19 C 204/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 951 384 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 951 119 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení ročně od 21.5.2019 do zaplacení z částky 390 577 Kč, s 10% zákonným úrokem z prodlení ročně od 9.7.2019 do zaplacení z částky 560 542 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 265 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 114 074,50 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení ve výši 16 271 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto náhrady škody, která jí vznikla v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 3.10.2016. Žalobkyně uvedla, že dne 3.10.2016 byla na přechodu pro chodce sražena osobním vozem [značka automobilu], [registrační značka], které řídila paní [jméno] [příjmení]. Tato řidička byla pro případy odpovědnosti škody z provozu vozidla, pojištěna u žalovaného. Protiprávní jednání řidičky bylo šetřeno v rámci správního řízení, kdy [stát. instituce] rozhodnutím ze dne 2.2.2017 určil vinu řidičky ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 361/2000 Sb. Toto rozhodnutí je pravomocné. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody utrpěla zranění v podobě zhmoždění pravého ramene, levého lokte, pravého kolene a zhmoždění pravého bérce. Žalobkyně byla prvotně ošetřena dne 3.10.2016 na příjmové ambulanci [nemocnice] v [obec], následně byla léčena na ortopedické ambulanci v [obec]. Pro rozvoj poúrazového zánětu pravého ramena byla žalobkyni dne 10.8.2017 v [nemocnice] v [obec] provedena artroskopická operace a uvolnění pravého ramene. Do současné doby u žalobkyně přetrvávají intenzivní bolesti a obtíže s pravým kolenem a pravým ramenem, pro což byla žalobkyně dlouhodobě léčena na rehabilitačním pracovišti [nemocnice]. Žalovaný žalobkyni mimosoudně poskytl odškodnění bolesti ve výši 10 587 Kč, částečnou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 59 444 Kč a náhradu nákladů za znalecký posudek k ohodnocení bolesti žalobkyně ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně proto nárokuje doplatek ohodnocení bolesti na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který si nechala vpracovat. Tento ohodnotil bolestné celkem 73 body (včetně navýšení o 10 % u položky S400 a S800 – zhmoždění ramena a paže a zhmoždění kolene), s hodnotou bodu 264,67 Kč (dle průměrné mzdy za rok 2015, která činila 26 467 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný odškodnil žalobkyni na této náhradě pouze částkou ve výši 10 587 Kč, když neuznal položku S400 – zhmoždění ramene a paže a její navýšení, položku S4111 – rána ramene pronikající ke kosti a dále navýšení položky S800 – zhmoždění kolene, přičemž žalobkyně na této náhradě u žalovaného uplatnila celkem částku ve výši 19 321 Kč, zbývá tak k doplatku na bolestném částka ve výši 8 734 Kč. Dále žalobkyně nárokuje doplatek náhrady ztráty na výdělku, neboť v důsledku dopravní nehody byla v pracovní neschopnosti od 4.10.2016 do 3.10.2018 a následně v období od 16.10.2018 do 31.10.2018. Za období od 16.10.2018 do 31.10.2018 nebyly žalobkyni poskytnuty žádné nemocenské dávky. Žalobkyni při výpočtu vycházela z počtu zameškaných pracovních dnů - 513, průměrné denní hrubé mzdě 1 568 Kč, tj. celkem činí ztráta na hrubém výdělku částku 804 438 Kč (513 x 1 568). Náhrada mzdy poskytnutá zaměstnavatelem činila 4 224 Kč a vyplacené nemocenské dávky činily částku ve výši 358 608 Kč. Náhrada ztráty na výdělku proto činí částku 441 552 Kč (804 384 – 4 224 – 358 608 Kč). Žalovaný na tomto nároku mimosoudně hradil žalobkyni částku ve výši 59 444 Kč, zbývá proto k doplacení částka ve výši 382 108 Kč. Na náhradě ztížení společenského uplatnění žalobkyně požaduje částku ve výši 554 542 Kč, neboť v důsledku předmětné dopravní nehody u žalobkyně vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Žalobkyně je aktuálně 44 let stará, přičemž před dopravní nehodou byla velmi aktivní. Pracovala jako manipulační dělník ve firmě [právnická osoba] V této společnosti žalobkyně pracuje i v současné době, avšak ze zdravotních důvodů musí být přeřazována na snadnější práce. Žalobkyně také před dopravní nehodou v osobním volném čase se naplno věnovala sportovním aktivitám – kondičnímu cvičení, turistice, cyklistice, hrála volejbal a plavala. Rovněž také žila pestrý společenský život, často navštěvovala divadla, kina i jiné společenské události. V současné době je o tyto společenské a sportovní akce značně ochuzena, neboť pro bolesti pravého ramene a kolene není schopna tyto aktivity vykonávat a rovněž není schopna po delší dobu sedět. Žalobkyně také trpí trvalými bolestmi pravého ramene, jež se výrazně zhoršují po fyzické námaze a při změnách počasí. Obtíže jí pak působí problémy s usínáním, spánkem. Žalobkyně má rovněž problémy v provádění osobní hygieny v důsledku zdravotního stavu pravé horní končetiny, především při umývání vlasů, vysoušení vlasů, při úpravě účesů a při provádění kosmetických úkonů obličeje. Také při běžných denních činnostech, jako je vaření, vysávání, umývání oken, věšení záclon a závěsů pociťuje žalobkyně značné obtíže. Problémy jí rovněž činí řízení osobního vozidla pro zhoršení bolestí a omezení hybnosti pravého ramene, při manipulaci s volantem, řadicí pákou a rovněž z důvodu bolesti pravého kolene se jí špatně ovládá pedál plynu a brzdy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tomto nároku žalobkyni ničeho mimosoudně neposkytl, nárokuje částku ve výši 554 542 Kč podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Poslední položkou, kterou žalobkyně touto žalobou uplatňuje, jsou náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, a to ve výši 6 000 Kč.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že je pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], přičemž s tímto vozidlem způsobila paní [jméno] [příjmení] dopravní nehodu dne 3.10.2016, při které žalobkyně utrpěla zranění. Rovněž žalovaný nesporoval, že žalobkyně u něj uplatnila nárok na výplatu náhrady škody v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Žalovaný žalobkyni mimosoudně hradil bolestné ve výši 10 587 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 4.10.2016 do 31.12.2016 ve výši 59 444 Kč a náhradu na znalecký posudek ohodnocení bolesti žalobkyně ve výši 2 000 Kč. Ve věci samé žalovaný uvedl, že pokud jde o bolesti a obtíže spojené s pravým ramenem a pravým kolenem, tak z lékařské zprávy [anonymizována dvě slova] nemocnice [anonymizováno] ze dne 3.10.2016, tj. ze dne, kdy došlo k dopravní nehodě nevyplývá, že by žalobkyně utrpěla zranění pravého ramene a pravého kolene. Z lékařské zprávy lze toliko zjistit, že žalobkyně měla po dopravní nehodě drobné hematomy na bérci a hybnost kolena byla v normě. Z tohoto tedy žalovaný usuzuje, že k úrazu pravého ramene a pravého kolene při dopravní nehodě nedošlo, tedy, není dána příčinná souvislost se vzniklou újmou. Žalobkyně již před dopravní nehodou trpěla bolestmi kostrče, jak vyplývá z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – ortopedie, přičemž v březnu roku 2017 žalobkyně podstoupila operaci kostrče. Žalovaný tak má za to, že podstoupením operace s absolvováním případné následné pooperační léčby došlo k přerušení příčinné souvislosti, a to zejména ve vztah k uplatňované náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradě ztížení společenského uplatnění. Tedy náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztížení společenského uplatnění není v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, nad to pokud jde o tvrzení žalobkyně ohledně ztráty možnosti věnovat se sportovním a společenským aktivitám, tato nepředkládá žádné důkazy, vyjma znaleckého posudku, ve kterém však znalec vychází z tvrzení žalobkyně a lékařských zpráv, což nemůže být dostatečné pro posouzení šíře aktivit žalobkyně před a po dopravní nehodě.