19 C 2/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobců: 1. anonymizováno 2. anonymizováno 3. anonymizováno 4. anonymizováno všichni zastoupeni anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 981 875 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 1. částku 412 188,63 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, žalobci 2. částku ve výši 476 090,78 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a žalobcům 3. a 4. částku ve výši 93 595,59 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

II. Každý z žalobců je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne , datum, domáhají vůči žalované domáhali náhrady škody (náhrady nákladů řízení) a nemajetkové újmy v celkové výši 981.875 Kč, kterou jim měla žalovaná způsobit nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím při zajištění jejich 12,84988472 bitcoinů (dále jen „bitcoiny“) v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Tato částka sestávala z nároků žalobce 1. na náhradu nákladů řízení (právního zastoupení) ve výši 202 289,90 Kč a nemajetkové újmy ve výši 209 898,73 Kč, z nároků žalobce č. 2 na náhradu nákladů řízení (právního zastoupení) ve výši 233 651,17 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 242 439,61 Kč a nároků žalobců 3. a 4. na náhradu nákladů řízení (právního zastoupení) ve výši 45 933,93 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 47 661,66 Kč. Tvrdili, že zajištění jejich bitcoinů bylo nezákonné, protože neexistoval důvod se domnívat, že jsou výsledkem trestné činnosti. Uváděli, že byli po celou dobu trestního řízení zcela opomenuti jako osoby, kterých se zajištění bezprostředně dotklo, a že jim nebylo umožněno se proti této skutečnosti bránit. Dále poukazovali na to, že jejich žádosti o vrácení zajištěného majetku byly dlouhodobě ignorovány, čímž utrpěli nemajetkovou újmu v podobě psychického stresu a finanční ztráty na vynaložené právní zastoupení.

2. Žalovaná se bránila tím, že v dané věci není dán odpovědností titul dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná uvedla, že zajištění bitcoinů proběhlo v souladu se zákonem a rozhodnutí o zajištění bitcoinů nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale z důvodu, že další trvání opatření již nebylo nutné. Dále žalovaná uvedla, že v trestním řízení měli žalobci možnost se bránit a že neučinili dostatečné kroky k obhajobě svých práv. Upozorňovala, že trestní orgány při zajištění jednaly na základě důkazů a podezření souvisejících s trestnou činností a že rozhodnutí o zajištění bylo v souladu s právními předpisy. Argumentovala také tím, že žalobci byli o zajištění informováni a mohli podat opravné prostředky, což nevyužili.

3. Soud v průběhu ústního jednání dne , datum, vyzval žalobce dle ustanovení § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů prokazujících (a) jaký konkrétní odpovědnostní titul odůvodňuje, jaký z žalobních nároků a v jaké výši, (b) jaká je příčinná souvislost mezi takovým odpovědnostním titulem a uplatněným nárokem, (c) jaké zásahy do osobních sfér žalobců daný odpovědnostní titul způsobil u každého z žalovaného nároku a jak daný žalobce dospěl k výši požadovaného zadostiučinění, (d) u nároku na náhradu nákladů právního zastoupení je pak třeba tvrdit, který úkon právní služby byl vynaložen v příčinné souvislosti, s kterým odpovědnostním titulem. Dále soud žalobce vyzval, aby postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. označili důkazy prokazující svá žalobní tvrzení o vzniku škody v podobě nákladů na právní zastoupení, a to každý ve výši, kterou uplatňuje v rámci tohoto řízení. Konečně pak žalobce vyzval k označení případů srovnatelné judikatury, ze kterých žalobci požadovanou výši nemajetkové újmy dovozují. Soud zároveň žalobce upozornil, že nesplnění těchto výzev může mít za následek neúspěch ve věci z důvodu neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního.

4. Žalobce na výzvu reagovali svým podáním ze dne , datum, , ve kterém podrobněji popsali vzniklou škodu a nemajetkovou újmu, kterou utrpěli v důsledku údajně nesprávného úředního postupu. Tvrdili, že ztráta bitcoinů a nutnost právního zastoupení vedly k vysokým finančním nákladům a značnému psychickému stresu. Předložili faktury za právní služby a odvolávali se na judikaturu týkající se podobných případů. Dále doplnili argumentaci o to, že dlouhodobé zadržování jejich majetku bez možnosti efektivní obrany bylo v rozporu s principy spravedlnosti a právní jistoty.

5. S ohledem na obranná tvrzení žalované a tvrzení žalobců doplněná v návaznosti na výzvu soudu danou dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. se soud v rámci dokazování nejprve změřil na to, zda je v dané věci dán odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu a zda z tvrzení žalobců lze dovodit příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem tvrzené škody či nemajetkové újmy, coby nutných podmínek odpovědnosti žalované dle zákona č. 82/1998 Sb.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Na základě písemných podání účastníků má soud za to, že mezi účastníky je nesporné, že žalobci uplatnili u žalované dne , datum, nárok ve smyslu zákona č. 82/1998 nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 481 875 Kč, nárok na náhradu skutečné škody ve výši 1 657 071,17 Kč, nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 7 131 420 Kč a nárok na náhradu peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, a to vše v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, .

