když však doposud není rozhodnuto o znalečném znalce, a zatím není výše těchto nákladů zcela zřejmá.