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že dne 3.10.2016 byla žalobkyně účastníkem dopravní nehody, při které byla na přechodu pro chodce sražena osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které řídila paní [jméno] [příjmení]. Toto vozidlo pak z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobené provozem vozidla bylo pojištěno u žalovaného. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody utrpěla zranění, se kterým byla od 3.10.2016 do 31.12.2016 v pracovní neschopnosti. Žalobkyně u žalovaného uplatnila nárok na náhradu škody, a to za bolestné ve výši 19 321 Kč, náhradu ztráty na výdělku ve výši 441 552 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 554 542 Kč a náklady na vypracovaný znalecký posudek ve výši 6 000 Kč, dne 6.12.2018, dne 4.12.2018 a dne 8.7.2019, přičemž žalovaný na základě dané výzvy mimosoudně hradil částku ve výši 10 587 Kč, jakožto odškodnění bolesti, částku ve výši 59 444 Kč, jakožto náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a částku ve výši 2 000 Kč, jakožto náhradu nákladů za znalecký posudek k ohodnocení bolesti žalobkyně. Vzhledem k tomu, že tyto skutkové okolnosti nebyly mezi účastníky řízení v rozepři, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem [číslo] ([anonymizováno] [příjmení] [příjmení]), rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti č. C 1723699, C 3120444, potvrzením o ztrátě na výdělku z 3.10.2018 (formulář [anonymizována dvě slova]), potvrzením o vyplacených dávkách nemocenského pojištění [stát. instituce] ze dne 26.11.2018, potvrzením o trvání pracovní neschopnosti ze dne 3.9.2019 a ze dne 11.4.2019, fakturou [číslo] ze dne 2.7.2019, výpisem z účtu žalobkyně u [anonymizována dvě slova] ze dne 8.7.2019 a odborným vyjádřením ze dne 5.12.2019 ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně byl v pracovní neschopnosti od 4.10.2016 do 3.10.2018 z důvodu úrazu zaviněného jinou osobu a rovněž tak v období od 16.10.2018 do 31.10.2018. Pracovní neschopenku v období od 16.10.2018 do 31.10.2018 vystavovala [nemocnice] – rehabilitační oddělení. Podle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] je žalobkyně zaměstnána u této společnosti na pozici montážní dělník s měsíční mzdou 1 568 Kč. V rozhodném období, tj. kalendářním čtvrtletí před vznikem škody od 1.7.2016 do 30.9.2016 žalobkyně odpracovala celkem 364,50 hodin s hrubou mzdu v celkové výši 73 680 Kč, s průměrnou hrubou hodinovou mzdou za toto období ve výši 202,14 Kč, průměrnou denní hrubou mzdou ve výši 1 568 Kč, průměrnou měsíční hrubou mzdou ve výši 34 088 Kč a s hrubým pravděpodobným výdělkem ve výši 23 027 Kč. Žalobkyně podle uvedeného potvrzení nebyla schopna práce od 4.10.2016 do 3.10.2018, přičemž náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti byla touto společností žalobkyni vyplacena ve výši 4 224 Kč. Na nemocenských dávkách byla žalobkyni vyplacena Okresní správou sociálního zabezpečení za období od 3.10.2016 do 26.11.2018 částka ve výši 358 608 Kč (tj. za 716 dnů). Podle potvrzení lékaře ze dne 3.9.2019 a ze dne 11.4.2019 byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od 4.10.2016 do 3.10.2018 v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 3.10.2016, přičemž na délku pracovní neschopnosti nemělo vliv jiné onemocnění žalobkyně. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 5.12.2019 soud zjistil, že nelze prokázat přímou příčinnou souvislost mezi dopravní nehodou ze dne 3.10.2016 a potíži s pravým ramenem. V den dopravní nehody si žalobkyni vůbec nestěžovala na bolest pravé horní končetiny, kdy tato podle lékařské zprávy z data dopravní nehody byla volně hybná, bez známek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] také vyjádřila pochybnost, že ke zranění žalobkyně – pravého ramene a pravého kolene mohlo dojít při předmětné dopravní nehodě, vzhledem k výšce automobilu, se kterým byla nehoda [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při sepisu odborného vyjádření vycházela z lékařských zpráv žalobkyně. Žalobkyně uhradila za vypracovaný znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] fakturovanou částku ve výši 6 000 Kč.

5. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2.7.2019 a z výslechu znalce při ústním jednání konané dne 9.7.2020 má soud za prokázané, že tento vycházel jednak z lékařských zpráv žalobkyně a jednak z vyšetření žalobkyně. Dospěl k závěru, že žalobkyně byla po dopravní nehodě dne 3.10.2016 ošetřena na příjmové ambulanci [nemocnice] v [obec]. Následně byla dlouho léčena ambulantně na ortopedické ambulanci, přičemž pro rozvoj poúrazového zánětu pravého ramene byla dne 10.8.2017 v [nemocnice] v [obec] provedena artroskopická operace a uvolnění pravého ramene. Následně u žalobyně přetrvávaly bolesti pravého kolene i pravého ramene, pro což byla dlouhodobě léčena na rehabilitačním pracovišti [nemocnice] a v [obec], s trvalým funkčním poškozením pravého pletence ramenního kloubu a pravého kolene provázenými bolestivými syndromy zraněných končetin, až do současné doby. Pokud pak ze zprávy ze dne dopravní nehody 3.10.2016 nevyplývá poškození pravého kolene a pravého ramene, nelze z tohoto závěru jednoznačně vycházet, když aktuálně nebyl udělán ani rentgen ramene, ani rentgen kolene. Nelze proto uzavřít, že by při dopravní nehodě nedošlo u žalobkyně ke zranění ramene i kolene. Nad to vyšetření neprováděl specialista v oboru ortopedie, ani chirurgie, popř. úrazové chirurgie, nýbrž vyšetření bylo prováděno lékařkou se specializací anesteziologie. Léčba žalobkyně podle znalce pak nebyla správná, protože žalobkyni nebylo provedeno žádné vyšetření zraněného ramene, tzn. ani ultrazvuk, ani CT vyšetření, ani magnetická rezonance. Lze tak předpokládat, že při mechanismu zranění, tzn. byla-li sražena jedoucím autem rychlostí 40 km/hod., dojde při nárazu u sražené osoby k výraznějšímu poškození zraněných kloubů, ať již ramene či kolene, nicméně toto v průběhu léčení žalobkyně nebylo ani vyšetřeno, ani specifikováno. V průběhu léčby však u žalobkyně přetrvávaly potíže, přetrvávala i omezení, tím pádem se samotná léčba žalobkyně protáhla na dlouhou dobu a došlo ke vzniku trvalých následků. Znalec dále potvrdil, že zranění pravého kolene a pravého ramene jsou v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou ze dne 3.10.2016. Již dne 7.11.2016 byly dané diagnózy stanoveny, přičemž tyto se následně opakovaly a vyskytovaly při dalších vyšetřeních. Znalec dále vysvětlit, že z lékařského hlediska je možné, že poškozený při úrazu nemusí cítit žádnou bolest, přičemž se bolesti poškozené části těla postupně objeví a zhoršují a můžou se přidat i další obtíže, což donutí zraněnou osobu k dalšímu lékařskému vyšetření. Toto bylo případem i žalobkyně. Žalobkyně také před dopravní nehodou netrpěla žádnou změnou zdravotního stavu a potížemi ve zraněných oblastech, rovněž netrpěla žádnou změnou zdravotního stavu, který by mohl mít negativní vliv na průběh, způsob, dobu léčení, zranění a eventuální vznik trvalých následků. Žalobkyně tedy před předmětnou dopravní nehodou netrpěla žádnými obtíži, poškozením či zraněním v oblasti ramenního kloubu či pravého ramene. U žalobkyně pak obtíže výrazně přetrvávaly po dobu dvou let a pro omezení hybnosti pravého ramene, žalobkyně nebyla schopna adekvátně vykonávat svoji pracovní činnost, tudíž lze celkovou dobu pracovní neschopnosti považovat za odpovídající, a to v období od 4.10.2016 do 3.10.2018. U žalobkyně přetrvávaly trvalé bolesti pravého ramene, které se zhoršovaly po fyzické námaze, při vyšších okolních teplotách, změně počasí, poškozená měla narušený spánkový režim, rovněž měla bolesti pravého kolene s pocity pálení zevní strany kolenního kloubu, koleno po zátěži otékalo, což se projevovalo např. při chůzi, při změně poloh, při běžné denní hygieně, sebeobsluze, oblékání, denních činnostech, při řízení auta, při zajišťování nezbytných věcí k životu a při cestování hromadnými prostředky. Koeficienty ve znaleckém posudku pak vyjadřují čistě snížení funkce a činnosti v důsledku samotného zranění bez hodnocení vlivu před úrazových změn zdravotního stavu. Pokud jde o odborné vyjádření [anonymizováno] [příjmení], má znalec za to, že tato ve svém odborném vyjádření„ spekulovala“, neboť nebyla zjištěna žádná jiná příčina, pro kterou by žalobkyně měla zhodnocené obtíže pravého ramene a pravého kolene. Je tedy zřejmé, že tyto obtíže musely vycházet z utrpěného úrazu při dopravní nehodě. Pokud jde o hodnocení této lékařky stran mechanismu nárazu automobilu do těla poškozené, následného pádu a zranění, nelze jednoznačně říci, že by uvedené zranění nemohlo být způsobeno předmětnou dopravní nehodou (z hlediska velikosti automobilu, pád poškozené apod.), jak učinila [anonymizováno] [příjmení], neboť při takovémto úrazu působí velké množství faktorů, může to být kombinace přímého i nepřímého mechanismu vzniku zranění. Podle znalce proto nelze jednoznačně uzavřít, že mechanismus zranění odpovídá či neodpovídá dopravní nehodě. Za tímto účelem by musel být zpracován znalecký posudek z oboru biomechanika k posouzení následků nárazu a pádu, což s odstupem času, již není možné. V tomto směru se tedy ze strany [anonymizováno] [příjmení] jedná o pouhou spekulaci. Znalec jako následky dopravní nehody shledal zranění – zhmoždění pravého ramene, zhmoždění levého lokte, zhmoždění pravého kolene a zhmoždění pravého bérce. Uvedená poškození lze již od 11.6.2019 považovat za trvalá. Znalec ztížení společenského uplatnění zhodnotil tak, že se jedná o 44 letou ženu, kterou následky zranění významně limitují v osobním životě, pracovním zařazení a společenském uplatnění – v tomto směru zasahují do oblasti pohyblivosti, péče o sebe, života v domácnosti, života sociálního, občanského a komunitního. Znalec při stanovení výše ztížení společenského uplatnění použil modifikační koeficient 110 %, neboť se jednalo o 44 letou aktivní ženu a ztížení společenského uplatnění zhodnotil částkou 554 542 Kč. Bolestné znalec ohodnotil podle bodového ohodnocení bolesti části B metodiky Nejvyššího soudu, a to položkou S400 – zhmoždění ramene a paže - 20 bodů, položkou S500 - zhmoždění lokte - 20 bodů, S800 - zhmoždění kolene - 10 bodů a S801 - zhmoždění jiných a neurčených částí bérce - 10 bodů, celkem tedy 70 bodů. U položky S400 a S800 pak stanovil navýšení o 10 % z důvodu středně závažných komplikací, které vyžadovaly dlouhodobou léčbu včetně dlouhotrvající rehabilitace s nutností artroskopické operce pravého ramene v důsledku přetrvávajících bolestí zraněné části a omezené hybnosti v pravém ramenním kloubu. Celkem tedy znalec stanovil bolestné ve výši 73 bodů, čemuž odpovídá částka 274,67 Kč/bod (pro zranění vzniklá v roce 2016), celkem tedy finanční ohodnocení bolestného činí 19 321 Kč (73 bodů x 264,67 Kč).

6. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 3.2.2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně v důsledku střetu s vozidlem dne 3.10.2016 utrpěla zhmoždění pravého bérce a zhmoždění pravého ramene, která jsou jednoznačně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Rovněž tak pracovní neschopnost žalobkyně od 4.10.2016 do 3.10.2018 a od 16.10.2018 do 31.10.2018 je jednoznačně v příčinné souvislosti s utrpěným úrazem při předmětné dopravní nehodě a následné léčbě. Žalobkyně pak stran trvalých následků trpí omezením hybnosti pravého ramene, přičemž další zlepšení zdravotního stavu již nelze s vysokou pravděpodobností očekávat. [příjmení] ohodnocení bolestného bylo stanoveno podle metodiky Nejvyššího soudu, a to pro položku S400 – zhmoždění ramene a paže - 20 bodů, S500 - zhmoždění lokte - 20 bodů, S800 - zhmoždění kolene - 10 bodů a S801 - zhmoždění bérce - 10 bodů a S4111- artroskopický výkon - 10 bodů, přičemž vzhledem k dlouhodobé léčbě u položky S400 navýšil znalec ohodnocení o 10 %, tj. o 2 body, celkem tedy bolestné činí 72 bodů při hodnotě bodu 264,67 Kč, což je částka ve výši 19 056 Kč. Výši ztížení společenského uplatnění u žalobkyně znalec hodnotil podle metodiky Nejvyššího soudu, přičemž tyto se v podstatě shodovaly s výstupy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], avšak znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nesouhlasil s modifikačním koeficientem 110 %, tj. navýšení základní částky o 10 %. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění částkou 499 088 Kč. Tento znalec odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohodnotil jako tendenční, neboť vycházela z nepravdivého tvrzení, že pro bolesti pravého ramene byla poškozená ošetřena až 7.11.2016, tj. měsíc po úrazovém ději, když naopak poškozená vyhledal pro bolesti pravého ramene ošetření již dne 6.10.2016 u svého praktického lékaře, jak vyplývá ze zdravotní dokumentace žalobkyně. Také závěry týkající se možného mechanismu úrazu znalec považuje za tendenční s jednoznačnou snahou snížit plnění odškodnění za utrpěný úraz.

7. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., činí soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 3.10.2016 došlo k dopravní nehodě, při které byla žalobkyně na přechodu pro chodce sražena osobním vozidlem tovární značka [anonymizováno] [role v řízení], [registrační značka], které řídila paní [jméno] [příjmení], která v této souvislosti byla [stát. instituce], na základě rozhodnutí ze dne 2.2.2017 uznána vinou spácháním přestupku. Vozidlo, se kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo pro tento případ pojištěno u žalovaného. Žalobkyně v souvislosti s dopravní nehodou utrpěla poranění v podobě zhmoždění pravého ramene, zhmoždění levého lokte, zhmoždění pravého kolene a zhmoždění pravého bérce, které si vyžádalo jednak ošetření na ambulanci dne 3.10.2016, následně dlouhodobé léčení na ortopedické ambulanci, provedení artroskopické operce z důvodu zánětu pravého ramene dne 10.8.2017 a podrobení se rehabilitaci. Žalobkyně v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou byla v pracovní neschopnosti od 4.10.2016 do 3.10.2018 a dále od 16.10.2018 do 31.10.2018. Žalobkyně v té době byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] na pozici montážní dělník s průměrnou denní hrubou mzdou ve výši 1 568 Kč. Žalobkyně za dobu pracovní neschopnosti zameškala celkem 513 pracovních dnů, ze strany zaměstnavatele ji byla poskytnuta náhrada mzdy ve výši 4 224 Kč a na vyplacených nemocenských dávkách pak obdržela částku 358 608 Kč. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo bolestné ohodnoceno částkou 19 321 Kč (73 bodů) a ztížení společenského uplatnění částkou 554 542 Kč. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] bylo bolestné ohodnoceno částkou 19 056 Kč (72 bodů) a ztížené společenského uplatnění částkou 499 088 Kč. Žalobkyně za vypracovaný znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], k ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, uhradila částku ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně je v důsledku předmětné dopravní nehody a s tím souvisejícím poškozením na zdraví omezena v osobním životě, pracovním zařazení a společenském uplatnění, zejména pro trvalé funkční postižení pravého pletence ramenního kloubu a pravého kolene, doprovázeného bolestivými syndromy a omezením hybnosti, přičemž tento stav je již trvalý. Žalobkyně uplatnila své nároky u žalovaného dopisem ze dne 6.12.2018, a to za bolestné ve výši 19 321 Kč, kdy na tomto nároku žalovaný hradil částku ve výši 10 587 Kč, dopisem ze dne 4.12.2018 nárok na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 441 552 Kč, kdy žalovaný na tomto nároku hradil žalobkyni částku 59 444 Kč, dopisem ze dne 8.7.2019 nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 554 542 Kč, kdy na tomto nároku nebylo žalovaným ničeho hrazeno.

8. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se pojištění odpovědnosti vtahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

9. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. a) zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má poškozený právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

10. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. c) zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému ušlý zisk.

11. Podle ust. § 2861 odst. 1 o. z., z pojištění odpovědnosti, má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

12. Podle ust. § 2861 odst. 2 o. z., poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle ust. § 2861 odst. 3 o. z., pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.

14. Podle ust. § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Podle ust. § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

16. Podle ust. § 2962 odst. 1 o. z., náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

17. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že dne 3.10.2016 došlo k dopravní nehodě, při kterém došlo k poškození zdraví žalobkyně, přičemž vůz, se kterým byla škoda způsobena, byl pro tento případ pojištěn u žalovaného (což nebylo mezi účastníky řízení sporné), má žalobkyně nárok na plnění ve vztahu k žalovanému, v rozsahu prokázaných nároků. Jelikož žalovaný sporoval skutečnost, že při předmětné dopravní nehodě došlo k poškození zdraví žalobkyně v podobě zhmoždění kolene a zhmoždění ramene, tedy, že toto poškození zdraví bylo v příčinné souvislosti, s předmětnou dopravní nehodou, zabýval se soud nejprve zjištěním této sporné skutečnosti. Na základě provedených důkazů, a to zejména na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], včetně jeho znaleckého výslechu a na základě revizního posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] dospěl soud k závěru, že tomu tak bylo. Oba znalci ve svých znaleckých posudcích a [anonymizováno] [příjmení] pak při svém výslechu jednoznačně potvrdili, že následné obtíže, které měla žalobkyně s ramenem v podobě bolesti a omezené hybnosti a rovněž tak s kolenem, byť je nepociťovala bezprostředně po dopravní nehodě a tyto nebyly zaneseny v lékařské zprávě ze dne 3.10.2016 při příjmu žalobkyně po dopravní nehodě na úrazové ambulanci, jsou jednoznačně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, které byla žalobkyně účastna. Znalci při zpracování znaleckých posudků vycházeli jednak ze zdravotní dokumentace žalobkyně a rovněž z jejího vyšetření, přičemž v rámci anamnézy, nezjistili nic, co by mělo nasvědčovat tomu, že by snad tyto obtíže žalobkyně byly v souvislosti s jinou událostí. Rovněž znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se vyjádřil i k délce léčby, přičemž tento jeho závěr potvrdil [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Znalec [příjmení] v této souvislosti uvedl, že žalobkyně byla nesprávně léčena, když jí nebyla provedena, s ohledem na její obtíže, řádná vyšetření v podobě např. magnetické rezonance, CT či ultrazvuk a v této souvislosti proto došlo k dlouhodobým obtížím žalobkyně a dlouhotrvající léčbě, resp. pracovní neschopnosti. Oba znalci proto vyslovili závěr, že doba pracovní neschopnosti u žalobkyně od 4.10.2016 do 3.10.2018 a následně od 16.10.2018 do 31.10.2018 byla jednoznačně v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Zároveň se znalci vyjádřili i k odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které oba nepovažovali za příliš důvěryhodné a označili jej za tendenční. Tato lékařka vycházela toliko ze zdravotní dokumentace žalobkyně, žalobkyni osobně nevyšetřila a rovněž ze zdravotní dokumentace činila nesprávné poznatky, když vycházela z toho, že žalobkyně pro bolesti pravého ramene byla ošetřena až dne 7.11.2016, což nebylo pravdivé, neboť žalobkyně pro bolesti pravého ramene vyhledala pomoc svého praktického lékaře již dne 6.10.2016, tj. 3 dny po předmětné dopravní nehodě. Nad to soud uvádí, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se v odborném vyjádření vyjadřovala a usuzovala o určitých skutečnostech, konkrétně, že zranění žalobkyně neodpovídalo velikosti automobilu, tedy hodnotila, nesrovnalosti mezi popisem nehodového děje a následky, přičemž pro takovéto závěry a hodnocení nemá příslušnou odbornou způsobilost, neboť se jedná o případné posouzení z oboru biomechaniky, která se zabývá problematikou a mechanismem pádu. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rovněž nevyplývá, v jakém oboru má specializaci, tedy zda vůbec pro zhodnocení následků žalobkyně, má odborné předpoklady, jako je tomu u znalce [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Navíc žalobkyni osobně nevyšetřila. Pokud jde o tento listinný důkaz, jedná se toliko o odborné vyjádření, nikoliv o znalecký posudek, jako je znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] Tyto oba posudky obsahují znaleckou doložku podle ust. § 127a o.s.ř., tedy vědomost o následcích podání nepravdivého znaleckého posudku. Soud proto uzavírá, že při svém skutkovém zjištění stran zdravotního stavu žalobkyně, vycházel zcela ze znaleckého posudku jak [anonymizováno] [příjmení], tak [anonymizováno] [celé jméno znalce], protože tyto znalecké posudky, jsou úplné, srozumitelné, vycházející jak z lékařské dokumentace, tak ze samotného vyšetření žalobkyně a vzájemně spolu korelují. Nad to rovněž nebylo v řízení prokázáno, že by trvalé následky, resp. úraz v podobě zhmoždění ramene a zhmoždění kolene žalobkyně, měl nebo mohl mít příčinu v jiné skutečnosti, než-li v dopravní nehodě ze dne 3.10.2016. Tedy jinak řečeno soud uzavřel, že na základě provedených důkazů bylo jednoznačně postaveno najisto, že ke zhmoždění pravého ramene a pravého koleno žalobkyně došlo v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou.

18. Pokud jde o nárok na bolestné, soud obecně uvádí, že za bolest lze považovat každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví. Do náhrady na bolest je nutné promítnout jak samotné bolestivé stavy, tak i z části určitá omezení spojená se způsobem léčby. Smyslem náhrady za bolest je odškodnit nejen utrpení tělesného a duševního rázu, nýbrž i některé související průvodní stavy, jako je diskomfort, stres či obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostních sfér poškozeného, z povahy věci souvisí s bolestí. Pokračují-li však všem další obtíže obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezení plynoucím z léčby, bude na místě ji již řadit pod jinou nemajetkovou újmu. Soud pak při stanovení výše odškodného za bolest vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [anonymizováno]. Tedy z ohodnocení bolesti 72 body, při hodnotě bodu 264,67 Kč v roce 2016, tj. v celkové částce 19 056 Kč. Jelikož žalovaný na tomto nároku hradil žalobkyni částku ve výši 10 587 Kč, zbývá k doplacení ještě částka ve výši 8 469 Kč.