8. Na ústním jednání dne , datum, soud provedl následující žalobci navržené důkazy: (i) usnesení , anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, z , datum, soud zjistil, že policejní orgán rozhodl podle ustanovení § 79a odst. tr. řádu o zajištění věcí specifikovaných v usnesení, a to včetně 12,84988472 bitcoinu, (ii) usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. , Anonymizováno, z , datum, , kterým se podle § 79f odst. 1 tr. řádu zrušuje zajištění virtuální měny bitcoin, v množství 12,84988472 bitcoinu, (iii) usnesení Ústavního soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým se odmítá ústavní stížnost žalobců, (iv) rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , (v) usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, . sp. zn. , Anonymizováno, , kterým se podle § 78 odst. tr. řádu zamítá žádost o vrácení bitcoinového trezoru změnou bitcoinu v množství 12,84988472 bitcoinu, (vi) usnesení Ústavního soudu z , datum, , Anonymizováno, , kterým se odmítá ústavní stížnost žalobců, (vii) usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. , Anonymizováno, z , datum, , kterým se podle § 253 odst. 1 tr. řádu zamítá odvolání zúčastněných osob žalobců jako podání osobami neoprávněnými. Bylo to tedy proti rozsudku Krajského soudu v Brně z , datum, č. j. , Anonymizováno, . (viii) rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , (ix) usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , kterým se , anonymizováno, vydává virtuální měna v množství 12,84988472 bitcoinu.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Zajištění bitcoinů bylo provedeno na základě usnesení , anonymizováno, ze dne , datum, . Toto usnesení bylo vydáno v souladu s § 79a trestního řádu a týkalo se virtuální měny specifikované v rozhodnutí. Usnesení o zajištění nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale z důvodu pominutí důvodů pro jeho další trvání. Krajský soud v Brně rozhodl dne , datum, o zrušení zajištění virtuální měny bitcoin s odkazem na § 79f odst. 1 trestního řádu. Nebylo zjištěno, že by původní zajištění bylo nezákonné. Dále bylo prokázáno, že žalobci se proti zajištění nebránily prostřednictvím opravných prostředků. Nebylo prokázáno, že by žalobci podali stížnost proti usnesení o zajištění bitcoinů. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně , anonymizováno, (žalobkyně 2.) byla přítomna domovní prohlídce a že jí bylo usnesení doručeno.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

15. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

18. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. pouze toto rozhodnutí (srovnej. , Anonymizováno, ). Uvedené rozhodnutí vymezuje odpovědnost za nesprávný úřední postup oproti odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí s ohledem na skutečnost, že nesprávný úřední postup není v zákoně č. 82/1998 Sb. nijak definován (oproti nezákonnému rozhodnutí v § 8 odst. 1 a 2 Odpšk). Jedinou výjimku z uvedeného pravidla (odrazu nesprávného postupu v rozhodnutí) představuje § 13 odst. 1 věta druhá a třetí Odpšk. Podle tohoto ustanovení je nesprávným úředním postupem vždy porušení povinnosti vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je tedy vždy nesprávným úředním postupem (podle zákona č. 82/1998 Sb.). Na tento případ se judikatura vztahuje přímo (, Anonymizováno, ) (viz kapitola 6. bod 1., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci / Pavel Simon, C.H.Beck, 2019).

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

23. S ohledem na tvrzení žalobců je zřejmé, že tito se domáhají náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody na základě tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v zajištění jejich virtuální měny Bitcoin v trestním řízení a jejich domnělém opomenutí jako zúčastněných osob.

24. Soud v návaznosti na shora popsanou právní úpravu, judikaturu Nejvyššího soudu a komentářovou literaturu přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že vzhledem k tomu, že rozhodnutí, kterým došlo k zajištění bitcoinů žalobců pro účely trestního řízení, nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale z důvodu, že nadále již nebylo třeba trvat na zajištění a vzhledem k tomu, že žalobci se proti zajištění nebránili a navíc s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu jako samotný odpovědnostní titul neobstojí tvrzení nezákonný postupu, pokud tento vedl k vydání rozhodnutí, které nebylo zrušeno pro nezákonnost, není v daném případě dán odpovědnostní titul k nároku žalobců odvozených od postupu žalované v rámci trestního řízení. S ohledem na absenci odpovědnostního titulu pak soudu nezbývá než žalobu zamítnout.

25. Ačkoli již samotná absence odpovědnostního titulu vylučuje úspěch žalobců a soud tedy dále neprováděl dokazování směřující k prokázání dalších podmínek odpovědnosti státu, soud uvádí, že z tvrzení žalobců a provedeného dokazování by soud musel přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že i kdyby soudy zkrátily žalobce na jejich právech přiznání osoby zúčastněné tím, že jim tento statut byl přiznán až v rámci odvolacího řízení, nemohla by zde být příčinná souvislost mezi vynaložením nákladů na právní zastoupení a takovým nesprávným úředním postupem. Důvodem, proč byly náklady na právní zastoupení vynaloženy, byl zájem žalobců na vydání bitcoinů, a tedy jednotlivé právní kroky by činili i v případě, že by jim bylo od počátku právo zúčastněných osob přiznáno. Soud by tak nároky žalobců na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů na právní zastoupení zamítl i z důvodu absence příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzeným vznikem škody.

26. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 režijních paušálů 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu k ústnímu jednání a účasti u dvou ústních jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšným žalobcům, a to každému ve výši jedné čtvrtiny, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.