19. K nároku na ztížení společenského uplatnění soud uvádí, že toto má vystihovat dopady trvalých zdravotních následků do sféry poškozeného. Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopnosti, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Jedná se tak o ztrátu příležitosti zapojit se do různých sfér uplatnění v životě, a to trvale, z důvodu přetrvávajících zdravotních omezení. Náhrada za ztížení společenského uplatnění má reparovat následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojení jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být tedy přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. Při stanovení výše tohoto odškodění soud vyšel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se v nepatrném rozsahu lišil od znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (stran použitého modifikačního koeficientu 10 %), neboť tento soud považuje za přesnější. Soud se ztotožnil s použitím modifikačního koeficientu tj. zvýšení o 10 %, oproti znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], který modifikační koeficient nevyužil, a to z důvodu, že u žalobkyně v důsledku předmětné dopravní nehody došlo k trvalému poškození zdraví, které jí významně limitují v osobním životě, pracovním životě a společenském uplatnění, dané omezenou funkcí hybnosti pravého ramene a pravého kolene. Podle metodiky Nejvyššího soudu, je na místě základní částku stanovenou v souladu s metodikou Nejvyššího soudu (tj. v tomto případě na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]) zvýšit přibližně o 10 %, jestliže poškozený utrpěl zranění ve věku 35 – 44 let. Jelikož žalobkyně zranění utrpěla ve věku 41 let, je podle názoru soud vhodné základní částku navýšit o 10 %. V této souvislosti se tedy soud přiklonil ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který věk žalobkyně v době dopravní nehody zohlednil a základní částku navýšil o 10 %. Na ztížení společenského uplatnění proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 554 542 Kč.

20. V souvislosti s předmětnou dopravní nehodou má rovněž žalobkyně nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, a to po dobu pracovní neschopnosti. Jak se soud již vyjadřoval shora, bylo osvědčeno, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, přičemž jiný důvod pracovní neschopnosti v žalobkyni nárokovaném období, nebyl zjištěn. Při stanovení výše náhrady ztráty na výdělku se vychází z hrubé mzdy nebo platu, není-li stanoveno jinak, zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je pak předchozí kalendářní čtvrtletí, před předmětnou události. Průměrný výdělek se pak zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Protože je pak náhrada za ztrátu na výdělku dorovnáním do průměrného výdělku, odečítá se od určené výše částka, která poškozenému náleží z titulu nemocenského pojištění, přičemž jde o dávku nemocenského podle § 4 písm. a) a hlavy II. zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Zjištění rozsahu poskytovaných dávek je proto nezbytným předpokladem pro určení rozdílu, který poškozenému náleží. Protože žalobkyně v rozhodném období měla průměrnou denní hrubou mzdu 1 568 Kč, a v pracovní neschopnosti byla celkem 513 dnů, vznikla jí ztráta na hrubém výdělku ve výši 804 384 Kč (513 x 1 568 Kč). Za dané období jí byla poskytnuta náhrada mzdy zaměstnavatelem ve výši 4 224 Kč a na nemocenských dávkách jí byla vyplacena celkem částka ve výši 358 608 Kč. Žalobkyni tak na náhradě ztráty na výdělku náleží částka ve výši 441 552 Kč. Jelikož žalovaný na tomto nároku hradil částku ve výši 59 444 Kč, přiznal soud žalobkyni ještě částka ve výši 382 108 Kč.

21. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou částku ve výši 6 000 Kč vynaloženou na znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke stanovení výše bolestného a výše ztížení společenského uplatnění, jedná se o náklady spojené s uplatněním pohledávky podle ust. § 513 o.z. I tuto částku proto soud shledal jako opodstatněnou, neboť vynaložení těchto nákladů vedly ke zjištění rozsahu nároku v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění.

22. Soud tedy uzavírá, že jako opodstatněnou shledal celkem částku ve výši 951 119 Kč, kterou žalobkyni přiznal výrokem I. rozsudku s příslušenstvím podle ust. § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud proto přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 91 050 Kč dle ust. § 11 odst. 1, 2, ust. § 7 a ust. § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (7 úkonů právní služby po 12 140 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a 4x účast u jednání dne 25.2.2020, dne 9.7.2020, dne 15.10.2020 a dne 18.10.2021 a 1 úkon právní služby po 6 070 Kč – účast na vyhlášení rozsudku), z náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (8 úkonů právní služby po 300 Kč převzetí věci, sepsání výzvy k plnění, sepsání žaloby a 5x účast u jednání), zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 19 624,20 Kč (21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem.

24. Výrok IV. o nákladech řízení ve vztahu k České republice odpovídá ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu téměř plně úspěšná a je v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, osvobozena od soudních poplatků, jde tato poplatková povinnost k tíži žalovaného. Soudní poplatek je stanoven v rozsahu částky, ve které byl žalovaný neúspěšný, podle Položky 1 písm. c) Sazebníku poplatků (příloha zák. č. 549/1991 Sb.)